Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
(1) Zřizuje se Česká národní
nadace.
(2) Česká národní nadace je právnickou
osobou. Sídlem České národní
nadace je Praha.
Posláním České národní
nadace je zajistit demokratické a veřejností
kontrolované rozdělování prostředků
vytvořených hospodařením s majetkem
svěřeným České národní
nadaci a s dalšími zdroji nabytými Českou
národní nadací podle tohoto zákona.
(1) Česká národní nadace poskytuje
prostředky získané z výnosů
jí spravovaného majetku a z dalších
zdrojů nadacím se sídlem v České
republice na posílení nadačního jmění
a na podporu jimi doporučených projektů zvláštního
významu.
(2) Nadace, které se ucházejí o prostředky
České národní nadace, musí
působit v některém z těchto oborů:
1. charitativní a sociální péče,
2. péče o zdraví,
3. péče o rozvoj vědy, vzdělávání
a osvěty,
4. péče o děti a mládež,
5. péče o rozvoj kulturní a umělecké
tvorby,
6. péče o stavební a kulturní památky,
7. péče o životní prostředí
a ochranu přírody,
8. péče o rozvoj osobnosti, ochranu lidských
práv a svobod.
(3) Prostředky České národní
nadace jsou poskytovány na základě posouzení
žádosti nadace orgány České národní
nadace.
(4) Nikdo nemá právní nárok na prostředky
České národní nadace.
(1) Akcie, které jsou v rozhodnutích o privatizaci
podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů určeny
pro Nadační investiční fond, tvoří
nadační jmění České
národní nadace.
(2) Další zdroje nadačního jmění
České národní nadace jsou:
a) nájemné a příjmy z prodeje nemovitostí
a věcí movitých, které jsou součástí
nadačního jmění,
b) příjmy z prodeje a výnosy z cenných
papírů a majetkových podílů
na podnikání jiných osob,
c) úroky z vkladů u bank a náhrady od pojišťoven,
d) výnosy z veřejných sbírek, kulturních,
společenských a vzdělávacích
akcí,
e) dary a příspěvky fyzických a právnických
osob.
(2) Prostředky uvedené v článku (1)
pod písmenem a), b) a c) jsou výnosy nadačního
jmění a prostředky uvedené pod písmenem
d) a e) jsou příjmy České národní
nadace.
(3) Parlament České republiky může rozhodnout
o navýšení nadačního jmění
České národní nadace poskytnutím
příspěvku ze státního rozpočtu
nebo jinou formou.
(4) Nadační jmění České
národní nadace nelze použít jako zástavu
ani jako předmět jiného zajištění
závazku.
(1) Česká národní nadace nesrní
vlastním jménem podnikat. Pro účely
tohoto zákona se za podnikání nepovažuje
pronájem nemovitostí, pořádání
veřejných sbírek a kulturních, společenských
a vzdělávacích akcí.
(2) Majetková účast České národní
nadace na podnikání jiných osob nesmí
činit u každé této osoby více
než 20% jejího základního jmění
podle stavu vypočteného k 31. prosinci předchozího
kalendářního roku.
(3) Česká národní nadace nesmí
být společníkem veřejné obchodní
společnosti, komplementářem komanditní
společnosti ani tichým společníkem
podnikatele.
(4) Cenné papíry z tvořící
nadační jmění České
národní nadace mohou být nakupovány
a prodávány pouze na veřejných trzích.
(1) Orgány České národní nadace
jsou:
1) Správní rada České národní
nadace (dále jen "Správní rada")
2) Prezident České národní nadace
(dále jen "Prezident")
3) Dozorčí rada České národní
nadace (dále jen "Dozorčí rada")
4) Oborové výbory České národní
nadace (dále jen "oborové výbory")
(2) Česká národní nadace může
zřídit i další orgány stanovené
ve Statutu České národní nadace (dále
jen "Statut").
(3) Činnost České národní nadace
zajišťuje Kancelář České
národní nadace (dále jen "Kancelář")
(1) Správní rada je nejvyšším orgánem
České národní nadace.
(2) Správní rada má sedmnáct členů,
z nichž devět je voleno Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu České republiky na období šesti
let. Po ustavení oborových výborů
podle tohoto zákona je Správní rada doplněna
o předsedy oborových výborů.
(3) Kandidáty do funkce volených členů
Správní rady navrhují výbory Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky.
(4) Volená část Správní rady
se obměňuje po třetinách.
(5) Prvního zasedání Správní
rada se účastní pouze volení členové.
Toto zasedání Správní rady svolá
ten člen Správní rady, který byl zvolen
největším počtem hlasů, a to
nejpozději do dvou měsíců ode dne
zvolení. Pokud tak neučiní, je k tornu oprávněn
kterýkoliv další přímo zvolený
člen Správní rady.
(6) Na prvním zasedání Správní
rada zvolí Prezidenta.
(7) Na prvním zasedání Správní
rada losem určí jednu třetinu volených
členů Správní rady, kterým
funkční období skončí po dvou
letech a další třetinu volených členů
Správní rady, kterým konči funkční
období po čtyřech letech.
(1) Členství ve Správní radě
je veřejnou funkcí a je nezastupitelné.
(2) Členství ve Správní radě
je neslučitelné s členstvím v Dozorčí
radě a s výkonem činnosti správce
nadačního jmění České
národní nadace (dále jen "Správce").
(3) Člen Správní rady nemůže
být v pracovně právním vztahu k České
národní nadaci.
(4) Členové Správní rady mají
nárok na náhradu nutných nákladů
spojených s výkonem jejich funkce. Tato náhrada
je výdajem spojeným s činností České
národní nadace.
(1) Na návrh dvoutřetinové většiny
všech členů Správní rady nebo
všech členů dozorčí rady České
národní nadace může být člen
Správní rady odvolán Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu České republiky, pokud
a) neplní své povinnosti podle zákona po
dobu delší než šest měsíců,
b) svým jednáním poškozuje zájmy
České národní nadace,
c) byl po svém zvolení pravomocně odsouzen
za úmyslný trestný čin,
d) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům
nebo jeho způsobilost k právním úkonům
byla omezena.
(2) Výkon funkce člena Správní rady
zaniká
a) uplynutím funkčního období
b) odstoupením,
c) odvoláním,
d) úmrtím.
(3) Na místo členů Správní
rady, jejichž členství zaniklo v průběhu
funkčního období jsou noví členové
v souladu s tímto zákonem voleni nejpozději
do tří měsíců, pokud do konce
příslušného funkčního
období zbývá ke dni uvolnění
alespoň devět měsíců.
(4) Člen Správní rady zvolený na uvolněné
místo člena Správní rady je volen
na dobu do konce funkčního období člena,
jehož členství zaniklo.
(1) Správní rada
a) volí Prezidenta a dva viceprezidenty České
národní nadace,
b) vydává Statut a schvaluje jeho změny,
c) schvaluje závazná pravidla výběru
nadací a projektů navržená oborovými
výbory podle § 15,
d) stanoví objem disponibilních prostředků
pro kalendářní rok v návaznosti na
výsledky hospodaření České
národní nadace,
e) stanoví poměr dělení disponibilních
prostředků České národní
nadace mezi obory, v nichž působí oborové
výbory schvaluje návrhy oborových výborů
na rozdělení disponibilních prostředků
České národní nadace,
g) schvaluje rozpočet a roční účetní
závěrku České národní
nadace,
h) schvaluje výroční zprávu České
národní nadace,
i) vyhlašuje veřejné sbírky,
j) rozhoduje o nabytí, zcizení, zastavení
a pronájmu nemovitého majetku České
národní nadace, k) jmenuje a odvolává
ředitele Kanceláře a stanoví jeho
mzdu,
l) stanoví osobu odpovědnou za správu nadačního
jmění České národní
nadace (Správce) a určuje její odměnu,
m) určuje počet pracovníků Kanceláře,
n) vykonává další kompetence vymezené
Statutem.
(2) Správní rada se schází nejméně
2x ročně.
(3) Správní rada rozhoduje nadpoloviční
většinou všech svých členů,
pokud tento zákon nebo Statut nestanoví jinak.
(1) Prezident je statutárním orgánem České
národní nadace.
(2) Funkční období Prezidenta a viceprezidentů
je dvouleté.
(3) Volby Prezidenta a viceprezidentů se účastní
pouze volení členové správní
rady.
(4) Prezident zejména:
a) svolává a řídí zasedání
Správní rady,
b) předkládá Správní radě
ke schválení návrh Statutu a jeho změn,
návrh rozpočtu, roční účetní
závěrku a výroční zprávu
České národní nadace,
c) předkládá předsedovi Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky, nejpozději
do 30. června výroční zprávu
České národní nadace.
(5) Činnosti vyplývající z výkonu
funkce Prezidenta zajišťuje Prezident prostřednictvím
Kanceláře,
(6) Za výkon funkce náleží Prezidentovi
vedle náhrad podle § 8 odst. (3) roční
odměna, kterou stanoví Správní rada.
(7) Viceprezidenti České národní nadace
zastupují Prezidenta v době jeho nepřítomnosti
s výjimkou pravomoci podle § 11 odstavce (2) písmena
c).
(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem
České národní nadace.
(2) Dozorčí rada má tři členy.
Členové dozorčí rady jsou voleni a
odvoláváni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu
České republiky.
(3) Členství v Dozorčí radě
je neslučitelné s činností Správce.
(4) Funkční období členů Dozorčí
rady je dvouleté.
(5) Dozorčí rada
a) přezkoumává roční účetní
závěrku a výroční zprávu
České národní nadace,
b) kontroluje hospodaření České národní
nadace a nejméně jednou ročně podává
Správní radě zprávu o výsledcích
své kontrolní činnosti,
c) dohlíží na činnost Kanceláře.
(6) Dozorčí rada je oprávněna:
a) podávat Správní radě návrhy
na odvolání ředitele Kanceláře
b) podat předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky návrh na odvolání
člen, Správní rady,
c) při provádění kontrolní
činnosti nahlížet do účetních
knih a jiných dokladů České národní
nadace a kontrolovat tam obsažené údaje.
(7) V ostatním se pro Dozorčí radu uplatní
přiměřeně ustanovení o Správní
radě.
(1) Česká národní nadace zřizuje
oborové výbory k odbornému posouzení
žádostí nadací o příspěvek
a o podporu projektů.
(2) Oborový výbor má nejméně
sedm členů.
(3) Členy oborového výboru volí shromáždění
zástupců nadací se sídlem v České
republice, které působí v příslušném
oboru.
(4) Shromáždění zástupců
nadací pro volbu členů oborového výboru
svolává Správní rada České
národní nadace nebo jí pověřená
osoba nejméně jednou za tři roky.
(5) Statut upravuje postup svolání shromáždění
zástupců nadací a volby členů
oborového výboru.
(6) Jeden oborový výbor může být
zřízen pro nejvýše dva obory uvedené
v §3 odst. 2. tohoto zákona.
(1) Funkční období člena oborového
výboru je tříleté.
(2) Členství v oborovém výboru je
neslučitelné s výkonem funkce ředitele
nebo správce nadačního jmění
nadace činné v oboru působnosti příslušného
oborového výboru. Není možné
členství ve více než jednom oborovém
výboru.
(3) Členství v oborovém výboru zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odstoupením,
c) úmrtím.
(4) Správní rada může pozastavit členství
v oborovém výboru osobě, proti které
bylo zahájeno trestní stíhání
pro úmyslný trestní čin, která
byla zbavena způsobilosti k právním úkonům
a osobě, která opakovaně hrubým způsobem
poškozuje zájmy České národní
nadace.
(5) Za výkon funkce náleží členu
oborového výboru České národní
nadace odměna ve výši, kterou stanoví
Správní rada.
(1) Oborový výbor:
a) volí ze svého středu předsedu oborového
výboru na funkční období jednoho roku,
b) sleduje rozvoj nadačních činností
v oboru své působnosti,
c) navrhuje a po schválení Správní
radou vyhlašuje závazná pravidla výběru
nadací a projektů, kterým mohou být
poskytovány disponibilní prostředky přidělené
Správní radou v daném kalendářním
roce pro příslušný obor,
d) určuje experty pro posouzení předkládaných
žádostí o poskytnutí prostředků
České národní nadace,
e) má výhradní právo doporučovat
správní radě poskytnutí prostředků
vyčleněných pro potřeby nadací
v oboru jeho působnosti,
f) vykonává další činnosti stanovené
Statutem.
(2) Činnost oborových výborů organizačně
zajišťuje Kancelář.
(3) Náklady spojené s činností oborových
výborů nese Česká národní
nadace v rozsahu stanoveném rozpočtem schváleným
Správní radou.
(4) Oborový výbor se schází nejméně
dvakrát ročně.
(5) Oborový výbor je usnášení
schopný, je-li přítomno alespoň pět
jeho členů a k rozhodnutí je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných
členů.
(6) Při rozhodování je hlasovací právo
členů oborového výboru rovné.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy
oborového výboru.
(7) Se souhlasem ředitele Kanceláře mohou
oborové výbory v rámci Správní
radou schváleného rozpočtu svých nákladů
požadovat odborné posouzení dokumentů
žadatelů o poskytnutí prostředků
České národní nadace externími
pracovníky.
(1) Činnost České národní nadace
zajišťuje Kancelář.
(2) V čele Kanceláře je ředitel jmenovaný
a odvolávaný Správní radou.
(3) Postavení ředitele podrobně upraví
Statut.
(1) Správní rada vydá do tří
měsíců od účinnosti tohoto
zákona Statut, kterým podrobněji upraví
organizační strukturu České národní
nadace a vymezí práva a povinnosti orgánů
České národní nadace.
(2) Nedílnou součástí Statutu jsou:
a) pravidla pro rozhodování oborových výborů,
b) volební řád pro volby členů
oborových výborů na shromáždění
pověřených zástupců nadací
v souladu s § 13 tohoto zákona,
c) vymezení pravomocí a vzájemných
vztahů mezi orgány České národní
nadace, Kanceláří a Správcem.
(3) Statut je veřejně přístupný;
každý je oprávněn do něj nahlédnout
a pořizovat si výpisy.
(1) Česká národní nadace účtuje
v soustavě podvojného účetnictví.
(2) Správce předkládá Správní
radě do 31. ledna běžného roku zprávu
o stavu nadačního jmění a návrh
na určení disponibilní části
nadačního jmění pro běžný
kalendářní rok.
(3) Ředitel Kanceláře předkládá
návrh roční účetní závěrky
a rozpočtu na další roční období
za minulý kalendářní rok do 28. února
běžného kalendářního roku.
(4) Celkový objem finančních prostředků
vymezených v rozpočtu na správu České
národní nadace nesmí přesáhnout
10 % objemu disponibilních prostředků podle
návrhu Správce.
(5) Správní rada stanoví do 31. března
běžného roku celkový objem disponibilních
prostředků a jejich rozdělení oborovým
výborů a k témuž datu schvaluje rozpočet
České národní nadace.
(6) Roční účetní závěrka
České národní nadace musí být
ověřena auditorem.
(1) Česká národní nadace vydává
o své činnosti a výsledcích hospodaření
s nadačním jměním výroční
zprávu do 30. září běžného
kalendářního roku.
(2) Výroční zpráva obsahuje zejména:
a) přehled o příjmech a výdajích
z nadačního jmění,
b) přehled příjmů a výdajů
ve vztahu k rozpočtu,
c) přehled a stručné zdůvodnění
všech příspěvků doporučených
oborovými výbory a schválených Správní
radou,
d) přehled všech zamítnutých žádostí,
e) přehled darů a příspěvků
poskytnutých České národní
nadaci jinými osobami, pokud přesahují částku
určenou Statutem; pokud dárce požaduje zachování
anonymity, musí být jeho anonymita zachována,
f) souhrnné zprávy oborových výborů
o stavu oborů jejich působnosti,
g) složení orgánů České
národní nadace, označení Správce
a personální obsazení Kanceláře,
h) výrok auditora a zprávu Dozorčí
rady.
(3) Vyjdou-li po zveřejnění výroční
zprávy dodatečně najevo skutečnosti,
které odůvodňují její opravu,
je Česká národní nadace povinna do
tři měsíců zveřejnit opravený
text výroční zprávy.
(4) Výroční zpráva České
národní nadace je archiválií.
(1) Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky zvolí do tří měsíců
od účinnosti tohoto zákona první Správní
radu.
(2) První Správní rada svolá do dvou
měsíců od svého zvolení shromáždění
zástupců nadací dl oborů uvedených
v § 3 odst. (2) v souladu s § 13.
(3) Fond národního majetku převede tímto
zákonem určené nadační jmění
na Českou národní nadaci do šesti měsíců
od účinnosti tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení."
T. Ježek v.r.
M. Benda v.r.
R. Dostál v.r.
M. Hubová v.r.
V. Krása v.r.
V. Nájemník v.r.
L. Novák st. v.r.
T. Páv v.r.
S. Pěnička v.r.
J. Třebický v.r.
J. Vačkář v.r.
I. Obecná část
V rámci kupónové privatizace bylo na základě
zákona České národní rady č.
171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR
ve věcech převodu majetku státu na jiné
osoby a o Fondu národního majetku ČR vyčleněno
1 % akcií z každé společnosti privatizované
ve druhé vlně pro potřeby nadací.
Vzniklé portfolio akcií má nominální
hodnotu cca 2,8 miliardy Kč.
Česká národní nadace je právnickou
osobou založenou podle tohoto zákona, jejímž
posláním je zajistit demokratické a veřejností
kontrolovatelné rozdělování prostředků
vytvořených hospodařením s nadačním
jměním.
Operacionalizuje se tak původní idea, že totiž
kupónová privatizace je též jedinečnou
a neopakovatelnou příležitostí, jak
napomoci rozvoji nadačních aktivit, které
jsou organickou součástí demokratické
společnosti.
Posláním České národní
nadace je zajistit demokratické a veřejností
kontrolované rozdělování prostředků
vytvořených hospodařením s majetkem
svěřeným České národní
nadaci a s dalšími zdroji nabytými Českou
národní nadací podle tohoto zákona.
Česká národní nadace poskytuje prostředky
získané z výnosů jí spravovaného
majetku a z dalších zdrojů nadacím se
sídlem v České republice na posílení
nadačního jmění a na podporu jimi
doporučených projektů zvláštního
významu.
II. Zvláštní část
Text paragrafovaného znění byl přizpůsoben
pojmům návrhu zákona o nadacích ve
znění zpracovaném v září
1995 Úřadem pro legislativu a veřejnou správu.
Zároveň bylo přihlédnuto k doporučení
a výhradám k zásadám tohoto zákona
z května 1995.
Místo pojmu "majetková jistina" je užíván
pojem "nadační jmění". V
celém textu se opouští vazba na NIF a.s.. Tím
se předpokládá implicitně jeho zrušení
a přenesení plné odpovědnosti za správu
portfolia NIF a.s. na ČNN.
Ve shodě s návrhem zákona o nadacích
je užito rozlišení zdrojů na příjmy
a na výnosy z nadačního jmění.
U ČNN se nepředpokládá pořádání
tombol a loterií, což bude možné u jiných
nadací, aby nebyly námitky o možné monopolizaci
těchto výhod silnou ČNN.
Stanoví se možnost navýšení nadačního
jmění rozhodnutím Parlamentu ČR.
Podnikání ČNN je omezeno přísněji
než u ostatních nadací, což je kompensováno
tím, že pro ČNN není omezeno procento
nadačního jmění, které lze
uložit do cenných papírů. To je ostatně
dáno i tím, že základní nadační
jmění tvoří pouze portfolio.
Kancelář ČNN není orgánem ČNN,
ale jen administrativní složkou. Předpokládá
se, že Kancelář nebude zaměstnávat
více než 10 osob.
Návrh předpokládá na rozdíl
od návrhu zásad dělení správní
rady na část volenou Parlamentem ČR a na
část tvořenou předsedy oborových
výborů, které jsou voleny "zdola"
na shromáždění zástupců
nadací. Předsedové OV se střídají
obecně jednou za rok, zatímco volení členové
se po třetinách střídají po
dvou letech s šestiletým funkčním obdobím.
Tornu odpovídá i úprava pro volbu prezidenta
ČNN na prvním zasedání SR (volen je
jen volenou částí).
Zjednodušena jsou omezení pro výkon funkce
člena SR. Bylo vypuštěno ustanovení
bránící členství představitelům
politických stran a hnutí, neboť se jeví
jako diskutabilní.
Vzhledem k tomu, že se nepočítá s NIF
a.s., je obligatorní stanovení správce nadačního
jmění, kterým může být
právnická osoba s odpovídajícími
profesními předpoklady. Pravomoc k ustanovení
Správce se přenáší na SR ČNN.
Odměna presidenta ČNN se předpokládá
i nadále, ale není odvozena z platu ředitele.
Protože president je de facto statutárním orgánem
ČNN, musí mít odměnu stanovenu nejvyšším
orgánem, který je SR ČNN.
Počet členů dozorčí rady je
snížen na 3. Původní princip volby členů
dozorčí rady oborovými výbory je opuštěn
z toho důvodu, že členové kontrolního
orgánu, který má být nezávislý,
nemohou být voleni a hlavně odvoláváni
těmi, kdo budou kontrolováni.
Volba oborových výborů je i nadále
předpokládána na shromážděních
zástupců nadací. SR ČNN však
může rozhodnout o tom, že shromáždění
svolávané jinou právnickou osobou než
přímo ČNN může být zplnomocněno
rozhodnutím SR ČNN k volbě členů
oborových výborů. Tím se obchází
riziko nadbytečnosti svolávání shromáždění
zástupců nadací jen za účelem
volby oborových výborů a s tím spojené
neúčelné vynakládání
prostředků ČNN.
Podrobněji je řešeno i pozastavení činnosti
členů OV, aniž by bylo nutné řešit
jejich odvolání shromážděním,
které je zvolilo.
Určení kritérii pro rozhodování
podle zásady č. 9 ad A. až D. původního
návrhu není zahrnuto, neboť jde o detail a
obecně je sporné, jak by byly potřebné
údaje zjišťovány a ověřovány.
Vymezení působnosti Kanceláře se přenáší
do Statutu ČNN. Ředitel je do funkce jmenován
SR ČNN, ale ve Statutu se upraví podmínky,
za kterých za ČNN vystupuje a jejím jménem
jedná prezident a kdy k tomu může pověřit
ředitele Kanceláře ČNN.
Pravidla pro hospodaření, sestavování
rozpočtu a určování disponibilních
prostředků jsou koncipována jen rámcově.
Omezení na výdaje spojené s provozem ČNN
je zvýšeno z 5% na 10%. To by mělo být
více než dostačující při
objemu základního nadačního jmění
za předpokladu, že ČNN bude mít do 10
zaměstnanců a výdaje budou zahrnovat i odměnu
správce nadačního jmění, presidenta
ČNN a přiměřené výlohy
na expertní posudky.
Výroční zpráva ČNN je obligatorním
dokumentem předkládaným m.j. i předsedovi
Poslanecké sněmovny PČR. Její obsah
je volen tak, aby umožnil úplnou veřejnou kontrolu
postupu a hospodaření ČNN.
Časově je vymezena lhůta voleb prvních
orgánů a převodu základního
jmění z FNM ČR na ČNN. Lhůty
je nutno konsultovat s FNM ČR a organizačním
výborem PS PČR.
Příloha |
F.A. HAYEK
Právo, zákonodárství a svoboda
díl 3., Politický řád svobodného
lidu,
Academia Praha 1991, str. 49-50
Nezávislý sektor
I když vláda může být nucena vstoupit
tam, kde trh v nabídce potřebné služby
selhává, použití donucovacích
pravomocí vlády získat nezbytné prostředky
není často jedinou nebo nejlepší alternativou.
Může to být nejefektivnější
prostředek jak poskytovat kolektivní statky v těch
případech, kdy je potřebuje většina
nebo alespoň dostatečně početná
část obyvatelstva na to, aby byla jejich váha
politicky cítit. V každé době však
bude existovat mnoho žádaných služeb,
které mnozí potřebují a které
mají všechny charakteristiky kolektivních statků,
o které však má zájem jen relativně
malý počet lidí. Je velkou předností
trhu, že slouží jak menšinám, tak
většinám. Existují některé
oblasti zejména oblasti obvykle označované
jako "kultura", kde se musí jevit dokonce jako
pochybné, zda by se názorům většiny
mělo dovolit, aby získaly převažující
vliv nebo aby se názory malých skupin přehlížely
- jak se to pravděpodobně stane, když se politická
organizace stane jediným kanálem, jímž
se mohou některé záliby projevit. Všechny
nové záliby a přání jsou nutně
nejprve zálibami a přáními několika
málo lidí a kdyby jejich uspokojení záviselo
na souhlasu většiny, mnohé z toho, co by se
většina mohla naučit mít ráda
poté, co se s tím setkala, by nemuselo být
nikdy k dispozici.
Mělo by se připomenout, že dlouho před
tím, než vláda do těchto oblastí
vstoupila, mnohé nyní obecně uznávané
kolektivní potřeby byly uspokojovány úsilím
jednotlivců nebo skupin prodchnutým smyslem pro
službu veřejnosti, kteří poskytovali
prostředky pro veřejné účely,
jež považovali za důležité. Veřejné
školství a veřejné nemocnice, knihovny
a muzea, divadla a parky nevytvořily nejdříve
vlády. A ačkoli tyto oblasti, v nichž razili
cestu soukromí dobrodinci, převzaly nyní
vlády, stále ještě existuje potřeba
iniciativy v mnoha oblastech, jejichž význam se ještě
všeobecně neuznává a kde není
možné nebo žádoucí, aby je převzala
vláda.
V minulosti to byly zpočátku církve, avšak
později a zejména v anglicky mluvícím
světě se do značné míry chopily
iniciativy nadace a soukromé asociace a bezpočetné
soukromé charitativní a dobročinné
instituce. Do určité míry měly svůj
původ v darech rozsáhlých soukromých
majetků na různé filantropické účely.
Avšak mnohé vděčí za svůj
vznik idealistům s malými prostředky, kteří
zasvětili svůj organizační a propagandistický
talent určité věci. Nemůže být
pochyb o tom, že takovémuto dobrovolnému úsilí
vděčíme za uznání mnoha potřeb
a za objev mnoha metod jejich uspokojování, jaké
bychom nikdy nemohli očekávat od vlády; a
že v některých oblastech je dobrovolné
úsilí efektivnější pro využití
cenné energie a citů jednotlivců, které
by jinak zůstaly ležet ladem.
V tomto ohledu je přijímané dělení
celého pole na dvě části, na soukromý
a veřejný sektor, poněkud zavádějící.
Pro zdravou společnost je nejdůležitější,
abychom si mezi tržním a vládním sektorem
zachovali třetí, nezávislý sektor,
který často může poskytovat a měl
by poskytovat efektivněji mnohé z toho, o čem
si nyní myslíme, že musí poskytovat
vláda. Takovýto nezávislý sektor by
vskutku mohl v přímé konkurenci s vládou
o veřejné služby do značné míry
zmírnit to nejvážnější nebezpečí
plynoucí z činnosti vlády, totiž vytvoření
monopolu s veškerou mocí a neefektivností monopolu.
Rozvíjet tento nezávislý sektor a jeho schopnosti
je v mnoha oblastech jediným způsobem, jak odvrátit
nebezpečí, že vláda společenský
život naprosto ovládne.