Poslanecká sněmovna
souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi Českou
republikou a Bulharskou republikou, podepsanou dne 15. prosince
1995 v Praze.
Obchodní vztahy s Bulharskou republikou dosud upravuje
Dohoda mezi vládou České a Slovenské
Federativní Republiky a vládou Bulharské
republiky o obchodu a platbách ze 6. prosince 1990.
Do roku 1990 bylo Československo třetím až
čtvrtým největším obchodním
partnerem Bulharska, které naopak zaujímalo sedmé
až osmé místo v čs. zahraničním
obchodě. Od roku 1991 vzájemný obchod poklesl,
zejména v souvislostí s přechodem na platby
ve volně směnitelných měnách,
s vytvářejícím se konkurenčním
prostředím, jakož i orientací českých
i bulharských firem na obchod zejména se sousedními
teritorii. V roce 1994 se Bulharsko zařadilo na 35. místo
mezi obchodními partnery České republiky.
Obchod s Bulharskou republikou v letech 1992 až 1995 podle
české celní statistiky vykazuje následující
trend (v milionech USD):
|
|
|
| ||||
Vývoz ČR | |||||||
Vývoz BR | |||||||
Obrat | |||||||
Saldo |
Mezi nejdůležitější položky
vývozu z ČR do Bulharska v roce 1994 patřily
železniční lokomotivy, příslušenství
motorových vozidel, novinový papír, textil,
motorová vozidla, zařízení na zpracování
dat, kosmetické přípravky, hutní materiály
a léčiva.
Naopak z Bulharské republiky se do ČR dovážel
zejména zinek a výrobky z něj, příslušenství
motorových vozidel, kladkostroje, zdvihadla a zvedáky,
zelenina a ovoce, kůže a chemická vlákna.
Pro nejbližší léta lze předpokládat,
že na základě postupující transformace,
privatizace a rozvíjející se konkurence dojde
k postupnému obnovování a rozvoji obchodních
vztahů. Nejvhodnějšími prostředkem
k dosažení tohoto cíle se jeví sjednání
Dohody o volném obchodu.
Proces sjednávání Dohody o volném
obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou
výrazně pozitivně ovlivnily následující
skutečnosti, které se odehrály v průběhu
roku 1995.
V červnu 199 bylo korespondenční cestou podepsáno
"Memorandum o liberalizaci obchodních vztahů
mezi Českou republikou a Bulharskou republikou". V
dokumentu byly stanoveny hlavní principy budoucí
Dohody o volném obchodu, potvrzen záměr obou
zemí účastnit se aktivně procesu ekonomické
integrace v Evropě, rozvíjet principy tržní
ekonomiky a vzájemný obchod.
V polovině srpna 1995 se uskutečnilo zasedání
Společného výboru Středoevropské
dohody o volném obchodu (dále jen CEFTA), na kterém
byly mj. dohodnuty, v souvislosti s připravovaným
přístupem Republiky Slovinsko k CEFTA, smluvně
právní principy začleňování
nových států do této Dohody. Bylo
stanoveno, že přistupující stát
musí akceptovat mnohostranně sjednaný základní
text CEFTA, přičemž přílohy a
protokoly, které tvoří nedílnou část
Dohody a upravují postupné odbourávání
tarifních a netarifních překážek
obchodu, budou sjednávány bilaterálně.
Nejdůležitějším momentem bylo setkání
předsedů vlád smluvních stran CEFTA,
které se uskutečnilo v září
1995 v Brně rovněž při účasti
premiérů vybraných zemí s přechodovou
ekonomikou. Při této příležitosti
byly posuzovány možnosti rozšíření
CEFTA o další státy, přičemž
Bulharská republika byla zařazena do skupiny států
"perspektivních kandidátů na přistoupení".
Základním cílem sjednané Dohody o
volném obchodu mezi ČR a BR je postupná liberalizace
vzájemného obchodu v průběhu dvouletého
přechodného období. U průmyslových
výrobků bude k 1. lednu 1998, odstraněno
základní clo u rozhodující části
obchodovaných a neobchodovaných položek. Po
tomto datu bude celní ochrana pouze v BR, a to u sedmi
položek hutního materiálu do 1.1.2000. Vzhledem
ke specifické povaze zemědělského
sektoru se nepředpokládá plná liberalizace
obchodu zemědělskými výrobky a produkty,
dohoda však zakládá postupnou liberalizaci
i v této oblasti. Dohoda rovněž pamatuje na
aktivizaci liberalizačního procesu v zemědělství,
který aktuálně probíhá v rámci
CEFTA a otvírá možnost vzájemného
si poskytnutí nových koncesí, zejména
po roce 1998.
S ohledem na existující Celní unii mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou probíhala jednání
s Bulharskou republikou třístranně a navíc
se jich pravidelně účastnili představitelé
Stálého Sekretariátu Rady celní unie.
Výsledkem jsou dvě bilaterální Dohody
o volném obchodu, a to mezi ČR a BR a SR a BR.
Expertní jednání o Dohodě lze charakterizovat
jako velmi obtížná, poznamenaná skutečností,
že Bulharská republika dosud není smluvní
stranou Světové obchodní organizace. Vzhledem
k tomu, že probíhala prakticky paralelně tarifní
jednání Bulharska v rámci přístupu
ke Světové obchodní organizaci, kde zájmy
ČR zastupovala Stálá mise v Ženevě,
a sjednávání Dohody o volném obchodu,
byla důsledně dodržována úzká
koordinace postupů České republiky při
obou jednáních, aby bylo dosaženo maximálně
výhodné pozice pro ČR.
Delegace expertů ČR při sjednávání
Dohody vycházela z usnesení vlády ČR
č. 437/1995 týkajícího se Základních
přístupů České republiky ke
sjednávání dohod o volném obchodu
a příslušné směrnice schválené
ministrem průmyslu a obchodu. Rekapitulujeme-li základní
zásady, pak delegace expertů ČR při
sjednávání Dohody usilovala zejména
o to, aby liberalizační proces zahrnoval "v
podstatě veškerý obchod" průmyslovými
a zemědělskými výrobky (článek
XXIV GATT 94), přechodné období nebylo delší
než čtyři roky a vzájemně poskytnuté
koncese byly symetrické. Nejdůležitějším
záměrem liberalizace obchodu s průmyslovými
výrobky bylo k datu vstupu Dohody v platnost, resp. k zahájení
provádění Dohody liberalizovat 60 % objemu
obchodovaných průmyslových výrobků
(na základě výsledků dosažených
v předcházejícím období).
U liberalizace obchodu zemědělskými výrobky
mělo být dosaženo v průběhu přechodného
období liberalizace cca 30 % objemu vzájemného
obchodu méně citlivými zemědělskými
výrobky, a to snížením základního
cla až na 50 % její původní hodnoty,
stanovování kvót připustit jen u citlivých
položek a celkově vycházet z nových
základních přístupů snižování
ochrany trhu. které byly přijaty v rámci
Uruguayského kola mnohostranných jednání
GATT pro oblast zemědělství a současně
brát do úvahy závazky a záměry
v agrárním obchodu ve vztahu k Evropské unii.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Bulharskou republikou byla sjednána pouze v jazyce anglickém
a podepsána 15. prosince 1995 ministrem průmyslu
a obchodu ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým,
CSc., a místopředsedou vlády a ministrem
obchodu a zahraniční ekonomické spolupráce
Bulharské republiky p. Kirilem Cočevem.
V dalších částech materiálu uvádíme
charakteristiky jednotlivých částí
Dohody.
1. Struktura Dohody
Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Bulharskou republikou
tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly,
které jsou její nedílnou část
a je k ní připojen také Záznam o porozumění.
Český překlad Dohody je přiložen.
Text Dohody se skládá ze tří kapitol.
Kapitola I je věnována liberalizaci obchodu průmyslovými
výrobky, kapitola II obsahuje liberalizaci obchodu zemědělskými
výrobky. Kapitola III obsahuje tzv. horizontální
ustanovení, upravující např. problematiku
dumpingu, všeobecných a bezpečnostních
výjimek, obecných ochranných opatření,
pravidel soutěže, státní pomoci, potíží
v oblasti platební bilance a další všeobecná
ustanovení.
V kapitole III jsou zařazeny rovněž články
obsahující závazky, jejichž naplňování
se vztahuje k procesu transformace ekonomik na tržní
systém, jako jsou např. státní monopoly,
platby, veřejné zakázky, strukturální
změny apod.
Dohodou se zřizuje Společný výbor
složený z představitelů stran, který
bude dohlížet nad jejím prováděním.
Společný výbor, který se bude scházet
v případě potřeby, avšak nejméně
jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet
si své pracovní orgány k řešeni
konkrétních problémů obchodu mezi
Českou republikou a Bulharskou republikou. V průběhu
sjednávání Dohody o volném obchodu
byla také dohodnuta Procedurální pravidla
činnosti Společného výboru, jak to
předpokládá článek 35 Dohody.
S platností od 1. 1. 1996 se zavádí nová
celní nomenklatura, a proto vymezení rozsahu dohody,
listiny celních koncesí průmyslových
výrobků a zemědělských produktů,
jakož i přílohy obsahující netarifní
ochranu trhu, byly Generálním ředitelstvím
cel transformovány do Harmonizovaného systému
96.
Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání
dalších mezinárodních dohod, zachování
nebo zakládání celních unií,
oblastí volného obchodu nebo ujednáni o pohraničním
obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na
vzájemné obchodní vztahy mezi Českou
republikou a Bulharskou republikou a neporuší ustanovení
této Dohody.
Dohoda je předběžně prováděna
od 1. 1. 1996 a vstoupí v platnost dnem výměny
ratifikačních listin v Sofii.
V návaznosti na principy, které byly přijaty
v průběhu zasedání Společného
výboru smluvních stran CEFTA v srpnu 1995 ve Varšavě
a summitu předsedů vlád, který se
uskutečnil v září 1995 v Brně,
byl text Dohody v maximální možné míře
přiblížení základnímu
textu CEFTA, čímž se usnadní a významně
urychlí proces budoucího přistoupení
Bulharské republiky k CEFTA.
2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových
výrobků
Podmínky, které určují liberalizaci
obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny
v Kapitole I, návazně v Protokolu č. 1 a
k němu připojených přílohách.
Za základní celní sazby, které budou
v souladu s ustanoveními této Dohody postupně
odstraňovány, se považují smluvní
celní sazby platné k 1.lednu 1995.
Liberalizační proces je rozdělen v zásadě
do dvou fází, kdy u první skupiny výrobků
je základní clo odstraněno od 1.1.1996. U
druhé skupiny tzv. citlivých výrobků
budou cla odstraňována v průběhu dvouletého
přechodného období, a to tak, že k 1.1.1996
budou snížena na 50 % základního cla,
k 1.l.197 na 2 % základního cla a k 1.1.1998 budou
cla zcela odstraněna. Z tohoto principu existuje pouze
jedna výjimka, a to u sedmi položek hutního
materiálu, které Bulharská republika požaduje
chránit až do 1.1.2000 při skadenci k 1.1.1996
na 80 % základního cla, k 1.1.1998 na 40 % základního
cla a k 1.1.2000 budou cla odstraněna.
V průběhu jednání se podařilo
dojednat významný rozsah vzájemně
si poskytovaných koncesí, zejména u výrobků,
u nichž bude celní ochrana odstraněna k 1.1.1996.
K tomuto datu ČR otevře svůj trh pro 82 %
obchodovaného objemu z Bulharské republiky dovážených
průmyslových výrobků. Ke stejnému
datu Bulharská republika otevře svůj trh
pro 70 % obchodovaného objemu výrobků dovážených
z ČR. Vzhledem k tomu, že v dovozu do České
republiky jsou obchodovány také položky, které
mají již nyní nulovou celní sazbu erga
omnes (tj. 29 % objemu), považuje se dosažený
stupeň liberalizace za velmi výhodný pro
ČR. Tento pozitivní stav se navíc umocňuje
tím, že vývoz z ČR do BR představuje
skoro pětinásobně vyšší
hodnotu než vývoz z BR do ČR (vychází
se z údajů dovozce za rok 1994).
Do úplné liberalizace obchodu od data 1.1.1996 jsou
zařazeny zejména následující
položky:
Vývoz z ČR:
elektrické lokomotivy, díly pro montáž
motorových vozidel, některé hutní
výrobky, stavební stroje, zemědělské
stroje, stroje pro papírenský průmysl, tiskařské
stroje, textilní stroje, díly pro letadla, hnojiva,
vícesložkové léky, vitamíny,
některé druhy pneu pro nákladní auta,
dřevo, papír včetně novinového,
tabulové sklo, bižuterie, obrazovky, juta, impregnované
textilie, příze,nitě a tkaniny z umělých
vláken, kabely, lékařské zařízení,
hodinky, rybářské potřeby, měřící
a laboratorní technika, hudební nástroje
a další.
Dovoz do ČR:
zdvihací zařízení s el. motory, hydraulické
zvedací zařízení, vyvrtávací
a frézovací stroje, držáky nástrojů,
nástroje na opracování dřeva, komponenty
pro výrobu automobilů a malotraktorů, bezpečnostní
pásy, akumulátory a jejich částí,
zinkové trouby a trubky, zařízení
pro potravinářský průmysl. nábytek,
hračky, sportovní potřeby, některé
chemické výrobky včetně hnojiv, léky
a další.
Mezi položky, u nichž bude úplné liberalizace
dosaženo k 1.1.1998, jsou zařazeny zejména:
Vývoz z ČR:
osobní auta, nákladní automobily, autobusy,
návěsné tahače, traktory, tyče
a pruty ze železa a oceli, bezešvé trubky, hliníkové
fólie, pneu pro osobní auta, penicilin, sklo, impregnovaný
papír, přepravky z plastů.
Dovoz do ČR:
armatury, potištěný papír (štítky,
nálepky), hutní výrobky, topné oleje,
polyester, nerez výrobky, folie z plastů, nýty,
překližky, bavlněná trička, tepláky,
pánské obleky, košile, ocelové trouby,
trubky z plastů.
3. Liberalizace obchodu se zemědělskými
výrobky
V textu Dohody je tato problematika řešena v Kapitole
II, která zahrnuje ustanovení o výměně
koncesí, o vztahu těchto poskytnutých koncesí
a zemědělských politik stran, zvláštní
ochranná opatření a veterinární,
zdravotní a fytosanitární opatření.
Konkrétně poskytnuté koncese v oblasti zemědělství
jsou obsahem Protokolu 2 a jeho příloh. Jednání
o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty
a potravinářskými výrobky byla složitá
zejména proto, že v rámci projednávání
přijetí do Světové obchodní
organizace Bulharská republika prosazuje výrazné
navýšení ochrany vnitřního trhu
zemědělských výrobků formou
zvýšených celních sazeb, a to až
na 200 %.
Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky
se dotýká vybraného okruhu výrobků.
U většiny z nich byly dohodnuty roční
množstevní kvóty, do jejichž výše
lze realizovat vývoz za sníženou celní
sazbu. Kvóty byly stanoveny na základě výsledků
vzájemného obchodu v roce 1994.
Vzájemně poskytované zemědělské
koncepce byly sjednávány podle následujících
pravidel:
- u výrobků, jejichž celní sazby ČR
k 1.1.1995 tarifikovala v rámci Uruguayského kola
mnohostranných jednání GATT, zůstala
pro obchod s BR zachována celní sazba na úrovni
roku 1994,
- u ostatních výrobků snižuje ČR
cla platná k 1. 1.1995 tak, aby v průběhu
tří let bylo dosaženo celkového snížení
na 50 % základního cla,
- Bulharská republika u některých výrobků
zachovává úroveň celních sazeb
platnou k 1.1.1995 anebo celní sazby snižuje zhruba
o podíl uvedený v Asociační dohodě
(to znamená o 15 až 30 %).
Hodnotíme-li kvalitu vzájemně poskytnutých
koncesí v zemědělství, je možno
konstatovat, že většina výrobků.
na něž byly koncese poskytnuty, byla již v minulých
letech vzájemně obchodována (v roce 1994
představovala více než tři čtvrtiny
celkového obratu zemědělského obchodu).
Konkrétní koncese byly v dovozu do ČR poskytnuty
zejména na skopové a drůbeží
maso, mouku, sýry, sudové a lahvové víno,
vybrané druhy ovoce, okurky, rajčata, papriky, melouny,
brambory a další. Naopak bulharská strana poskytla
koncese na dovoz drůbežího masa, sýrů
a dalších mlékárenských výrobků,
piva, chmele, džemů, cukrovinek, trvanlivého
pečiva, brambor a dalších položek.
Sjednáním Dohody bude uzavřena první
etapa liberalizace agrárního obchodu. Vzhledem k
výsledkům brněnského setkání
premiérů smluvních stran CEFTA a zájmu
bulharské strany o přístup k CEFTA se předpokládá,
že nejpozději do konce roku 1998 budou provedena další
jednání o podstatně širší
liberalizaci obchodu v zemědělství.
4. Přílohy
a) Vymezení rozsahu Dohody
Přílohy Ia a Ib upřesňují
položky podléhající liberalizaci aplikované
na průmyslové výrobky a na zemědělské
produkty.
b) Netarifní překážky obchodu
Postupné odstraňování netarifních
překážek obchodu je zachyceno v přílohách
II až Vb, které mají následující
obsah:
Příloha II
Touto přílohou si bulharská strana vyhrazuje
právo používat na erga omnes bázi 10
%ní poplatek při dovozu ojetých vozů
starších 10 let od první registrace. Toto dočasné
opatření bulharská strana zavedla jako ochranu
životního prostředí, lidského
zdraví, života zvířat nebo rostlin a
bude odstraněno, jakmile podmínky pro jeho uplatňování
pominou. Bulharská strana přijala závazek.
že bude pravidelně informovat Společný
výbor o tom, zda podmínky pro uplatňování
výše uvedeného poplatku dále trvají.
Příloha III
Vyjadřuje závazek bulharské strany nejpozději
do 1.1.2001 odstranit poplatky používané při
vývozu mořských měkkýšů,
surového a palivového dřeva, štípaného
a řezaného dřeva, Papírenských
odpadů, vlny a měděných výrobků.
Příloha IV
Vyjadřuje závazek České republiky
nejpozději do 1.1.2001 odstranit množstevní
omezení a opatření mající rovnocenný
účinek při dovozu uranových rud a
koncentrátů, černého uhlí,
briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků,
izotopů, přírodního a obohaceného
uranu a vyhořelých palivových článků.
Příloha Va
Obsahuje závazek České republiky odstranit
do 1.1.1997 opatření rovnocenná množstevním
omezením (tzn. automatické licence pro monitorování)
a nepoužívat vůči Bulharské republice
k datu vstupu Dohody v platnost žádná množstevní
omezení při vývozu písků, štěrků,
vápence, vápna, cementu, olověných,
měděných, hliníkových odpadů
a šrotu, černého a hnědého uhlí,
koksu, elektrické energie, palivového a surového
dřeva, řeziva, diamantů, stříbra,
zlata, surového železa, ocelových odpadů,
válcovaného drátu, tyčové ocele,
kolejnic, trub a trubek.
Příloha Vb
Touto přílohou si bulharská strana vyhrazuje
právo používat omezení vývozu
chloridů a chlorečnanů, železných,
ocelových, měděných, niklových,
hliníkových, olověných, zinkových,
cínových odpadů a šrotu. Toto dočasné
avšak časově neohraničené opatření
bulharská strana zavedla jako ochranu života a zdraví
lidí, jakož i přímého překonání
jejich vážného nedostatku v období stabilizace
s tím, že bude odstraněno, jakmile podmínky
pro jeho uplatňování pominou. Bulharská
strana přijala závazek, že bude pravidelně
informovat Společný výbor o tom, zda podmínky
pro uplatňování výše uvedeného
poplatku dále trvají.
c) Ostatní přílohy
V Příloze VI je uveden postup při
notifikaci technických předpisů a Příloha
VII obsahuje seznam mezinárodních smluv majících
návaznost na ochranu duševního a průmyslového
vlastnictví.
5. Protokoly
V Protokolech 1 a 2 jsou uvedeny harmonogramy postupného
odstraňování celních sazeb u průmyslových
výrobků a celní koncese v oblasti zemědělství.
V Protokolu č. 3 jsou stanovena podrobná
pravidla pro určování původu zboží
a metod administrativní spolupráce. Protokol
č. 4 pojednává o spolupráci celních
orgánů.
K Dohodě je také připojen Záznam
o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta
pravidla vztahující se k určitým ustanovením
Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného
výkladu. Jde zejména o upřesnění
postupu při další liberalizaci v oblasti zemědělství
po 1. 1. 1999 a uplatňování diagonální
kumulace původu zboží.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Bulharskou republikou není v rozporu s mezinárodními
smlouvami, kterými je Česká republika vázána,
a její provádění nebude vyžadovat
dodatečné výdaje ze státního
rozpočtu.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Bulharskou republikou se sjednává jako smlouva tzv.
rezidentského typu a pro vstup Dohody v platnost je nezbytný
souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky a ratifikace prezidentem republiky.