Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

k nabídce České republiky na účast v mnohonárodních mírových silách pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody na území bývalé Jugoslávie

(Implementation Force - IFOR)

Příloha 1

k nabídce České republiky na účast v mnohonárodních mírových silách pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody na území bývalé Jugoslávie

(Implementation Force - IFOR)

Poslanecká sněmovna

souhlasí

1. po uzavření mírové dohody mezi znepřátelenými stranami na území bývalé Jugoslávie a následném rozhodnuti Rady bezpečnosti OSN, o mírové operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO k plnění mírové dohody v bývalé Jugoslávii (Implementation Force - IFOR), že Česká republika vyšle do IFOR mechanizovaný prapor Armády České republiky v počtu do tisíce vojáků z povolání a v další službě na základě dobrovolnosti na dobu jednoho roku,

2. s podřízeností mechanizovaného praporu Armády České republiky v operaci IFOR velitelským orgánům NATO

Příloha II

Dne 18. 9. 1995 zaslal generální tajemník OSN dopis Radě bezpečnosti ve kterém navrhl, aby Rada bezpečnosti udělila oprávnění skupině členských států OSN, která by s podporou regionálních organizací mohla po podpisu mírové dohody, týkající se území bývalé Jugoslávie, co nejefektivněji zajistit její dodržování, vytvořit bezpečné podmínky pro stažení sil OSN a pro postupnou stabilizaci situace v této oblasti.

V souladu s uvedeným doporučením a souběžně s jednacím úsilím americké diplomacie zahájilo NATO přípravy k vytvoření mnohonárodních sil působících pod jeho vedením s využitím jeho velitelských a řídících orgánů.

Dne 20. 10. 1995 v Bruselu zasedala ad hoc plánovací a koordinační skupina NATO za účasti nečlenských a partnerských zemí aliance, působících v silách OSN v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku, ostatních partnerských zemí a zástupců mezinárodních organizací angažovaných v řešení jugoslávské krize. Účastníci, včetně České republiky, byli seznámeni s konceptem operace pro nastolení míru v bývalé Jugoslávii, který zpracoval vrchní velitel sil NATO v Evropě (SACEUR) a který schválila dne 11. 10. 1995 Rada NATO (NAC).

Operace mnohonárodních sil k plnění mírové dohody na území bývalé Jugoslávie (Implementation Force - IFOR) bude zahájena poté, co Rada bezpečnosti OSN přijme rezoluci, ve které zplnomocní NATO a skupinu států k uskutečnění operace v rámci kapitoly VB Charty OSN (použití donucovacích prostředků).

Na základě uvedeného konceptu si NATO stanovilo pro převzetí operace v Bosně a Hercegovině od OSN následující podmínky:

- uzavření mírové dohody a sou.hlas všech stran v konfliktu s řešením v souladu s kapitolou VII Charty OSN;

- alianční velení;

- účast členských i nečlenských zemí NATO;

- robustní pravidla pro nasazení jednotek, která stanovilo NATO;

- celkovou vojenskou odpovědnost SACEUR;

- pokračování operací UNCRO (v Chorvatsku) a UNPREDEP (v Bývalé jugoslávské republice Makedonii - FYROM) pod velením OSN;

- převedení vybraných sil UNPROFOR do IFOR

Předpokládaná doba působení operace IFOR je jeden rok. Náklady spojené s vysláním a činnosti národních kontingentů budou hradit vysílající země. Důvodem je skutečnost, že se nejedná o klasickou mírovou operaci OSN hrazenou z příspěvků všech členských států OSN. Předpokládaný počet příslušníků IFOR je 60 000 osob. Operace bude přitom rozdělena do tří zón odpovědnosti: "SEVER" pod vedením USA, "VÝCHOD" pod vedením Francie a "ZÁPAD" pod vedením Velké Británie.

Mezi vojenské úkoly IFOR bude především patřit: monitorování a případné vynucování vojenských aspektů mírového ujednání, vymezení a následné obsazení linií separace znepřátelených stran, uzavření styčných ujednání s představiteli místních civilních a vojenských úřadů.

V připravovaných operačních plánech NATO se počítá s tím, že jednotky IFOR budou rozmístěny v místě nasazení nejpozději do 30 dnů od podpisu mírové smlouvy.

Operace IFOR, která má zabránit pokračování nejrozsáhlejšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od konce 2. světové války, se zúčastní kromě států NATO i řada dalších evropských i mimoevropských zemí. Účast Ruské federace je dokonce politickou podmínkou celé operace. Svou účast pod aliančním velením nabídly mj. všechny země CEFTA, pobaltské země i neutrální Švédsko a Finsko.

Ministerstvo obrany posoudilo koncept operace pro nastolení míru v bývalé Jugoslávii a potvrdilo, že Armáda České republiky (AČR) je schopna splnit kritéria pro výběr jednotek z nečlenských zemí NATO. Mezi ně patří vojenská efektivnost, která zahrnuje např. pracovní znalost anglického jazyka, základní pochopení procedur NATO, a bude-li to nezbytné i aplikaci pravidel nasazení NATO. Dále vybavení jednotek pro obranné i útočné akce, dočasnou týlovou soběstačnost, přizpůsobení obtížným klimatickým podmínkám a organizační začlenění leteckých návodčích, vycvičených a vybavených podle standardů NATO.

Dne 1. 11. 1995 vláda České republiky projednala Informaci o připravované operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO k plnění mírového ujednání v bývalé Jugoslávii a pověřila ministra zahraničních věcí ČR informovat generálního tajemníka NATO o předběžném zájmu České republiky zúčastnit se této operace. Vláda současně uložila ministrovi obrany ČR, ministrovi zahraničních věcí ČR a místopředsedovi vlády a ministru financí ČR předložit společný materiál o konkrétní nabídce České republiky.

Dne 6. 11. 1995 byl diplomatickou cestou předán úřadujícímu generálnímu tajemníkovi NATO dopis ministra zahraničních věcí ČR, který vyjadřuje předběžný a nezávazný zájem České republiky o účast v připravované operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO k plnění mírové dohody v bývalé Jugoslávii.

Dopisem ze dne 15. 11. 1995, adresovaným ministrovi zahraničních věcí ČR, britský ministr zahraničních věcí Malcolm Rifkind vyjádřil zájem Velké Británie o účast mechanizovaného praporu AČR v britské zóně odpovědnosti sil IFOR

Ve dnech 16. až 17. 11. 1995 v této záležitosti jednali v Praze představitelé ministerstev zahraničních věcí a obrany se zástupci ministerstev obrany a zahraničí Velké Británie. Na tomto jednání byl potvrzen zájem české strany o účast v IFOR v britské zóně odpovědnosti, upřesněny organizační otázky, systém spojení a součinnost v logistice. Velká. Británie byla požádána o pomoc při řešení zásobování českého praporu pohonnými hmotami, potravinami a dalšími vybranými komoditami.

Ministerstvo obrany na základě dosavadních kontaktů a získaných informací o operaci navrhlo vyslat do IFOR mechanizovaný prapor AČR v počtu do 1000 vojáků. Z tohoto počtu bude 25 % vojáků z povolání a 75 % vojáků v další službě, získaných náborem z vojáků ze zálohy. Tato varianta je kompromisem mezi požadavky na bezpečnost vyslaných vojáků, bojovou silou praporu, kritérii NATO, na zachování. plné bojeschopnosti AČR k plnění jejího základního úkolu a na omezené finanční zdroje. Příslušníci praporu se budou vybírat na základě dobrovolnosti

Vláda České republiky přijala 29. 11. 1995 usnesení č. 677, ve kterém schválila návrh na vyslání mechanizovaného praporu AČR do IFOR na dobu jednoho roku, a to v počtu do 1000 vojáků.

Celkové náklady účasti České republiky v IFOR byly vyčísleny na 1 235 635 tis. Kč. Tato suma vznikla kalkulací na základě předpokládané účasti v operaci po dobu 12 měsíců, které předchází tříměsíční příprava. Po ukončeni účasti se počítá se třemi měsíci na řešení personálních záležitostí Ze státního rozpočtu České republiky se budou v letech 1995 až 1997 hradit výdaje ve výši 1 003 262 tis. Kč. Z rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany se budou ve stejném období hradit výdaje ve výši 232 373 tis. Kč. Rezort Ministerstva obrany kromě toho poskytne ze své výzbroje vojenskou techniku a další materiál.

Základní složkou hrazenou ze státního rozpočtu bude zvláštní příplatek vojáků za. službu v zahraničí, která je v zájmu České republiky. Průměrná výše příplatku 1 500 US$ měsíčně je zvolena tak, aby bylo možno získat dostatek kvalifikovaných zájemců v požadovaných odbornostech o službu v této jednotce. V porovnání s předcházejícími mírovými operacemi, kterých se příslušníci AČR zúčastnili, se jedná o kvalitativně jinou operaci, o nasazení bojové jednotky, při kterém se počítá i s -možnosti vedení bojové činnosti. Tato skutečnost by se měla odrazit i ve finančním ohodnocení, které je vyšší, než bylo při klasických mírových operacích OSN. Výše příspěvku se bude diferencovat v závislosti na vykonávané funkci v organizační struktuře mechanizovaného praporu.

Zapojení České republiky do IFOR bude především vyjádřením pokračující.o zájmu o aktivní účast na mírovém řešení konfliktu na území bývalé Jugoslávie, v geograficky blízké oblasti, se kterou má Česká republika tradiční přátelské vztahy a podobné historické zkušenosti. Půjde o praktické naplnění naší odpovědné úlohy v Radě bezpečnosti OSN při mírovém řešení konfliktu a pokračování aktivního zapojení České republiky do mírotvorného úsilí OSN prostřednictvím účasti v mírové operaci OSN na území bývalé Jugoslávie. Úloha České republiky v IFOR může navíc ve svých důsledcích vytvořit příznivější předpoklady pro obnovení a intenzifikaci našich hospodářských a obchodních styků se zeměmi oblasti.

Zapojení do operace IFOR bude zároveň potvrzením připravenosti naší země podpořit NATO v urovnání jugoslávského konfliktu a bude jedním z kritérií způsobilosti pro členství v NATO. Vyslání české bojové jednotky do operace IFOR bude rovněž významným příspěvkem k uplatňování role NATO v systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. V tomto smyslu účast v operaci IFOR podpoří zapojení České republiky do euroatlantických struktur.

Ačkoli se jedná o mnohonárodní mírové síly rozmístěné na základě mírové dohody zúčastněných stran konfliktu, není zcela vyloučeno, že jednotky budou muset použít vojenskou sítu k prosazení vojenských aspektů mírového ujednání. Účast v operaci proto nevylučuje riziko zranění a ztrát na životech. Na druhé straně bude IFOR, na rozdíl od dosavadních ochranných sil OSN v Bosně a Hercegovině, vybavena pro svoji sebeobranu odpovídající výzbrojí, mandátem, pravidly pro nasazeni sil a účinnou podporou leteckých a námořních sil NATO. Koncept činnosti vojsk v operaci IFOR rovněž bere v úvahu další potenciální rizika, mezi která patří braní rukojmí, nepřímé palebné přepady, užití min, různých nástrah a terorismus.

Předcházení těmto rizikům se věnovala mimořádná pozornost při finalizaci mírové dohody. Na mírových jednáních v Daytonu se zúčastněné strany konfliktu zavázaly k plné spolupráci s IFOR při naplňování jeho mandátu. Uvedená dohoda, kterou mají stvrdit prezidenti Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska svými podpisy v Paříži dne 14. 12. 1995, navíc zaručuje volnost pohybu příslušníků IFOR a současně zajišťuje ochranu těchto sil podle již podepsané dohody o statutu sil. Vláda České republiky navíc uložila ministrovi zahraničních věcí ČR dotázat se výslovně představitelů zúčastněných stran konfliktu, zda souhlasí s pobytem jednotky AČR v oblasti v rámci operace IFOR Česká republika bude vyžadovat přiměřenou a efektivní účast svých zástupců na politických a vojenských jednáních při plánování akcí k udržení míru.

Příloha III

Příloha IV

STRUKTURA A ÚKOLY VELITELSTVÍ PRAPORU

Organizace a struktura mechanizovaného praporu AČR vysílaného do připravované operace mnohonárodních sil pod velením NATO vyplývá z požadavku, aby prapor byl vysoce mobilní, schopen samostatně působit po dlouhou dobu, byl schopen vlastního nezávislého zásobování, měl potřebnou ubytovací a stravovací kapacitu a mohl dopravovat zásoby v těžkých terénních a povětrnostních podmínkách (nejméně po dobu 30 dnů bojové činnosti). Jednotky musí mít své vlastní spojovací prostředky kompatibilní se systémy NATO Logistické zabezpečení musí poskytnout vysílající země, včetně zdravotního, ženijního a zásobovacího systému, schopného zásobovat jednotky od příjezdu do místa soustředěni až do prostoru rozmístění vojsk k plnění úkolů

Velitelství mechanizovaného praporu v návaznosti na rozhodnutí nadřízeného plánuje bojové použití vlastních jednotek, řídí jednotky v průběhu plnění úkolů, organizuje v jejich prospěch palebnou podporu, shromažďuje a analyzuje zprávy z jednotlivých prostorů působení Organizuje spojení, průzkum a logistické zabezpečení v plném rozsahu. Součásti velitelství jsou náčelníci druhů vojsk, orgány personálního a finančního zabezpečení.

STRUKTURA A ÚKOLY ROTY LOGISTICKÉ PODPORY

Rota logistické podpory plní úkoly ochrany, obrany a údržby zásob materiálu (potravin, PHM, munice, výstroj), připravuje stravu, vyměňuje a opravuje výzbroj a ostatní techniku praporu

STRUKTURA A ÚKOLY ROTY VELENÍ

Rota velení všestranně zabezpečuje velitelství praporu, plní úkoly obrany a ochrany velitelského stanoviště, zřizuje a udržuje spolehlivě spojení k zabezpečení velení vojskům, přenosu informací a varování vojsk, provádí vševojskový, radiační a chemický průzkum.

Rota celkem 138 osob