PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1995

I. volební období

1964

Návrh

poslance Luďka Rubáše

na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 odst. 1 se vypouští písm. e).

2. V § 5 se vypouští odstavec 4.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

Čl. II

V řízeních zahájených před účinností tohoto zákona o uložení pokuty za rozšiřování reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky v televizním nebo rozhlasovém vysílání se od účinnosti tohoto zákona nepokračuje a tato řízení se zastavují.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Obecná část

Zákon č. 40/195 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů upravil základní pravidla reklamy na vybrané komodity. Zákon se vztahuje mj. na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, jejichž reklama je podrobena řadě omezení.

V průběhu byť krátké doby aplikace vyvstal závažný interpretační problém, který nelze beze zbytku a nepochybným způsobem vyřešit výkladem. Jde o to, zda lze reklamu na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky šířit v rozhlasovém nebo televizním vysílání. Dále se ukázalo, že ne všechna omezení týkající se reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky jsou nezbytná.

Zvláštní část

K čl. I bod 1.

Platná úprava zakazuje, aby předmětem reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky byla jejich cena; takový zákaz znevýhodňuje výrobce, dovozce a distributory s nižšími cenami a především ztěžuje spotřebitelům přístup k informacím o cenově dostupných léčivých přípravcích a prostředcích zdravotnické techniky. V souvislosti se změnami v konstrukci úhrad léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky ze všeobecného zdravotního pojištění je důležité, aby spotřebitel měl možnost být o cenách jednotlivých preparátů informován.

K čl. I bod 2.

Ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 40/1995 Sb. stanoví, že se reklama na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky provádí pouze prostřednictvím hromadných informačních prostředků a reklamních materiálů vydaných výrobci. Pokud jde o hromadné sdělovací prostředky, odkazuje se na zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů., který - pokud jde o televizní a rozhlasové vysílání - považuje za hromadný informační prostředek pouze zpravodajské a publicistické části rozhlasového a televizního vysílání (§ 3 odst. 2 zákona č. 81/1966 Sb.). To by znamenalo, že reklama na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky může být v rozhlasovém a televizním vysílání součástí zpravodajské a publicistické části vysílání. Proti takovému závěru se však argumentuje zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů; podle jeho § 6a odst. 1 lze reklamy zařazovat zásadně mezi jednotlivé pořady nebo jejich samostatné a oddělitelné části s tím ovšem, že podle odstavce 3 není dovoleno přerušování mj. zpravodajských pořadů.

Vedle juristických nesrovnalostí daných odlišnou terminologií použitou v jednotlivých právních předpisech, které je v zájmu přesnosti a nepochybnosti právní úpravy potřebné řešit její novelizací nejsou rozumné důvody pro zákaz reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky právě v rozhlasovém a televizním vysílání (jde o významný zdroj informací pro spotřebitele). Proto se navrhuje, aby taková reklama byla přípustná, neboť jde o důležitý informační zdroj. K podpoře přípustnosti předmětné reklamy lze uvést rovněž Evropskou úmluvu o televizi přesahující hranice států, ke které Česká republika přistupuje; úmluva reklamu na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky v rozhlasovém a televizním rovněž nezakazuje.

K čl. II

S ohledem na změnu dosavadní právní úpravy, která není dostatečná se navrhuje, aby se v případných již zahájených správních řízeních o pokutách ukládaných za nedostatečně uloženou právní povinnost zdržet se reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky nepokračovala a příslušná řízení se ex legem zastavila.

Navrhovaná právní úprava neznamená nároky na státní rozpočet na jeho výdajové straně. Na jeho příjmové straně znamená, že se omezuje okruh případů, kdy lze ukládat pokutu za porušení zákonem uložených povinností (pokuta je příjmem státního rozpočtu).

K hospodářskému a finančnímu dosahu navrhované úpravy se uvádí, že každá restrikce omezení reklamy znamená hospodářský přínos pro reklamní trh; zprostředkovaně pak přináší hospodářský prospěch ostatním subjektům. Hospodářský prospěch přináší rovněž spotřebitelům, kterým umožňuje volit léčivý přípravek nebo prostředek zdravotnické techniky s ohledem na jeho cenu (ta dosud nesmí být předmětem reklamy). V konečném efektu přispívá omezení restrikcí stran cenové reklamy k zastavení růstu výdajů na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky.

Ústavního pořádku a mezinárodních závazků České republiky se navrhovaná úprava nedotýká.

V Praze dne 26. října 1995.

MUDr. Luděk Rubáš

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP