kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., a mění zákon České národní rady č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které včetně poznámek č. 1a) až 1d) zní:
"(2) Na určení věcné a místní příslušnosti státního zastupitelství v trestním řízení před podáním obžaloby, konání společného řízení, vyloučení a spojení věci, se užijí ustanovení zvláštního zákona, která upravují příslušnost soudů v trestním řízení,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) V trestním řízení může vrchní státní zastupitelství odejmout věc nižšímu státnímu zastupitelství v obvodu své působnosti a vykonávat ve věci dozor, jestliže se věc týká trestného činu účasti na zločinném spolčení nebo trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení podle zvláštního zákona,1b) které byly spáchány v obvodech dvou nebo více krajských státních zastupitelství, nebo jestliže vyšetřování vede útvar vyšetřování s působností na celém území České republiky.1c)
(4) Ustanovení odstavce 3 se obdobně užije i na postup státního zastupitelství při plnění povinností k odhalování trestné činnosti podle zvláštního zákona.1d)
1a) § 16 až 18, § 20 až 23 a § 25 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
1b) § 43, § 89 odst. 20 a § 163a zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
1c) § 5 odst. 1 zákona ČNR č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1d) § 34b odst.6 zákona ČNR č.283/1991 Sb.".
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
2. V 13 se vypouští odstavec 2 a zároveň se ruší číslování odstavců.
3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
(1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho činnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dbát na řádné plnění úkolů svěřených státnímu zastupitelství na úseku správy.
(2) Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je Ministerstvo spravedlnosti.
(3) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí jednotlivých státních zastupitelství a jejich náměstci. Správu okresních státních zastupitelství vykonávají též krajští státní zástupci a jejich náměstci.
(4) Ministerstvo spravedlnosti vykonává správu státního zastupitelství buď přímo nebo prostřednictvím vedoucích jednotlivých státních zastupitelství; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.
(5) Náměstci vedoucího státního zástupce vykonávají správu v rozsahu jím stanoveném. Vedoucí státní zástupce může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony správy též státního zástupce nebo jiného zaměstnance příslušného státního zastupitelství.
(6) Při výkonu správy jsou vedoucí státní zástupci podřízeni Ministerstvu spravedlnosti, okresní státní zástupci též krajským státním zástupcům.".
4. § 14 včetně poznámky č. 1e) zní:
(1) Ministerstva a jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a právnické osoby jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti podle tohoto nebo zvláštního zákona, zejména zapůjčovat spisy a doklady a podávat potřebná vysvětlení; stanoví-li tak zvláštní zákon, přísluší jim za vyřízení dožádání úplata.1e)
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.
1e) Např. § 2 odst.4 zákona ČNR č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".
5. V § 18 odst.4 se slova " pracovního poměru" nahrazují slovy " funkce státního zástupce.".
6. V § 21 písm. d) se slovo "propuštění" nahrazuje slovy "odvolání z funkce státního zástupce".
7. § 22 odst.2 zní:
"(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství, jejich náměstky a náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje do těchto funkcí a odvolává z nich ministr spravedlnosti.".
8. § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Jednání uvedené v odstavci 2 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.".
9. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:
(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platového tarifu až o 25% na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejvíce jednoho roku,
c) pozastavení postupu do vyššího platového stupně na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,
d) zařazení státního zástupce do platového stupně o jeden stupeň nižšího na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
(2) Za závažné kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) zařazení státního zástupce do platového stupně o dva stupně nižšího na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,
b) odvolání z funkce státního zástupce.".
10. § 31 zní:
(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou ustanovení § 1, § 2, § 3 odst.1 a odst.3, § 5, § 6 odst.2, § 7 odst. 2 a 3, § 8, § 16 odst.5, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.
(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce; kárným soudem a kárným senátem se rozumí kárný senát podle § 28 odst.1 tohoto zákona a kárnými opatřeními se rozumí kárná opatření podle § 27a tohoto zákona.".
Za kárné provinění spáchané přede dnem účinnosti tohoto zákona nelze státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona České národní rady č.337/1992 Sb., zákona České národní rady č.344/1992 Sb., zákona České národní rady č.359/1992 Sb.,zákona č.67/1993 Sb., zákona č.290/1993 Sb., zákona č.134/1994 Sb., zákona č.82/1995 Sb., zákona č.237/1995 Sb. a zákona č.279/1995 Sb., se mění takto:
V § 10 odst.1 písm.b) se vypouštějí slova "prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.července 1996, s výjimkou bodu 1, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
I. Obecná část :
Po téměř dvou letech účinnosti zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla v součinnosti se státním zastupitelstvím provedena analýza dosavadního fungování této právní úpravy v praxi a na jejím základě byla připravena potřebná a nezbytná novelizace některých ustanovení zákona.
Lze konstatovat, že zákon o státním zastupitelství ve svém celku plní základní úmysl zákonodárce, na jeho základě byla překonána dřívější koncepce prokuratury a mohl být vytvořen orgán, který má, v souladu s čl. 80 Ústavy České republiky, již nezastupitelné postavení mezi státními orgány demokratického státu.
Zkušenosti z dosavadní aplikace zákona č.283/1993 Sb. ukázaly, že není zapotřebí koncepčních zásahů do této právní normy, je však nezbytné provést některé dílčí úpravy, kterými by mělo být zejména zpřesněno vymezení kompetence státního zastupitelství, podrobněji upraven výkon jeho správy a přizpůsobena i soustava kárných opatření ve vztahu k navrhované novelizaci zákona o kárné odpovědnosti soudců. Návrh dále reaguje na změny trestního zákona, trestního řádu a zákona o Polici České republiky, zaměřené na trestní řízení ve věcech zločinného spolčení, a sleduje, aby v takovém řízení mohlo státní zastupitelství již od samého počátku postupovat co nejefektivněji.
Navrhované změny a doplnění jsou převážně dílčího charakteru a měly by přispět k bezrozporné aplikaci zákona o státním zastupitelství. Právní akty Evropských společenství problematiku řešenou tímto zákonem neupravují.
Navrhované změny zákona o státním zastupitelství nevyžadují nároky na státní rozpočet.
II. Zvláštní část:
K čl.I bodu 1:
Úprava věcné a místní příslušnosti státního zastupitelství v trestním řízení je dosud obsažena nejen přímo v zákoně č. 283/1993 Sb., který v § 8 odst.1 stanoví příslušnost státního zastupitelství při podávání a zastupování obžaloby před soudy, ale i v prováděcí vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č.23/1994 Sb., která upravuje věcnou příslušnost státního zastupitelství, resp. státních zástupců, v přípravném řízení trestním, a to způsobem, který již v praxi plně nevyhovuje. Rovněž se ukazuje potřeba výslovně upravit i příslušnost státního zastupitelství ve stadiu před zahájením trestního stíhání. Z těchto důvodů je proto navrhováno, aby celá působnost státního zastupitelství v trestním řízení v období před podáním obžaloby, tedy jak v přípravném řízení trestním, tak před konáním přípravného řízení a zahájením trestního stíhání, byla rovněž komplexně řešena zákonem o státním zastupitelství.
Praxe rovněž ukazuje, že pro výkon dozoru státního zástupce, pokud jde o určitý okruh trestných činů či pachatelů, je k tomu, aby se pachatele podařilo nejen odhalit, ale také ho rychle a za pomoci nezvratných důkazů postavit před soud a odsoudit, potřeba vysoce specializovaných odborných znalostí dané problematiky. Jedině tak je možné zabránit některým pachatelům úniku před spravedlností. To se týká především trestných činů páchaných organizovaným zločinem, kde je potřeba umožnit, aby v případech značné společenské nebezpečnosti takových činů bylo možno i ve sféře činnosti státního zastupitelství soustředit a v maximální míře využít poměrně úzký okruh špičkových odborníků. Je proto navrhováno, aby ve stanovených případech ve věcech trestných činů účasti na zločinném spolčení nebo páchaných ve prospěch zločinného spolčení mohlo vrchní státní zastupitelství již od samého počátku trestního řízení ve smyslu § 12 odst.10 trestního řádu ve věci přímo působit, zejména pokud okolnosti budou vyžadovat využití odborníků, jejichž práci bude možno takto i lépe koordinovat. Tomuto vymezení působnosti vrchního státního zastupitelství musí odpovídat i určení příslušnosti státního zástupce v případech, kdy má plnit povinnosti státního zastupitelství při použití agenta jako operativně pátracího prostředku podle § 34b odst.6 zákona o Policii České republiky (zákon ČNR č.283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
K čl.I bodům 2 a 3:
Zákon č.283/1993 Sb. v § 13 odst.2 pouze obecně stanoví, že správu státního zastupitelství vykonává Ministerstvo spravedlnosti, aniž by bylo stanoveno, jak ministerstvo správu vykonává a prostřednictvím kterých orgánů (na rozdíl od státní správy soudů, která je podrobně upravena zákonem č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podrobná úprava správy státního zastupitelství je pak doposud dána instrukcí Ministerstva spravedlnosti, ve které jsou stanoveny orgány správy státního zastupitelství, prostřednictvím kterých ministerstvo správu vykonává, a vymezena jejich působnost v této oblasti. Úprava této problematiky však vyžaduje širší oporu v zákoně a proto je navrhováno zařazení nových ustanovení, upravujících přímo v zákoně správu státního zastupitelství a její orgány podrobněji.
K čl.I bodu 4:
Dosavadní omezení povinnosti bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství pouze na orgány veřejné správy podstatně ztěžuje možnost státního zastupitelství opatřit si podklady pro vyřizování některé agendy v mezích jeho působnosti mimo případy, kdy státní zástupce působí jako orgán činný v trestním řízení podle trestního řádu. Jedná se např. o výkon působnosti podle § 62 zákona o rodině (zákon č.93/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 21 zákona o kolektivním vyjednávání (zákon č.2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo podle § 42 zákona o státním zastupitelství. Navrhuje se proto rozšířit stávající povinnost vyhovět dožádáním státního zastupitelství obecně i na právnické osoby; u fyzických osob bude státní zastupitelství mimo trestní řízení i nadále moci využívat pouze svého práva podle § 16 zákona, kdy každý je povinen na výzvu se ke státnímu zastupitelství dostavit a podat potřebná vysvětlení. Obdobně jako v trestním řízení však navrhovaným postupem nesmí být porušeno státní nebo hospodářské tajemství ani zákonná povinnost mlčenlivosti.
K čl. I bodu 5:
Vznik pracovního poměru je podle § 18 odst. 2 zákona vázán na okamžik složení slibu. Před tímto okamžikem proto ani nemůže pracovní poměr zaniknout a odepření slibu nebo složení slibu s výhradou musí tedy postihovat již existující předpoklad vzniku tohoto pracovního poměru, kterým je vznik funkce státnímu zástupci jmenováním podle § 18 odst.1 zákona.
K čl. I bodu 6:
Změna se navrhuje vzhledem k formulaci příslušného kárného opatření podle § 27a odst.1 písm.b, které dosavadní znění neodpovídá.
K čl. I bodu 7:
Ustanovení se navrhuje doplnit vzhledem k tomu, že jmenování náměstků vedoucích státních zastupitelství není zákonem upraveno a skutečnost, že do těchto funkcí jmenuje státní zástupce ministr spravedlnosti, lze zatím dovodit pouze z instrukce Ministerstva spravedlnosti.
K čl.I bodu 8:
Navrhuje se, aby úprava jak kárného provinění státního zástupce, tak závažného kárného provinění (kterou dosud upravuje zákon o kárné odpovědnosti soudců) byla soustředěna přímo v zákoně o státním zastupitelství.
K čl. I bodu 9:
Vzhledem k souběžně navrhované novelizaci zákona o kárné odpovědnosti soudců již nebude možno pro státní zástupce použít soustavu kárných opatření obsažených v zákoně o kárné odpovědnosti soudců, i když i nadále se jeví účelné procesní ustanovení tohoto zákona na řízení o kárné odpovědnosti státních zástupců používat. Je proto navrhováno zakotvit soustavu kárných opatření přímo v zákoně o státním zastupitelství a tuto soustavu kárných opatření též rozšířit v intencích navrhovaných změn v soustavě kárných opatření týkajících se soudců. Tato úprava by měla poskytnout širší možnosti pro posouzení intenzity a míry kárného provinění a v návaznosti na to pak potřebnou diferenciaci v ukládání kárných opatření. Návrh odpovídá současné úpravě platových poměrů státních zástupců podle nařízení vlády ČR č.254/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K čl. I bodu 10:
Jde o dílčí úpravu ve vztahu k navrhované novelizaci zákona o kárné odpovědnosti soudců a k novému vymezení soustavy kárných opatření v zákoně o státním zastupitelství, kterou se upřesňuje, která ustanovení zákona o kárné odpovědnosti soudců se na státní zástupce nepoužijí.
K čl. II:
Vzhledem ke změně soustavy kárných opatření by pro ty případy, kdy kárné provinění bylo spácháno před účinností navrhovaného zákona, avšak řízení bude zahájeno až po jeho účinnosti, nemělo být státnímu zástupci ukládáno přísnější kárné opatření, než které by mohlo být za takové kárné provinění uloženo podle právní úpravy platné v době jeho spáchání.
K čl.III:
Podle platného znění zákona o státním zastupitelství se úprava kárné odpovědnosti nevztahuje, na rozdíl od soudců, na přestupky podle zvláštních předpisů a státní zástupci by tedy v těchto věcech měli podléhat obecné právní úpravě zejména podle zákona ČNR č.200/1990 Sb., o přestupcích. Tento zákon ale v § 10 odst.1 písm.b) dosud obsahuje ustanovení, podle kterého mají být přestupky prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury projednávány podle zvláštních zákonů. V zájmu právní jistoty, zejména pak ve vztahu k § 41 zákona o státním zastupitelství, podle kterého pokud jiné předpisy mluví o prokurátorech nebo o vyšetřovatelích prokuratury rozumí se tím podle povahy věci státní zástupci, je navrhováno v zákoně o přestupcích slova "prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury" vypustit.
K čl.IV:
Je navrhováno, aby novela zákona o státním zastupitelství vstoupila v účinnost ke stejnému datu jako navrhovaná novela zákona o kárné odpovědnosti soudců se kterou bezprostředně souvisí, t.j. 1. července 1996. Výjimku by měla tvořit ustanovení bodu 1, která lze aplikovat nezávisle na uvedených dalších návrzích a u kterých je z hlediska potřeb praxe vhodné, aby vstoupila v účinnost již dnem vyhlášení.
Změna: 261/1994 Sb.
./1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Zřizuje se státní zastupitelství jako soustava úřadů státu, určených k zastupování státu v případech stanovených zákonem.
(2) Tento zákon upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství; upravuje dále zejména postavení státních zástupců jako osob, jejichž prostřednictvím státní zastupitelství vykonává svou činnost, postavení právních čekatelů a působnost ministerstva spravedlnosti.
(1) Státní zastupitelství jako představitel zájmů státu je při výkonu své působnosti povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon.
(2) Státní zastupitelství vykonává svou činnost tak, aby jeho zásah byl v souladu se zákonem, rychlý a účinný.
Věci svěřené do působnosti státního zastupitelství mohou být vykonávány pouze jím; jiný orgán nebo osoba nesmí jeho činnost nahradit anebo je při ní zastoupit.
(1) Státní zastupitelství podává jménem státu obžalobu v trestním řízení a plní povinnosti, které mu v souvislosti s tím trestní řád 1) ukládá. Obžalobu nepodá pouze v případech, které stanoví trestní řád.
(2) Další působnost státního zastupitelství v trestním řízení stanoví trestní řád.
1) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
(1) Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení občanského soudního řízení anebo vstoupit do již zahájeného občanského soudního řízení jen v případech, které stanoví zákon.
(2) Procesní postavení, oprávnění a povinnosti státního zastupitelství, které podalo návrh na zahájení řízení nebo vstoupilo do řízení, stanoví občanský soudní řád.
(1) Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství; v době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství.
(2) Na území hlavního města Prahy působí městské státní zastupitelství s působností krajského státního zastupitelství a obvodní státní zastupitelství s působností okresních státních zastupitelství. Na území města Brna působí městské státní zastupitelství s působností okresního státního zastupitelství.
(1) Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů.
(2) Ministerstvo spravedlnosti může právním předpisem stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství a zřizovat jejich pobočky.
(1) Státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Na určení věcné a místní příslušnosti státního zastupitelství v trestním řízení před podáním obžaloby, konání společného řízení, vyloučení a spojení věci, se užijí ustanovení zvláštního zákona, která upravují příslušnost soudů v trestním řízení,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) V trestním řízení může vrchní státní zastupitelství odejmout věc nižšímu státnímu zastupitelství v obvodu své působnosti a vykonávat ve věci dozor, jestliže se věc týká trestného činu účasti na zločinném spolčení nebo trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení podle zvláštního zákona,1b) které byly spáchány v obvodech dvou nebo více krajských státních zastupitelství, nebo jestliže vyšetřování vede útvar vyšetřování s působností na celém území České republiky.1c)
(4) Ustanovení odstavce 3 se obdobně užije
i na postup státního zastupitelství při
plnění povinností k odhalování
trestné činnosti podle zvláštního
zákona 1d).
1a) § 16 až 18, § 20 až 23 a § 25 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
1b) § 89 odst. 20 zákona č.140/1961 Sb.,trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
1c) § 5 odst. 1 zákona ČNR č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1d) § 34b odst.6 zákona ČNR č.283/1991 Sb.
(5) Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči oběma nejblíže vyšší.
(6) Vyšší státní zastupitelství rozhoduje o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce je podle předpisů upravujících soudní řízení vyloučen z projednávání věci.
(7) Vyšší státní zastupitelství jsou příslušná rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím bezprostředně nižších státních zastupitelství.
(1) Vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností nižších státních zastupitelství ve svém obvodu, a to Nejvyšší státní zastupitelství nad vrchními státními zastupitelstvími, vrchní státní zastupitelství nad krajskými státními zastupitelstvími a krajská státní zastupitelství nad okresními státními zastupitelstvími.
(2) Při výkonu dohledu vyšší státní zastupitelství posuzují činnost nižších státních zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nižší státní zastupitelství podávají o své činnosti vyšším státním zastupitelstvím každý rok zprávu za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může vyšší státní zastupitelství kdykoli vyžádat.
(3) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn vydat pokyn obecné povahy ke sjednocení a usměrnění činnosti státního zastupitelství.
Vyšší státní zastupitelství je oprávněno ve věci dát pokyn bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství ve svém obvodu. Pokud nižší státní zastupitelství odmítne splnit pokyn s poukazem, že je v rozporu se zákonem, je vyšší státní zastupitelství oprávněno věc nižšímu státnímu zastupitelství odejmout a působit ve věci samo. Totéž platí pro případ, že nižší státní zastupitelství je nečinné.
(1) V čele každého státního zastupitelství stojí jeho vedoucí, který se podle označení státního zastupitelství označuje jako nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajský státní zástupce, okresní státní zástupce, obvodní státní zástupce nebo městský státní zástupce. Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí určeném vedoucím státním zástupcem.
(2) Za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce.
(3) Státní zástupci, působící v jednotlivých státních zastupitelstvích, jsou povinni řídit se příkazy vedoucího státního zastupitelství, v němž vykonávají svou funkci, s výjimkou příkazu, který by byl v rozporu se zákonem.
(1) Nejvyšší státní zástupce je služebně nadřízen vrchním státním zástupcům, vrchní státní zástupci jsou služebně nadřízeni krajským státním zástupcům a krajští státní zástupci jsou služebně nadřízeni okresním státním zástupcům.
(2) Vedoucí státních zastupitelství jsou služebně nadřízeni státním zástupcům, kteří u nich působí.
Ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dohled nad činností Nejvyššího státního zastupitelství. Při výkonu dohledu posuzuje činnost Nejvyššího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství podává ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může ministerstvo spravedlnosti kdykoli vyžádat.
(Odstavec 2 vypuštěn a zrušeno číslování odstavců - pův. znění:
(2) Správu státního zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti.)
(1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho činnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dbát na řádné plnění úkolů svěřených státnímu zastupitelství na úseku správy.
(2) Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je Ministerstvo spravedlnosti.
(3) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí jednotlivých státních zastupitelství a jejich náměstci. Správu okresních státních zastupitelství vykonávají též krajští státní zástupci a jejich náměstci.
(4) Ministerstvo spravedlnosti vykonává správu státního zastupitelství buď přímo nebo prostřednictvím vedoucích jednotlivých státních zastupitelství; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.
(5) Náměstci vedoucího státního zástupce vykonávají správu v rozsahu jím stanoveném. Vedoucí státní zástupce může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony správy též státního zástupce nebo jiného zaměstnance příslušného státního zastupitelství.
(6) Při výkonu správy jsou vedoucí státní zástupci podřízeni Ministerstvu spravedlnosti, okresní státní zástupci též krajským státním zástupcům.
(1) Ministerstva a jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a právnické osoby jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti podle tohoto nebo zvláštního zákona, zejména zapůjčovat spisy a doklady a podávat potřebná vysvětlení; stanoví-li tak zvláštní zákon, přísluší jim za vyřízení dožádání úplata1e).
----------
1e) Např. § 2 odst.4 zákona č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.
(Pův. znění:
Orgány veřejné správy jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti, zejména půjčovat spisy a doklady a podávat potřebná vysvětlení.)
Státní zástupci mají právo v mezích působnosti státního zastupitelství nahlížet do soudních spisů, pořizovat z nich opisy a výpisy, jakož i žádat jejich zapůjčení. Zapůjčení spisu nelze odmítnout, pokud tomu nebrání závažné důvody.
(1) Každý je povinen se na výzvu dostavit ke státnímu zastupitelství a podat mu vysvětlení potřebné k plnění jeho úkolů.
(2) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání. Může je odepřít i osoba, která by jím porušila státem uznávanou nebo uloženou mlčenlivost, pokud jí nebyla zproštěna.
(3) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje stát. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve svém vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(4) Nárok na náhradu podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(5) Jestliže se někdo bez omluvy nebo opětovně bez závažných důvodů nedostaví ke státnímu zastupitelství, může být na jeho příkaz policejním orgánem předveden. Může mu být též uložena pořádková pokuta až do výše 5000 Kč; proti rozhodnutí o uložení pokuty je přípustný opravný prostředek do 15 dnů k vyššímu státnímu zastupitelství. V řízení se postupuje podle správního řádu.2)
2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
(1) Státním zástupcem může být jmenován občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 25 let, má vysokoškolské právnické vzdělání, úspěšně složil závěrečnou zkoušku a souhlasí se svým ustanovením do funkce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství.
(2) Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška a prokurátorská zkouška vykonané před účinností tohoto zákona mají stejné účinky jako závěrečná zkouška podle tohoto zákona.
(3) O uznání jiných zkoušek za závěrečnou zkoušku podle tohoto zákona rozhoduje ministr spravedlnosti.
(1) Ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou.
(2) Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním a vzniká složením slibu do rukou ministra spravedlnosti. Součástí jmenování je i přidělení k určitému státnímu zastupitelství.
(3) Slib státního zástupce zní: "Slibuji věrnost České republice, při výkonu služby budu dodržovat Ústavu, zákony, ostatní právní předpisy a v souladu s nimi budu svoje povinnosti plnit nestranně a budu zachovávat mlčenlivost ve věcech služebního tajemství."
(4) Odepření slibu nebo složení slibu s výhradou má za následek zánik funkce státního zástupce. (Pův.znění: pracovního poměru.)
(1) Státního zástupce přiděluje k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu.
(2) Státní zástupce může požádat o změnu svého pracovního zařazení. O jeho žádosti rozhoduje ministr spravedlnosti.
(3) Státní zástupce může být i bez svého souhlasu přeložen k výkonu služby u jiného státního zastupitelství, vyžaduje-li to zákonná změna soustavy státního zastupitelství nebo obvodu jednotlivého úřadu.
(1) Státního zástupce lze s jeho souhlasem k zajištění úkolů státního zastupitelství dočasně přidělit k jinému státnímu zastupitelství nebo k ministerstvu spravedlnosti. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení.
(2) O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím, při dočasném přidělení na ministerstvo spravedlnosti ministr spravedlnosti.
Pracovní poměr státního zástupce končí
a) dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,
b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
c) dnem, kdy státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, dnem složení slibu poslance nebo senátora nebo člena orgánu územní samosprávy, dnem jmenování soudcem anebo dnem přijetí do funkce ve veřejné správě,
d) dnem právní moci rozhodnutí o odvolání z funkce státního zástupce (Pův.znění: propuštění) v kárném řízení,
e) vzdáním se funkce; pracovní poměr zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo písemné prohlášení o vzdání se funkce doručeno ministerstvu spravedlnosti, nedojde-li k jiné dohodě,
f) dohodou,
g) ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 65 let.
(1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje do funkce a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti.
(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství, jejich náměstky a náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje do těchto funkcí a odvolává z nich ministr spravedlnosti.
(Pův.znění:
(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství jmenuje do funkce a odvolává ministr spravedlnosti.)
(3) Odvoláním podle odstavců 1 a 2 pracovní poměr nekončí.
(1) Na pracovněprávní poměr státních zástupců se vztahuje zákoník práce,3) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Platové poměry státních zástupců a právních čekatelů upravuje zákon.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Státní zástupci musí při výkonu své funkce postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidskou důstojnost a lidská práva a svobody; musí se vystříhat všeho, co by vzbuzovalo pochybnosti o jejich objektivitě při chránění zájmů státu.
(2) Se zastáváním funkce státního zástupce je neslučitelný výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické a umělecké za předpokladu, že jsou slučitelné s požadavky podle odstavce 1.
(1) Státní zástupci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem povolání, a to i po skončení pracovního poměru.
(2) Zprostit mlčenlivosti může státního zástupce pouze ministr spravedlnosti.
Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státního zastupitelství odpovídá stát. Zvláštní zákon 4) stanoví, kdy a v jaké míře může stát vymáhat tuto škodu na státním zástupci.
4) Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
(1) Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění.
(2) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností státního zástupce nebo chování, které je v rozporu s jeho postavením a povinnostmi podle § 24 odst. 1.
(3) Jednání uvedené v odstavci 2 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.
(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platového tarifu až o 25% na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejvíce jednoho roku,
c) pozastavení postupu do vyššího platového stupně na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,
d) zařazení státního zástupce do platového stupně o jeden stupeň nižšího na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
(2) Za závažné kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) zařazení státního zástupce do platového stupně o dva stupně nižšího na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,
b) odvolání z funkce státního zástupce.
(1) O kárném provinění rozhoduje kárný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů jmenovaných ministrem spravedlnosti ze státních zástupců.
(2) Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně ministru spravedlnosti. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal. Námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se ministr spravedlnosti dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu.
Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci okresního státního zastupitelství.
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu o návrhu na uložení kárného opatření, není-li dále stanoveno jinak, mohou navrhovatel a státní zástupce podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí opravný prostředek.
(2) O opravném prostředku rozhoduje Nejvyšší soud.5)
5) § 2501 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1993 Sb.).
(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou ustanovení § 1, § 2, § 3 odst.1 a odst.3, § 5, § 6 odst.2, § 7 odst. 2 a 3, § 8, § 16 odst.5, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.
(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce; kárným soudem a kárným senátem se rozumí kárný senát podle § 28 odst.1 tohoto zákona a kárnými opatřeními se rozumí kárná opatření podle § 27a tohoto zákona.
(Pův.znění: § 31
(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona České národní rady č. 22/1993 Sb., s výjimkou ustanovení § 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 3 písm. a), b), § 5, § 6 odst. 2, odst. 4 poslední věta, § 7 odst. 2 a 3, § 8, § 16 odst.5, odst. 7 poslední věta, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.
(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce.)
(1) Státní zástupce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn v kárném řízení, může být ministrem spravedlnosti dočasně zproštěn výkonu služby.
(2) Po dobu zproštění výkonu služby přísluší státnímu zástupci 50% platového tarifu podle platového předpisu. Osobní příplatek a příplatek za vedení státnímu zástupci nenáleží.
(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu služby, ministr spravedlnosti je zruší. Skončilo-li trestní stíhání státního zástupce zastavením nebo byl-li státní zástupce soudem zproštěn viny z trestného činu anebo nedošlo-li k ukončení pracovního poměru státního zástupce na základě kárného řízení podle § 21 písm. d), nevyplacené příjmy se doplatí.)
(1) Právním čekatelem se může stát bezúhonný občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a má vysokoškolské právnické vzdělání. Právní čekatel vykonává čekatelskou praxi za účelem odborně se připravit pro výkon činnosti státního zástupce.
(2) Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit ministr spravedlnosti, přičemž zkrácení čekatelské praxe nesmí přesáhnout dva roky. Ministr spravedlnosti může též započítat čekatelskou nebo obdobnou praxi podle zvláštního zákona.
(3) V rámci čekatelské praxe je čekatel povinen podrobit se závěrečné zkoušce, kterou může v případě neúspěchu jednou opakovat.
(1) Právní čekatelé jsou oprávněni provádět jednoduché úkony státního zástupce pod jeho dozorem. Podrobnosti o úkonech prováděných právními čekateli stanoví ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.
(2) Pro povinnost právního čekatele zachovávat mlčenlivost se použije ustanovení § 25 obdobně.
(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury včetně vojenské prokuratury ustanovení do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona považují za státní zástupce jmenované podle tohoto zákona do doby uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 a tímto dnem končí jejich dosavadní pracovní poměr nebo služební poměr. To neplatí, jestliže s tímto postupem projeví do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona nesouhlas. Státním zástupcům, kterým zanikl pracovní poměr podle předchozí věty, přísluší odstupné nebo odchodné podle zvláštního zákona.6)
(2) Dnem účinnosti tohoto zákona se prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury uvedení v odstavci 1 považují za přidělené
a) k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jestliže vykonávali funkci prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury Generální prokuratury,
b) ke krajským státním zastupitelstvím v obvodu, v němž působí krajská prokuratura, u níž vykonávali funkce prokurátorů nebo vyšetřovatelů prokuratury,
c) k okresním státním zastupitelstvím v obvodu, v němž působí okresní prokuratura, u níž vykonávali funkce prokurátorů nebo vyšetřovatelů prokuratury.
(3) Ministr spravedlnosti může rozhodnout do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona o jiném přidělení než v odstavci 2; pokud s tímto přidělením prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury nesouhlasí, jeho pracovní poměr končí uplynutím této lhůty. Státním zástupcům, kterým takto skončí pracovní poměr, náleží odstupné nebo odchodné podle zvláštního zákona.6)
(4) Do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona rozhodne ministr spravedlnosti o přidělení prokurátorů a vyšetřovatelů vojenské prokuratury ke státním zastupitelstvím. Pokud s tímto přidělením prokurátor nebo vyšetřovatel vojenské prokuratury nesouhlasí, jeho pracovní poměr končí uplynutím této lhůty.
(5) Pracovní poměr, který vznikl podle odstavce 1, je pracovním poměrem na dobu určitou do 30. června 1994; tím není dotčeno ustanovení odstavců 3 a 4. Prodlužuje se však na dobu neurčitou, pokud ministr spravedlnosti během jeho trvání jmenuje státního zástupce podle tohoto zákona. Státním zástupcům, kterým skončil pracovní poměr uplynutím doby podle věty prvé, náleží odstupné nebo odchodné podle zvláštního zákona.6)
6) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
(6) Ostatní pracovníci, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech prokuratury, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pracovníky státních zastupitelství ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení, a to ve státních zastupitelstvích, která svým územním obvodem odpovídají prokuratuře, u níž působili a jejich dosavadní pracovní poměr končí. To neplatí, projeví-li s tímto postupem do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona nesouhlas.
Splňuje-li podmínky uvedené v § 17 odst. 1, může být do 31. prosince 1996 jmenován státním zástupcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání a který svou nejméně šestiletou právní praxí nebo vědeckou nebo pedagogickou činností v oboru práva a úspěšným složením závěrečné zkoušky prokázal způsobilost k výkonu funkce státního zástupce.
Do doby nabytí účinnosti zákona upravujícího platové poměry státních zástupců a právních čekatelů se platové poměry státních zástupců a právních čekatelů řídí nařízením vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb. a nařízení vlády č. 145/1993 Sb.
Hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem, jakož i jiná práva a závazky přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z prokuratury na ministerstvo spravedlnosti. To platí i pro majetek užívaný vojenskou prokuraturou a práva a povinnosti s ním související, pokud se ministerstvo spravedlnosti nedohodne s ministerstvem obrany jinak.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zahájí svou činnost dnem, kdy svou činnost zahájí vrchní soud v Olomouci; do té doby vykonává jeho působnost vrchní státní zastupitelství v Praze.
Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vydalo vyhláškou jednací řád státního zastupitelství.
Pokud jiné předpisy mluví o prokuratuře, prokurátorech a vyšetřovatelích prokuratury, rozumí se tím podle povahy věci státní zastupitelství a státní zástupci podle tohoto zákona.
Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků.
Bylo-li před účinností tohoto zákona zahájeno a dosud neskončeno kárné řízení proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury, který se stal státním zástupcem podle tohoto zákona, převezme a dokončí kárné řízení kárný senát podle ustanovení tohoto zákona.
(1) K ustanovením zákonů a jiných právních předpisů o protestu prokurátora a o jeho upozornění se nepřihlíží.7)
(2) Dnem účinnosti tohoto zákona končí běh lhůt podle § 17 odst. 2 zákona o prokuratuře.8)
(3) Protesty prokurátora podané do dne účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních předpisů s tím, že místo prokurátora působí státní zástupce.
7) Např. § 250i odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., § 69 a § 75 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.
8) Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.
Zrušuje se zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 71/1967 Sb., zákona č. 147/1969 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 196/1988 Sb. a zákona č. 168/1990 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Změna: 337/1992 Sb.
344/1992 Sb.
359/1992 Sb.
67/1993 Sb.
290/1993 Sb.
134/1994 Sb.
82/1995 Sb.
279/1995 Sb.
237/1995 Sb.
./1996 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
(1) Podle zvláštních předpisů 3) se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky,
b) soudci, (vypuštěno: prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,)
c) osoby během výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 361/1992 Sb.),
zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním
poměru příslušníků Policie
České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.