Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Exnera na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka a odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na tuto interpelaci. Pan poslanec Václav Exner požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 42

Vážený pane místopředsedo vlády a ministře financí,

zahájení správního řízení s Českou bankou, a. s. o odnětí povolení působit jako banka znovu přivedlo řadu bankovních klientů do pozice, že nemohou nakládat se svými finančními prostředky a že tyto jejich prostředky jsou ohroženy. Sdělovací prostředky navíc upozorňují na možný aktuální podobný stav např. v COOP bance, Ekoagrobance, Interbance, Kreditní bance, bance Skala či Velkomoravské bance.

Ochrana drobných vkladatelů - fyzických osob do výše souhrnného vkladu řádu 100.000 Kč, která navíc není nijak valorizována vůči inflaci, neochrání ani úspory např. na osobní automobil nebo nákladnější vybavení bytu, o úsporách na byt nebo rodinný domek ani nemluvě. Rada podnikatelů - fyzických osob nedisponuje tolika prostředky, aby se vyplatilo jejich ukládání u více bank. Podobná situace přímo ohrožuje možnost pokračovat v jejich podnikatelské činnosti. Malé a střední obchodní společnosti pak nejsou chráněny vůbec.

Ze zákona také nevyplývají žádné lhůty pro obnovení možností disponovat aspoň částí vkladu pokrytou pojištěním. Ukazuje se, že v této souvislosti je řada věcí nejasná nejen vkladatelům, ale i pracovníkům bank, Fondu pojištění vkladů i Vašeho ministerstva.

Žádám Vás o vyjasnění některých otázek:

Jak ministerstvo financí jako povinný konzultativní orgán České národní banky celkově hodnotí situaci z hlediska důsledků odnětí povolení působit jako banka, jak v konkrétním případě České banky, a. s.? Jsou výše uvedené, případně další banky předmětem konzultací mezi Českou národní bankou a Vaším ministerstvem ve věci odnětí povolení? Jak Vaše ministerstvo hodnotí situaci těchto bank?

2. Jaký předpokládáte časový postup zpřístupnění vkladů, případně náhrad z pojištění vkladů v případě odnětí povolení pro Českou banku a čím jsou konkrétní lhůty ovlivněny? Můžete potvrdit, že se pojištění vkladů vztahuje i na fyzické osoby - podnikatele, jejichž účty splňují požadavky zákona o bankách a za které také banka uhradila pojistné? Je možné v případě České banky odhadnout škody vkladatelů ve vztahu k výši vkladů?

3. Zúčastňuje se Vaše ministerstvo na vyhodnocení současného systému a co z něj vyplývá? Připravují se nějaká opatření, která by posílila jistotu malých a středních klientů bank? Počítá se zlepšením informovanosti klientů o situaci bank, aby bez speciálních znalostí mohli včas na nepříznivý vývoj reagovat bez vlastních ztrát?

4. O jakých opatřeních uvažujete, aby se zabránilo možnosti snadného získání vysokých a výhodných úvěrů protěžovanými klienty, kteří mohou být osobami se zvláštním vztahem k bance nebo v zájemně ekonomicky spjatí a jejichž úvěry jsou nebo se postu pně stanou rizikovými? Souhlasíte s tím, že právě tato skupina klientů spolu s managementem obvykle způsobí ten stav, na který doplácí všichni klienti bank a také stát, který by měl jistotu klientů ne-li garantovat, tedy aspoň trvale posilovat?

Václav Exner, poslanec

Vážený pan

Ing. Ivan Kočárník, CSc.

místopředseda vlády a ministr financí ČR

cestou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ve věci správního řízení s Českou bankou, a.s., jehož předmětem je odnětí povoleni působit jako banka a k jednotlivým bodům uvádím:

1. Odnětí povoleni působit jako banka je vždy skutečností, která nepříznivě ovlivňuje důvěru veřejnosti v bankovní soustavu. Je třeba si však uvědomit, že k odnětí povoleni působit jako banka se přistupuje až tehdy, kdy již jiným způsobem nelze zabránit nežádoucímu chování banky, resp. její finanční. situace neskýtá možnost přijmout opatření k jejímu ozdraveni.

Česká národní banka pravidelně hodnotí vývoj bankovního sektoru na zasedání své bankovní rady, jehož se zúčastňuje i ministr financi. Veškerá zásadní opatřeni ve vztahu k bankovnímu sektoru jsou přijímána v dohodě s Ministerstvem financí.

2. Případné zpřístupnění vkladů klientům České banky závisí na konkrétním řešení situace této banky a je plně v její kompetenci.

V současné době vzhledem k probíhajícímu správnímu řízení otázka zpřístupnění vkladů nejistá.

Pojištění vkladů upravuje zákon č. 156/1994 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

Ze zákona (§ 4lc zákona č. 156/1994 Sb.) jsou pojištěny všechny vklady fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele. Z toho vyplývá, že pojištěným vkladem je i vklad fyzické osoby - podnikatele, pokud je veden na účtu splňujícím uvedené náležitosti. Má-li však podnikatel u banky zřízen účet znějící na jméno firmy, jedná se o účet právnické osoby, na který se pojištění vkladů nevztahuje.

Podmínky a způsob výplaty náhrady za pojištěný vklad stanoví 41 d a 41 g výše uvedeného zákona. Podle § 41 d odst. 1) se náhrada za pojištěný vklad poskytne vkladateli z Fondu pojištění vkladů v případě, že Fond obdrží písemné oznámeni ČNB učiněné v dohodě s Ministerstvem financi o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek.

Časová lhůta pro výplatu náhrad z Fondu závisí na délce s správního řízení a připravenosti Fondu zvládnout tuto záležitost.

K možnosti odhadu škod vkladatelů ve vztahu k výši vkladů uvádím, že vyčíslení ztrát je v současné době problematické a tato informace je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance služebním tajemstvím, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti. zproštění této povinnost i z důvodu veřejného zájmu přísluší pouze guvernérovi ČNB.

3. V současné době určuje rozsah údajů ke zveřejněni opatření MF ČR č. 65/1993, kterým se stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejněni pro banky.

Bankovní dohled se zamýšlí i nad otázkou způsobu informováni klientů o hospodaření banky a rozpracovává možné okruhy informací, které by šly nad rámec současného opatření MF a které by po svém zveřejněni umožnily klientům alespoň základní orientaci o kvalitě banky a obezřetnosti jejího podnikání.

Zveřejňování informaci o hospodaření banky je velmi citlivou otázkou, která vyžaduje pečlivé zvážení.

4. Omezeni pro poskytováni úvěrů osobám se zvláštním vztahem k bance a ekonomicky spjatým skupinám vyplývají z Opatření ČNB o úvěrové angažovanosti bank, které stanoví limity úvěrové angažovanosti vůči jednotlivým skupinám dlužníků. Podle tohoto opatřeni nesmi čistá úvěrová angažovanost vůči ekonomicky spjaté skupině dlužníků přesáhnout 40 kapitálu banky a čistá úvěrová angažovanost vůči osobě, která má k bance zvláštní vztah, nesmi přesáhnout 20 kapitálu banky.

Bankovní dohled velmi přísně kontroluje dodržováni stanovených limitů prostřednictvím výkazů o úvěrové angažovanosti zasílaných pravidelně bankami do ČNB a prostřednictvím dohlídek přímo v bankách. Při nedodrženi podmínek stanovených v opatřeních ČNB jsou ukládána zákonem stanovená opatřeni k nápravě a sankce, a to v závislosti na závažnosti zjištěného nedostatku.

S pozdravem Ivan Kočárník

Vážený pan

RNDr. Václav Exner. CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha