Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
1. V §1 odst.3.písmeno c)se slova" do tří let věku", nahrazují slovy "do čtyř let věku".
2.V §7 odst.4 se slova"jeho životního minima stanoveného podle zvláštního zákona"
nahrazují slovy"jeden a půl násobku jeho životního minima stanoveného podle zvláštního zákona7),nebo dvojnásobku jeho životního minima7), pokud takto pečuje o dvě a více osob."
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Důvodová zpráva
Obecná část:
Návrh řeší situaci,která vznikla přijetím zákona č.117/1995 Sb. o státní sociální podpoře,podle kterého má matka pečující o dítě do čtyř let věku nárok na výplatu rodičovského příspěvku. Současně však nebyl upraven zák.č.482/1991 Sb. o sociální potřebnosti.Proto již nemá matka pečující o dítě ve věku od 3 do 4 let (pokud nesplňuje některou ze zvláštních podmínek dle §1 zákona o sociální potřebnosti) nárok na výplatu opakované dávky do výše životního minima,což může znemožnit snahu pečovat o dítě do čtyř let věku. Přitom je však takováto péče např. u dětí špatně se adaptujících do kolektivu žádoucí.
Část týkající se příspěvku při péči o osobu blízkou a jinou osobu napravuje dle názoru předkladatelů nesprávný právní stav, kdy má osoba pečující o osobu blízkou nárok na doplatek do výše svého životního minima.Protože je zřejmé, že při transformaci sociální
péče je nezbytné zvýraznit podporu ambulantních služeb především v domácnosti potřebného,navrhuje se , aby se příspěvek při péči o osobu blízkou upravil na výši přibližně odpovídající situaci před přijetím zákona o státní sociální podpoře, kdy tyto osoby dostávaly příspěvek do výše důchodu jako jediného zdroje příjmu pro jednotlivce, zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek, pokud takto pečovaly o jednu osobu,nebo ve výši důchodu jako jediného zdroje příjmu pro dvojci, zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek, pokud takto pečovaly o dvě a více takto postižených osob.
Zvláštní část:
K bodu 1.
nahrazením číslovky "tří" číslovkou "čtyř" se dosahuje stejného režimu po celou dobu péče o dítě z hlediska nároku dávek sociální potřebnosti a státní sociální podpory.
K bodu 2.
Přijetím zákona č.160/1995 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady 482/1991Sb ve znění pozdějších předpisů, došlo i ke změně v ustanovení týkající se péče o osobu blízkou a jinou osobu. V současné době je totiž poskytován příspěvek jako rozdíl mezi příjmem a částkou důchodu jako jediného zdroje příjmu. Podle nové úpravy se však jedná o částku ve výší rozdílu jeho příjmu a částkou jeho životního minima a to i v případě, že pečuje o dvě či více osob. Vzhledem k tomu, že takovýto druh péče je velmi žádoucí, neboť snižuje nároky na ústavní péči, která je velice drahá.Dochází podporou tohoto procesu nejen ke zkvalitnění sociální péče, ale i k finančním úsporám.Je proto neúnosné ztížit situaci těch, kteří se starají o osoby úplně, či převážně bezmocné.
Navrhuje se proto, aby se tato situace pro tyto osoby nezhoršovala proti stavu před přijetím zákona o státní sociální podpoře. I když by přijetím návrhu vznikl nárok na určité finanční částky.Ve svých důsledcích by mělo snížením nároku na ústavní péči dojít k úspoře finančních prostředků.
Finanční nároky vzniklé v důsledku přijetí navrhovaného zákona lze označit za minimální, resp. lze předpokládat úsporu v případech, kdy je pečováno o osobu resp. osoby, které by jinak musely býti umístěny v lůžkových zařízeních,kde se pohybují náklady na lůžko příbližně ve výši 10 000 Kč. měsíčně.
Změna: 84/1993 Sb.
Změna: 165/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 182/1994 Sb.
Změna: 134/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 160/1995 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
(1) Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem1) (dále jen "částky životního minima") a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.
(2) Občané žijící v domácnosti,10) jejichž příjmy se posuzují podle zvláštního zákona společněll) (dále je "společně posuzované osoby"), se považují za sociálně potřebné, jen jestliže ostatní podmínky sociální potřebnosti stanovené tímto zákonem splňují všechny tyto osoby, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 3 písm. c).
(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování sociální potřebnosti a) poživatele starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,
b) občana staršího 65 let,
c) rodiče (osvojitele, občana, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně řádně pečujícího alespoň o jedno dítě do čtyř let věku nebo o dítěstarší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo o tři a více dětí, z nichž alespoň jedno je do deseti let věku a ostatní do patnácti let věku, nebo o dítě, které je podle předpisů o důchodovém pojištění dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,
d) nezaopatřeného dítěte; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle předpisů o důchodovém pojištění.2)
(4) Sociální potřebnost nezletilého občana, který je po skončení povinné školní docházky veden v evidenci uchazečů o zaměstnání6) a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzuje obdobně jako sociální potřebnost nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že nezletilý občan žije v domácnosti s rodiči (rodičem) nebo osvojiteli (osvojitelem).
(5) Příjmem občana se rozumí průměrný měsíční příjem vyplacený v posledních šesti měsících před podáním žádosti o dávku sociální péče. Příjem občana se však zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku sociální péče, pokud došlo před podáním žádosti k podstatnému snížení příjmu občana a výše jeho příjmu za posledních šest měsíců nebyla taková, aby s přihlédnutím k tomuto příjmu občan mohl nadále uhrazovat své životní potřeby.
1) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
2) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3) § 4 a 5 zákona č. 463/1991 Sb.
6) § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
10) § 115 občanského zákoníku.
11) § 4 zákona č. 463/1991 Sb.
(1) Občanu, který se stane sociálně potřebným z důvodu péče o blízkou osobu, která je
a) převážně nebo úplně bezmocná, nebo
b) starší 80 let a je částečně bezmocná, anebo
c) starší 80 let a podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby,
se poskytuje peněžitý příspěvek. Peněžitý příspěvek náleží též občanu, který za podmínek uvedených ve větě první pečuje o jinou než blízkou osobu, za předpokladu, že žijí ve společné domácnosti.
Péčí podle předchozích vět se rozumí osobní, celodenní a řádná péče; blízké osoby a bezmocnost se posuzují podle předpisů o důchodovém pojištění.
(2) Peněžitý příspěvek se poskytuje též též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanu, který převzal dítě do péče nahrazující péčirodičů,13) stane-li sesociálně potřebným z důvodu péče o dítě starší jednoho roku, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči. Péčí o dítě podle věty prvé se rozumí osobní, celodenní a řádná péče. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení, na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou též, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně, nejdéle však do 18 let věku dítěte.
(3) Při posuzování sociální potřebnosti občanů uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezkoumá, zda si mohou zvýšit příjem vlastním přičiněním nebo zda mají vůči nim manžel (manželka) nebo děti vyživovací povinnost.
(4) Občanu uvedenému v odstavcích 1 a 2 se poskytuje měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou jeden a půl násobku jeho životního minima stanoveného podle zvláštního zákona7), nebo dvojnásobku jeho životního minima7),pokud takto pečuje o dvě či více osob.
7) § 3 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 84/1993 Sb.
13) § 7 odst. 1 vyhlášky č. 149/1988 Sb.
Původní znění:
Sociální potřebnost
(1) Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem1) (dále jen "částky životního minima") a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.
(2) Občané žijící v domácnosti,10) jejichž příjmy se posuzují podle zvláštního zákona společněll) (dále je "společně posuzované osoby"), se považují za sociálně potřebné, jen jestliže ostatní podmínky sociální potřebnosti stanovené tímto zákonem splňují všechny tyto osoby, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 3 písm. c).
(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování sociální potřebnosti
a) poživatele starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,
b) občana staršího 65 let,
c) rodiče (osvojitele,občana, který dítěpřevzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně řádně pečujícího alespoň o jedno dítě do tří let věku nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo o tři a více dětí, z nichž alespoň jedno je do deseti let věku a ostatní do patnácti let věku, nebo o dítě, které je podle předpisů o důchodovém pojištění dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,
d) nezaopatřeného dítěte; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle předpisů o důchodovém pojištění.2)
(4) Sociální potřebnost nezletilého občana, který je po skončení povinné školní docházky veden v evidenci uchazečů o zaměstnání6) a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzujeobdobnějako sociální potřebnost nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že nezletilý občan žije v domácnosti s rodiči (rodičem) nebo osvojiteli (osvojitelem).
(5) Příjmem občana se rozumí průměrný měsíční příjem vyplacený v posledních šesti měsících před podáním žádosti o dávku sociální péče. Příjem občana se však zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku sociální péče, pokud došlo před podáním žádosti k podstatnému snížení příjmu občana a výše jeho příjmu za posledních šest měsíců nebyla taková, aby s přihlédnutím k tomuto příjmu občan mohl nadále uhrazovat své životní potřeby.
1) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
2) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3) § 4 a 5 zákona č. 463/1991 Sb.
6) § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
10) § 115 občanského zákoníku.
11) § 4 zákona č. 463/1991 Sb.
(1) Občanu, který se stane sociálně potřebným z důvodu péče o blízkou osobu, která je a) převážně nebo úplně bezmocná, nebo
b) starší 80 let a je částečně bezmocná, anebo
c) starší 80 let a podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby, se poskytuje peněžitý příspěvek. Peněžitý příspěvek náleží též občanu, který za podmínek uvedených ve větě první pečuje o jinou než blízkou osobu, za předpokladu, že žijí ve společné domácnosti.
Péčí podle předchozích vět se rozumí osobní, celodenní a řádná péče; blízké osoby a bezmocnost se posuzují podle předpisů o důchodovém pojištění.
(2) Peněžitý příspěvek se poskytuje též též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanu, který převzal dítě do péče nahrazující péčirodičů,13) stane-li se sociálně potřebným z důvodu péče o dítě starší jednoho roku, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči. Péčí o dítě podle věty prvé se rozumí osobní, celodenní a řádná péče. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení, na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou též, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně, nejdéle však do 18 let věku dítěte.
(3) Při posuzování sociální potřebnosti občanů uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezkoumá, zda si mohou zvýšit příjem vlastním přičiněním nebo zda mají vůči nim manžel (manželka) nebo děti vyživovací povinnost.
(4) Občanu uvedenému v odstavcích 1 a 2 se poskytuje měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou jeho životního minima stanoveného podle zvláštního zákona.7)
7) § 3 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 84/1993 Sb.