Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

(1) Držitel povolení podle § 9 tohoto zákona je povinen, kromě ostatních povinností stanovených zákonem,

a) zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost, včetně jejího ověřování, v rozsahu odpovídajícím pro jednotlivá povolení,

b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování podmínek stanovených v § 4 tohoto zákona z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi,

c) dodržovat podmínky povolení vydané Úřadem, postupovat v souladu se schválenou dokumentací a vyšetřit bezodkladně každé porušení těchto podmínek nebo postupů a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace. Všechny případy, kdy byl některý z limitů ozáření nebo limitů bezpečného provozu jaderného zařízení překročen nebo porušen, bezodkladně oznámit Úřadu,

d) dodržovat schválený program zabezpečování jakosti a dodržovat zvláštní požadavky na jednotnost a správnost měření a měřidel v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,

e) poskytovat potřebnou součinnost zejména pro výkon kontrolní činnosti Úřadu podle § 39 tohoto zákona a poskytnout součinnost osobám přibraným Úřadem za účelem posouzení odborných otázek souvisejících s výkonem kontroly,

f) podílet se na zajišťování činnosti celostátní radiační monitorovací sítě,

g) uvádět do oběhu pouze zdroje ionizujícího záření označené předepsaným způsobem a s odpovídající dokumentací a v typově schválených transportních obalech,

h) umožnit nakládání s jaderným materiálem, radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření pouze osobám oprávněným a nakládat s nimi podle tohoto zákona,

i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a splňujícími požadavky ověřené způsobem stanoveným zvláštním předpisem, [ Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.]) zdravotně a psychicky způsobilými,

j) oznamovat bezodkladně Úřadu každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany, nakládání s jadernými materiály, havarijní připravenosti a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení,

k) poskytovat přiměřeně veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství.

(2) Držitel povolení je povinen předložit Úřadu ke schválení zejména

a) dokumentaci uvedenou v příloze tohoto zákona a programy zabezpečení jakosti podle § 4 odst. 7 tohoto zákona,

b) v povolení stanovené programy uvádění do provozu a vyřazovaní z provozu a nestandardní programy nebo testy mající vliv na jadernou bezpečnost,

c) v povolení stanovené programy pro přepravu, skladování, zavážení a výměnu jaderného paliva a činností s tím souvisejících,

d) seznam pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob jejího ověřování,

e) zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,

f) vnitřní havarijní plán a havarijní řád,

g) změny dokumentace podle písm. a) až f).

(1) Držitel povolení je dále povinen

h) sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy,

i) vést evidenci a provádět kontrolu jaderných materiálů a dokumenty o tom archivovat a ohlašovat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem a ohlašovat Úřadu výsledky fyzické inventury a materiálové bilance jaderných materiálů a každou změnu v evidenci jaderných materiálů,

j) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření, objektů, materiálů, činností, veličin a parametrů a dalších skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,

k) omezovat produkci radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva na nezbytnou míru,

l) vypracovávat a předávat právnické osobě oprávněné k ukládání radioaktivních odpadů podle § 26 tohoto zákona údaje o krátkodobé a dlouhodobé tvorbě radioaktivních odpadů a další podklady pro stanovení výše a způsobu odvádění prostředků na jaderný účet,

m) vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhů odpadů, takovým způsobem, aby byly zřejmé všechny charakteristiky důležité pro zajištění bezpečného nakládání s nimi,

n) umožnit vstup a poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii podle § 39 odst. 5 tohoto zákona a osobám přibraným Úřadem k posouzení odborné stránky kontrolované činnosti,

o) vytvářet pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření z provozu rovnoměrně rezervu tak, aby peněžní prostředky byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši, v souladu s Úřadem schváleným návrhem způsobu vyřazování. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. [ Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]) Majetek v rozsahu vytvořené rezervy nesmí být zahrnut do konkursní podstaty, [ § 6 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.])

p) zajistit soustavný dohled nad dodržováním jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně ověřování havarijní připravenosti,

q) zajistit pro všechny zaměstnance, kteří jsou pracovníky se zdroji, zdravotní prohlídky, a u zaměstnanců vykonávajících činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, ověřování zdravotní a psychické způsobilosti,

r) zajistit těhotným ženám pracujícím v kontrolovaném pásmu podmínky, zajišťující pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,

s) ověřovat bezúhonnost a splnění požadavků ověřených způsobem podle zvláštního předpisu10) u zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů, vstupujících do vnitřního a chráněného prostoru jaderných zařízení, a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a chráněného prostoru jaderného zařízení,

t) ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem III. kategorie, nebo vstupujících do střeženého prostoru jaderného zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly uvedené činnosti a vstupovaly do střeženého prostoru jaderného zařízení,

u) pozastavit oprávnění nakládat s jaderným materiálem nebo vstupovat do jaderného zařízení zaměstnanci okamžikem, kdy se dozví, že bylo proti němu zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s vykonávanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně,

v) zajistit systém vzdělávání a ověřování způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců podle významu jimi vykonávané práce.

(2) Zvláštní odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí

w) odborná schopnost fyzických osob ověřená státní zkušební komisí vyžadovaná pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Státní zkušební komisi ustavuje a jejího předsedu a členy jmenuje předseda Úřadu,

x) odborná schopnost fyzických osob ověřená odbornou zkušební komisí Úřadu vyžadovaná pro řízení práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávání dalších činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany stanovených prováděcím předpisem.

(3) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, mohou vykonávat pouze fyzické osoby zdravotně a psychicky způsobilé, se zvláštní odbornou způsobilostí a kterým byla Úřadem na žádost držitele povolení udělena oprávnění k daným činnostem.

(4) Zdravotní a psychickou způsobilost zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky a psychologického vyšetření. Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař zdravotnického zařízení určeného Úřadem.

(5) Řídit práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávat další činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanovené prováděcím předpisem mohou pouze fyzické osoby, jejichž znalost zásad a postupů radiační ochrany byla ověřena odbornou zkušební komisí Úřadu a kterým bylo Úřadem vydáno oprávnění k dané činnosti.

(6) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu, způsob jejich ověřování a udělování oprávnění pro osoby oprávněné vykonávat činnosti podle odstavce 3 a 4 (dále jen "vybraní pracovníci”) stanoví prováděcí předpis.

(1) Držitel povolení je povinen v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem schváleným Úřadem

a) vyrozumět příslušný okresní úřad, Úřad a další dotčené orgány o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,

b) zajistit při vzniku radiační havárie varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování,

c) zajistit likvidaci následků radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost, a realizovat opatření pro ochranu zaměstnanců a obyvatelstva před účinky ionizujícího záření,zajistit monitorování ozáření zaměstnanců a dalších osob a úniků radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí,

d) informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu zaměstnanců a obyvatel, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační nehody a o skutečném a očekávaném ozáření osob,

e) kontrolovat a usměrňovat ozáření zaměstnanců a osob, podílejících se na likvidaci radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost,

f) spolupracovat při likvidaci následků radiační nehody svého zařízení,

g) podílet se při vzniku radiační havárie na činnosti celostátní radiační monitorovací sítě.

(2) Držitel povolení k přepravám podle § 9 písm. m) tohoto zákona je dále povinen v rozsahu a způsobem stanoveným havarijním řádem schváleným Úřadem

a) vyrozumět místně příslušný okresní úřad, Úřad a další dotčené orgány o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,

b) realizovat při vzniku radiační nehody opatření pro ochranu osob zajišťujících přepravu před účinky ionizujícího záření,

c) informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu osob zajišťujících přepravu, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační havárie a skutečném a očekávaném ozáření osob,

d) kontrolovat a podílet se na usměrňování ozáření osob zajišťujících přepravu a podílejících se na likvidaci radiační nehody,

e) spolupracovat při likvidaci následků radiační havárie svého zařízení.

(3) Dále je držitel povolení povinen předat příslušnému okresnímu úřadu podklady pro vypracování vnějšího havarijního plánu a spolupracovat s ním na zajištění havarijní připravenosti zóny havarijního plánování a v rozsahu stanoveném v nařízení vlády k zóně havarijního plánování se na vrub svých nákladů [ § 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]) finančně podílet na zajištění havarijní připravenosti, bezprostředně související s předmětem povolení a na likvidaci následků radiační havárie v zóně havarijního plánování.

(1) Držitel povolení podle § 9 písm. m) tohoto zákona je povinen

a) přesvědčit se, že příjemce je oprávněn k nakládání s jaderným materiálem nebo se zdroji ionizujícího záření podle tohoto zákona,

b) zabezpečit přepravu a dopravu jaderných materiálů a prováděcím předpisem stanovených radionuklidových zářičů způsobem podle prováděcího předpisu a v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních předpisech, [ Např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě; zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, Příloha I. k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF); zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě; vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.])

c) předávat k dopravě jaderné materiály a prováděcím předpisem stanovené radionuklidové zářiče jen v obalových souborech typově schválených Úřadem podle tohoto zákona,

d) zajistit, aby během přepravy a dopravy únik radionuklidů ani ozáření osob nepřekročily limity a směrné hodnoty stanovené v prováděcím předpise, a zajistit fyzickou ochranu přeprav jaderných materiálů v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Držitel povolení podle § 9 písm. i, j, k) nebo m) tohoto zákona je povinen zajistit, aby osoba, která provádí dopravu jaderných položek nebo prováděcím předpisem stanovených radionuklidových zářičů, ohlásila jejich vstup nebo výstup z území České republiky pohraničnímu celnímu úřadu a předložila tomuto celnímu úřadu ověřenou kopii příslušného povolení, a v případě tranzitu při vstupu ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož mají být jaderné položky nebo radionuklidové zářiče z ČR propuštěny. Bez splnění této podmínky celní úřad toto zboží nepropustí. Údaje uvedené v těchto dokladech celní úřad oznámí Úřadu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na tranzit položek dvojího použití.

(1) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 písm. i) tohoto zákona není třeba k používání typově schválených nevýznamných nebo drobných zdrojů ionizujícího záření, pokud se uskutečňuje v souladu s návodem k použití těchto zdrojů schváleným Úřadem při jejich typovém schválení. Ten, kdo používá drobné zdroje (dále jen "ohlašovatel”) je povinen ohlásit Úřadu

a) identifikaci ohlašovatele,

b) specifikaci používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich počet,

c) objekt nebo pracoviště, kde budou zdroje umístěny,

d) předpokládané množství radioaktivního odpadu a způsob jeho likvidace.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 musí být doručeno Úřadu nejpozději den před zahájením činnosti.

Ohlašovatel podle § 21 tohoto zákona je povinen

a) používat zdroje ionizujícího záření pouze v souladu s návodem k použití schváleným Úřadem v rámci typového schvalování podle § 23 tohoto zákona,

b) oznamovat Úřadu každou změnu v údajích uvedených podle § 21 tohoto zákona,

c) prověřit každé porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů a přijmout opatření k nápravě,

d) zajistit bezpečné ukončení činností,

e) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,

f) poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu.

(1) Obalové soubory pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a radionuklidových zářičů stanovených prováděcím předpisem, zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím předpisem, ochranné pracovní pomůcky pro práce se zdroji ionizujícího záření a další zařízení, které jsou určeny k bezprostředním činnostem se zdroji ionizujícího záření a jejichž konstrukce může ovlivnit úroveň radiační ochrany, smějí být vyráběny pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Typové schválení není třeba k výrobě pomůcek pro práce s nevýznamnými a drobnými zdroji ionizujícího záření a radiofarmak registrovaných podle zvláštních předpisů5) a na základě kladného vyjádření Úřadu.

(2) Úřad zahájí řízení o typovém schválení podle odstavce 1 na žádost výrobce nebo u dovážených zařízení na žádost dovozce, a to dnem, kdy Úřadu byla doručena žádost. Úřad rozhodne o žádosti o typové schválení obalového souboru pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a radionuklidového zářiče stanoveného prováděcím předpisem ve lhůtě do 12 měsíců od zahájení řízení. V ostatních případech do 90 dnů od zahájení řízení. Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a způsob schválení stanoví prováděcí předpis.

(3) U výrobků určených prováděcím předpisem je součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu o typovém schválení dokumentace zkoušek, které se provádí na náklad žadatele u právnických osob, které určí Úřad.

(4) Výrobce zařízení podle odstavce 1, vyráběných za účelem jejich uvedení do oběhu, je povinen je vyrábět podle Úřadem schváleného typu, ověřovat shodu vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

(5) Dovozce zařízení podle odstavce 1 je povinen dovážet pouze Úřadem schválené typy. Dovozce je povinen zajistit ověřování shody vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

(1) Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen brát v úvahu všechny jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit.

(2) Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že při její činnosti vznikají radioaktivní odpady (dále jen "původce”), nese veškeré náklady spojené s jejich nakládáním od jejich vzniku až po jejich uložení, včetně monitorování úložišť radioaktivních odpadů po jejich uzavření a potřebných výzkumných a vývojových prací. Smluvní převod práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich vlastnictví musí mít písemnou formu.

(3) Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce prohlásí za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost úpravy paliva pro uložení.

(4) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje zákon o odpadech. [ Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.]) Podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady stanoví prováděcí předpis.

Stát ručí za podmínek stanovených tímto zákonem za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů, včetně monitorování a kontroly úložišť i po jejich uzavření.

(1) Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu úložišť radioaktivních odpadů (dále jen "Správa”). Správa je právnickou osobou. Správa vykonává jednotlivé činnosti na základě povolení podle § 9 tohoto zákona. V případě zrušení přecházejí práva a závazky Správy na zřizovatele.

(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu vedeného u České národní banky (dále jen "jaderný účet"). Ministerstvo financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda. [ Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.]) Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto zákona.

(3) Předmětem činnosti Správy je

a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,

b) nakládání s radioaktivními odpady,

c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné pro uložení,

d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,

e) správa odvodů podle § 27 odst. 2 tohoto zákona,

f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,

g) zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,

h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z provozu,

i) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,

j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,

k) zajišťování prozatímní správy [ § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]) u radioaktivních odpadů v případech, kdy podle zvláštního zákona [ Např. § 135 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]) připadly do vlastnictví státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté, [ § 135 odst. 1 a 3 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]) je Správa příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním zákonem. [ § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.])

(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm. a), b), c) Správa zajišťuje především výběrem dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.

(5) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a rozpočtu Správy.

(6) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm ve svém účetnictví. [ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]) Svůj majetek Správa nemá. Správa neodepisuje investiční majetek21) a netvoří rezervy.

(7) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem. [ Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.])

(8) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. Správa vlastní příjem převádí na jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.

(9) Statut Správy v souladu s § 27 odst. 5 tohoto zákona stanoví způsob finančního zúčtování k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.

(10) Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu. [ Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.])

(1) Příjmy jaderného účtu jsou zejména

a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,

b) úroky z jaderného účtu,

c) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,

d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,

e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.

(2) Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů13) prostředky ke krytí nákladů na uložení radioaktivních odpadů a s tím spojených činností Správy. Tyto prostředky se shromažďují na jaderném účtu formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při správě odvodů přiměřeně podle zvláštního zákona. [ Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.])

(3) Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných nákladů na činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců radioaktivních odpadů na jejich celkovém vzniku ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy, s předstihem 3 let ve vazbě na tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy.

(4) Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami, případně do jiných, neméně bezpečných cenných papírů. Finanční investování může Ministerstvo financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.

(5) Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet, zejména základ odvodu, sazbu odvodu, odvodové období, splatnost odvodu, podání přiznání odvodu a zálohy na odvod, a způsob jejich správy, včetně způsobu evidence dle plátců, a podrobnosti hospodaření s prostředky jaderného účtu, stanoví vláda svým nařízením. V tomto nařízení vláda stanoví pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy.

(1) Stát může poskytnout prostřednictvím jaderného účtu Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j), k) tohoto zákona, a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to

a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do doby privatizace [ Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.]) jejich původců,

b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace25) jeho původců,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace25) jejich původců,

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení, uvedených do provozu před jejich privatizací,25) včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřinných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí opatření, prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 2 tohoto zákona.

Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).

(1) Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitel musí být bezúhonný podle § 11 tohoto zákona, musí splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona10), musí být způsobilý k právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let odborné praxe.

(2) Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu (dále jen "ministr”).

(3) Rada má 11 členů. Radu tvoří zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet zástupců původců radioaktivních odpadů činí 6 osob, počet zástupců veřejnosti činí 2 osoby. Členství v Radě je veřejnou funkcí. [ § 124 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.])

(4) Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle § 11 tohoto zákona a způsobilá k právním úkonům. Člen Rady nesmí být se Správou v pracovněprávním vztahu nebo ve vztahu obdobném. Funkční období členů Rady je 5 let.

(5) Rada

a) dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání prostředků na činnosti zajišťované a prováděné Správou, upozorňuje ředitele Správy a ministra na zjištěné nedostatky a navrhuje opatření k nápravě,

b) doporučuje ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti a rozpočet Správy,

c) hodnotí plnění ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy a zajišťuje ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,

d) doporučuje ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele Správy, případně organizační změny Správy nebo změny statutu Správy,

e) doporučuje ministrovi návrh na stanovení odvodů na jaderný účet.

6) Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem poradním.

(1) Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě

a) roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočtu,

b) tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a výdajů, spojený s dlouhodobým plánem činnosti Správy a odhadem předpokládaných příjmů a výdajů,

c) výroční zprávu o činnosti Správy, včetně auditorem ověřené roční účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků,

d) statut Správy,

e) návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný účet.

(2) V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy má ministr právo schválit provizorní roční plán a rozpočet Správy, na jejichž základě vykonává Správa svou činnost až do schválení plánu činnosti a rozpočtu vládou.

(1) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od původce v případě, že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení (dále jen "podmínky přijatelnosti").

(2) Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu pro jednotlivá úložiště na základě posouzení Správou předložených bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti.

(3) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo nakládat s radioaktivními odpady na základě rozhodnutí Úřadu podle § 3 odst. 2 písm. q) tohoto zákona, a to i v případě, že nevyhovují podmínkám přijatelnosti. V tomto případě Správa zajistí úpravu takových odpadů do formy splňující podmínky přijatelnosti na úložiště na náklady původce.

(4) Nárok na uplatnění náhrady nákladů za nakládání s radioaktivními odpady se promlčuje ve lhůtě 3 let ode dne zjištění původce radioaktivních odpadů, nejpozději však ve lhůtě 20 let ode dne, kdy Správa převzala tyto radioaktivní odpady k uložení.

(5) Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správou od jejich původce přecházejí do vlastnictví státu. Předání a převzetí radioaktivních odpadů si původce a Správa navzájem písemně potvrdí.

(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy, [ Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy - vyhlášeno pod číslem 133/1994 Sb.]) kterými je Česká republika vázána.

(2) Ustanovení obecných právních předpisů [ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]), [ § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.]) o odpovědnosti za škodu se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva27) nebo tento zákon jinak.

(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení [7*) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. j).]7*) nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů [7**) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. h).]7**) je provozovatelem [7***) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. c).]7) odpovědným za jadernou škodu podle mezinárodní smlouvy,27) kterou je Česká republika vázána.

(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují.

(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu.28) Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události, [7****) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. l).]7*) která jadernou škodu způsobila.

(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.

(3) Prováděcí předpis stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou [.]7**) nevztahují.

Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě

a) jaderných zařízení pro energetické účely, [ Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.]) skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 6 mld. Kč,

b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 1,5 mld. Kč.

(1) Držitel povolení podle § 33 tohoto zákona je povinen sjednat pojištění své odpovědnosti za jadernou škodu s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona, [ Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.]) pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce l v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(3) Pojistná částka v případech podle § 35 písm. a) tohoto zákona nesmí být nižší než 1,5 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) tohoto zákona nižší než 200 mil. Kč.

(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2 tohoto zákona.

(5) Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné podmínky pojistitele, schválené orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím. Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí.

(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky

a) 6 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 1,5 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a) tohoto zákona,

b) 1,5 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 200 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b) tohoto zákona.

(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.

(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě 3 let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě 10 let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.

(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti, ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst. 2 písm. j) tohoto zákona, že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na okresních úřadech a obecních úřadech v této oblasti.