Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se zněním Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

I. Úvod

Česko-slovenské státní hranice byly stanoveny Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic ze dne 9. října 1992, a to k 1. lednu 1993. Jsou totožné s administrativními hranicemi okresů Frýdek-Místek, Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav. V severní části prochází poměrně členitým terénem Beskyd a Javorníků, v jižní části oscilují v délce téměř 79 km kolem řeky Moravy.

Se zřetelem k tomu, že takto popsané státní hranice mezi oběma státy v terénu neexistovaly, byla podle článku 3 citované smlouvy zřízena Společná česko-slovenská rozhraničovací komise (dále jen "Rozhraničovací komise"), jejímž hlavním úkolem bylo především vytyčit, vyznačit a zaměřit nové státní hranice, vyhotovit hraniční dokumentární dílo a završit tyto práce vypracováním návrhu obvyklé a mezinárodním zvyklostem odpovídající Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích (dále jen "Smlouva").

Rozhraničovací komise k tomu účelu soustředila a využila všechny právní a technické podklady, jimiž byla dokumentována administrativní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou do 1. ledna 1993. V případě potřeby přihlédla k historickým archivním podkladům. Pro svou vlastní činnost vypracovala zásady a směrnice, kterými určila technické postupy při geodetických pracích v terénu i při zhotovování hraničního dokumentárního díla, stanovila normy přesnosti měření, způsoby osazování hraničních znaků a jejich typy atd.

Základním předpokladem vytyčení, vyznačení, zaměření státních hranic a vypracování návrhu Smlouvy byla revize úseků státních hranic určených administrativními hranicemi, která vycházela z respektování přirozeného charakteru státních hranic mezi oběma státy (podle přírodního reliéfu) a přihlížela i k řadě dalších hledisek. Šlo zejména o počty obyvatel s převažujícím českým nebo slovenským občanstvím, o zachování přirozených vazeb jednotlivých lokalit k území některé z republik (dopravní spoje, zásobování vodou, energiemi, dostupnost veřejné správy apod.).

Z hlediska rozsahu a náročnosti šlo o hraniční práce, které nemají v období po roce 1945 obdobu a lze je zčásti srovnat pouze s celkovou delimitaci, resp. demarkací státních hranic Československé republiky po roce 1918.

II. Vyznačení státních hranic

Vytyčení státních hranic v terénu, vyznačení stanovenými hraničními znaky a jejich zaměření včetně přilehlého polohopisu provedlo 10 smíšených měřických skupin v době od dubna 1993 do prosince 1994. Celkem se těchto prací zúčastnilo přibližně 70 pracovníků Zeměměřického úřadu v Praze a Geodetického a kartografického ústavu v Bratislavě.

Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou jsou,nyní vyznačeny celkem 4609 hraničními znaky. Po dohodě s příslušnými orgány Polské republiky a Rakouské republiky byl stanoven a specifickým způsobem vyznačen bod styku státních hranic České republiky a Slovenské republiky se státními hranicemi Polské republiky (Beskydy) a bod styku státních hranic České republiky a Slovenské republiky se státními hranicemi Rakouské republiky (Dyje-Morava").

Po obou stranách státních hranic byl vyčištěn pruh o šířce 1 m od porostů a překážek bránících viditelnosti mezi hraničními znaky.

Při vytyčování a zaměřování státních hranic bylo použito moderních geodetických přístrojů a metod, které práce významnou měrou urychlily při zachování stanovené přesnosti měření.

Náklady na práce, potřebné přístroje, vozidla, plavidla a pracovní síly nesly oba státy rovným dílem.

III. Hraniční dokumentární dílo

O výsledku prací v terénu byl vypracován měřický a výpočetní operát, který byl podkladem pro následné vyhotovení hraničního dokumentárního díla.

Hraniční dokumentární dílo je souborem map v měřítku 1: 2 000 a dalších dokumentů formátu A3 (měřické náčrty, popisy státních hranic, seznamy souřadnic atd.), jehož účelem je nejen přesně číselně a graficky, ale i verbálně dokumentovat průběh česko-slovenských státních hranic včetně navrhovaných změn. Veškeré lomové body státních hranic byly určeny jednoznačně v geodetických souřadnicích a výškách ve společném souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a ve výškovém systému baltském - po vyrovnání.

Hraniční dokumentární dílo bylo vypracováno v době od března do září 1995, tvoří přílohu I Smlouvy a je její nedílnou součástí.

Vzhledem k tomu, že jde přibližně o 2000 dokumentů o váze 25 kg, není možné z technických důvodů připojit kompletní hraniční dokumentární dílo ke každému předkládanému výtisku Smlouvy. Pro orientaci je k této zprávě připojen výběr některých listů hraničního dokumentárního díla.

Originál hraničního dokumentárního díla je připraven k nahlédnutí na Ministerstvu vnitra. Po předložení Smlouvy k projednáni Parlamentu České republiky budou vytvořeny podmínky pro možnost jeho posouzení poslanci Parlamentu.

IV. Změny průběhu státních hranic

Rozhraničovací komise ve smyslu článku 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic (dále jen "Smlouva o generelním vymezení") navrhla po oboustranné dohodě v 18 případech změnit účelně průběh státních hranic.

Cílem navrhovaných změn je zajistit, pokud je to možné, přirozený charakter státních hranic (po hřebenech hor, střednicí řek a potoků apod.), zájmy místních obyvatel, zachovat účel staveb a zařízení v bezprostřední blízkosti státních hranic, zásobováni obyvatel, dostupnost veřejné správy apod.

Dosažení shody o navrhovaných změnách předcházela velmi složitá jednání obou delegací Rozhraničovací komise, kdy bylo velmi obtížné dosáhnout společného konsenzu. V rozhodující fázi jednání vyžadovalo přímou angažovanost ministrů vnitra, průběžně byly informovány vlády obou států.

Mezi nejvýznamnější změny patří přeložení státních hranic z původních meandrů řeky Moravy do střednice regulovaného toku v okresech Hodonín a Břeclav (148,5 ha ve prospěch ČR), zachování celistvosti nyní rozdělené lokality Sidonie v obci Brumov - Bylnice, okres Zlín (7,5 ha ve prospěch ČR) a připojení osady U Sabotů, obec Tavorník, okres Hodonín ke Slovenské republice (48,5 ha ve prospěch SR).

Ve svém souhrnu činí plochy státních území oddělené navrhovanými změnami 452,0177 ha a jsou vzájemně vyrovnány.

Za nejcitlivější změny průběhu česko-slovenských státních hranic lze považovat změny v lokalitě Sidonie a v prostoru osady U Sabotů. Zatím co v prvém případě je navrhovaná změna v plném zájmu všech místních obyvatel, v osadě U Sabotů, při přípravě návrhu změny většina obyvatel požadovala přičlenění k Slovenské republice. Tento požadavek byl podporován celou řadou petic adresovaných nejen ústředním orgánům státní správy, ale i ústavním činitelům obou států. Česká delegace Rozhraničovací komise provedla v lednu 1994 v zájmu objektivního postupu v osadě vlastní průzkum, podle kterého z 98 dospělých obyvatel (celkový počet činí 123) bylo 58 % pro připojení k Slovenské republice a 42 % pro zachování současného stavu.

Do této doby setrvává v osadě napětí a ta část obyvatel; která nesouhlasí se změnou, se obává důsledků její realizace. Doporučuje se proto v této souvislosti zvážit, zda při realizaci článku 32 Smlouvy by neměl být připraven právní předpis umožňující finančně odškodnit ty obyvatele osady U Sabotů, kteří se po vstupu Smlouvy v platnost rozhodnou prodat svůj dům a odstěhovat do České republiky. Současné by mohlo být poskytnuto odškodnění i obci Javorník, která ztratila celkem cca 95 ha svého území bez náhrady, včetně objektů jako např. nádraží, obchod apod.

Navrhovaný průběh státních hranic je již zaznamenán y hraničním dokumentárním díle, které tvoří přílohu I Smlouvy.

Podrobný místopis a rozsah všech změn je znázorněn.v samostatném materiálu (Dokumentace změn průběhu česko-slovenských státních hranic), který tvoří přílohu II smlouvy. Pro orientaci je k této zprávě připojen výběr některých listů z této dokumentace změn průběhu státních hranic.

Společně přijatý návrh řešení změn průběhu česko-slovenských státních hranic byl za dané situace optimální a jediný způsob, jak dokončit rozhraničovací práce a připravit návrh Smlouvy ve stanoveném termínu:

Realizací návrhů změn průběhu česko-slovenských státních hranic nebudou dotčena majetková práva těch osob, jejichž nemovitosti se nacházejí na částech území mezi původním a novým průběhem státních hranic.

V. Smlouva

Teprve po vyznačení a zaměření státních hranic a dosažení shody o navrhovaných změnách jejich průběhu mohla Rozhraničovací komise na jaře 1995 přistoupit k přípravě textu Smlouvy.

Předpokládaný návrh Smlouvy zahrnuje preambuli a celkem 38 článků, rozdělených do pěti částí.

K jednotlivým ustanovením:

Preambule návrhu Smlouvy vyjadřuje především zahraničně politické souvislosti sjednávané úpravy s odkazem na zásady a cíle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, podepsané dne 23. listopadu 1992 v Bratislavě.

Stěžejní význam má část první - Průběh a vyznačení společných státních hranic, která zahrnuje články 1 až 12.

Článek 1 je obvyklým obecným definičním ustanovením.

Vlastní vymezení společných státních hranic je obsaženo v článku 2 (viz odstavec 1); toto ustanovení rovněž stanoví skladbu a náležitosti hraničního dokumentárního díla, které tvoří přílohu I smlouvy.

Zcela mimořádný význam je třeba přikládat článkům 3 a 4, které obsahují úpravu změn průběhu státních hranic oproti stavu k 1. lednu 1993, jenž vycházel ze Smlouvy o generelním vymezení. Na území obou smluvních stran jde celkem o 18 případů, které budou "předmětem výměny" státních území o výměře 452,0177 ha. Dokumentace změn průběhu společných státních hranic tvoří přílohu II Smlouvy. Schválení těchto změn vyžaduje podle článku 11 Ústavy České republiky přijetí příslušného ústavního zákona.

Článek 5 určuje rozdělení společných státních hranic na celkem 9 hraničních úseků.

Způsoby vyznačení státních hranic a druhy hraničních znaků stanoví článek 6.

Ustanovení článku 7 obsahuje vymezení nepohyblivých státních hranic.

Články 8 a 9 zahrnují úpravu pohyblivých státních hranic.

Předmětem úpravy článku 10 je zejména způsob vyznačení hraničních vodních toků, cest a příkopů.

Článek 11 se týká údržby hraničních vodních toků a určení místa přechodu pohyblivých státních hranic v nepohyblivé.

Článek 12 konstatuje, že změny průběhu státních hranic, které nastanou mimo režim této Smlouvy, mohou nastat jen tehdy, uzavřou-li o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.

Část druhá zahrnuje v článcích 13 až 23 ustanovení, o správě státních hranic.

Článek 13 obsahuje závazek smluvních stran k zabezpečení jednoznačného; zřetelného a geodeticky zaměřeného průběhu státních hranic.

Články 14 až 16 obsahují zejména závazek ke společnému, periodickému přezkoušení průběhu státních hranic a odstranění zjištěných nedostatků, včetně pravidel pro přijímání potřebných opatření.

Další pravidla pro zabezpečení správy státních hranic (zejména povinnost vlastníků dotčených pozemků, náhrada škody, ochrana hraničního značení, čištění hraničního pruhu) obsahují články 17 až 23.

Část třetí - Stálá česko-slovenská hraniční komise obsahuje v článcích 24 až 31 ustanovení především institucionálního, resp. statutárního a kompetenčního charakteru.

Zvláštní význam má zejména ustanovení článku 25 odst., které stanoví vymezení působnosti, resp. jednotlivých okruhů činnosti hraniční komise.

Články 30 a 31 obsahují především úpravu ulehčení z pravidel běžného pasového a celního odbavení, která jsou nezbytná pro zabezpečení činnosti hraniční komise.

Návrh na jmenování české delegace Hraniční komise bude vládě České republiky předložen bezprostředně po vstupu Smlouvy v platnost.

Část čtvrtá - Zvláštní a přechodná ustanovení (články 32 až 34) obsahují úpravu, která bezprostředně nebo zprostředkovaně souvisí s vlastním předmětem úpravy předkládané Smlouvy.

Nejzávažnější otázkou, která byla předmětem široké diskuse se slovenskou stranou, bylo především řešení majetkoprávních vztahů souvisejících s oddělením ploch státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 Smlouvy.

Česká strana vycházela ze stanoviska, podle něhož by změna státní suverenity na plochách oddělených státních území neměla být provázena i současnou změnou vlastnických vztahů k jednotlivým nemovitostem a stavbám. Konstatovala, že změna majetkoprávních vztahů k nemovitostem a stavbám ve vlastnictví státu musí být předmětem zvláštní smlouvy. Poukázala v této souvislosti na okolnost, že předpokladem sjednání takové smlouvy je zejména vyčíslení hodnoty majetku, který by byl předmětem úpravy.

Slovenská strana prosazovala, aby předkládaná Smlouva obsahovala výslovné ustanovení o tom, že Česká (Slovenská) republika se vzdá svého vlastnictví k nemovitostem a stavbám na plochách oddělených území.

Po složitých jednáních se české straně podařilo prosadit shora uvedené stanovisko, které vycházelo z výsledků meziresortního projednání této problematiky se všemi členy vlády.

Rovněž článek 33 obsahuje závazek smluvních stran k uzavření zvláštní smlouvy o správě, provozování, užívání a údržbě hraničních vodních toků, stojatých vod, hraničních cest, příkopů, komunikací a inženýrských sítí.

Článek 34 odst. 1 stanoví osvobození od správních poplatků pro úkony fyzických a právnických osob souvisejících s uspořádáním právních vztahů na plochách oddělených státních území. Rozsah, podrobnosti a dobu platnosti tohoto osvobození stanoví zvláštní smlouva.

Článek 34 odst. 2 obsahuje závazek smluvních stran k zabezpečení bezplatného poskytnutí všech údajů, dokladů, dokumentů a jiných podkladů vztahujících se na plochy oddělených státních území včetně stanovení příslušné lhůty.

Část pátá obsahuje v článcích 35 až 38 obvyklá závěrečná ustanovení.

Článek 35 je ustanovením o řešení sporů, článek 36 je derogačním ustanovením zrušujícím platnost Smlouvy o generelním vymezení, článek 37 upravuje dobu platnosti Smlouvy, článek 38 stanoví pravidla ratifikace Smlouvy a jejího vstupu v platnost.

VI. Závěr

Zatím co vytyčení, vyznačení a zaměření česko-slovenských státních hranic bylo časově velmi náročnou, ale odborně a organizačně zvládnutelnou záležitostí, příprava změn průběhu státních hranic, hraničního dokumentárního díla a vlastního textu Smlouvy přesahovala v některých případech možnosti obou delegací. Především u navrhovaných změn průběhu státních hranic byla Rozhraničovací komise pod silným tlakem místních obyvatel, představitelů samosprávy a sdělovacích prostředků. Stanoviska slovenské delegace podstatně ovlivňovala i nestabilní vnitropolitická situace. Odlišná stanoviska obou delegací byla překlenuta následným jednáním mezi ministry vnitra obou států. Vláda České republiky schválila postup české delegace v Rozhraničovací komisi usnesením ze dne 9. února 1994 č. 71. Vláda Slovenské republiky v březnu 1994 postup slovenské delegace v Rozhraničovací komisi neschválila. Teprve 3. května 1994 nová slovenská vláda se usnesením č. 421 připojila k souhlasu české vlády.

Přes skutečnost, že převážná část činnosti Rozhraničovací komise spočívala na zkušenostech a iniciativě české delegace, je třeba konstatovat, že její pozice byla od počátku jednání ztížena tím, že oboustranně potřebnou realizaci návrhu změny průběhu státních hranic na řece Moravě bylo třeba kompenzovat přibližně 148 ha ve prospěch Slovenské republiky. Pro tuto kompenzaci bylo velmi obtížné nalézt potřebné lokality na území České republiky.

Sjednání nové Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích završuje dosavadní systém již platných smluv tohoto charakteru, které jsou především výrazem svrchovanosti a územní celistvosti každého státu. Současně vytváří předpoklady pro další rozvoj smluvní iniciativy v této oblasti.

Vstup Smlouvy v platnost je předpokladem "standardní funkčnosti" státních hranic se Slovenskou republikou, a to při respektování specifických historických, zahraničně politických a dalších aspektů souvisejících s volným pohybem občanů smluvních stran přes tyto státní hranice.

Koncepce předkládané Smlouvy vychází z dosavadní smluvní praxe české strany v této oblasti. Do značné míry přihlíží především ke zkušenostem získaným z nedávných jednání o nových hraničních smluvních úpravách se Spolkovou republikou Německo, Polskou republikou a Rakouskou republikou.

Současnou realizací změn průběhu státních hranic se řeší nejen problémy naznačené ve IV. části zprávy ale i podstatně zkracuje jejich průběh z 285 km na 251,791 km. K tomu je podle článku 11 Ústavy České republiky nezbytné, přijetí ústavního zákona, jehož návrh je Parlamentu předkládán současně. V intencích článku 49 odst. 1 Ústavy České republiky Smlouva vyžaduje vyslovení souhlasu Parlamentu. Poté bude následovat ratifikace prezidentem republiky.

Náklady spojené s prováděním Smlouvy, především na úseku správy státních hranic, budou hrazeny z rozpočtových prostředků příslušných rezortů, zejména Ministerstva vnitra. Náklady spojené se sjednáním zvláštních smluv, které tato Smlouva předpokládá, budou specifikovány při přípravě a vnitrostátním projednání těchto zvláštních smluv.

Smlouva byla podepsána ministrem vnitra České republiky Janem RUMLEM a ministrem vnitra Slovenské republiky Doc. JUDr. Ludovítem HUDEKEM, CSc. v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

STÁTNÍ HRANICE ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Poznámka: pod č.18 jsou zahrnuty tzv. úpravy státních hranic menšího rozsahu

Situačný plán č. 4

Zoznam plôch (1 strana)

Zoznam súradníc (9 strán)

Situační plán č. 2 - 70

Seznam ploch

Seznam souřadnic

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA

ŠTÁTNA HRANICA

SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA

Obsah:

Zpráva o vyhotovení hraničního dokumentárního díla (12 listů)

Správa o vyhotovení hraničného dokumentárneho diela (12 listov)

Úvodní list pro hraniční mapy (1 list)

Úvodny list hraničných máp (1 list)

Přehled kladu hraničních map (2 listy)

Prehľad kladu hraničných máp (2 listy)

Úvodní list pro popis státních hranic (1 list)

Úvodný list popisu štátnej hranice (1 list)

Popis státních hranic (71 listů)

Popis štátnej hranice (71 listov)

Úvodní list pro měřické náčrty (1 list)

Úvodný list meračských náčrtov (1 list)

Přehled kladu měřických náčrtů (4 listy)

Prehľad kladu meračských náčrtov (4 listy)

Měřické náčrty (49 listů)

Meračské náčrty (49 listov)

Seznam hraničních vodních toků (1 list)

Zoznam hraničných vodných tokov (1 list)

Seznam hraničních cest (1 list)

Zoznam hraničných ciest (1 list)

Seznam souřadnic a výšek (21 listů)

Zoznam súradnic a výšok (21 listů)

Závěrečný list (1 list)

Záverečný list (1 list)

Hraniční znak Hraničný znak						Průběh státních hranic k následujícímu hraničnímu znaku Priebeh štátnej hranice k následujúcemu hraničnému znaku	Hraniční mapa Hraničná mapa	Poznámka
Číslo	Iniciály	Stabilizace Stabilizácia
		Povrchová druh znaku typ znaku rozměr rozmer	Podzemní Podzemná druh znaku rozměr rozmer		Poloha
29/1	C	M kamenný mezník 20x20x94	kamenná deska 16x16x7	0,00 0,42 0,94 1,08	na okraji místní asfaltové cesty 5 m severozápadně od její osy	osa společné cesty od jejího průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29 a 29/1	VI - 27	navážka, v blízkosti septik
29/2	S	M kamenný mezník 25x25x137	kamenná deska 16x16x7	0,00 0,57 1,37 1,61	na východním okraji místní asfaltové cesty 10 m severovýchodně od středu mostu	osa společné cesty, protíná na mostu potok Drietomici (Drietomicu)	VI - 27
29/3	C	M kamenný mezník 20x20x90	kamenná deska 16x16x6	0,00 0,37 0,90 1,17	na západním okraji místní asfaltové cesty 10 m jihozápadně od středu mostu	osa společné cesty k jejímu průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30	VI - 27
29/4	C	M kamenný mezník 20x20x90	kamenná deska 16x16x6	0,00 0,35 0,90 1,12	na rozhraní louky a lesa na levém břehu bezejmenného (bezmenného) potoka 4 m severozápadně od jeho střednice	přímka od průsečíku osy společné cesty se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30 k průsečíku této spojnice se střednicí bezejmenného (bezmenného) potoka	VI - 27	průsečík střednice potoka se spojnicí znaků 29/4 a 30 trojmezí obcí Starý Hrozenkov, Vyškovec, Drietoma
30	S	H kamenný mezník 25x25x138	kamenná deska 16x16x8	0,00 0,60 1,38 1,68	na okraji místní asfaltové cesty 2 m jihovýchodně od její osy, 1 m severozápadně od stěny domu č.p. 662	střednice bezejmenného (bezmenného) potoka od jejího průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30	VI - 27
30/1	S	M kamenný mezník 20x20x90	kamenná deska 16x16x7	0,00 0,37 0,90 1,15	na pravém břehu bezejmenného (bezmenného) potoka na okraji místní asfaltové cesty 3 m severozápadně od její osy	střednice potoka	VI - 27