k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2005)
předložené dopisem předsedy vlády
Václava Klause ze dne 5. ledna 1996 (čj. 3425/96
- OVA)
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2005)
Vláda na své schůzi dne 3. ledna 1996 projednala
a posoudila výše uvedený návrh zákona
a vyjádřila s tímto návrhem zákona
nesouhlas.
Vláda oceňuje přínos předloženého
návrhu zákona, kterým je reagováno
na řadu aktuálních problémů
týkajících se právní úpravy
cenných papírů a trhu s cennými papíry,
jakož i právní úpravy akciových
společností. Vláda však zároveň
konstatuje, že předložený návrh
zákona není dopracován a obsahuje množství
nedořešených věcných problémů
a legislativně právních nedostatků.
Na ně je poukázáno v níže uvedených
připomínkách k jednotlivým bodům
předložené novely, výčet těchto
připomínek je však pouze příkladný.
Vláda připravila a v nejbližší
době Poslanecké sněmovně předloží
vlastní návrh novely zákona o cenných
papírech a novely zákona o burze cenných
papírů, který především
eliminuje nedostatky, jež jsou vytýkány této
poslanecké iniciativě, a v zásadě
sleduje obdobné cíle. Skutečnost, že
vládní návrh uvedeného zákona
nebyl dosud Poslanecké sněmovně předložen,
e dána pouze technickými důvody.
Pokud jde o novelu obchodního zákoníku, obsaženou
v předložené poslanecké iniciativě,
obsahuje tato novela řadu ustanovení nejasných,
některá navrhovaná ustanovení nejsou
promítnuta do dalších navazujících
ustanovení obchodního zákoníku, zakládá
nesoulad mezi ustanoveními obchodního zákoníku
a současně navrhovanou novelou zákona o cenných
papírech, zasahuj e v řadě směrů
do občanského zákoníku, občanského
soudního řádu i do zákona o účetnictví.
Vláda je si vědoma potřeby provést
dílčí novelu obchodního zákoníku
a reagovat v ní na aktuální potřeby
praxe. Při vypracování této novely
je však třeba přihlédnout i k vývoji
soukromoprávní úpravy a její připravované
přestavbě a i s přihlédnutím
k tomu je třeba volit rozsah této novely. Z tohoto
hlediska vláda vypracuje novelu obchodního zákoníku
a je přitom připravena využít i podněty
poslanců.
Připomínky k jednotlivým bodům
novely
K čl. 1 - novela obchodního zákoníku
Obecně
1. Předložená novela obchodního zákoníku
obsahuje řadu návrhů, které se pokoušejí
reagovat na nesrovnalosti vyplývající z fungování
velkého počtu nedávno vytvořených
a privatizovaných akciových společností.
Některé z těchto návrhů však
nejsou věcně ujasněny, ani nejsou legislativně
dostatečně upraveny. Jde zejména o problematiku
ochrany minoritních akcionářů. Například
podle navržené koncepce by se v roli subjektu, který
by měl odkupovat akcie, mohl ocitnout i Fond národního
majetku, který by případnými povinnými
odkupy do určité míry vlastně vrátil
privatizační proces zpět.
2. Řada navrhovaných ustanovení je koncepčně
neujasněna, což se promítá do vzájemné
neprovázanosti novely obchodního zákoníku
a současně navrhované novely zákona
o cenných papírech. O tom svědčí
například to, že návrh novely obchodního
zákoníku zavádí nový druh cenného
papíru, tzv. opční list, avšak novela
zákona o cenných papírech tento cenný
papír mezi výčtem cenných papírů
neuvádí. Neujasněna je i problematika náležitostí
akcie, která je řešena jak v návrhu
novely obchodního zákoníku, tak v návrhu
novely zákona o cenných papírech, přičemž
pokaždé je volen odlišný přístup.
3. Návrh novely zcela opomíjí terminologický
nesoulad mezi obchodním zákoníkem a zákonem
o cenných papírech, pokud jde o akcie. Zákon
o cenných papírech vymezuje akcie ve třech
formách, a to "na doručitele", "na
řad" a "na jméno" a převod
rubopisem spojuje s akcií "na řad". Naproti
tomu obchodní zákoník upravuje akcie pouze
ve formě "na majitele" a "na jméno"
a převod rubopisem nesprávně spojuje s akcií
"na jméno".
4. Novela obchodního zákoníku nedostatečně
řeší rovněž stanovení konkrétního
data, jež má být rozhodné pro určení
osob majících práva spojená s akcií.
V prvé řadě jde o to, že tato problematika
se netýká pouze akcií, ale i jiných
cenných papírů (dluhopisů, podílových
listů), a proto by měla být zařazena
do novely zákona o cenných papírech. Dále
je zřejmé, že tento problém je třeba
řešit pouze ve vztahu k zaknihovaným cenným
papírům.
K bodu 1
V bodě 1 novely je navrhováno vypustit § 13
odst. 2 obchodního zákoníku ("o.z."),
v němž je jako podmínka jednání
statutárního orgánu jménem podnikatele
uveden zápis statutárního orgánu do
obchodního rejstříku. Návrh na vypuštění
§ 13 odst.2 oz. je odůvodněn tím, že
předmětné ustanovení téměř
znemožňuje fungování obchodních
společností při změnách statutárního
orgánu, za nimiž se opožďují zápisy
v obchodním rejstříku.
Navrhované vypuštění § 1? odst.
2 o.z. však věc neřeší, neboť
nadále bude platit § 27 odst. 2 věta prvá,
podle níž skutečnosti zapsané v obchodním
rejstříku jsou účinné vůč
i každému ode dne, ke kterému byl zápis
proveden. Podle odůvodněn í navrženého
bodu 1 novely poskytuje pro obchodní partnery příslušné
obchodní společnosti dostatečnou jistotu
§ 27 odst. 2 věta druhá, podle níž
ten, jehož se zápis týká, nemůže
proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis
v obchodním rejstříku, namítat, že
zápis neodpovídá skutečnosti. Uvedené
ustanovení však nepokrývá například
případy, kdy obchodní partner obchodní
společnosti ví, že jedná s osobou, která
má být zapsána jako statutární
orgán v obchodním rejstříku, avšak
tento zápis dosud proveden nebyl, přičemž
nemá možnost jednat s osobou, která je sice
jako statutární orgán v obchodním
rejstříku zapsána, avšak tuto funkci
již v obchodní společnosti nevykonává.
Je tedy třeba zapracovat do novely obchodního zákoníku
jiné řešení než vypuštění
§ 13 odst. 2 o.z.
Zvážit lze například řešení,
kdy do doby provedení zápisu v obchodním
rejstříku ohledně změny v osobě,
jež je statutárním orgánem nebo členem
statutárního orgánu, by se za právně
rovnocenný považoval návrh na změnu
zápisu doručený obchodnímu rejstříku;
úředně ověřený opis
doručeného návrhu by opravňoval osobu,
jež má být nově zapsána, jednat
jménem obchodní společnosti ve stejném
rozsahu, jako by již v obchodním rejstříku
zapsána byla. Tato změna by si vyžadovala přepracovat
§ 13 odst. 2 a § 27 odst. 2 o.z.
K bodu 2
1. V § 67a je třeba navržený text formulačně
upravit takto:
a) v odstavci 1 úvodní větu uvést v tomto znění:"společnost v níž společník";
b) začátek textu v písmenu a) uvést v tomto znění: "dosáhne většinového podílu na.
c) začátek textu v písmenu b) uvést v tomto znění:"může sám ovlivnit volbu a..
d) začátek textu v písmenu c) uvést v tomto znění: "dosáhne stavu uvedeného..." a na konci textu písmene c) slova "mezi ostatními společníky" nahradit slovy "s ostatním společníky nebo na základě ustanovení ve stanovách společnosti" a slova "je ovládanou osobou" je třeba předsadit a uvést na samostatném řádku jako společný text pro celý odstavec 1;
e) na začátek odstavce 2 vložit tuto větu: "Společník, který má v ovládané osobě postavení podle odstavce 1, je ovládající osobou.";
f) v odstavci 2 vypustit pro nadbytečnost slova "nebo na její účet";
2. Navržený § 67a je třeba označit jako § 66a.
3. Navržený § 67b je třeba vypustit, neboť
jeho účel je nejasný. Jeho obsahem je pouze
definice, která nemá zřejmou souvislost s
ostatním textem obchodního zákoníku.
Pokud je tímto ustanovením sledována ochrana
hospodářské soutěže, postačí
v tomto směru aplikace zákona o hospodářské
soutěži.
K bodu 3
1. V navrženém § 155 je ve srovnání
s platným zněním § 155 slovo "vydání"
nahrazeno slovem "emise". Tato změna však
nen ív navrženém § 155 důsledně
provedena. Je proto třeba terminologii v tomto směru
sjednotit.
2. V odstavci 2 pro nadbytečnost vypustit slova "Pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak".
3. Odstavec 3 je třeba uvést do souladu s §
4 odst. 2 navržené novely zákona o cenných
papírech a odstavec 4 pro nadbytečnost vypustit;
následující odstavce je třeba přečíslovat.
4. V dosavadním odstavci 5 za slovo "Akcie" vložit
slova "též společnosti" a pro nadbytečnost
vypustit slova "pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak".
K bodu 4
1. Podle odstavce 1 akcie může znít na jméno nebo na majitele Pojem "majitel akcie" je však v odstavcích 2 a 4 běžně spojován s akcií znějící na jméno. V navrženém § 156 je třeba terminologii sjednotit se zákonem o cenných papírech, t.j. zavést formu akcie na řad a její převod rubopisem.
2. V odstavci 1 je třeba zároveň konkretizovat orgán společnosti, který má dávat souhlas k převoditelnosti akcie.
3. V dosavadním odstavci 2 větu prvou označit jako odstavec 2 a následující text (věta druhá až pátá) jako odstavec 3; v návaznosti na to následující odstavce přečíslovat. Dosavadní větu třetí přitom uvést v novém odstavci 3 jako větu poslední a zároveň ji uvést do souladu s dosavadním odstavcem 3 vypuštěním slov "pokud se neprokáže, že došlo ke změně majitele akcie".
4. V odstavci 3 je třeba slova "v registru emitenta" buď pra nadbytečnost vypustit, nebo blíže vymezit; tento pojem je zde použit bez jakékoliv další návaznosti na text tohoto zákona.
5. V odstavci 4 by mělo být zakotveno právo akcionáře na vydán í úplného seznamu akcionářů.
V dosavadním odstavci 4 větě prvé a v dosavadním odstavci 5 větě druhé a třetí nelze z kontextu uvedených odstavci.t dovodit, zda jde v uvedených větách o listinné nebo zaknihované akcie nebo o akcie listinné i zaknihované; v tomto směru je třeba navržený text dopracovat.
Odstavec 5 je zároveň třeba celý přepracovat tak, aby z něho bylo zřejmé, pokud jde o právní vztah více osob k jedné akcii, zda je rozdíl mezi zaknihovanými a listinnými akciemi a mezi "akciemi znějícími na jméno" a "akciemi znějícími na majitele", či nikoliv, a pokud rozdíl existuje, v čem spočívá. Nehledě k nevhodnému spojení zaknihované (dematerializované) akcie s pojmem "společný majetek" v odstavci 5 větě prvé se zároveň upozorňuje, že je nereálné evidovat zaknihované akcie jako "společný majetek více osob", pokud by "spolumajitelé" byli evidováni v různých dílčích registrech.
6. Pamatovat je třeba na situaci, kdy zaknihovaná akcie na jméno bude převedena zápisem v evidenci bez souhlasu orgánu společnosti a společnost neprovede zápis změny do seznamu akcionářů.
7. V odstavci 4 je třeba ve větě prvé
za slovo "akcionářů" vložit
písmeno "v" a ve větě třetí
za slovo "došlo" vložit písmeno "k".
V odstavci 6 slovo "dnu" nahradit slovem "dni"
a v odstavci 7 za slovo "opak" vložit slovo "že".
K bodu 5
V navrženém textu větě druhé
je třeba doplnit, k jakému účelu se
má § 209a použít přiměřeně
(věta prvá a věta druhá na sebe bezprostředně
nenavazují, neboť jejich funkce jsou odlišné).
K bodu 6
Ve větě druhé slova "v den předcházející
dnu" nahradit slovy "přede dnem". Větu
poslední se navrhuje vypustit (rozhodující
by byl kurs, který je ve smyslu věty druhé
uveřejněn naposled).
K bodu 7
V § 159 odst. 3 věta poslední je obdobně
nepřesná jako poslední věta v §
159 odst. 3 v platném znění, neboť neurčuje
počátek lhůty, kdy akcionář
nabývá hlasovacího práva (v ostatním
je pak věta poslední v platném znění
přesnější než věta obsažená
v předloženém návrhu).
K bodu 9
1. V odstavci 2 písm. c) slova "výměnného
nebo předkupního práva" nahradit slovy
"práva z výměnného dluhopisu
nebo z prioritního dluhopisu" a v odstavci 4 je třeba
jednak použít legislativních zkratek zavedených
v odstavci 1 a dále za slova "přednostního
práva" vložit slova "na upisování
akcií".
2. V odstavci 3 větě prvé je obsah textu
"určit rozhodný den pro určení
osoby oprávněné vykonat výměnné
nebo přednostní právo" nejasný.
K bodu 10
1. Odstavec 2 je třeba vypustit, neboť postrádá smysl, a to jak sám o sobě, tak s ohledem na navržený odstavec 1. Kromě toho se upozorňuje, že má-li předkladatel ohledně textu v odstavci 2 na mysli komisionářský vztah upravený v obchodním zákoníku, je pochybné, zda lze komisionářskou smlouvu v daném případě použít; obdobně se tato připomínka týká bodu 11 novely.
2. K navrženému odstavci 3 se jednak připomíná,
že se v něm směšuje jednání
osoby svým jménem a jménem osoby, jíž
je orgánem, a dále, že předpoklad zapracovaný
do věty druhé, podle něhož by statutární
orgán nemusel vědět o tom, že akcie
byly upsány na účet společnosti, je
poněkud nepravděpodobný. Není zřejmé,
jak bude postupováno, jestliže upisující
osoba se zprostí svého závazku.
K bodu 11
K § 161a
1. Odstavec 1 je neorganicky zapracován do tohoto paragrafu; úprava zatímních listů je obsažena v § 176 o.z.
2. V odstavci 2
- písm. a) jsou obsaženy rovněž náležitosti rozhodnutí valné hromady, které by měly být uvedeny v samostatném odstavci,
- písm. b) pro nepřesnou formulaci je v rozporu s § 154 odst. 1 o.z.,
- písm. c) postrádá srozumitelnost, nehledě k tomu, že zde použitý pojem "čisté základní jmění" by bylo třeba blíže vymezit.
3. Nedopatřením je v odstavci 2 uvedeno slovo "snížení"
namísto slova "sníží" a v
odstavci 3 slovo "tato" namísto slova "tyto".
K § 161b
Ohledně ustanovení odstavce 1 písm. f) se
upozorňuje není zřejmé, v čem
má odškodnění menšinových
akcionářů spočívat.
K § 161c
V odstavci 1 je třeba pro zřejmý rozpor navrženého
textu s občanským zákoníkem provést
tuto úpravu: slovo "nezpůsobuje" nahradit
slovem "způsobuje", za slovem "úkonu"
čárku nahradit středníkem a slovo
"nebyla" nahradit slovem "byla".
K § 161e a § 161f
Navržená ustanovení postrádají
jasně, jednoznačné formu: a z tohoto hlediska
je třeba tato ustanovení dopracovat.
K bodu 12
1. V odstavci 1 navržená ustanovení písm. f) a g) zakladatelské listiny nepatří, resp. není zřejmé, jakou funkci (jaké důsledky) by měla mít.
2. V odstavci 2 ustanovení písmene c) je třeba konkretizovat.
3. V odstavci 3 slova "musí být zpracován
soudním znalcem třeba vypustit.
K bodu 13
Pojem "emisní kurs" je třeba konkretizovat.
Pokud odkazuje na zákon o cenných papírech,
tak se v něm definuje "kurs akcií" a navíc
jen s platností pro veřejně obchodovat cenné
papíry.
K bodu 21
Požadavek notářského zápisu nahradit požadavkem písemné formy s úředně ověřenými podpisy zakladatelů. Obdobně se to týká bodu 36 novely (§ 186 odst. 5).
Zároveň se upozorňuje, že v bodě
21 použitá slova "rozhodnutí zakladatelů"
jsou nadbytečná a je třeba je vypustit.
K bodu 22
Slova "po dobu" změnit na slovo "podobu"
a eventuálně doplnit i druh akcií.
K bodu 24
Bod 24 je třeba pro nadbytečnost vypustit.
K bodu 26
1. Odstavec 1 je třeba přepracovat, neboť společnost před zápisem do obchodního rejstříku nemůže vydávat upisovatelům zatímní list (nemá právní subjektivitu).
2. Z odstavce 2 vyplývá, že zatímní list může být vydán v různých jmenovitých hodnotách podle počtu nesplacených akcií, které zastupuje. Má tedy podobu hromadné nezastupitelné listiny, která ze své podstaty vylučuje zaknihování.
3. V odstavci 5 za slova "za akcie" vložit slova
"bez zbytečného odkladu".
K bodu 28
K navrženému odstavci 2 se upozorňuje, že
jde o obtížně přijatelný průnik
"veřejného zájmu" do soukromoprávních
vztahu Obdobně se to týká navrženého
odstavce 7, jehož věta první navíc odporuje
účetním předpisům.
K bodu 33 ve vztahu k bodům 36 a dalším (§184
odst. 1 §186 a násl.)
1. V souvislosti se stanovením rozhodného dne pro
vznik práva účasti na valné hromadě
nejsou dořešeny problémy vznikající
tím, že osobě, která bude na valné
hromadě hlasovat proti většinovému rozhodnutí,
vznikají podle dalších nově navrhovaných
ustanovení určitá práva (např.
na odkoupení akcií), ačkoliv tato osoba již
nemusí být akcionářem.
2. V § 184 odst. 1 by mělo být doplněno
právo účastnit se valné hromady i
pro osobu k tomu akcionářem zmocněnou.
K bodu 35
1. Upravit je třeba i konání náhradní
valné hromady, a to tak, aby bylo znemožněno
její konání bezprostředně poté,
co se nesešel potřebný počet akcionářů
na řádné valné hromadě.
2. V odstavci 1 je třeba ponechat dosavadní znění
§ 185 odst. 1.
K bodu 36
1. Z ustanovení odstavců 6 a 7 vyplývá, že jejich aplikace se může týkat akcionářů, kteří nehlasovali buď pro zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií nebo pro změnu druhu akcií anebo pro omezení jejich převoditelnosti: v praxi však bude obtížné toto kritérium uplatnit, nehledě k tomu, že z navržených ustanovení není zřejmé, zda se týkají jen těch akcionářů, kteří nehlasovali na valné hromadě, nebo i těch, kteří se valné hromady nezúčastnili.
2. Ohledně odstavce 8 se upozorňuje, že zde použitý pojem "prodejní opce" je nejasný, resp. nevhodný, a dále, že z textu není srozumitelné, kdy se akcionář dostává do prodlení.
Větu poslední je třeba z odstavce 8 vypustit
(nelze právně konstruovat, že účinky
žaloby jednoho akcionáře se vztahují
na všechny akcionáře).
K bodu 38
V navrženém ustanovení písmene h) se
navrhuje vypustit slova "nebo jeho části"
a prodej části podniku ponechat v kompetenci představenstva.
K bodu 40
1. Z navrženého odstavce 2 není zřejmé, co se rozumí dikcí "na nebezpečí akcionáře".
2. Na konci navrženého textu se navrhuje doplnit tuto
větu "Tím nejsou dotčeny povinnosti
ohledně ochrany osobních údajů stanovené
zvláštními zákony.".
K bodu 41
1. V odstavci 1 větu druhou je třeba přeformulovat
tak, aby v ní nebylo hovořeno o valné hromadě
(jde o jediného akcionáře). 2. Navržený
odstavec 3 je nekonkrétní, neboť odkazuje na
blíže nespecifikované smlouvy. Projevy vůle
akcionáře nemusejí mít vždy podobu
smlouvy.
K bodu 42
1. V odstavci 1 větě prvé je třeba slovo "společnosti" nahradit slovem "osoby" a větu poslední vypustit.
2. V odstavci 2 je nesprávně uveden odkaz na odstavec 2 namísto na odstavec 1.
3. V odstavci 3 není zřejmé, proč
je počítáno s převodem zisku jen ve
prospěch ovládané společnosti a nikoliv
i ve prospěch ovládající společnosti
(k případným spekulativním převodům
zisku může z podnětu ovládající
osoby docházet oběma směry)
K bodu 43
Dosavadní znění § 191 odst. 2 o.z. je
třeba buď ponechat a bod 43 z novely vypustit, nebo
změnu navrženou v bodě 43 zavést pro
všechny typy obchodních společností.
K bodu 45
V navrženém ustanovení je třeba blíže
vymezit pojem ztráta vyloučit tak například,
že se nejedná o ztrátu potenciální.
K bodu 48
Upozorňuje se, že v odstavci 5 se přenesením
důkazního břemene na členy představenstva
zakotvuje v podstatě princi viny, který je v našem
právním řádu neobvyklý. Zakotvit
je třeba princip opačný.
K bodu 55
Ohledně odstavce 5 věty druhé se upozorňuje,
že nemůže být aplikována na případy,
kdy nepeněžitým vkladem je nemovitost. souvislosti
s nepeněžitými vklady je v navrženém
ustanoven: nevhodně použit termín "splaceny".
K bodu 60
V navrženém odstavci 1 není zřejmé,
co se rozumí "jiným vlastním zdrojem".
K bodu 65
Je třeba zvážit, zda v odstavci 5 zmíněný
podíl akcie na čistém obchodním jmění
by neměl být použit i u veřejně
obchodovatelné akcie.
K bodu 68
Navržený text se navrhuje přeformulovat v tom
smyslu, že společnost předloží
doklad o uzavření předmětné
dohody. Obdobnou formulační změnu si vyžaduje
úvodní věta v § 216a odst. 1 (bod 6
novely).
K bodům 70 a 71
Zde navržený pojem "opční list"
není v návrhu novely blíže vymezen.
Kromě toho jsou pochybnosti, zda je namístě
uvádět opční list jako zvláštní
cenný papír; v každém případě
opční list nemá výslovně uveden
v § 1 zákona o cenných papírech ve znění
navržené novely. Pokud by opční list
zůstal označen jako cenný papír, je
třeba v odstavci 4 slovo "zaniká" nahradit
slovy "je realizován"
K bodu 73
Navržený odstavec 4 je třeba dopracovat tak,
aby z něho jednoznačně vyplývalo,
že nárok na likvidační zůstatek
vzniká akcionářům podle stavu zápisů
v zákonné evidenci cenných papírů
ke dni zrušení této evidence.
K bodu 74
1. V odstavci 1 je třeba blíže vymezit pojem "poškození akcionáře" a větu druhou vypustit.
2. Ohledně odstavce 5 se upozorňuje, že věta
prvá představuj nepřímý zásah
do právní úpravy společností
s ručením omezeným, která obsahuje
výslovný zákaz vystoupení z tohoto
typu obchodní společnosti.
K čl. II - novela zákona o cenných papírech
Obecně
1. Základní připomínka se týká navrženého systému evidence zaknihovaných cenných papírů. Koncepce poslaneckého návrhu je založena na tzv. obstaratelských účtech (t. j "subregistrech"), které na základě povolení povedou vybrané právnické osoby. Poslanecký návrh není dostatečně právně ani věcně zpracován. Nejde přitom jen o nedostatečně specifikované technické otázky, v zásadě jde o koncepční nesrovnalosti. Nedostatečně jsou řešeny například vztahy mezi dílčí a centrální evidencí a mezi registrem emitentů a účty v dílčí evidenci. Z možnosti vést dílčí evidenci jsou vyloučeni emitenti, to znamená například investiční společnosti, kde by naopak bylo velmi žádoucí, aby v případě vydávání a odkupování podílových listů měly tyto společnosti svou vlastní evidenci podílových listů.
O nedostatečné propracovanosti návrhu svědčí
i řada zmocnění pro vydání
předpisů nižší právní
síly, které by zřejmě měly
některé otázky spojené se zavedením
"subregistrů" v praxi dořešit. Jde
vesměs o případy, kdy příprava
prováděcího předpisu by nutně
musela narazit na vážné, těžko
řešitelné věcné problémy
vyvolané založenou koncepcí návrhu zákona.
2. K navrženému § 55 a násl. ohledně Střediska cenných papírů se obecně uvádí, že dořešit je třeba a do zákona pak důsledné promítnout následující otázky:
a) zda činnost "Střediska" je službou anebo zároveň i výkonem státní správy, s nímž jsou spojena mocenská oprávnění;
b) pokud u části činnosti "Střediska" má jít o výkon státní správy, musí ji vykonávat orgán státní správy a nikoliv "Středisko";
c) má-li být činnost "Střediska"
jenom službou, zda ji provozuje stát (prostřednictvím
své organizační složky vymezené
v zákoně), anebo zda ji provozuje nestátní
právnická osoba na základě povolení
daného orgánem státní správy,
popř. smluvně za podmínek stanovených
zákonem.
K bodu 2
Bod 2 je třeba vypustit, neboť přejímá
doslovně znění dosavadního §
1 odst. 1 písm. 1).
K bodu 3
1. V odstavci 2 písm. a) se zavádí zákonná
evidence, která zahrnuje kromě střediska
cenných papírů i evidenci České
národní banky ("ČNB") a dokonce
i evidenci vedenou zahraniční osobou podle zahraničního
práva. Zatímco středisko je v § 55 a
násl. podrobně upraveno, ostatní evidence
nikoliv. V § 61b se však hovoří o zákonné
evidenci (tedy podle vymezení v § 2 odst. 2 o všech
třech evidencích), ale opět pouze ve vztahu
ke středisku. Není tedy jasné, jak vypadá
evidence ČNB, jaké cenné papíry a
jakým způsobem jsou zde evidovány (k tomu
se poznamenává, že dosud jsou v evidenci ČNB
pouze dluhopisy, jejichž splatnost nepřesahuje 1 rok
a jejichž emitenty jsou Ministerstvo financí, ČNB
a Fond národního majetku). § 1 odst. 2 a §
61 a násl. jsou v rozporu a navíc v § 1 odst.
2 je třeba písmeno c) vypustit, neboť tento
zákon se nemůže vztahovat na zahraniční
subjekty.
2. Odstavec 3 se navrhuje vypustit pro nadbytečnost.
3. Ohledně věty druhé v odstavci 5 se připomíná,
že tato věta by měla opodstatnění
jen za předpokladu, že by byl proveden taxativní
výčet podkladových aktiv. Pokud jde o poslední
větu v odstavci 5, upozorňuje se, že nemůže
jít o obecně závazný dopad tohoto
ustanovení; navíc okruh organizátorů
zde není definován. Obecně se však připomíná,
že deriváty jsou zde vymezeny nepřesně,
takže není zřejmé, co vlastně
deriváty jsou (charakterizují se zde jako práva
a závazky, jež jsou samostatně převoditelné,
ale neříká se nic o tom, s čím
jsou tato práva spojena). Podle odstavce 6 nejsou deriváty
zahrnuty mezi práva spojená s cennými papíry,
jsou tedy jakousi zvláštní kategorií,
bez bližšího určení. Pokud mají
být deriváty upraveny zákonem, nemělo
by to být v zákoně o cenných papírech,
ale například v zákoně o burze cenných
papírů.
K bodu 4
V odstavci 1 je třeba namísto dosavadního
textu upravit náležitosti cenných papírů.
K bodu 5
1. V odstavci 1 věta druhá je zcela nesrozumitelná.
2. V odstavcích 4 a 6 za slovo "emitent" je vhodné
doplnit slova "nebo obchodník s cennými papíry"
pro případ, kdy emitent je zahraniční
osoba a činnosti spojené s vydáním
cenného papír obstarává obchodník
podle § 46.
K bodu 6
Odstavec 2 by měl například znít:
"(2) Kursem cenného papíru se rozumí
cena uveřejněná jako kurs tohoto cenného
papíru na veřejném trhu, a to na základě
poptávky a nabídky tohoto cenného papíru,
které se na tomto veřejném trhu organizují
přijímáním návrhů určených
neurčitém okruhu předem neurčených
osob."
K bodu 8
Bod 8 je třeba vypustit.
K bodům 10 a 11
1. Není zřejmé, jaký je vztah zde navržených ustanovená k vymezení derivátů v § 1.
2. Zároveň se upozorňuje, že §
14 v platném znění je srozumitelnější,
než zde navržené ustanovení. V každém
případě je třeba v § 14 odst.
4 vypustit větu za středníkem. Není
z ní ani zřejmé, který subjekt by
měl burzovní pravidla a tržní řády
vydat (pokud by to měl být jiný orgán
než správní úřad nebo orgán
obce, je navrhované řešení neakceptovatelné
ji: proto, že by nemohla být zajištěna
právní závaznost).
K bodu 12
1. Vložený paragraf by měl být označen jako § 15a.
2. V § 16a by mělo být doplněno ustanovení o tom, že smlouva, o půjčce cenných papírů musí obsahovat ujednání o tom, kom náleží výnosy z půjčených, resp. vypůjčených cenných papír a výkon práv s cenným papírem spojených.
3. Zároveň se navrhuje upravit v rámci novely § 31 odst. a pamatovat přitom na tzv. kontinuální obchodování.
4. V § 16a odst. 1 by měla být dikce "dlužník se zavazuje převést na věřitele" nahrazena dikcí "dlužník vrátí věřiteli".
5. Ustanovení odstavce 3 patří svou povahou
do novely obchodního zákoníku.
K bodu 13
Z § 17 je třeba vypustit dikci "pokud se účastníci
nedohodli jinak". S převáděním
závazků jsou spojeny závažné
právní důsledky, a proto by postup měl
být formalizován.
K bodu 17
1. Ohledně odstavců 2, 3 a 4 se připomíná, že není jasné, jak a kdy může docházet k převodu cenného papíru na účet majitele, jestliže jeho právním důvodem není změna majitele. Je otázka, zda i při koncepci obstaravatelských účtů budou na účtech majitelů cenné papíry, které nebudou jejich majetkem.
Zároveň se upozorňuje na rozpor s § 7, neboť ve výše uvedených ustanoveních je popírána definice převodu cenného papíru, jako změna majitele tohoto cenného papíru (převod je zřejmě v celém návrhu novely chápán pouze z "technologického" hlediska jako přepsání cenných papírů v evidenci z jednoho účtu na druhý). Dochází tak k nesouladu s ustanoveními zákona, která novelou dotčena nejsou, a v nichž je převod chápán odlišně.
Převody uvedené v odstavcích 3 a 4 nejsou dostatečně definovány; nejsou například uvedeny případy kombinovaných převodů mezi centrální a dílčí evidencí a vztahy mezi těmito převody a centrálně vedeným registrem emitenta.
2. Připomínka k bodu 13 platí obdobně
k ustanovení § 21 odst. 1.
K bodu 18
Navrhované ustanovení nedostatečně
reaguje na zřízení obstaravatelských
účtů, neboť neřeší
případy podávání přikazů
k převodům mezi centrální a dílčí
evidencí.
K bodu 22
1, V odstavci 4 by mělo být doplněno nové písmeno a v něm uveden například tento text: "emitent cenného papíru v případech, kdy předává výpis z registru emitenta za účelem výplaty výnosu cenného papíru, který emitent vydal, splacení jmenovité hodnoty dluhopisu, který emitent vydal, splnění povinnosti odpovídající předkupnímu právu na akcie, které emitent vydal, nebo za účelem konání valné hromady akcionářů emitenta, pokud o pozastavení emitent požádá, nebo pokud emitent obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru"
2. K odstavci 6 se připomíná, že z hlediska
systému evidence zaknihovaných cenných papírů
je výhodnější nerozlišovat mezi
zástavním právem vzniklým na základě
smlouvy nebo na základě rozhodnutí státního
orgánu. Jinak dochází k oslabení právní
jistoty trhu s cennými papíry.
K bodu 26
V § 36d odst. 2 je třeba vypustit větu "pokud
smlouva nestanoví něco jiného". Ohledně
odstavce 4 se upozorňuje na nesrozumitelnost dovětku
"nebo jiných osob, týkajících
se spravovaných cenných papírů".
K bodu 30
1. V odstavci 1 větě prvé není zřejmé,
zda musí věřitel v případě,
že je sám obchodníkem s cennými papíry
použít k prodeji cenného papíru jiného
obchodníka s cennými papíry.
2. V odstavci 1 větu druhou je třeba vypustit.
K bodu 31
Viz výše uvedená obecná připomínka
č. z k čl. II.
K bodu 32
1. V odstavci 3 písm. b) a f) není v návaznosti na § 38 zřejmě, zda imobilizované cenné papíry může vést kterýkoliv schovatel podle § 34 odst. 3 tohoto zákona (a Středisko cenných papírů tyto papíry eviduje), anebo může být tímto schovatelem pouze Středisko cenných papírů. Namísto textu "středisko provádí vydávání zaknihovaných cenných papírů" uvést například tento text: "středisko provádí registraci vydávání zaknihovaných cenných papírů".
2. Odstavec 7 se doporučuje vypustit.
K bodu 33
1. Podle odstavce 1 má být zaváděná zákonná evidence údajů realizována v systému Střediska. Tomu však neodpovídá řešení obsažené v odstavci 3, podle něhož dílčí evidenci mají vést osoby, jimž k tomu bude uděleno povolení.
2. V odstavci 4 se hovoří o zvláštním předpisu ministerstva, přičemž není zřejmé, zda se tím míní prováděcí předpis k zákonu o cenných papírech. Není rovněž zřejmá povaha provozního řádu, podle něhož by mělo být Středisko oprávněno požadovat údaje od osob vedoucích dílčí evidenci a jakou právní závaznost by tento akt měl mít.
3. Navrhovaná struktura evidence vyvolává
pochybnost o tom, že bude možno spolehlivě identifikovat
majitele cenných papírů. Jednotný
systém evidence zpochybňuje již nejednoznačná
formulace v odstavci 4.
K bodu 37
Navržené ustanovení neupravuje vztah registru
emitenta, který je veden pouze v centrální
evidenci k účtům vedeným v dílčích
evidencích a v podstatě neumožňuje operativní
provádění změn v registru emitenta.
K bodu 38
V § 61a odst. 3 písm. b) je zaváděn
účet obstaratele v dílčí evidenci,
tedy další dílčí evidenci. Při
zachování tohoto postupu může vzniknout
nekontrolovatelná vertikální řada
dílčích evidencí, která povede
k naprostému zneprůhlednění "systému
jednotné evidence" zaknihovaných cenných
papírů. Toto ustanovení je v přímém
rozporu s ideou transparentnosti zákonné evidence
zaknihovaných cenných papírů.
K bodu 40
V § 63 by měl být doplněn nový
odstavec 5 a uveden například v tomto znění:
"Údaje podle odstavce 2 nesmí emitent použít
k jiným účelům, než je zajištění
výkonu práv spojených s cennými papíry,
k nimž se výpis vztahuje".
Navrhované doplnění má zabránit
zneužívání údajů z registru
emitenta ve prospěch třetích osob v rozporu
se zájmy majitelů cenných papírů.
K bodu 45
K odstavci 2 se upozorňuje, že k zajištění
závazků osob vedoucích dílčí
evidenci nelze použít prostředky garančního
fondu.
K bodu 54
1. Ustanovení § 79a odst. 10 se jako neúčinné navrhuje vypustit. Kromě toho není zřejmé, kdo by měl kontrolovat porušení zde uvedené povinnosti a kdo by měl rozhodovat o vyloučení hlasovacího práva.
2. V § 79b odst. 1 až 6 jsou ustanovení ohledně veřejné nabídky nejasná.
3. V § 79c odst. 1 je třeba specifikovat délku
předcházejícího období.
K bodu 59
§ 86 je třeba formulačně upravit. Například
odstavec 4 je uveden dvakrát, odstavec 7 chybí a
odstavec 6 je nesrozumitelný.
K čl. III - novela zákona o burze cenných
papírů
K bodu 1
Odstavec 1 je třeba dopracovat a uvést například
v tomto znění: "Burza cenných papírů
(dále jen "burza") je právnickou osobou
oprávněnou organizovat na určeném
místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím
oprávněných osob poptávku a nabídku
cenných papírů a derivátů,
což jsou pro účely tohoto zákona samostatné
převoditelná práva z cenných papríů
a práva k cizím měnám".
Do dalšího textu zákona je pak třeba
důsledně promítnout rozšíření
předmětu burzovního obchodu o deriváty
(§ 8 odst. 1 písm. g), j), 1), § 13 odst. 1,
§ 14 nadpis, odst. 1, 2, 3 a 5, § 15 odst. 1 a 2, §
1 odst. 1, § 17 nadpis i text, § 19, § 20 odst.
1, 3, 4, § 25, § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, §
28 odst. 1, 3 písm. a), b), c), h), § 31 odst. 1,
odst. 1 písm. c) odst. 2 písm. d) a ž) a §
32 odst. 4 písm. f)).
K bodu 2
Do odstavce 1 se navrhuje doplnit další novou větu
například v tomto znění: "Burzovní
rozhodčí soud je oprávněn rozhodovat
i jiné spory ze smluv o cenných papírech
a derivátech, pokud se na tom smluvní strany dohodly
v souladu se zvláštním zákonem 12a).
[Zákon č. 216/94 Sb., o rozhodčím
řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů."].
K čl. IV - přechodná ustanovení
K bodu 3
Zde navržený postup je vázán na kritérium
"je-li to pro společnost výhodnější".
Jako schůdnější se jeví řešení,
že s v daném případě může
při zápisu do obchodního rejstřík
postupovat podle dosavadních předpisů.