Zákon č.182/1993 Sb., o Ústavní
soudu, ve znění zákona č.331/1993
Sb.a zákona č.236/1995 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 11 odst.2 se za písm.b) doplňuje písmeno c), které zní:
"c) o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu podle zvláštního zákona1."
Dosavadní písmena c), d), e), f), g), h), i) a j) se označují jako písmena d), e) f), g), h), i), j) a k).
2. Za oddíl první se doplňuje oddíl první A, který zní:
Návrh na zrušení rozhodnutí přijatého v referendu je podle Čl.62 písm.l) Ústavy oprávněn podat president republiky.
Návrh je nepřípustný, jestliže nebyl podán ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení výsledku referenda ve Sbírce zákonů.
---------------------
1 Ústavní zákon č. o referendu a o doplnění Ústavního zákona České národní rady č.1/1993 Sb., Ústava České republiky
Byl-li návrh podán presidentem republiky v jiné lhůtě než ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení výsledku referenda ve Sbírce zákonů, řízení se zastaví.
Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah rozhodnutí přijatého v referendu z hlediska jeho souladu s Ústavou a ústavním zákonem o referendu1.
Účastníky řízení jsou president republiky a vláda; soudce zpravodaj neprodleně zašle vládě návrh presidenta republiky a vyzve ji, aby se k tomuto návrhu písemně vyjádřila do 30 dnů ode dne, kdy jí byl doručen.
Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že referendum bylo provedeno v rozporu s Ústavou nebo ústavním zákonem o referendu1, nálezem rozhodne, že rozhodnutí přijaté v ferendu nenabylo platnosti."
Návrh novely zákona o Ústavním soudu vychází z přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy České republiky. Tímto ústavním zákonem byla rozhodovací pravomoc Ústavního soudu rozšířena o rozhodování o zrušení či nezrušení rozhodnutí přijatého v referendu. Samotné rozšíření funkcí Ústavního soudu o rozhodování v této věci bylo provedeno přímo zmíněným ústavním zákonem.
Není však vhodné, aby přímo ústavním zákonem byla řešena otázka, zda má v této věci Ústavní soud rozhodovat v plénu či v senátu. Současně je zapotřebí stanovit i požadavky na řízení Ústavního soudu o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu.
V návaznosti na ústavní zákon je tedy třeba tuto úpravu stanovit novelou zákona o Ústavním soudu.
K článku I:
1. S ohledem na charakter tohoto rozhodnutí Ústavního soudu je navrhováno, aby se jednalo o rozhodnutí, o němž se usnáší plénum Ústavního soudu.
2. Ve vazbě na doplnění okruhu otázek rozhodovaných v plénu v § 11 je zapotřebí upravit i příslušnou část zákona o řízení před Ústavním soudem. Proto je navrhováno vložení nového oddílu, stanovujícího nezbytná procesní pravidla.
K článku II:
Protože návrh novely zákona o Ústavním soudu bezprostředně navazuje na přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy, je logické a nezbytné, aby tato novela nabyla účinnosti stejným dnem, jako zmíněný ústavní zákon, to jest dnem 1.ledna 1997.
Přijetí tohoto zákona může mít jen zcela zanedbatelný vliv na státní rozpočet z hlediska rozpočtu Ústavního soudu. Přesnou částku potřebných rozpočtových nákladů nelze předem stanovit, neboť nelze provést ani přibližný odhad četnosti těchto rozhodnutí Ústavního soudu.
Navrhovaný zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy, ani s ústavním pořádkem České republiky.
Úplné znění novelizovaného ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zák. č. 236/1995 Sb.
/ doplnění a změny jsou vyznačeny tučně /
(1) Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.
(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ustava" ),
b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
c) o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu podle ústavního zákona o referendu,
d) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
e) o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. odst. 1 písm. h) Ústavy,
f) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,
g) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1 ),
h) o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23 ),
i) o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,
k) o úpravě svých vnitřeních poměrů,
1) o ustavení senátů
a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.