předložené dopisem předsedy vlády
Václava Klause ze dne 19. ledna 1996 (čj. 3441/96
- OVA)
Vláda na své schůzi 17. ledna 1996 projednala
a posoudila návrh zákona o ochraně zemědělství
(zemědělský zákon) a vyjádřila
s ním nesouhlas z těchto zásadních
důvodů:
1. Do návrhu zákona jsou zapracovány některé
představy, které se dotýkají základů
současné politiky státu, a které spočívají
například v tom, že
a) zemědělství a venkov je třeba upřednostnit
před ostatními odvětvími a městem,
b) stát zná lépe než podnikatelé,
jakým způsobem mají být na venkově
rozvíjeny takové podnikatelské aktivity,.jako
je zemědělská výroba, obchod, průmysl,
telekomunikace.
Vláda s těmito představami o výlučnosti
zemědělství ve vztahu k ostatním odvětvím
a o výlučném postavení státu
při zajišťování rozvoje venkova
nesouhlasí, neboť jejich naplnění rozvoj
zemědělství a venkova v konečném
důsledku zajistit nemůže.
Vláda dává přednost prosazení
harmonického rozvoje všech společensky potřebných
odvětví a jde-li o odvětví v oblasti
podnikání, je její podpora zaměřena
tak, aby neomezovala podnikatelské aktivity a nevytvářela
stav neefektivního vynakládání prostředků.
To platí i o zemědělství, ve vztahu
k němuž je přitom využívána
řada specifických nástrojů, například
na úseku regulace trhu, cel, úvěrů,
nebo v podobě nemalých dotací směrovaných
do zemědělství ke stanoveným účelům
v souladu se státním rozpočtem schvalovaným
Poslaneckou sněmovnou na příslušný
rok. Obdobně to ovšem platí i o výdajích
ze státního rozpočtu na školství,
ochranu životního prostředí, zvelebování
kulturních památek, vědu a výzkum,
o nichž se předložený návrh zákona
rovněž zmiňuje; již z povahy věci
však vyplývá, že by postrádalo
smysl členit tyto výdaje podle toho, zda budou užity
ve městě nebo na venkově. Předložený
návrh rovněž opomíjí nezastupitelnou
roli obcí při péči o rozvoj venkova
v rámci jejich samostatné působnosti.
2. Nehledě k předchozím připomínkám
je předložený návrh zákona nepřijatelný
i z legislativně právního hlediska, neboť
a) část jeho textu (např. § 1 a 2) do
zákona nepatří pro jeho proklamativnost,
vyjadřování cílů a nikoliv
prostředků, jak těchto cílů
dosáhnout, popřípadě snahu "uzákonit"
ať domněle nebo skutečně existující
přírodní a ekonomické jevy. Návrh
zákona rezignuje na úlohu práva a chápe
právo tak, jak tomu bylo v době minulé, jako
soubor politických cílů "
b) část textu (např. § 3) není
v souladu s jinými zákony, které upravují
ochranu a využívání jednotlivých
složek životního prostředí, například
půdy, vod, nerostů, kulturních památek,
dále hospodaření s odpady a podobně,
c) část jeho textu (např. § 5 a 6) se
týká problematiky upravené zákonem
o rozpočtových pravidlech republiky a jeho prováděcími
předpisy.
3. Podle § 33 zákona o rozpočtových
pravidlech republiky musí navrhovatel v návrzích
zákonů uvést a odůvodnit předpokládané
hospodářské důsledky a finanční
dopady těchto návrhů; obdobný požadavek
klade na navrhovatele právní úpravy i §
86 zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny.
Předkladatelé tohoto návrhu zákona
však hospodářské a finanční
dopady navrhované právní úpravy nevyčíslili
a s uvedeným zákonným požadavkem se
vyrovnali pro vládu obtížně přijatelným
způsobem, a sice sdělením uvedeným
v důvodové zprávě, že předpokládaný
hospodářský a finanční dopad
navrhovaně právní úpravy má
vyčíslit vláda. Nicméně vláda
k tomu uvádí, že navrhovaná právní
úprava by si vyžadovala trvalé a značné
nároky na státní rozpočet, odhadované
asi na 40 mld Kč.
Vzhledem k zásadnímu negativnímu stanovisku
k tomuto návrhu zákona vláda neuvádí
podrobnější připomínky k jeho
jednotlivým ustanovením.