Obecná část
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, kterých působí v současné době 26, hospodaří s prostředky všeobecného zdravotního pojištění, jež jsou součástí veřejných rozpočtů. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené podle zákona ČNR č. 592/1992 Sb. je totiž povinnou platbou placenou občany, zaměstnavateli a státem.
Stávající právní úprava postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven neumožňuje orgánům státní správy a vládě účinně zasahovat do jejich činnosti a hospodaření, a to ani v situacích, kdy je systém všeobecného zdravotního pojištění ve vztahu finanční nerovnováhy. Zdravotní pojišťovny hospodaří s výnosem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění autonomně a sledují vlastní zájmy. Stát sice na jedné straně dovoluje zdravotním pojišťovnám hospodařit s částí veřejných rozpočtů, na druhé straně však nemá možnost efektivním způsobem prosadit vlastní zdravotní politiku v oblasti všeobecného zdravotního pojištění a zajistit tak občanům v rozumné míře nabídku dostupných zdravotních služeb hrazených ze všeobecného zdravotního pojištění a prosadit finanční rovnováhu tohoto systému.
Navrhované změny v postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven směřují k posílení ingerence státu v oblasti všeobecného zdravotního pojištění, který je odpovědný za efektivní financování zdravotnictví.
Navrhované úpravy postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a ostatních zdravotních pojišťoven jsou v souladu s platným ústavním pořádkem České republiky a neodporují mezinárodním závazkům České republiky.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet.
Zvláštní část
K čl. I:
V současné době může pojištěnec
změnit zdravotní pojišťovnu jednou za
12 měsíců, což ztěžuje situaci
pojištěnců těch zdravotních pojišťoven,
které jsou v hospodářských obtížích
a neplatí včas úhradu za zdravotní
péči poskytnutou svým pojištěncům.
Zdravotnická zařízení pak neochotně
poskytují pojištěncům těchto
pojišťoven zdravotní péči a jeví
se proto účelné umožnit pojištěncům
rychlejší změnu zdravotní pojišťovny
při vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace
nebo při zavedení nucené správy nebo
v případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví
zjistí na základě čtvrtletních
zpráv předkládaných zdravotními
pojišťovnami nerovnováhu v hospodaření
zdravotní pojišťovny.
K čl. II:
Bod 1
Upřesňuje se stávající úprava tak, aby bylo zřejmé, že vyměřovacím základem pro stanovení výše pojistného u některých osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění nebo udržení.
Bod 2 a 3
Jde o upřesnění zmocnění pro vydání vyhlášky, neboť koeficient věkové struktury stanoví přímo zákon.
Bod 4
Upřesňuje se, které další částky, jež jsou příjmem zvláštního účtu, se přerozdělují.
Bod 5 a 6
V souvislosti se změnami působností Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví v zákoně ČNR č. 551/1991 Sb. a v zákoně ČNR č. 280/1992 Sb. se upravuje kdo ukládá penále za neplnění povinností vyplývajících ze systému přerozdělování a stanoví se též příjemce tohoto penále.
K čl. III:
Bod 1
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR se ve své činnosti řídí zdravotně pojistným plánem. Pravomoc zdravotně pojistný plán schvalovat se z Poslanecké sněmovny přenáší na vládu ČR, neboť jde o odborně náročnou činnost. S ohledem na to, že jde o zdravotní pojišťovnu zřízenou zákonem, kterou stát zřídil k plnění specifických úkolů v oblasti všeobecného zdravotního pojištění (např. k ní přecházejí pojištěnci zrušovaných zdravotních pojišťoven), umožňuje se, aby vláda při schvalování zdravotně pojistného plánu mohla formou výhrady upravit zdravotně pojistným plánem navržený způsob činnosti a hospodaření této zdravotní pojišťovny.
K bodům 2, 5, 6, 7, 13, 14 a 15
Dosavadní rozdělení působnosti v oblasti všeobecného zdravotního pojištění mezi Ministerstva zdravotnictví a financí se neosvědčuje; mezi ministerstvy panuje řada negativních kompetenčních konfliktů. Jako jediným ústředně správním úřadem pro oblast zdravotního pojištění se proto stanoví Ministerstvo zdravotnictví s tím, že kontrolu provádí toto ministerstvo v součinnosti s Ministerstvem financí.
Bod 3
Obory, které se navrhují jako obligatorní součást zdravotně pojistného plánu, jsou základní a standardní pro zajištění zdravotní péče o obyvatelstvo. Pojišťovna musí v návrhu zdravotně pojistného plánu doložit, že disponuje takovou soustavou smluvních zdravotnických zařízení daných odborností, která představuje dostatečnou nabídku a dostupnou zdravotních služeb pojištěncům zdravotní pojišťovny.
Bod 4
Mění se účel užití prostředků rezervního fondu tak, aby prostředky na něm uložené nebyly zbytečně vázány v případě, kdy základní fond zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny vykazuje schodek.
Bod 8
Zavádí se informační povinnost zdravotní pojišťovny tak, aby správní úřady a vláda měly průběžné informace o stavu hospodaření zdravotní pojišťovny.
Bod 9 a 12
Upřesňuje se úprava neslučitelnosti funkce člena orgánů zdravotní pojišťovny tak, aby byla zajištěna objektivita jejich rozhodování. Současně se zpřesňuje ustanovení týkající se povinné mlčenlivosti členů orgánů Pojišťovny a orgánů Okresních pojišťoven.
Bod 10
Aby měl stát reálnou možnost ovlivnit činnost Pojišťovny, je vždy třeba souhlasu všech přítomných zástupců státu ve Správní radě při rozhodování o podstatných otázkách. Připomíná se, že jde o zdravotní pojišťovnu zřízenou státem (zákonem) pro plnění státem uložených úkolů v oblasti všeobecného zdravotního pojištění.
Bod 11
Jde o legislativně technickou úpravu.
K čl. IV:
Bod 1, 2, 4, 5, 6 a 10
Podrobným způsobem se upravuje mechanismus vzniku, zániku a zrušení zaměstnanecké pojišťovny a stanovují se pravidla její likvidace.
Bod 3, 7, 8, 9, 16 a 17
Sjednocuje se působnost ministerstev financí a zdravotnictví v oblasti zaměstnaneckých pojišťoven tak, aby byl zajištěn efektivní výkon státní správy jedním ministerstvem, a to Ministerstvem zdravotnictví s tím, že toto ministerstvo bude provádět kontrolní činnost v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecké pojišťovny budou povinny podávat čtvrtletní zprávy o své solventnosti, aby bylo zřejmé jaký je aktuální stav systému všeobecného zdravotního pojištění. Současně umožňuje státu účinně zasáhnout do činnosti zaměstnanecké pojišťovny v případě zjištěných nedostatků.
Bod 11
Aby stát měl reálnou možnost ovlivnit činnost zaměstnaneckých pojišťoven, je vždy třeba souhlasu všech přítomných zástupců státu v orgánech zaměstnanecké pojišťovny při rozhodování o podstatných otázkách. Jde o finanční instituce, které hospodaří se výnosem povinně placeného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.
Bod 12 a 13
Zaměstnanecké pojišťovny se ve své činnosti řídí zdravotně pojistným plánem. Pravomoc schvalovat zdravotně pojistný plán se z Poslanecké sněmovny přenáší na vládu ČR, neboť jde o odborně náročnou činnost, na jejíž zabezpečení není Poslanecká sněmovna vybavena.
Bod 14
Obory, které se navrhují jako obligatorní součást zdravotně pojistného plánu, jsou základní a standardní pro zajištění zdravotní péče o obyvatelstvo. Zaměstnanecká pojišťovna musí v návrhu zdravotně pojistného plánu doložit, že disponuje takovou soustavou smluvních zdravotnických zařízení daných odborností, která představuje dostatečnou a dostupnou nabídku zdravotních služeb pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny.
Bod 15
Mění se účel užití prostředků rezervního fondu tak, aby prostředky v něm uložené nebyly zbytečně vázány v případě, kdy základní fond zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny vykazuje schodek.
K čl. V:
Jde o přechodné ustanovení, podle kterého se na již zřízené nebo založené zdravotní pojišťovny pohlíží jako na pojišťovny, které svou činnost vykonávají na základě povolení podle tohoto zákona.
K čl. VI:
Stanoví se způsob projednávání zdravotně pojistných plánů, účetních závěrek a výročních zpráv, které byly předloženy ke schválení před účinností tohoto zákona a to tak, že pro jejich projednávání a schvalování se již použije postup stanovený tímto zákonem.
K čl. VII:
S ohledem na změnu doby pro naplnění rezervního fondu, provedenou tímto zákonem, se stanoví pro zdravotní pojišťovny zřízené či založené před účinností tohoto zákona doba, v níž jsou povinny rezervní fond naplnit.
Příloha II.
Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá na základě usnesení vlády č. 673 ze dne 22. listopadu t.r. Vláda uložila připravit novelu shora uvedených zákonů ministru zdravotnictví a ministru financí v souvislosti se zaujetím stanoviska k návrhům zdravotně pojistných plánů všech zdravotních pojišťoven provádějících všeobecné zdravotní pojištění. Předkládaný návrh zpracovalo na základě cit. usnesení vlády Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo financí se na zpracování tohoto návrhu nepodílelo, přestože byl tento úkol uložen oběma ministrům.
Předkládaný návrh směřuje především k větší ingerenci státu v oblasti všeobecného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny hospodaří s částí veřejných rozpočtů, je třeba státu umožnit efektivním způsobem prosazovat zdravotní politiku státu v oblasti všeobecného zdravotního pojištění a zajistit tak pojištěncům dostupnou zdravotní péči. Součástí návrhu je rovněž zavedení garance za část závazků zdravotních pojišťoven, které se rozhodnutím státu zrušují.
Předkládaný návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení ústředním orgánům státní správy a vybraným okresním úřadům. Pro krátkost termínu došly ve stanovené lhůtě jen stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva hospodářství ČR, Českého báňského úřadu, Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Magistrátu hl. m. Prahy, Českomoravské komory odborových svazů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Čech a Moravy, Hospodářské komory ČR, České lékárnické komory, České stomatologické komory, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Asociace zdravotních pojišťoven ČR a České národní zdravotní pojišťovny. Vyhodnocení připomínkového řízení je v příloze této předkládací zprávy.
Příloha V.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1. Není zřejmé, proč se opět mění lhůta pro změnu zdravotní pojišťovny.
Roční lhůta, s povinností předkládat žádost o změnu zdravotní pojišťovny s dvouměsíčním předstihem se v současné době ukázala jako omezující pro pojištěnce, kteří neměli možnost změnit svoji pojišťovnu ani v případech, kdy zdravotní pojišťovna neplnila své zákonné povinnosti.
2. Nejeví se jako vhodné ukládat pojišťovnám přijmout pojištěnce mezi své klienty, neboť pojišťovny tuto povinnost nebudou moci splnit např. pro nedostatečnou kapacitu.
Jde o současný platný právní stav. Návrhem se tato povinnost nově nezakládá.
3. Namítá se povinnost registrace pojištěnce u praktického lékaře, jakož i ukládání pokut za nesplnění této povinnosti.
Ustanovení o registraci včetně sankcí vypuštěno.
4. Navrhuje se stanovit limity na léčiva na "přepočtené lékaře".
Ustanovení týkající se limitů na léčiva vypuštěno.
5. Doporučuje se zpřesnit ustanovení o zvláštním účtu přerozdělování pojistného, včetně zpřesnění komu plyne penále.
Upraveno.
6. Je třeba stanovit jednoznačně obsah zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv.
Je stanoveno již v současné platné úpravě.
7. Není zřejmé, proč rezervní fond má u VZP ČR sloužit ke krytí schodku základního fondu, zatímco u zaměstnaneckých pojišťoven nikoliv.
Upraveno.
8.Navrhuje se při likvidaci zaměstnanecké pojišťovny převést zakladateli majetkový zůstatek jen do výše, kolik činil jeho vklad do zaměstnanecké pojišťovny jako pořizovací náklad.
Upraveno.
9. Mělo by být definováno postavení zajišťovacího fondu.
Práva a povinnosti zajišťovacího fondu jsou v návrhu dostatečně upravena a není nutné je více specifikovat.
10. V jakém procesním postupu bude Ministerstvo zdravotnictví rozhodovat o odnětí povolení zaměstnanecké pojišťovně.
Ministerstvo bude jako správní úřad rozhodovat ve správním řízení.
11. Doporučuje se doplnit přechodná ustanovení týkající se posuzování návrhů zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv,
Upraveno.
Český statistický úřad
Navrhuje se stanovit při zrušení nebo sloučení zdravotních pojišťoven oznamovací povinnost vůči Českému statistickému úřadu.
Tato povinnost dosud není stanovena ani pro vznik nových zdravotních pojišťoven.
Českomoravská komora odborových svazů
l. Nesouhlas se zavedením registrace u praktického lékaře, včetně udělování pokut za nesplnění této povinnosti.
Ustanovení vypuštěno.
2. Nesouhlas se zaváděním limitů na léčiva a sankcionování lékařů za jejich překročení.
Ustanovení vypuštěno.
3. Doporučuje se řešit pravidlo, podle něhož bude stanovena pevná částka, kterou bude stát hradit za pojištěnce, za které je plátcem pojistného.
Výše této částky se bude stanovovat každoročně vždy v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu. Lze tak reagovat na konkretní situaci v daném roce.
4. Penále za neplnění povinností při provádění přerozdělení by mělo být využíváno ve prospěch zdravotnictví nemělo by být příjmem Ministerstva financí.
Upraveno. Penále je příjmem zvláštního účtu.
5. Nesouhlas s přenesením pravomoci Poslanecké sněmovny Parlamentu na vládu pokud jde o schvalování zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv.
Odůvodnění této úpravy jednoznačně vyplývá z obecné části důvodové zprávy.
6. Namítá se, že taxativně vymezené obory, v nichž musí zdravotní pojišťovny nabízet své služby, povedou k restrikci zdravotní péče jen na tyto obory.
Jde o minimální rozsah zdravotní péče, která musí být zajištěna.
7. Navrhovaná novela jednoznačně směřuje k likvidaci zaměstnaneckých pojišťoven tím, že se zvyšuje ingerence státu do jejich činnosti.
Důvod této úpravy je vysvětlen v obecné části důvodové zprávy.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Zdravotně pojistný plán by měl obsahovat vedle uváděných údajů též registraci pojištěnců na území okresu.
Nelze vyhovět, neboť se s územní registrací pojištěnců nepočítá. Pojištěnec má právo svobodné volby lékaře bez územního omezení.
Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Čech a Moravy
l. Doporučuje se neomezovat registraci pouze na jednoho praktického lékaře; nesouhlas s uložením pokuty.
Upraveno. Povinnost registrace vypuštěna.
2. Nesouhlas se zavedením finančních limitů na léčiva a se zavedením sankcí za jejich překročení.
Upraveno. Ustanovení o limitech na léčiva vypuštěno.
3. Navrhuje se uveřejnit zprávu o solventnosti zdravotních pojišťoven ve sdělovacích prostředcích.
Upraveno.
4. Nesouhlas s nově navrženým složením správních rad, kdy zástupci státu mají nadpoloviční většinu.
Úprava souvisí s posílením funkce státu při řízení zdravotních pojišťoven z důvodů obsažených v obecné části důvodové zprávy.
5. Navrhuje se ponechat schvalování zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Důvody pro tuto úpravu vyplývají z obecné části důvodové zprávy.
Hospodářská komora ČR
l. Příslušnost narozeného dítěte ke zdravotní pojišťovně matky je nedostačující.
Jde o současný právní stav. Novela v tomto směru nic nově neupravuje. V případě úmrtí matky je známá zdravotní pojišťovna matky, k níž tato žena příslušela a dítě se stane pojištěncem této zdravotní pojišťovny.
2. Nesouhlas s limitací nákladů na léčiva.
Upraveno. Ustanovení o limitaci vypuštěna.
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
l. Nutno doplnit informaci pro pojištěnce o vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace.
Upraveno.
2. Doplnit, že při sdělování údajů o okruhu smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovna nepotřebuje souhlas těchto zdravotnických zařízení.
Upraveno.
3. Doplnit možnost přechodné registrace u jiného
praktického lékaře a nesouhlas se sankcionováním
pojištěnce za pouhé provedení registrace
u více praktických lékařů.
Ustanovení o registraci vypuštěna.
4. Nesouhlas se stanovením finančních limitů na léčiva v navržené podobě.
Ustanovení o finančních limitech vypuštěna.
5. Námitka vůči tomu, že pokuta za porušování povinností při přerozdělování pojistného, má být příjem ministerstva financí nebo státního rozpočtu.
Upraveno. Penále je příjmem zvláštního účtu.
6. Nedoporučuje se uvádět výčet odborností, kde musí být vždy zajištěna zdravotní péče.
Zákon nepřikazuje poskytovat zdravotní péči jen v těchto oborech. Zdravotní pojišťovny zde mají smluvní volnost podle toho, jaká je potřeba zdravotní péče v daném území.
7. Požaduje se používat v celém zákoně o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, pokud jde o všechny její struktury, zkratku "Pojišťovna" a nepoužívat pojmy "Okresní pojišťovna" nebo "úřadovna".
Taková úprava není možná,
neboť se v zákoně váží konkretní
povinnosti k orgánům Pojišťovny a konkretní
povinnosti k orgánům okresních pojišťoven
(např. ustanovení týkající
se střetu zájmů pokud jde o členství
v dozorčích a správních radách).
Ustanovení o povinné mlčenlivosti pro všechny
pracovníky a orgány okresních pojišťoven
bylo upraveno.
Asociace zdravotních pojišťoven ČR
1. Namítají se se veškeré zásahy státu do činnosti zaměstaneckých pojišťovnách a zpochybňují se důvody, které k této úpravě vedly s tím, že navržená právní úprava je dalším krokem vedoucím k postupné likvidaci činnosti ostatních subjektů, působících v oblasti zdravotního pojištění.
Odkazuje se na odůvodnění uvedené v důvodové zprávě.
2. Zavedení zajišťovacího fondu naruší hospodaření zdravotních pojišťoven - není zahrnuto ve zdravotně pojistném plánu.
Zavedení povinnosti přispívat do zajišťovacího fondu se promítá do výše rezervního fondu (snižuje se).
Příloha VI.
Vláda České republiky projednala na svém zasedání dne návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem navrhované úpravy je v oblasti všeobecného
zdravotního pojištění posílit
ingerenci státu, který je odpovědný
za efektivní financování zdravotnictví
a za zajištění dostupnosti zdravotní
péče.
Změna: 592/1992 Sb., 10/1993 Sb., 15/1993 Sb.
Změna: 161/1993 Sb.
Změna: 324/1993 Sb.
Změna: 291/1994 Sb.
Změna: 59/1995 Sb.
Změna: 160/1995 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "zdravotní pojištění") a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle tohoto zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.
Péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním
(1) Péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním zahrnuje:
a) diagnostickou péči, léčebnou péči ambulantní i ústavní včetně rehabilitace a péče o chronicky nemocné,
b) prevenci podle obecně závazných právních předpisů,
c) poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů do nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je oprávněno zdravotní péči poskytovat, vyžaduje-li to nezbytně jejich zdravotní stav; náklady místní dopravy se nehradí,
e) lázeňskou péči a zvláštní léčebnou péči poskytovanou podle doporučení lékaře jako nezbytnou součást léčebného procesu.
(2) Rozlišení zdravotní péče uvedené v odstavci 1 na péči hrazenou plně nebo částečně se provádí s ohledem na charakter postižení zdravotního stavu a objem finančních zdrojů na úhradu této péče. Pokud je pojištěncům ve věku do 18 let poskytována zdravotní péče označená ve Zdravotním řádu jako péče částečně hrazená, hradí ji zdravotní pojišťovna plně. Okruh péče plně hrazené, částečně hrazené a další podrobnosti při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona stanoví Zdravotní řád. Zdravotní řád je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které provádějí zdravotní pojištění.
(3) Zdravotní řád vydá po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen "Pojišťovna"), ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem1) a odborných vědeckých společností vláda České republiky nařízením. Dohodovací řízení svolává Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "ministerstvo") nejméně jednou ročně.
(4) Péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu fyzických osob nebo v zájmu právnických osob, které nesledují léčebný účel.16) Zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem výkonů s bodovými hodnotami (§ 13 odst. 3) a platnými cenovými výměry.
(5) Sociální péči, zaopatření v dětských domovech, kojeneckých ústavech a v jeslích upravují zvláštní předpisy. 2)
---------------------
1) Např. zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.
2) Jde zejména o tyto předpisy: zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
16) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu.
(1) Podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,
b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.
(2) Sídlem zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku, nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.
(3) Ze zdravotního pojištění podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 7 odst. 4).
Pojištěncům uvedeným v § 3 odst. 1 se na základě zdravotního pojištění hradí náklady nutného a neodkladného léčení v cizině, a to do výše nákladů spojených s takovým léčením na území České republiky.
(1) Zdravotní pojištění vzniká:
a) narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,
b) dnem nástupu do zaměstnání (§ 6b odst. 3) k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky,
c) získáním trvalého pobytu na území České republiky.
(2) Zdravotní pojištění zaniká:
a) úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého,
b) skončením zaměstnání (§ 6b odst.3) na území České republiky, pokud nejde o pojištěnce uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a),
c) ukončením trvalého pobytu na území České republiky, pokud nejde o pojištěnce uvedeného v § 3 odst. 1 písm. b).
Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného") jsou:
a) pojištěnci uvedení v § 6a,
b) zaměstnavatelé,
c) stát.
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:
1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;
2. osoby ve služebním poměru;
3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
6. soudci;
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev;
8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;
9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby;
10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;
13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;
14. interní vědečtí aspiranti; pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),
b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;17)
2. osoby provozující živnost;18)
3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;19)
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých;20)
5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;21)
6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;22)
7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod body 1 až 3, jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah,
c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c).
(1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4.
(2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a).
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;3)
b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1.lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;
c) příjemce rodičovského příspěvku;5)
d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;6)
f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;7)
g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,8) anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;9)
h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
j) zrušeno
k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;11)
1) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,12) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.
-------------------
3) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
5) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.
6) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 3 odst. 4 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 482/1991 Sb.
8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.
9) § 37 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.
11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
12) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb.
17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
18) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19) Např. zákon ČNR č.128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
20) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
21) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
22) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.