(1) Náhradu nákladů a škod vzniklých plněním povinností v péči o zdraví lidu, zejména prováděním nařízených hygienických a protiepidemických opatření a opatření k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů nebo odběrem vzorků k těmto účelům, popřípadě příspěvek ke krytí takových nákladů nebo škod poskytuje stát, jen pokud to stanoví předpisy vydané podle tohoto zákona nebo jiné předpisy.*)
(2) O náhradě škody vzniklé při poskytování zdravotnických služeb platí ustanovení občanského zákoníku; i když povinnost k náhradě škody nevznikla, může stát v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele poskytnout poškozenému příspěvek.
(3) Předpisy vydané k provedení tohoto zákona stanoví, kdy škoda na zdraví způsobená očkováním nařízeným pro určité skupiny pracovníků vzhledem k povaze jejich pracovních úkolů se pokládá za pracovní úraz.
------------------------------------------------------------------
*) Zákoníky: č. 40, 109/1964 Sb., č. 65/1965 Sb. Zákony: č. 27/1950 Sb., č. 54/1956 Sb., č. 103/1964 Sb. Vládní vyhláška č. 40/1963 Sb.
(1) Úkoly stanovené k ochraně zdraví lidu jinými předpisy v souvislosti s ochranou jiných společenských zájmů jsou povinny orgány a organizace určené takovými předpisy plnit podle zásad tohoto zákona a v těsné vzájemné spolupráci s orgány a zařízeními v něm uvedenými. To se týká zejména ochrany zdraví podle předpisů pracovněprávních (především k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), předpisů o využití nerostného bohatství, o vodním hospodářství, o veterinární péči a o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. Orgány stanovené v těchto předpisech a zdravotnické orgány spolu úzce spolupracují. Způsob této spolupráce se podrobně vymezuje dohodou zúčastněných ústředních orgánů.
(2) Předpisy upravující podrobněji úkoly uvedené v odstavci 1 a technické normy, pokud se dotýkají péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, se vydávají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(3) Pokud při rozhodování o zájmech chráněných jinými předpisy řeší orgány podle nich zřízené také související otázky péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, zejména zabezpečení zdravých životních podmínek, vydávají svá rozhodnutí v dohodě s orgány příslušnými podle tohoto zákona, popřípadě v souladu s jejich závazným posudkem. Tato zásada platí též, jestliže orgány podle tohoto zákona při opatřeních v péči o zdraví lidu rozhodují zároveň o ochraně souvisících zájmů podle jiných předpisů. K rozhodnutí je příslušný vždy orgán, do jehož působnosti spadá ochrana převažujícího zájmu.
(4) Orgány a organizace uvedené v tomto zákoně, pokud plní úkoly výroby, zásobování a výdeje léčiv a zdravotnických potřeb pro účely veterinární péče, postupují podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem zemědělství České republiky a ve spolupráci s příslušnými orgány a zařízeními veterinární péče.
(5) Působnost ministerstva zemědělství České republiky podle zákona o veterinární péči,14) zejména ve věcech tlumení nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a při výrobě, dovozu a distribuci veterinárních biopreparátů, a působnost odborně způsobilých veterinárních pracovníků při zabezpečování zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu včetně prohlídky jatečných zvířat a masa je nedotčena.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy České republiky upravují příslušní ministři obdobně podle zásad tohoto zákona.
(2) Hygienickou a protiepidemickou službu v ozbrojených silách, bezpečnostních sborech a Sboru nápravné výchovy České republiky provádějí jejich příslušné orgány.
(3) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření obecné povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy České republiky v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní správy. Jde-li o zamezení vzniku a šíření přenosných nemocí, učiní orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy v oboru své působnosti nutná opatření v souladu s obecnými opatřeními nařízenými orgány hygienické služby.
(4) Součinnost orgánů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy České republiky a orgánů státní zdravotní správy při provádění tohoto zákona upraví ministerstva zdravotnictví, obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky.
(5) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích upraví federální ministerstvo dopravy v dohodě s ministrem zdravotnictví.
(6) Zdravotní péče osobám ve výkonu
trestu odnětí svobody a vazby je poskytována
Zdravotnickou službou Sboru nápravné výchovy
České republiky, v případě
potřeby na základě uzavřených
dohod i v jiných zdravotnických zařízeních.
Vláda zabezpečí nařízením plnění příslušných mezinárodních dohod 1) týkajících se omamných látek a psychotropních látek.
------------------------------------------------------------------
1) Jednotná úmluva o omamných látkách ze dne 31. března 1961, vyhlášená ve vyhlášce č. 47/1965 Sb., o Jednotné úmluvě o omamných látkách. Úmluva o psychotropních látkách ze dne 21. února 1971, vyhlášená ve vyhlášce č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách. Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a z článku 12 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropnímilátkami ze dne 20. prosince 1988, vyhlášené ve sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 462/1991 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými látkami a psychotropními látkami.
(1) Zrušují se
1. zákon č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv;
2. zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních;
3. zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění zákonného opatření č. 64/1955 Sb., zákona č. 17/1957 Sb. a zákona č. 78/1959 Sb.;
4. zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve znění zákona č. 18/1957 Sb.;
5. zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech;
6. vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích;
7. vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech;
8. vládní nařízení č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických pracovnících;
9. vládní nařízení č. 14/1952 Sb., o nižších zdravotnických pracovnících;
10.vládní nařízení č. 44/1952 Sb., o lékárnících;
11.vládní nařízení č. 51/1952 Sb., o poskytování preventivní a léčebné péče vojenským a válečným poškozencům a obětem války a fašistické persekuce;
12.nařízení ministra zdravotnictví č. 37/1950 Sb., o zabezpečení výroby a dovozu hodnotných léčiv;
13.nařízení ministra zdravotnictví č. 5/1952 Sb., o dobrovolných dárcích krve;
14.nařízení ministra zdravotnictví č. 11/1953 Sb., o zdravotních obvodech;
15.nařízení ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody;
16.nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vzduchu;
17.nařízení ministra zdravotnictví č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně půdy;
18.nařízení ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví;
19.nařízení ministra zdravotnictví č. 40/1955 Sb., o boji proti přenosným nemocem;
20.nařízení ministra zdravotnictví č. 42/1956 Sb., o hygienické ochraně práce.
(2) Zákonné opatření č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách škodlivých zdraví, se zrušuje dnem, který stanoví vláda nařízením podle § 82.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.
Změna: 437/1991 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro výkon a rozvoj veterinární péče jako důležitého činitele ochrany a upevňování zdraví chovaných i volně žijících zvířat, ochrany životního prostředí, růstu živočišné výroby a výroby zdravotně a hygienicky nezávadných a biologicky hodnotných potravin a surovin živočišného původu (dále jen "živočišné produkty") v zájmu zkvalitňování výživy lidí a ochrany jejich zdraví.
(2) Právnické a fyzické osoby jsou povinny jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě vytvářeny potřebné podmínky pro ochranu a upevňování zdraví zvířat, pro ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy živočišné výroby a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty živočišných produktů (dále jen "zdravotní nezávadnost živočišných produktů").
(1) Veterinární péče zahrnuje
a) péči o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy; předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, včetně celostátních ozdravovacích programů,
b) péči o zdravotní a hygienickou nezávadnost a biologickou hodnotu živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o péči o zdraví lidu,
c) péči o zdravotní a dietetickou nezávadnost krmiv (dále jen "zdravotní nezávadnost krmiv"),
d) ochranu území České a Slovenské Federativní Republiky před zavlečením původců nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí (dále jen "veterinární ochrana státního území"),
e) ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochranu zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí,
f) zabezpečování léčiv, přípravků a potřeb podle zvláštního zákona1a),
g) veterinární asanaci.
(2) Součástí veterinární péče je chránit ve spolupráci se zdravotnickými orgány zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a naopak a před poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty.
(3) Odbornou veterinární činností se rozumějí odborné veterinární úkony spojené s vykonáváním veterinární péče podle odstavce 1, které vyžadují zvláštní způsobilost pracovníků podle § 25 tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
1a) Zákon č. /1996 Sb., o léčivech a o změnách a doplněních některých zákonů § 3
Státní správu na úseku veterinární péče vykonávají podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, popřípadě jiných obecně závazných právních předpisů upravujících povinnosti na úseku veterinární péče
a) federální ministerstvo hospodářství,
b) orgány veterinární péče České republiky a orgány veterinární péče Slovenské republiky (dále jen "orgány veterinární péče").
Odborné veterinární činnosti vykonávají
a) orgány veterinární péče za účelem výkonu státní správy,
b) specializované organizace státní veterinární služby,
c) právnické a fyzické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákony České národní rady a Slovenské národní rady.
Federální ministerstvo hospodářství
a) zpracovává a předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky návrhy zásad politiky federace na úseku veterinární péče,
b) koordinuje rozvoj vědy a techniky a jednotné zabezpečování politiky federace na úseku veterinární péče, zejména pro jednotný postup při předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, při zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv a při veterinární ochraně státního území,
c) zajišťuje řešení mezinárodních normalizačních úkolů a jednotné provádění normalizace na úseku veterinární péče,
d) ve spolupráci s ministerstva zemědělství a výživy republik zabezpečuje na úseku veterinární péče úkoly vyplývající z rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, z mezinárodních smluv a z členství České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních organizacích.
(1) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni
a) chovat zvířata v prostředí a za podmínek, které umožňují přirozené využití jejich produkčních a reprodukčních schopností a výrobu zdravotně nezávadných živočišných produktů, zejména řádně je ošetřovat, poskytovat jim vhodnou výživu, využívat je způsobem odpovídajícím jejich druhu a kategorii a sledovat jejich zdravotní stav,
b) předcházet onemocnění zvířat, chránit je před škodlivými vlivy a při onemocnění zvířat požádat o odbornou veterinární pomoc, podle potřeby zajistit též poskytnutí první pomoci,
c) dodržovat
1. opatření stanovená k předcházení vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a naopak (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"),
2. požadavky péče o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy,
d) zajistit zdravotní kontrolu chovu zvířat podle druhu a úrovně chovu ve lhůtách a v rozsahu stanovených zvláštním předpisem.
(2) Na chovatele ostatních zvířat se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu a účelu jejich chovu.
(3) Chovatelé zvířat jsou povinni dbát na to, aby chovem zvířat nebylo ohrožováno životní prostředí.
Zvířata nesmějí být týrána.
(1) K přemísťování zvířat je třeba zpravidla souhlasu orgánu veterinární péče, který uděluje vystavením veterinárního osvědčení.
(2) Před zařazením do chovu je chovatel povinen umístit přemístěná zvířata v karanténě, pokud v osvědčení podle odstavce 1 není uvedeno jinak.
(3) Přeprava zvířat se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.
(1) Výstavy, trhy, přehlídky nebo soutěže zvířat anebo svody zvířat k jiným účelům (dále jen "svody zvířat") lze pořádat jen na základě povolení orgánu veterinární péče.
(2) Při svodu zvířat je pořadatel povinen
a) dodržovat stanovené veterinární podmínky pro jeho konání uvedené v povolení,
b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřování, popřípadě i ošetřování zvířat.
(1) Kdo přichází do styku se zvířaty, popřípadě se živočišnými produkty, je povinen neprodleně uvědomit orgán veterinární péče nebo zajistit jeho uvědomění o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat a podle svých možností učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedocházelo k šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
(2) Chovatel je povinen provést v souladu s požadavky veterinární péče, a jde-li o podezření z velmi nebezpečné nákazy zvířat, též podle pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření, další neodkladná opatření.
(3) Orgán veterinární péče
a) na základě výsledku předběžného vyšetření zvířat uvědomí o výskytu velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat svůj nadřízený orgán, příslušný obecní úřad a příslušný policejní orgán; o výskytu nemoci přenosné ze zvířat na člověka i příslušný orgán hygienické služby,
b) učiní opatření nezbytná k zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
(4) Zjistí-li právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3a písm. c) při výkonu odborných veterinárních činností anebo dozví-li se jinak o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, je povinna neprodleně
a) oznámit podezření orgánu veterinární péče,
b) provést potřebná předběžná vyšetření a opatření nutná ke zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty, je povinen
a) dbát na to, aby do oběhu k obvyklému účelu přicházely jen živočišné produkty odpovídající podmínkám stanoveným tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy, zejména aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění takovými činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů (dále jen "veterinární hygienická opatření"),
2. požadavky péče o hygienu výroby a o zdravotní nezávadnost živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o veterinární péči a o péči o zdraví lidu,
c) požádat před zahájením provozu příslušný orgán veterinární péče o vydání osvědčení o způsobilosti podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů.
(2) Živočišné produkty podezřelé z přítomnosti cizorodých látek v množství, jež se podle zvláštních předpisů považuje za škodlivé zdraví lidí nebo zvířat anebo podezřelé z jiného důvodu, mohou být dále zpracovávány nebo používány ke krmení zvířat jen na základě povolení orgánu veterinární péče a za podmínek jím stanovených.
(1) Jatečná zvířata, jejichž maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh nebo zahraniční obchod, podléhají povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením a při porážení, jejich maso a orgány po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa); mléko podléhá povinnému veterinárnímu vyšetření při výrobě i zpracovávání.
(2) Živočišné produkty, které podléhají veterinárnímu vyšetření, mohou být použity jen v souladu s výsledky tohoto vyšetření.
(1) Jatečná zvířata uvedená v § 11 odst. 1 se porážejí na jatkách, popřípadě na porážecích místech k tomu určených.
(2) Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek, nebo na jiných místech určených k tomuto účelu.
Přeprava živočišných produktů se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky zpravidla na základě veterinárního osvědčení.
(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladu, přepravuje, uvádí do oběhu nebo používá krmiva, je povinen
a) dbát na to, aby
1. bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,
2. odpovídala potřebám zvířat příslušného druhu a kategorie,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv,
2. požadavky péče o zdravotní nezávadnost krmiv.
(2) Krmiva, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví zvířat nebo lidí nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem, mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě za podmínek stanovených orgánem veterinární péče.
(3) K ověřování, výrobě, dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných krmiv musí být vyžádán souhlas orgánu veterinární péče z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.
(1) Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, je přípustný zpravidla jen na základě veterinárního povolení1) a veterinárního osvědčení.
(2) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, podléhají veterinární kontrole při vstupu na území České a Slovenské Federativní Republiky a při výstupu do ciziny (dále jen "pohraniční veterinární kontrola").
(3) Při plnění svých povinností dozírají na dodržování podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 též orgány celní správy a policejní orgány.
(4) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nemohou orgány celní správy propustit k další přepravě před provedením pohraniční veterinární kontroly.
(5) Dovezená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jež podléhají pohraniční veterinární kontrole, podléhají veterinární kontrole také v místě určení.
------------------------------------------------------------------
1) Veterinární povolení podle § 16 odst. 1 tohoto zákona nenahrazuje povolení ministerstev zemědělství a výživy republik podle právních předpisů o plemenitbě hospodářských zvířat nebo podle právních předpisů o rozvoji rostlinné výroby ani povolení ministerstva kultury České republiky nebo ministerstva kultury Slovenské republiky podle právních předpisů o ochraně volně žijících živočichů ani povolení podle předpisů upravujících hospodářské styky se zahraničím.
(1) Dopravci, pošty, ostatní organizace i občané jsou povinni umožnit provádění pohraniční veterinární kontroly v dopravních prostředcích, provozních skladech i na jiných místech, v nichž se nacházejí dovážená, provážená nebo vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.
(2) Orgán veterinární péče neodpovídá za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravních prostředků v důsledku pohraniční veterinární kontroly.
(1) Ověřovat, vyrábět, dovážet a uvádět do oběhu lze jen veterinární léčiva a přípravky schválené podle zvláštních předpisů.2)
(2) K veterinárním odborným úkonům mohou být používána jen veterinární léčiva a přípravky
a) uvedené v odstavci 1,
b) zhotovené podle předpisu veterinárního lékaře v lékárně nebo v jiném k tomu určeném zařízení.
(3) Kdo vyrábí, dováží a uvádí do oběhu veterinární léčiva a přípravky, je povinen zajistit kontrolu jejich jakosti, označení, složení, dávkování, úpravy a uchování, jakož i vyznačení lhůty, po
kterou použití těchto léčiv a přípravků nepříznivě ovlivňuje zdravotní nezávadnost živočišných produktů.
(4) Vrcholnou odbornou kontrolu vyráběných a dovážený veterinárních léčiv a přípravků provádějí státní ústavy pro kontrolu léčiv podle zvláštních předpisů a ústavy pro státní
kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
------------------------------------------------------------------
2) § 20 odst. 2, § 62 a § 79 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 43/1987 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a úhradě nákladů s tím spojených.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 72/1987 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních
léčiv a přípravků.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 188/1989 Sb., o povolování výroby, dovozu, ověřování a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.)
Veterinární asanace zahrnuje
a) sběr, svoz a zpracování, popřípadě neškodné odstraňování těl uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat a nepoživatelných živočišných produktů, popřípadě živočišných produktů vyloučených z použití k obvyklému účelu,
b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a dezodorizaci,
c) odchyt toulavých zvířat ve veřejném zájmu a jejich utracení, popřípadě umístění v karanténě,
d) veterinární prosekturu.
Kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, je povinen těla zvířat a živočišné produkty uvedené v § 19 písm. a) (dále jen "odpady živočišného původu") se zřetelem na jejich druh a okolnosti vzniku třídit, ošetřovat a do jejich odvozu nebo zpracování bezpečně ukládat ve vhodných prostorech.
(1) Odpady živočišného původu se musí hospodárně zužitkovat k vhodnému účelu nebo neškodně odstranit, a to
a) osobou uvedenou v § 20, nebo
b) právnickými nebo fyzickými osobami na základě povolení příslušného orgánu veterinární péče (dále jen "asanační podnik").
(2) Příslušný orgán veterinární péče udělí povolení právnické nebo fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. b), jestliže
a) odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou (§ 25),
b) má k dispozici potřebná zařízení a přístroje,
c) má podmínky k dodržování potřebných protinákazových a hygienických opatření. Povolení může příslušný orgán veterinární péče změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo nejsou podmínky nezbytné pro jeho udělení.
(3) Asanační podnik je povinen v určeném obvodě za úplatu zabezpečovat včasný svoz odpadů živočišného původu tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí.
(4) V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je osoba uvedená v § 20 povinna neprodleně hlásit výskyt odpadů živočišného původu asanačnímu podniku.
(1) Veterinární dozor se provádí
a) nad chovem a přemísťováním zvířat,
b) nad výrobou, zpracováním, ošetřováním, skladováním a přepravou živočišných produktů a krmiv,
(c) nad výrobou veterinárních léčiv a přípravků, nejde-li o výrobu v organizacích v působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky a ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky,)
d) nad sběrem, svozem, zpracováváním a neškodným odstraňováním konfiskátů živočišného původu a plněním ostatních úkolů veterinární asanace,
e) při prodeji živočišných produktů na tržištích a v tržnicích a při prodeji potravin živočišného původu,
f) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
(g) nad používáním veterinárních léčiv a přípravků a dodržováním ochranných lhůt,)
h) nad dodržováním zákazu týrání zvířat,
i) nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c),
j) nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.
(1) Veterinární dozor se provádí
a) nad chovem a přemísťováním zvířat,
b) nad výrobou, zpracováním, ošetřováním, skladováním a přepravou živočišných produktů a krmiv,
c) nad sběrem, svozem, zpracováváním a neškodným odstraňováním konfiskátů živočišného původu a plněním ostatních úkolů veterinární asanace,
d) při prodeji živočišných produktů na tržištích a v tržnicích a při prodeji potravin živočišného původu,
e) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
f) nad dodržováním zákazu týrání zvířat,
g) nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c),
h) nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.
(2) Veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka se provádí soustavně.
(3) Orgány veterinární péče
a) dozírají, zda právnické a fyzické osoby dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona, popřípadě, jde-li o podmínky a povinnosti stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, též na základě právních předpisů o péči o zdraví lidu,
b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,
c) upozorňují právnické a fyzické osoby na zjištěné nedostatky a jejich příčiny a projednávají s nimi způsob jejich odstranění,
d) podle potřeby a povahy zjištěných
nedostatků ukládají závaznými
pokyny způsob a lhůtu k odstranění
těchto nedostatků a jejich příčin.