I. Obecná část
Oblast loterií a jiných podobných her upravuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ze dne 17. května 1990 , ve znění zákona ČNR č. 70/1994 (dále jen "zákon") a vyhláška Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích.
Od data, kdy zákon vstoupil v platnost, prodělala tato oblast obrovský rozvoj. V současné době jsou v České republice nabízeny všechny druhy mezinárodně provozovaných sázkových her (přes 45 tis. kusů výherních hracích přístrojů, 20 společností provozujících sázkové hry v kasinu, 10 druhů loterií , cca 10 společností provozujících kursové sázky , cca 10 společností provozujících hru bingo apod. ).
Navrhovaná novela zákona si klade za cíl především zpřísnit režim provozování loterií a jiných podobných her, upřesnit definice základních pojmů, zprůhlednit celou tuto specifickou činnost a vytvořit podmínky pro zkvalitnění dozoru nad celou oblastí sázkových her.
Provozování loterií a jiných podobných her je specifickou činností, kterou nelze podřídit stejnému režimu jako je tomu u běžného hospodářského podnikání.
Současná právní úprava sice tuto skutečnost do značné míry respektuje, avšak z vyhodnocených poznatků z praxe za uplynulé období a z provedených analýz vyplynula potřeba dosavadní zákon novelizovat.
V návrhu novely jsou zejména tyto klíčové změny:
- možnost účasti zahraničního kapitálu v celé oblasti provozování loterií a jiných podobných her,
- nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely u sázkových her v kasinu, kursových sázek v kasinu a u sázkové hry bingo. Podle platné právní úpravy je z her zde uvedených odváděno na veřejně propěšné účely minimálně 10% z výtěžku (výtěžek = vsazené částky ze sázkových her snížené o výhry, správní poplatek, vlastní náklady provozovatele a daně ). Novela navrhuje počítat odvod na veřejně prospěšné účely ze stejného základu jako je tomu u správního poplatku vybíraného za provozování sázkových her (základem odvodu je rozdíl mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami ), tedy bez ohledu na výši zisku dosaženého provozovatelem v příslušném kalendářním roce. Tím dojde k zajištění stability tohoto odvodu (při upravené výši sazby na 3%, resp. 4% , což při neměnném rozsahu relevantních činností vyrovnává minulé i budoucí očekávané příjmy rozpočtů).
- zpřesnění náležitostí vyúčtování provozu sázkových her,
- stanovení povinnosti skládání herní jistoty pro provozovatele všech druhů sázkových her. Platná právní úprava požaduje, aby k zajištění pohledávek státu , obcí a pro výplaty výher hráčům provozovatelé kursových sázek a sázkových her v kasinu složili na zvláštní účet u peněžního ústavu určitou finanční částku (jistotu). Podle zkušenosti z praxe - zejména při likvidaci společnosti - je třeba rozšířit tuto povinnost i na ostatní provozovatele loterií a jiných podobných her.
- u výherních hracích přístrojů:
- zpřesnění, případně zavedení definice základních pojmů (např. herna),
- změna nejvyšší vsazené částky na jednu hru a nejvyšší výhry z jedné hry u výherních hracích přístrojů umístěných v hernách,
- rozšíření povinnosti prokazovat bezúhonnost u osob v zákoně uvedených na všechny druhy loterií a sázkových her. Požadavek prokazovat bezúhonnost je dosud stanoven pouze u osob pověřených přijímat kursové sázky. Praxe prokázala, že platná právní úprava je v tomto směru nedostatečná a prokazování bezúhonnosti u okruhu osob v zákoně vymezeném je třeba rozšířit na všechny loterie a jiné podobné hry.
- zkvalitnění dozoru a kontroly nad celou touto oblastí.Jde především o zapojení finančních úřadů do této činnosti v oblasti výherních hracích přístrojů, která se jeví jako nejproblémovější z hlediska výkonu dozoru. Dozor zde dosud provádějí povolující orgány - obce. Finanční úřady vykonávají podle platné právní úpravy dozor nad provozováním loterií a sázkových her (vyjma sázkových her provozovaných pomocí výherních hracích přístrojů ).
- zpřísnění sankcí při porušení povinností stanovených zákonem, prováděcí vyhláškou, popřípadě v rozhodnutích povolujících orgánů. Např. pokuty jsou zvyšovány zhruba o 50% dosud platných sazeb.
Finanční dosah :
Ročně se vsadí přes 20 mld. Kč, výhry vyplacené hráčům činí cca 70% z této částky.Nezanedbatelný není finanční přínos ze sázkových her pro státní rozpočet a pro rozpočty obcí a měst z titulu odvodu prostředků na veřejně prospěšné účely. V roce 1994 činily odvody do státního rozpočtu a rozpočtů obcí a měst zhruba 2 mld. Kč. V návrhu novely lze provést pouze hrubý odhad finančního dosahu.
Lze předpokládat, že nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely u sázkových her podle § 2 písm. g) až i) bude znamenat nárůst prostředků pro rozpočty obcí a měst (cca o 40 mil. Kč ).V návaznosti na toto řešení bude zhruba o polovinu této částky snížena daň z příjmu do státního rozpočtu.
Návrh novely zákona si nevyžádá další náklady ze státního rozpočtu.
Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou a evropskými společenstvími a jejich členskými státy podepsaná v Lucemburku 4. října 1993 konkretizuje oblasti, jichž se týká sbližování právních předpisů České republiky s právními předpisy Evropského společenství. Úprava provozování loterií a jiných podobných her do zde vyjmenovaných oblastí sbližování práva nepatří, protože není upraveno komunitárním právem, nýbrž je věcí každého členského státu Evropského společenství. Při přípravě návrhu novely zákona bylo nicméně přihlédnuto též k zahraniční právní úpravě zejména rakouské a německé, i když návrh "domácí"právní úpravy je koncipován v mnohem liberálnějším duchu.
II. Zvláštní část
K bodu 1 a 7: (§ 1 odst. 3)
V souladu s logikou členění zákona se do § 1 vkládá nový odstavec 3, do kterého se přenáší text § 5 upravující pojem pravděpodobnost výhry .
K bodu 2 (§ 2 písm. e))
Novela reaguje na vývoj provozovaných výherních hracích přístrojů na českém trhu od roku 1990. V současné době jsou provozovány především hráčsky atraktivnější výherní elektronické hrací přístroje. Dosud užívaný pojem "hrací přístroj" se nahrazuje pojmem "výherní hrací přístroj", neboť v praxi dochází k neustálým záměnám s jinými "hracími přístroji" např. přístroji zábavními, hracími skříněmi apod.
K bodu 4 (§ 3 písm. b))
Vypouští se dosavadní možnost poskytovat u věcných loterií namísto věcné výhry peněžní částku maximálně do výše 200,- Kč. Návrh vychází z poznatků praxe za uplynulé období.
K bodu 5 (§ 4 )
K odst. 1 ,3, 4 a 5:
Novela zpřesňuje dosavadní definici subjektů, které mohou provozovat loterie a jiné podobné hry. Zpřesnění sleduje předcházet nejednotným výkladům této prolematiky v praxi.
Podle platné právní úpravy lze vydat povolení k provozování loterií a jiných podobných her pouze tuzemské právnické osobě s vyloučením zahraniční majetkové účasti. Výjimku z tohoto zákazu lze povolit jen u sázkových her v kasinu .Novelou se ruší zákaz vstupu zahraničního kapitálu do této oblasti podnikání. Novela v tomto směru navazuje, resp. vychází z "filosofie" obchodního zákoníku, který v § 21 garantuje zahraničním osobám, že mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.
U sázkových her v kasinu a kursových sázek se zpřísňují podmínky v tom směru, že právnická osoba musí mít formu akciové společnosti a akcie znít na jméno. Důvodem je "zprůhlednit" osoby akcionářů . U akcií na jméno musí společnost vést seznam akcionářů , zatímco akcie na doručitele (majitele) jsou anonymní.
K odst. 2 a 6:
U sázkových her v kasinu, kursových sázek podle § 2 písm. h) a u hry bingo (§ 2 písm. g)) se navrhuje výpočet finančních prostředků na veřejně prospěšné účely ze stejného základu jako je tomu u správního poplatku za provozování sázkových her (zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Podle platné právní úpravy je ze sázkových her podle § 2 písm. g) až i) odváděno na veřejně prospěšné účely alespoň 10% z výtěžku. Při tomto výpočtu provozovatel, jehož hospodaření v příslušném kalendářním roce končí ztrátou - t.j. nedosahuje výtěžku - neodvádí buď vůbec prostředky na veřejně prospěšné účely nebo plní pouze smluvní odvod dle dohody s příslušnou obcí resp. městem. Nový výpočet sleduje zajistit z těchto ekonomických aktivit, kromě nezanedbatelného přínosu pro státní rozpočet, též jistý, stabilní přínos pro rozpočet obcí, resp. měst.
U sázkových her podle § 2 písm. g) se navíc navrhuje odvádět na veřejně prospěšné účely z nově stanoveného základu vyšší procento než u sázkových her podle § 2 písm. h) až i), neboť se jedná o hru totalizátorového typu.
Dosavadní výpočet prostředků na veřejně prospěšné účely (t.j výpočet odvozený od pojmu výtěžek) je ponechán u loterií, tombol a sázkových her podle § 2 písm. f) .
V návaznosti na nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely u některých sázkových her třeba upravit stávající definici výtěžku.
Novela též koriguje nepřesné znění § 4 odst. 5 tak, jak byl formulován zákonem č. 70/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Zákon č. 70/1994 Sb. stanoví u dostihových sázek obecně povinnost odvodu 90% výtěžku účelově určených na chov plemen dostihových koní. Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. však rozlišuje dostihové sázky podle § 2 písm. f) a § 2 písm. h) a povinnost odvodu 90% výtěžku stanoví pouze u dostihových sázek podle § 2 písm. f).
k odst. 7:
Novela definuje, co se rozumí činností provozování loterií a jiných podobných her. Smyslem je předejít nejednotným výkladům v návaznosti na další zákony zejména daňové.
K bodu 6 (§ 4a, 4b, 4c ):
K § 4a :
Požadavek bezúhonnosti je dosud stanoven pouze u osob pověřených přijímat kursové sázky. Novela konstruuje požadavek bezúhonnosti pro všechny hry upravené tímto zákonem. Bezúhonnost je u osob v zákoně vyjmenovaných prokazována výpisem z rejstříku trestů popřípadě obdobným dokladem u cizích státních příslušníků s trvalým pobytem v zahraničí. Navrhovaná úprava by měla umožnit volnější rozhodnutí povolujícího orgánu v případě, že ani vzhledem k dříve spáchané trestné činnosti není třeba pochybovat o aktuální bezúhonnosti žadatele ve vztahu k předmětu podnikání podle tohoto zákona.
K § 4b:
Platná právní úprava stanoví jistotu pouze u kursových sázek a sázkových her v kasinu. Zkušenosti z praxe prokázaly, zejména při likvidaci společnosti, že je třeba rozšířit tuto jistotu i na ostatní sázkové hry a loterie. Navrhuje se stanovit jistotu pevnou částkou diferencovaně pro jednotlivé sázkové hry, procentně (t.j. z herní jistiny) je stanovena jistota pouze u okamžitých loterií. Pouze u výherních hracích přístrojů je herní jistota diferencována podle počtu výherních hracích přístrojů jednotlivých provozovatelů.
K § 4c
Zákaz provozovat sázkové hry v určité dny je podle platné právní úpravy stanoven pouze u sázkových her v kasinu. Vzhledem k povaze sázkových her se navrhuje aplikovat zákaz provozu - i když v užším rozsahu - i na ostatní sázkové hry (vyjma loterií podle § 2 písm. a) až d)).
K bodu 8 a 9 (§ 6 )
Novela aktualizuje v § 6 odst. 1 soustavu orgánů , které povolují loterie a tomboly.
S ohledem na nové státoprávní uspořádání se vypouští ustanovení o loteriích provozovaných jednou společností souběžně na území České republiky i na území Slovenské republiky.
K bodu 10 (§ 7)
Zákaz prodeje losů upravený dosud v § 7 odst. 1 a 2 se ruší jakožto překonaný praxí.
K bodu 11 (§ 11 odst. 1)
Oproti platné právní úpravě ukládá novela povinnost stanovit loterní komisi u všech loterií. Existence této komise je nezbytná pro zajištění řádného a důvěryhodného provozu loterií.
K bodu 13 a 14 (§ 12 a § 13)
Platná právní úprava nestanoví horní hranici u lhůty pro uplatnění práva na výhru. Stanovením horní hranice se sleduje zbytečně neprodlužovat vyúčtování loterie, které váže na lhůtu pro uplatnění výher. Lhůta pro uplatnění práva na výhru je prekluzivní.
Novelou se navrhuje zkrátit povinnost pro podání vyúčtování z 60 dnů na 30 dnů z důvodu zamezení prodlužování lhůty, po jejímž uplynutí je teprve možno výtěžek z loterie použít.
K bodu 15
Novela reaguje na zavedení pojmu výherní hrací přístroj.
K bodu 16 (§ 17 )
Novela vypouští původní text § 17 jako nadbytečný. Osoby, které mohou provozovat loterie a jiné podobné hry (tedy i sázkové hry provozované pomocí hracích přístrojů), upravuje obecně § 4 novely. S ohledem na zrušení zákazu zahraniční majetkové účasti (rovněž § 4 novely) na provozování loterií a jiných podobných her je též překonáno stávající ustanovení § 17 odst. 2 ,kterým je limitována výše podílu na příjmech ze hry pro zahraniční subjekty, které tuzemským provozovatelům hracích přístrojů tyto přístroje předávají do "nájmu".
V novém § 17 je definován "výherní hrací přístroj" a "herna".
V zahraničí je provozováno až 40% výherních hracích přístrojů v hernách, kde lze bezpochyby snáze zabezpečit řádné a bezpečné provozování. V rozporu s tímto mezinárodním trendem jsou v České republice dosud hrací přístroje umísťovány především v restauracích a bistrech. V tzv. hernách, jejichž náležitosti však dosud nejsou nikde upraveny, se provozuje méně, než 8% hracích přístrojů. Novela řeší proto současný nedostatek právní úpravy pojmu "herna".
K bodu 17 (§ 18 odst. 1 )
K § 18 odst. 1 písm. a) a b)
Novela aktualizuje soustavu orgánů, které povolují výherní hrací přístroje.
K § 18 odst. 1 písm. c)
Podle platné právní úpravy povoluje ministerstvo výherní hrací přístroje provozované za cizí měnu, které jsou umístěny většinou v kasinech. Novela zákona přejímá z vyhlášky č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích ustanovení o výherních hracích přístrojích na Kč v kasinech. U těchto hracích přístrojů je výrazně odlišná sázková úroveň . Je proto žádoucí, aby obě kategorie výherních hracích přístrojů umístěných v kasinech povolovalo ministerstvo a státní dozor vykonávaly jednotně finanční úřady.
K bodu 19 (§ 18 odst. 4 )
Současná právní úprava neukládá, do jakého časového termínu musí provozovatel výherní hrací přístroj označit známkou. Tato skutečnost je v praxi provozovateli zneužívána tak, že umísťování známek na výherní hrací přístroj bezdůvodně zpoždují, což komplikuje výkon státního dozoru a vede k nekázni v provozování.
Novela proto stanoví, že výherní hrací přístroj nesmí být uveden do provozu, pokud není opatřen na viditelném místě známkou.
K bodu 23 (§ 19 odst. 3 - 9 )
k odst. 3:
Platná právní úprava umožňuje vázat povolení provozu výherního hracího přístroje na splnění podmínek nutných ve veřejném zájmu. Aplikace tohoto ustanovení vzhledem k problematickému výkladu pojmu "veřejný zájem" působí v praxi mnohdy komplikace a vede k nejednotnému postupu . Přitom zákonodárce sledoval především zabránit umísťování výherních hracích přístrojů na nevhodných místech.
Novela § 19 odst. 3 koriguje dosavadní "neprůhlednou" právní úpravu a stanoví zákaz povolení výherního hracího přístroje na nevhodném místě. Novela obsahuje výčet objektů, kde resp. v jejichž blízkosti se zakazuje umístit výherní hrací přístroj.
k odst. 4
K vyšší provozovatelské i herní kázni by mělo přispět definování základních pojmů (jedna hra, nejvyšší výhra) v novelovaném § 19 odst. 4.
k odst. 5:
V § 19 odst. 5 je stanovena nejvyšší vsazená částka na jednu hru a nejvyšší výhra z jedné hry u výherních hracích přístrojů na Kč. Novela ruší § 1 odst. 5 vyhl. č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, který stanoví nejvyšší vsazenou částku a nejvyšší výhru u výherních hracích přístrojů na Kč v kasinech a tuto problematiku upravuje přímo v zákoně.
k odst. 6:
Vypouští se text původního odstavce 6, který upravoval kontrolu správnosti výherního poměru. Tato kontrola nemá již opodstatnění, neboť u výherních hracích přístrojů řízených elektronicky nemůže dojít k jeho změně v důsledku mechanického opotřebení. Tato možnost přicházela v úvahu u výherních hracích přístrojů, jejichž princip byl založen na bázi mechanických zařízení (vah, rohatkových soukolí apod.) Tyto výherní hrací přístroje se již neprovozují a mají pouze historickou hodnotu.
Do nového odstavce 6 je převzata část problematiky upravené dosud v odstavci 4 - problematika hracích přístrojů za cizí měnu.
k odst. 7:
Novela nahrazuje pojem výherní podíl přesnějším pojmem pravděpodobnost výhry. Obdobně jako v sousedních státech se navrhuje u pravděpodobnosti výhry stanovit pouze nejnižší hranici (zvyšuje se z původních 60% na 70%). Tímto opatřením se snižuje riziko prohry hráče.
k odst. 9:
Navrhovaná úprava zohledňuje stanoviska povolujících orgánů k problematice přemísťování výherních hracích přístrojů. Tyto orgány upozorňují na množící se případy, kdy provozovatel uhradí správní poplatek za provozování výherních hracích přístrojů na kalendářní rok a v průběhu roku dostane výpověď od pronajímatele prostoru. Tento stav komplikuje činnost povolujících orgánů a navíc se jedná mnohdy o jisté formy nekalé soutěže k tíží provozovatelských firem.Navrhovaná úprava umožňuje, aby povolující orgán - v rámci svého územního obvodu - mohl změnit v odůvodněných případech své rozhodnutí pokud jde o stálé umístění výherního hracího přístroje.
K odstranění tvrdosti zákona upravuje novela též možnost povolit výměnu výherního hracího přístroje za stejný model v důsledku prokázaného zničení požárem nebo jinou živelní pohromou.
Nová úprava věcně navazuje na novelu zákona o správních poplatcích.
K bodu 24 (§ 20 odst. 1 - 2)
U výherních hracích přístrojů povolovaných obecními event. okresními úřady zakládá novela zákona pravomoc výkonu státního dozoru a kontroly též pro finanční orgány . V § 20 odst.1 se proto doplňuje povinnost provozovatele těchto výherních hracích přístrojů předkládat vyúčtování nejen povolujícím orgánům, nýbrž též příslušným finančním úřadům.
Text § 20 odst. 2 je zpřesněn z hlediska zákona o účetnictví.
K bodu 25 (§ 21 )
Vypouští se ustanovení o bezúhonnosti osob pověřených přijímat kursové sázky. Novela zákona zavádí povinnost průkazu bezúhonnosti u všech druhů sázkových her (§ 4a).
K bodu 26 a 27 (§ 22, 23)
Úprava reaguje na nový § 4b , kterým se rozšiřuje povinnost složit jistotu na provozovatele všech sázkových her .
K bodu 28 (§ 24 odst. 1 )
Novela doplňuje § 24 odst. 1 o ustanovení o místní platnosti oprávnění k přijímání kursových sázek.
K bodu 29 (§ 28 )
Novela upravuje v § 28 náležitosti vyúčtování provozu sázkových her podle § 2 písm. h) (kursové sázky). Ustanovení § 28 platí obdobně pro sázkové hry v kasinu a podle § 50 se použije přiměřeně i pro sázkové hry podle § 2 písm. g) (hra bingo).
Vyúčtování resp. jeho náležitosti promítají nový způsob výpočtu prostředků na veřejně prospěšné účely podle § 4 odst. 4 písm. b)., který již "nepracuje" s pojmem výtěžek.
K bodu 30 (§ 30)
Novela vypouští § 30 "tajemství hry" a povinnost zachovávat mlčenlivost o hráčích a jejich účasti na hře nově upravuje v 46b, který je zařazen do Části páté , Ustanovení společná. Novela doplňuje sankci za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost, orgány, které tuto pokutu ukládají a příjmové určení určení pokuty .
K bodu 31 (§ 32)
Novela prodlužuje platnost povolení k provozování sázkových her v kasinu z 5 let na 10 let a sjednocuje v této otázce právní úpravu u kursových sázek a sázkových her v kasinu. Současná horní hranice platnosti povolení (t.j. 5 let) je zároveň příliš krátká z hlediska návratnosti náročných investit spojených s provozováním sázkových her v kasinu (zejména nově uložená povinnost vybavit kasino monitorovacím zařízením).
Platná právní úprava ukládá provozovateli prokázat, že disponuje potřebným základním a provozním kapitálem. Slovo "potřebným" je nekonkrétní a ponechává na výkladu jednotlivých provozovatelů, co považují za potřebný kapitál.Navrhuje se proto stanovit výši základního kapitálu jednotně pro všechny provozovatele přímo v zákoně.
K bodu 32 (§ 33)
Zákonem o loteriích a jiných podobných hrách se neřídí ani obchodování s devizovými prostředky ani směnárenská činnost, které provozovatelé běžně realizují v rámci provozování sázkových her v kasinu.
K bodu 33 a 34 (§ 34)
Novela zpřesňuje dikci § 34 odst. 1 z hlediska zákona o účetnictví.
K bodu 35 (§ 35)
Novela zpřesňuje náležitosti hodnotových žetonů, ukládá provozovatelům předložit schválené žetony před zahájením provozu kasina orgánu státního dozoru, upravuje používání hracích žetonů.
K bodu 36 (§ 36)
Novela ukládá provozovatelům sázkových her v kasinu vést denní evidenci návštěvníků kasina a stanoví náležitosti této evidence. Navrhovaná úprava není "tuzemským specifikem", evidence návštěvníků kasin je v evropských státech naopak běžná. Evidence se vede při respektování ustanovení § 46b o povinnosti zachovávat mlčenlivost.
K bodu 37 (§ 37)
Novela v § 37 odst. 1 zavádí povinnost provozovatele vybavit kasino monitorovacím zařízením. Záznamy z tohoto systému mají významnou vypovídací hodnotu zejména při řešení případných sporů mezi hráči a kasinem, pro účely výkonu státního dozoru. Provozovatel je povinen uchovávat záznamy pořízené monitorovacím zařízením 7 kalendářních dnů a umožnit pracovníkům státnímu dozoru přístup k těmto záznamům.
K bodu 38 (§ 39)
S přihlédnutím k novele některých paragrafů se v § 39 aktualizuje přehled ustanovení, která platí pro provozování sázkových her v kasinu obdobně.
K bodu 39 (část pátá)
V návaznosti na text uvedený v § 4 odst. 1 a § 6 odst. 1 se vypouští část pátá upravující státní loterie a jiné podobné hry.
K bodu 40 (§ 43 odst.3 a 4)
k odst. 3:
Novela stanoví horní hranici lhůty , po kterou lze dočasně zastavit provoz loterie nebo jiné podobné hry. S cílem zabránit případnému obcházení dočasného zákazu provozu sázkových her provozovateli, je povolující orgán navíc oprávněn zapečetit jednotlivé výherní hrací přístroje resp. jiná používaná herní zařízení. Novela nevylučuje souběh této sankce s uložením pokuty podle § 48 zákona. k odst. 4:
Podle platné právní úpravy může orgán, který povolil loterii nebo jinou podobnou hru, stanovit v povolení další podrobné podmínky, popřípadě povolení změnit nebo doplnit, pokud to vyžaduje řádné provozování hry nebo "veřejný zájem". Novela vypouští slova "veřejný zájem", neboť jde o vágní, obtížně definovatelný pojem, který působící při aplikaci v praxi značné problémy. Novela váže možnost stanovit bližší podmínky v rozhodnutí, resp. možnost měnit a doplňovat rozhodnutí povolujícím orgánem pouze na podmínku zabezpečení řádného provozování hry.
K bodu 41 (§ 44)
Jedná se pouze o "formální úpravu", která promítá nové státoprávní uspořádání a s tím související změny v oblasti měnové a bankovní soustavě.
K bodu 43 (§ 45 odst. 3)
V rámci Společných ustanovení doplňuje novela § 45 o nový odst. 3, který upravuje nepřenosnost povolení na jinou právnickou osobu a stanoví, že na vydání povolení není právní nárok.
K bodu 44 (§ 46)
K odst. 1:
Ze zákona vykonávají státní dozor a kontrolu nad loteriemi a jinými podobnými hrami ministerstvo a "povolující orgány", které vykonávají státní dozor a kontrolu pouze nad loteriemi a jinými hrami, jejichž provozování povolují.
U finančních úřadů a finančních ředitelství je tato působnost podle stávající právní úpravy založena pouze zprostředkovaně t.j. správním aktem povolujícího orgánu. Novela odstraňuje tento nedostatek a zakládá ze zákona působnost při výkonu státního dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami u všech orgánů v § 46 zmíněných.
K odst. 2 až 3:
U výherních hracích přístrojů povolovaných obecními, popřípadě okresními úřady novela navrhuje rozšířit působnost při výkonu státního dozoru též na finanční úřady a v případě technických kontrol i na zkušebnu . Oprávnění ukládat sankce novela ponechává výhradně povolujícím orgánům.Navrhované opatření sleduje zkvalitnění státního dozoru a kontroly. Praxe prokazuje, že obecní, resp. okresní úřady v řadě případů nemají odborné předpoklady ani dostatečné personální obsazení pro provádění kvalitní kontroly. Nedostatečnou resp. neprofesionální kontrolou přicházejí následně obce a města o nikoli zanedbatelné finanční prostředky. V případě technické kontroly jde o vysoce odbornou činnost a účast zkušebny je proto nezbytná.
K bodu 45 (§ 46a a § 46b)
Novela zařazuje do Společných ustanovení jednak nový § 46a upravující formální otázku správního řízení t.j. otázku používání úředního jazyka při ústním jednání a v písemném styku s povolujícími orgány popřípadě s orgány státního dozoru.
Ustanovení § 46b přebírá částečně text původního ustanovení § 30 o tajemství hry a toto ustanovení doplňuje o sankce za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost a o soustavu orgánů rozhodujících o případném uložení sankcí.
K bodu 46 (§ 47 odst. 2)
Novela zpřesňuje dikci § 47 odst. 2 v souladu se zákonem o účetnictví.
K bodu 47 (§ 48)
Novela v celém § 48 aktualizuje v souladu s platným obecním zřízením a zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů soustavu orgánů, které jsou oprávněny ukládat pokuty.
K bodu 48 - 51 (§ 48)
Novela zvyšuje pokuty o zhruba 50% dosud platných sazeb. Tímto opatřením se sleduje posílit výchovný aspekt pokut a stimulovat provozovatele na řádném provozování loterií a jiných podobných her.
V § 48 odst. 6 novela doplňuje příjmové určení pokut ukládaných okresními úřady.
K bodu 52: (§ 49)
Text paragrafu 49 se vypouští v návaznosti na právní úpravu v § 6 odst. 1 a v § 48 novely zákona.
K bodu 53 (§ 50 odst. 1)
Novela rozšiřuje v § 50 zmocnění ministerstva, a to o právo stanovit náležitosti známky, kterou jsou opatřovány výherní hrací přístroje.
K Čl. II - Přechodná ustanovení
Platnost většiny povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydaných před účinností tohoto zákona je časově omezena do 31.12.1996. Novela ponechává tato povolení do uvedeného data v platnosti a zároveň stanoví lhůtu (30.9.1996 ), ve které provozovatelé mohou požádat příslušný orgán o vydání nového povolení podle tohoto zákona.
Osvědčení o provozuschopnosti výherních hracích přístrojů vydává Elektrotechnický zkušební ústav, zkušebna č. 201, v Praze na dobu nejdéle 5 let. Vzhledem k nové úpravě některých osvědčovaných parametrů (např. pravděpodobnost výhry) se navrhuje platnost osvědčení vydaných před účinností tohoto zákona omezit nejdéle do 31.12.1998. Jeden a půl roku po účinnosti tohoto zákona je přiměřená doba pro provozovatele k provedení technické úpravy výherních hracích přístrojů dle nových parametrů a pro případné vydání nového osvědčení Elektrotechnickým zkušebním ústavem.
K Čl.IV - Zrušovací ustanovení
Novela zrušuje zákon č. 70/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, neboť řeší novým způsobem otázku odvodu prostředků na veřejně prospěšné účely u loterií a jiných podobných her, včetně dostihových sázek. Novela dále ruší § 1 odst. 1 - 5 vyhlášky ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích a text zde uvedený se přesunuje do tohoto zákona.
Vysvětlivky k použitým typům písma:
Text zákona č. 202/1990 Sb.
text novelou zákona vypuštěný
text novely zákona.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách (dále jen "herní plán"). Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických nebo obdobných zařízení.
(2) Okolnost, jež určuje výhru (výsledek slosování, sportovního utkání, dostihu, závodu a jiné budoucí události), nesmí být nikomu předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být pořadatelem nebo sázejícím ovlivněna.
(3) Pravděpodobnost výhry u loterií a tombol s výjimkou číselných loterií, sázkových her, jakož i jiných her prováděných pomocí mechanických přístrojů, nesmí být menší než 1:200.
(3) (4) Za loterii nebo jinou podobnou hru se nepovažují soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se pořadatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo splněním podmínky ceny v hotovosti nebo v jiných hodnotách, aniž by přitom na účastnících požadoval plnění mající peněžitou hodnotu.
Loteriemi a jinými podobnými hrami jsou zejména:
a) loterie, při nichž je provozovatelem vydán podle herního plánu určený počet losů s pořadovými čísly. Jsou-li losy rozděleny do několika serií, musí každá série obsahovat stejný počet losů a každý los musí být označen vedle pořadového čísla i označením série. Prodejní cena losu každé série musí být stejná ve všech sériích. Do slosování se zahrnou všechny vydané losy ;
b) tomboly, při nichž se do slosování zahrnou pouze prodané losy. Losy se prodávají a výhry vydávají v den a na místě slosování ;
c) číselné loterie, u nichž není předem určen ani počet účastníků, ani výše herní jistiny, kterou se rozumí násobek počtu vydaných losů a prodejní ceny za jeden los. Výhra se vypočítává podle počtu výherců a úhrnné výše vkladu (sázek) předem stanoveným podílem, popřípadě se stanoví násobkem vkladu (sázky) podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl účastník podle herního plánu určený počet tažených čísel ;
d) okamžité loterie, při nichž se účastník hry na vyznačené, až do doby koupě zakryté, části sázkového tiketu nebo losu bezprostředně po jeho získání doví případnou výhru;
e) (sázkové hry pomocí mechanických hracích přístrojů nebo podobných zařízení (dále jen "hrací přístroje"), které případnou výhru samy vydají)
sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektronicko-mechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení (dále jen "výherní hrací přístroje")
f) sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech, dostizích a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek) a předem stanoveném podílu výher;
g) sázková hra provozovaná pomocí zvláštního druhu žetonů s kombinací patnácti čísel v číselné řadě od jedné do devadesáti, při které není předem určen počet účastníků a ani výše herní jistiny. Losování se provádí veřejně za pomoci mechanického zařízení a spočívá v postupném losování čísel od jedné do devadesáti. Výhra se vypočítává podle úhrnné výše vkladů podle druhu výhry a v každé hře podle výsledku losování. Podmínky hry stanoví podrobně herní plán;
h) sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech, dostizích nebo uhodnutím jiných událostí veřejného zájmu, pokud sázky na tyto události neodporují etickým principům. Výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata a výši vsazené částky (dále jen "kursové sázky");
i) sázkové hry provozované ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech), a to i za pomoci mechanických zařízení (např. ruleta), při nichž není předem určen počet účastníků a ani není známa výše vsazených částek jedné hry. Výhra se vypočítává z výše vkladů podle podmínek stanovených herním plánem.
Předmětem výhry mohou být:
a) u peněžitých, číselných a okamžitých loterií a sázkových her výhradně peníze, pokud ministerstvo financí (, cen a mezd České republiky) (dále jen "ministerstvo") výjimečně nepovolí i výhry v jiných movitých věcech;
b) u věcných loterií a tombol věci movité s vyloučením peněz, vkladních knížek a cenných papírů. (U věcných loterií může orgán, který povolení vydává, stanovit, že nejnižší výhry jsou vypláceny v penězích, avšak nesmějí být vyšší než 200 Kčs.)
(1) Peněžité a číselné loterie a dále sázkové hry podle § 2 písm.f) mohou provozovat jen organizace k tomu účelu zvláště zřízené, pokud není provozovatelem přímo stát (ministerstvo, nebo jím pověřená státní organizace) a u dostihových sázek organizace určená ministerstvem v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České republiky.
(2) Okamžité loterie a sázkové hry v kasinu mohou provozovat pouze organizace určené ministerstvem na základě výběrového řízení.
(3) Povolení nelze vydat fyzické osobě, včetně fyzické osoby-podnikatele 1) , zahraniční právnické osobě s výjimkou organizací s mezinárodním prvkem 2), ani tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí. Ministerstvo může povolit výjimku tuzemským právnickým osobám se zahraniční majetkovou účastí u sázkových her podle § 2 písm. i).
(4) Povolení může být vydáno, jestliže provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s platnými zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, neohrožuje veřejný pořádek, je zaručeno řádné provozování a jejich účel je sociální, zdravotní, osvětový nebo jinak veřejně prospěšný a bude pro něj použito:
a) výtěžku alespoň ve výši 90% u loterií, tombol nebo sázkových her uvedených v § 2 písm. a) až d) a písm. f),
b) výtěžku ve výši alespoň 10% u ostatních her uvedených v § 2 s výjimkou her podle § 2 písm. e).
(5) Povolení u dostihových sázek může být vydáno pouze tehdy, bude-li 90% výtěžku použito na chov dostihových plemen koní.
(6) Výtěžkem se rozumí příjmy z loterie nebo jiných podobných her snížené o výhry, zaplacený správní poplatek, o vlastní náklady pořadatele na provozování loterie nebo jiných podobných her a u her uvedených v § 2 písm. g) až i) snížené i o zaplacené odvody a daně podle zvláštních předpisů 3).
_____________
Poznámky pod čarou č. 1) až 4) se vypouštějí
1) § 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
2) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.
3) Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.
Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani.
Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.
4) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.)
(7) Za vydání povolení provozování loterie nebo jiné podobné hry se platí správní poplatek podle zvláštních předpisů 4).
(8) Provozování cizozemských loterií
včetně prodeje cizozemských losů,
účast na sázkách v zahraničí,
při nichž jsou sázky placeny do zahraničí
a sbírka sázek pro sázkové hry provozované
v zahraničí nebo zprostředkování
sázek na sázkové hry provozované v
zahraničí se nedovoluje. Výjimky může
ze závažných důvodů povolit ministerstvo.)