Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Poplatníkem je i odpůrce uplatňující svá práva vzájemným návrhem.".
2. V § 6 odst. 4 se věta "V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci." nahrazuje větou "Směřuje-li návrh na reálné rozdělení věci, je základem poplatku cena dělené věci.".
3. V § 6 odst. 5 se vypouští věta druhá včetně poznámky č.2a.
4. § 6 odst. 8 zní:
"(8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků.".
5. V § 6 odst. 10 první věta zní: "Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle směnného kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž vznikla poplatková povinnost podle § 4 písm. a) až c), v ostatních případech k prvnímu dni měsíce, v němž bylo o poplatkové povinnosti soudem rozhodnuto.".
6. V § 6 odst. 10 se vypouští poslední věta.
7. § 6a odst. 3 zní:
"(3) Omezí-li se předmět poplatného úkonu dříve, než soud začal jednat ve věci samé, sníží soud poplatek o odpovídající část, nejvýše však o 50%. Přeplatek vrátí soud poplatníkovi podle § 10 odst. 1 zákona.".
8. V § 7 odst. 1 se v první větě vypouští slova "stanovené pevnou sazbou".
9. V § 7 odst. 3 se slova "o schválení smíru" nahrazují slovem "soudu".
10. § 8 odst. 3 zní:
"(3) Za řízení o odvoláních proti rozhodnutí soudu se platí poplatky na účet soudu, proti jehož rozhodnutí se odvolání podává; poplatek za dovolání se platí na účet soudu, který rozhodoval v prvém stupni.".
11. V § 10 se v odstavci 1 věta poslední vypouští.
12. § 10 odst. 2 zní:
"(2) Soud vrátí z účtu soudu 50% z poplatku
a) za návrh na vydání platebního rozkazu, byl-li návrh vzat zpět nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu,
b) za opravný prostředek podaný proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, došlo-li k jeho odmítnutí,
c) za návrh na povolení obnovy řízení, zamítl-li jej soud pro opožděnost, pro nepřípustnost, nebo proto, že jej podal ten, kdo k jejich podání není oprávněn,
d) za odvolání, odmítl-li je soud pro opožděnost, pro nepřípustnost, nebo proto, že je podal ten, kdo k jeho podání není oprávněn.".
13. V § 10 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které zní:
"(4) O vrácení poplatku nebo přeplatku na něm rozhoduje a poplatek vrací ze svého účtu soud prvního stupně, který v době rozhodování o soudním poplatku jedná ve věci samé, popřípadě soud, u něhož řízení v prvním stupni skončilo.
(5) Poplatek nebo část poplatku podle odstavců 1 až 3 soud nevrátí, nepřevyšují-li částku 50 Kč.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
14. V § 11 odst. 1 písm. f) se vypouštějí slova "v prvním stupni řízení".
15. V § 11 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
"k) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností.".
16. § 13 zní:
(1) Právo vyměřit nebo vymáhat poplatek (doplatek poplatku) zaniká po třech letech od konce kalendářního roku, v němž se poplatek stal splatným.
(2) Provede-li soud úkon směřující
k vyměření nebo k vymožení poplatku
(doplatku poplatku), počíná běžet
nová tříletá lhůta podle odstavce
1 od konce kalendářního roku, ve kterém
byl poplatník o tomto úkonu písemně
uvědoměn.
(3) Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku
poplatku) je též písemná upomínka
na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená
poplatníkovi. Obdobně se posuzuje rozhodnutí
předsedy soudu o povolení posečkání
poplatku (doplatku poplatku) nebo jeho zaplacení ve splátkách;
nová tříletá lhůta běží
v těchto případech až od konce kalendářního
roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta
povolená pro posečkání nebo pro placení
ve splátkách.
(4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let.".
17. Příloha zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. V poznámkách k sazebníku se v poznámce 2. vypouštějí slova "prvního stupně".
2. Poznámky k Položce 1 včetně nadpisu zní:
1. Za návrh na předběžné opatření se platí poplatek podle písm.b) této položky ve výši 50%; je-li návrh na vydání předběžného opatření uplatněn ohledně více nároků, postupuje se podle § 6a odst. 1.
2. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek podle sazby, která by se použila, kdyby se tento návrh podával samostatně; uplatňuje-li však odpůrce vzájemným návrhem svou pohledávku k započtení, platí se poplatek jen z částky převyšující cenu předmětu řízení podle návrhu, domáhá-li se odpůrce jejího přisouzení.
3. Podle této položky se platí poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí i pro řízení směnečné a šekové a pro řízení o námitkách v těchto věcech.
4. Poplatky podle stejné sazby se platí i v odvolacím a dovolacím řízení ve věci samé, pokud zákon nestanoví jinak. Učiní-li účastník předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení samostatně jen výrok o nákladech řízení, je základem poplatku částka nákladů řízení napadená odvoláním nebo dovoláním; poplatek však činí nejméně 100 Kč, jde-li o odvolání, a 1 000 Kč, jde-li o dovolání.
5. Podá-li odvolání nebo dovolání navrhovatel i odpůrce, platí každý z nich poplatek podle ceny předmětu svého odvolání nebo dovolání.
6. Z odvolání nebo dovolání do rozsudku, jímž soud rozhodl jen o základu předmětu řízení, se poplatek neplatí.
7. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li v dalších položkách sazebníku stanoveno jinak.".
3. Položka 4 se doplňuje písmenem c), které zní:
"c) ve věcech podle zákona o dílech literárních,
vědeckých a uměleckých (autorský zákon) Kč 1 000
nedomáhá-li se poplatník peněžitých nároků".
4. V položce 8 písm. c) se číslice "500 Kč" nahrazuje číslicí "1000 Kč".
5. V položce 12 poznámky včetně nadpisu zní:
Poznámky uvedené k položce 1 platí pro tuto položku obdobně.".
6. V položce 13 se v poznámce 2. slova "každou skutečnost, která" nahrazují slovy "každý údaj, který".
7. V položce 13 se v poznámce 3. tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova "základem poplatku je částka, o níž se výše jmění nebo vkladu zvyšuje nebo snižuje.".
8. V položce 13 se v poznámce 4. slova "každé skutečnosti" nahrazují slovy "každého údaje".
9. V položce 13 se doplňuje poznámka 5., která zní:
"5. Poplatek se nevybere za změny v obchodním rejstříku navrhované v důsledku změny nebo opravy názvu obce, ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z moci úřední.".
10. V položce 14 se vypouští písmeno a).
11. Za položku 14 se vkládá nová položka 14a, která zní:
"Položka 14a
Návrh na zahájení řízení ve věcech nekalé soutěže a ochrany hospodářské soutěže
a) je-li uplatňován nárok na zdržení se a odstranění Kč 5 000
závadného stavu
b) je-li uplatňován nárok na přiměřené Kč 5 000
zadostiučinění
c) je-li uplatňován nárok na náhradu škody Kč 5 000
a vydání bezdůvodného obohacení ".
12. V položce 15 se doplňuje písmeno d), které zní:
"d) za řízení konkurzem vyvolané Kč 1 000 ".
13. V položce 15 se vypouští poznámka.
14. V položce 16 se vypouštějí slova "v obchodním styku".
15. V položce 18 se za poznámku 1. vkládá poznámka 2., která zní:
"2. Spojí-li se v návrhu na základě téhož vykonatelného rozhodnutí výkon rozhodnutí několika způsoby výkonu, zaplatí se součet příslušných poplatků snížený o 1/4.".
Dosavadní poznámka 2 se označuje jako poznámka 3.
16. V položce 19 se vypouští slovo "(protestu)".
17. Za položku 19 se vkládá nová položka 19a, která včetně nadpisu zní:
"Položka 19a
Za sepsání směnečného nebo šekového protestu Kč 1000".
18. V položce 21 poznámka 2. zní:
"2. Za kopie bez ověření pořízené na kopírovacích strojích se poplatek snižuje o 50%.".
19. Položka 28 včetně nadpisu zní:
"Položka 28
Za sepsání věcí soudním vykonavatelem pro účely zajištění nájemného Kč 500".
1. Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona.
2. Učinil-li poplatník úkon, zakládající nárok na vrácení poplatku nebo jeho části přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje soud podle dosavadních předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Obecná část
Jedním z cílů novelizace zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, provedené zákonem č. 36/1995 Sb., bylo pojmout právní úpravu soudních poplatků do širšího kontextu poplatkové a daňové oblasti.
Touto novelou se staly soudy samostatnými správci finančních prostředků získávaných ze soudních poplatků s vlastními účty u České národní banky. V intencích tohoto pojetí bylo i vynětí poplatků za výpis z rejstříku trestů z okruhu otázek upravených zákonem o soudních poplatcích s ohledem na to, že poplatek za uvedený výpis má charakter poplatku správního.
Navrhuje se odstranit některé nepřesnosti a nejasnosti platné právní úpravy, které vyplynuly z její aplikace v soudním řízení. Rovněž se navrhuje na základě zkušeností z aplikace zákona o soudních poplatcích provést dílčí úpravy v rozsahu vracení soudního poplatku i dílčí úpravu jednotlivých položek sazebníku soudních poplatků. Předložený návrh rovněž reaguje na změny v právním řádu, které v mezidobí nabyly účinnosti, a jež je potřebné promítnout i do právní úpravy soudních poplatků.
Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou tímto zákonem.
Finanční dopad
Výnos soudních poplatků v roce 1994 včetně poplatků placených kolkovou známkou činil cca 1 miliardu 513 mil. Kč. Za první pololetí roku 1995 činil tento výnos cca 867 mil. Kč.
Navrhovaný zákon nepřináší žádné finanční dopady do státního rozpočtu. Dopady změn v položkách sazebníku soudních poplatků na fyzické a právnické osoby nelze kvalifikovaně odhadnout, neboť záleží na počtu návrhů poplatných úkonů podaných soudům. Lze pouze odhadnout, že příjem státního rozpočtu se může zvýšit maximálně o 1 mil. Kč. ročně.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 (§ 2 odst. 2)
Vzájemným nesouladem § 2 odst. 2 a položky 1 poznámky 5. platné právní úpravy vznikají pochybnosti o tom, jakým způsobem zpoplatnit vzájemný návrh žalobce.
Navrhuje se proto jednoznačně stanovit, že uplatňuje-li žalovaný v řízení proti němu zahájeném svůj vlastní nárok vzájemným návrhem (§ 97 o.s.ř.), hledí se na něho, z hlediska zákona o soudních poplatcích, jako na navrhovatele poplatného úkonu. V případech, v nichž podstatou návrhu žalovaného je jeho pohledávka navrhována k započtení (§ 98 o.s.ř.), tento úkon poplatkové povinnosti nebude podléhat s výjimkou případu, kdy žalovaný se bude domáhat započtení své pohledávky vůči žalobci, tato jeho pohledávka nárok žalobcem uplatněný přesahuje a přisouzení tohoto rozdílu se bude proti žalobci domáhat. Základem poplatkové povinnosti žalovaného je však jen tato částka.
K bodu 2 (§ 6 odst. 4)
Navrhovaným doplněním se odstraňují pochybnosti o základu poplatku tam, kde spoluvlastník se domáhá podaným návrhem reálného rozdělení společné věci.
K bodu 3 (§ 6 odst.5)
Platná právní úprava, která zahrnuje u poplatných úkonů ve věcech obchodních do základu poplatku i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, se v praxi neosvědčila.
Poplatníci totiž většinou nerozlišují smluvené úroky od plnění jiných a buď úroky, jejichž hodnota se k ceně předmětu řízení přičítá, do úhrnné ceny nezahrnují, nebo naopak pod tyto úroky zahrnují řadu jiných plnění s hlavním závazkem spjatých, která jsou svou povahou sankčního charakteru. V praxi se ukazuje, že určit charakter těchto akcesorických plnění již ve stádiu vzniku poplatkové povinnosti je značně komplikované a náročné a že ve svých důsledcích vede k neúměrnému prodlužování řízení.
Konečný finanční přínos soudního poplatku ze smluvených úroků je těmto důsledkům neadekvátní a proto se navrhuje od zpoplatnění smluvených úroků v obchodních věcech, nejsou-li předmětem samostatné žaloby, upustit.
K bodu 4 (§ 6 odst. 8)
Novelizace zákona o soudních poplatcích, provedená zákonem č. 36/1995 Sb., opustila v praxi soudů vžitý systém výpočtu soudních poplatků při pluratitě nároků uplatněných v návrhu na zahájení řízení. Tato nová právní úprava, která činí výši soudního poplatku závislou na tom, zda je jejich celkový úhrn vyšší či nižší než 10 000 Kč, a na tom, zda pro některý z těchto nároků nepřichází v úvahu jiná sazba procentního poplatku než pro nároky ostatní, působí v praxi značné komplikace.
V okamžiku zahájení řízení nelze spolehlivě posoudit, zda uplatněné nároky se odvíjejí od stejného nebo od různých závazkových vztahů. Různorodost předmětů soudního řízení sama o sobě působí značné výkladové obtíže v tom, co považovat za jednotlivý nárok a co za nárok jediný, což vede k nežádoucí nejednotnosti soudního rozhodování. Tato právní úprava navíc za určitých situací paradoxně vytváří stav, kdy soudní poplatek je vyšší než celková žalovaná částka.
Navrhuje se proto obnovit osvědčený systém a nečinit rozdíl mezi případy, kdy součet cen je nižší než 10 000 Kč a případy, kdy je tento součet vyšší, a stanovit obecně zásadu, že je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatněných nároků.
K bodu 5 (§ 6 odst. 10)
Podle platné právní úpravy má být procentní poplatek ze základu poplatku vyjádřeného v cizí měně vypočten podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný, nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl.
V případech, kdy splatnost poplatku se řídí ustanovením § 7 odst. 1 věty druhé zákona, však platná právní úprava nestanoví kriteria, podle nichž by soud mohl postupovat, neboť soudu v době, kdy žalobce k zaplacení soudního poplatku vyzývá, není známo , kdy bude výzva žalobci doručena a kdy se poplatek stane splatným. Právní úpravu je proto potřebné v tomto směru upravit.
Dále je potřebné v zákoně reagovat na to, že směnný kurz devizového trhu, který vyhlašuje Česká národní banka, již neobsahuje údaje o kurzu cizí měny rozlišující devizy a valuty a kurzy pro jejich prodej a nákup.
K bodu 6 (§ 6 odst. 10)
Vypuštěním poslední věty tohoto odstavce se reaguje na vypovězení platnosti Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a navazující vypovězení Dohody uzavřené dne 4.2.1993 mezi Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem financí SR a České národní banky a Národní banky Slovenska o provádění některých druhů plateb v devizové oblasti, jak vyplynulo ze sdělení Ministerstva financí ČR publikovaného pod č. 205/1995 Sb.
K bodům 7, 11 až 13 (§ 6a,§ 10)
Praxe soudů ukazuje, že široce založená povinnost soudů vracet polovinu soudního poplatku v případech, kdy je řízení zastaveno dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vede k tomu, že návrhy na zahájení soudního řízení nejsou podávány dostatečně uváženě, a v celé řadě případů poté, kdy soud nařídí jednání, jsou návrhy na zahájení řízení vzaty zpět. Tím dochází ke zbytečnému zatěžování soudů. Navrhuje se proto nároky na vrácení poloviny soudního poplatku výrazně omezit a to pouze na případy vymezené v § 10 odst. 2 návrhu.
V návaznosti na tuto změnu se navrhuje rovněž omezit rozsah vraceného soudního poplatku v případech, kdy poplatník omezí předmět poplatného úkonu (§ 6a odst. 3 zákona) a omezit výši vraceného poplatku na maximální výši jedné poloviny.
Podle platné právní úpravy o vrácení poplatku rozhoduje a poplatek se vrací z účtu toho soudu, u kterého byl poplatek zaplacen.
Zákonná úprava především neobsahuje zákonná kriteria, který soud má rozhodnout a vrátit ze svého účtu soudní poplatek, pokud byl tento poplatek placen kolkovou známkou.
Dále pak platná právní úprava vyvolává praktické problémy s její aplikací v případech, kdy v soudním řízení dojde k postoupení věci jinému soudu. Soud, který má poplatek vracet, není obeznámen s dalším průběhem řízení v postoupené věci a proto i bez znalosti soudního spisu nemá předpoklady pro rozhodnutí, zda má být poplatek vrácen. Realizací zákonem stanoveného postupu tak dochází ke značným komplikacím v práci soudů a vyvolává i zbytečné průtahy a zvýšené náklady na výkon soudnictví.
Navrhuje se proto svěřit rozhodování o vrácení poplatku a zakotvit vracení poplatku z účtu toho soudu I. stupně, u něhož v době rozhodování o vrácení poplatku probíhá soudní řízení, popř. u něhož řízení v prvním stupni skončilo.
K bodu 8 (§ 7 odst. 1)
Ustanovení § 7 odst. 1 platné právní úpravy nepamatuje na řešení splatnosti poplatku za podání návrhu vznikem poplatkové povinnosti pro případy, kdy je kolkovou známkou placen poplatek stanovený procentem ze základu poplatku.
Navrhuje se proto právní úpravu doplnit a pro splatnost i těchto poplatků stanovit stejnou zásadu jako pro poplatky stanovené pevnou sazbou, jsou-li placeny kolkovou známkou.
K bodu 9 (§ 7 odst. 3)
Jinou než třídenní lhůtu k plnění lze stanovit nejen v usnesení (rozhodnutí) o schválení smíru, ale v jakémkoliv soudním rozhodnutí, ať již je pro ně občanským soudním řádem předepsána forma usnesení nebo rozsudku.
Navrhuje se proto toto ustanovení uvést do souladu s ustanoveními § 160 odst. 1 a 167 odst. 2 o.s.ř.
K bodu 10 (§ 8 odst. 3)
Navrhovaným novým zněním se odstraňuje rozpor mezi tímto ustanovením a § 3 zákona. Je-li totiž napaden dovoláním rozsudek odvolacího soudu, vyměřuje poplatek za dovolání podle § 3 soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvého stupně. Je zcela nelogické, aby takto vyměřený poplatek se platil na účet soudu odvolacího, který soudní poplatek nepředepsal a tudíž ani jej neeviduje.
K bodu 14 (§ 11 odst. 1 písm. f)
S ohledem na samostatnou úpravu daňové povinnosti dědiců se navrhuje neomezovat věcné osvobození v těchto věcech jen na řízení v prvém stupni. Tím se současně odstraňuje stávající rozpor mezi odstavcem l písm. f) a odstavcem 3.
K bodu 15 (§ 11 odst. 2 písm. k))
Na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, mohou s účinností od 1. ledna 1996 vznikat obecně prospěšné společnosti. Tyto právnické osoby podle § 5 odst. 5 uvedeného zákona vznikají dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, který vedou soudy, určené k vedení obchodního rejstříku. Tyto soudy jsou také povolány k tomu rozhodovat v řízení ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností.
S ohledem na charakter těchto právnických osob a jejich společnosti prospěšné poslání se navrhuje přiznat jim osvobození od povinnosti platit soudní poplatek v řízení ve věcech rejstříkových.
K bodu 16 (§ 13)
Navrhuje se zpřesnit lhůty, v nichž lze vyměřovat a vymáhat soudní poplatky a zejména jejich vymezením pamatovat na novelou, provedenou zákonem č. 36/1995 Sb., zavedený institut rozhodování předsedů soudů o povolení posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách.
K bodu 17 (Sazebník soudních poplatků)
K poznámkám k sazebníku
Navrhuje se formulační upřesnění obecné poznámky k sazebníku č. 2.
K položkám 1 a 12
Poznámky k těmto položkám jsou nově formulovány tak, aby odrážely možné eventuality, které obecně v rámci řešení poplatkových povinností a jejich výše v souvislosti s návrhem na zahájení řízení nastávají. Zejména se vyjasňuje poplatkový rozdíl mezi zpoplatněním vzájemného návrhu podle § 97 o.s.ř. a zpoplatněním vzájemného návrhu, jehož podstatou je pohledávka směřující k započtení, a který je tudíž ve své podstatě obranou proti návrhu ve smyslu § 98 o.s.ř. Najisto se též staví zásada zákona, podle níž odvolání či dovolání podléhají poplatkové povinnosti jen tehdy, jde-li o takový opravný prostředek ve věci samé; výslovně se pak upravuje poplatková povinnost a její výše, jestliže opravný prostředek směřuje samostatně jen do výroku o nákladech řízení, aniž by se dotýkal právní moci výroků ostatních.
K položce 4
Do položky se doplňuje pod písmenem c) výše soudního poplatku ve věcech podle autorského zákona, není-li dána podle položky 1.
K položce 8
Odstraňuje se rozpor mezi výší poplatku podle písmene c) a podle ustanovení § 5 odst. 2 .
K položce 13
V poznámkách 2. a 4. se dosavadní termíny "skutečnost" nahrazují termínem "údaj", který lépe vystihuje to, že jde jen o změnu a doplnění údajů v obchodním rejstříku již zapsaných.
Dále se navrhuje poznámku 3. zpřesnit tak, aby z ní bylo jednoznačně patrno, že základem poplatku není celá výše vkladu nebo jmění, ale jen taková částka o níž se tato hodnota zvyšuje či snižuje.
K položce 14 a 14a
Platná právní úprava v položce 14 pod písm. a) stanoví výši poplatku z návrhu na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže nebo nekalé soutěže . Z textu této položky není jasné, zda soudní poplatek stanovený pevnou částkou ve výši 5 000 Kč se platí bez ohledu na to, jakých nároků se v tomto řízení žalobce domáhá, nebo zda jednotlivé nároky , jichž se lze z porušení práv podle § 53 obchodního zákoníku domáhat, mají být zpoplatněny samostatně. Není důvodu pro to, aby poplatku nepodléhal každý z uplatněných nároků a proto se navrhuje nově stanovenou položkou 14a stanovit pro tyto jednotlivé nároky samostatné zpoplatnění.
K položce 15
Navrhuje se vypustit poznámku k této položce, neboť její text není v souladu s občanským soudním řádem, ani se zněním položky samotné. Současně se navrhuje založit samostatnou částku poplatku pro soudní řízení konkursem vyvolaná a soudní poplatek pro tento případ stanovit pevnou částkou 1 000 Kč.
K položce 16
Navrhuje se vypustit slova "v obchodním styku" a odstranit tak nepřesnost přehlížející, že k dožádání rozhodců v rozhodčím řízení nemusí dojít jen v obchodních věcech.
K položce 18
V položce 18 se navrhuje v nové poznámce č. 2. stanovit odlišnou výši soudního poplatku, jestliže oprávněný se domáhá, zpravidla pro uspokojení poměrně vysokého nároku, proti témuž povinnému nařízení výkonu rozhodnutí více způsoby výkonu.
K položce 19
Z této položky se vypouští slovo "(protestu)",
neboť občanský soudní řád
nezná takovou formu opravného prostředku
proti soudnímu rozhodnutí.
K položce 19a
Navrhuje se zařadit novou položku a stanovit tak zvláštní pevnou sazbu poplatku za protest směnky nebo šeku a za vyhotovení protestní listiny. Není totiž důvod k tomu, aby směnečné a šekové protesty, jsou-li prováděny soudem, poplatkové povinnosti nepodléhaly, jestliže směnečný nebo šekový protest, je-li proveden notářem, je zpoplatněn.
K položce 21
Snížená sazba se podle nové poznámky 2. bude uplatňovat jen u takto pořizovaných kopií, nejsou-li soudem ověřovány. U ověřovaných kopií není pro snižování sazby důvod.
K položce 28
Navrhuje se upřesnit text této položky a jednoznačně vyjádřit, že podle této položky je zpoplatňován pronajímatel, jestliže podle § 672 občanského zákoníku žádá o soupis věcí pro zajištění nájemného.
K čl. II
Navržené přechodné ustanovení vychází ze zásady, že předchází-li návrh na zahájení řízení nebo na provedení poplatného úkonu účinnosti tohoto zákona, budou tyto návrhy zpoplatněny podle dosavadních předpisů. I v případech, kdy učinil poplatník úkony směřující k omezení předmětu řízení nebo k zastavení řízení, není opodstatnění proto, aby vrácení poplatku nebo jeho části bylo závislé na tom, kdy bude soud o vrácení poplatku rozhodovat.
K čl. III
Navrhuje se stanovit účinnost zákona v co nejkratším termínu, neboť současná právní úprava, jak z důvodové zprávy vyplývá, v některých ustanoveních neumožňuje soudům jejich řádnou aplikaci.
Změna: 271/1992 Sb.
Změna: 273/1994 Sb.
Změna: 36/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 160/1995 Sb.
Změna: ./1996 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za jednotlivé úkony nebo řízení, prováděné na návrh soudy České republiky, a za úkony správy soudů (dále jen poplatný úkon"), které jsou vymezeny v sazebníku soudních poplatků (dále jen "sazebník"). Sazebník je uveden v příloze k tomuto zákonu.
(1) Poplatníky jsou
a) navrhovatel (navrhovatelé) poplatného úkonu, není-li dále stanoveno jinak,
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c) dlužník v řízení o konkursu a vyrovnání,
d) oba účastníci v řízení v prvním stupni o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
(2) Poplatníkem je i odpůrce uplatňující svá práva vzájemným návrhem.
[Pův. znění:
(2) Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele; odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.]
(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část odpůrce, není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však odpůrce nemá v řízení o rozvod nebo neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, a ve smírčím řízení při schválení smíru.
(4) Vznikne-li více poplatníkům podle odstavce 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jej společně a nerozdílně.
(5) Poplatníkem je i ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
Ve věcech poplatků rozhoduje orgán, který je příslušný provést poplatný úkon. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem rozhoduje soud, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, pokud o poplatku nerozhodl odvolací soud. Ve věcech poplatků o dovolání rozhoduje soud, který rozhodoval v prvním stupni. Ve věcech poplatků v řízení o žalobách nebo o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů rozhoduje soud, který rozhoduje v prvním stupni. Ve věcech obnovy řízení rozhoduje soud, který rozhoduje o povolení obnovy.
Poplatková povinnost vzniká
a) podáním návrhu na provedení poplatného úkonu, je-li poplatníkem navrhovatel,
b) schválením smíru ve smírčím řízení,
c) sepsáním podání do protokolu u soudu,
d) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé.
(1) Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen "procentní poplatek"). Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku. (2) Je-li stanovena sazba poplatku za řízení, rozumí se tím řízení v jednom stupni. Poplatky podle stejné sazby se platí v odvolacím řízení i v dovolacím řízení; při dovolacím řízení činí sazba poplatku nejméně 1000 Kč.
(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštních předpisů.2) Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena obvyklá v místě a čase vzniku poplatkové povinnosti.
(2) Jde-li o procentní poplatek, je poplatník povinen uvést cenu předmětu poplatného úkonu. Neučiní-li tak nebo uvede-li cenu zřejmě nízkou, určí cenu soud.
(3) Základem procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ostatních hodnot, které se vypořádávají.
(4) Základem poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena věci po odečtení ceny podílu navrhovatele, směřuje-li návrh na přikázání věci navrhovateli nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, je základem poplatku cena věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. Směřuje-li návrh na reálné rozdělení věci, je základem poplatku cena dělené věci. [Pův.znění: V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci.]
(5) Cena příslušenství předmětu poplatného úkonu je základem poplatku jen v případech, je-li příslušenství předmětem samostatného poplatného úkonu. [Vypouští se: U poplatných úkonů prováděných ve věcech obchodních však základ poplatku zahrnuje i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, pokud se jejich přiznání navrhovatel domáhá, jakož i výši úroků stanovených zvláštním předpisem.2a)]
(6) Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za základ poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
(7) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 6, je základem procentního poplatku částka ve výši 10 000 Kč.
(8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků.
[Pův.znění:
(8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10 000 Kč a sazba procentního poplatku z jednotlivých nároků je stanovena ve stejné výši. Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši nebo je-li procentní poplatek z jednotlivých nároků stanoven rozdílnou sazbou, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh.]
(9) V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu je základem procentního poplatku cena nároku uplatňovaného v tomto řízení, není-li v § 5 odst. 2 stanoveno jinak.
(10) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle směnného kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž vznikla poplatková povinnost podle § 4 písm. a) až c), v ostatních případech k prvnímu dni měsíce, v němž bylo o poplatkové povinnosti soudem rozhodnuto. [ Pův.znění: Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl.] Pro přepočet měny, která není uvedena v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Platnost použitého kurzu měn, které nejsou vedeny v kurzovním lístku České národní banky, je poplatník povinen soudu prokázat dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. [Vypouští se: Placení poplatku poplatníky s bydlištěm nebo sídlem na území Slovenské republiky v měně Slovenské republiky se řídí platebními dohodami uzavřenými mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebo obecně platnými devizovými předpisy.]
(11) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny
nahoru a poplatek vypočtený ze základu na
celé koruny dolů.
2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.
[Vypouští se:
2a) § 502 obchodního zákoníku.]
(1) Je-li jedním návrhem uplatněno více nároků, činí poplatek z tohoto návrhu součet procentních poplatků vypočtených podle § 6 odst. 8, jde-li o nároky peněžité, a poplatků stanovených pevnou sazbou, jde-li o nároky nepeněžité.
(2) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatník je povinen doplatit poplatek. V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu doplatí poplatek jen v případě, že se rozšíří předmět poplatného úkonu na návrh.
(3) Omezí-li se předmět poplatného úkonu dříve, než soud začal jednat ve věci samé, sníží soud poplatek o odpovídající část, nejvýše však o 50% . Přeplatek vrátí soud poplatníkovi podle § 10 odst. 1 zákona.
[[Pův.znění:
(3) Omezí-li se předmět poplatného
úkonu dříve, než soud začal jednat
ve věci samé, sníží soud zaplacený
poplatek o odpovídající část.
Přeplatek vrátí soud poplatníkovi
podle § 10 zákona.]