kterým se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republik
k vyslovení souhlasu Úmluva Organizace spojených
národů o mořském právu.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasit s Úmluvou Organizace spojených
národů o mořském právu, která
byla sjednána dne 10. prosince 1982 v Montego Bay.
1. Obecné souvislosti
Mořské právo se vyvíjelo v průběhu
staletí formou vytvářeni dílčích
obyčejových norem, které byly I. konferencí
OSN o mořském právu koncem 50. let kodifikovány
a rozvinuty čtyřmi ženevskými úmluvami.
Některé zásadní otázky však
nebyly vyřešeny až do III. konference OSN o mořském
právu. Výsledkem této III. konference bylo
dne 10.prosince 1982 schválení, předkládané
"Úmluvy OSN o mořském právu"
(dále jen "Úmluva"), která byla
téhož dne otevřena k podpisu.
Úprava těžby z mořského dna obsažená
v Úmluvě však byla zatížena kolektivistickými
principy natolik, že již v roce 1982 bylo zřejmé,
že vyspělé západní státy
ani socialistické země nepřistoupí
k ratifikaci. Nadto Spojené státy a Spojené
království tehdy Úmluvu ani nepodepsaly.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé rozvojové státy
Úmluvu postupně ratifikovaly, přiblížil
se okamžik, kdy by Úmluva vstoupila v platnost i bez
ohledu na stanoviska rozvinutých zemí, a tak by
došlo k neúnosné, spory vyvolávající
situaci, kdy by zároveň platilo několik částečně
protichůdných režimů mořského
práva.
Z uvedených důvodů byla rezolucí Valného
shromáždění OSN č. 48/233 z 28.
července 1994 přijata Dohoda o provádění
Části XI Úmluvy OSN o mořském
právu z 10. prosince 1982 (dále jen Dohoda). Tato
Dohoda sice zachovává vnější
formu režimu těžby z mořského dna,
ale jeho obsah podstatným způsobem liberalizuje.
Vyspělé západní státy včetně
Spojených států a Spojeného království
nyní Úmluvu a Dohodu velice silně podporují.
Ke dni 1. prosince 1995 vyjádřilo definitivní
souhlas být vázáno Úmluvou 82 států
a Dohodou 42 států, přičemž další
82 státy Dohodu stejně jako ČR předběžně
provádějí a připravují se k
její ratifikaci.
2. Obsah Úmluvy
Úmluva představuje ucelenou kodifikaci mořského
práva a zároveň dosud nejobsáhlejší
kodifikační počin na poli mezinárodního
práva. Stanoví hranice a právní režim
pobřežního moře, přilehlé
zóny, kontinentálního šelfu, výlučné
ekonomické zóny, souostrovních vod, volného
moře a průlivů používaných
pro mezinárodní plavbu.
Pro Českou republiku jsou nejdůležitější
ustanovení Částí X. a XI. Úmluvy.
Část X. (čl. 124 - 132) výslovně
stanoví právo vnitrozemských států
na přístup k moři a od moře a svobodu
jejich tranzitu. Článek 124 obsahuje příslušné
definice, článek 125 zakotvuje vlastní právo
na přístup k moři a od něho a svobodu
tranzitu, článek 126 vylučuje ustanovení
Úmluvy týkající se přístupu
vnitrozemských států k moři z použití
doložky nejvyšších výhod. Článek
127 pak zakazuje uvalování cel, daní a jiných
poplatků na tranzitní přepravu s výjimkou
poplatků ukládaných za specifické
služby poskytované v souvislosti s takovou přepravou.
lánek 128 se týká zřizování
svobodných celních pásem, články
129 a 130 spolupráce technického charakteru. Článek
131 stanoví pro lodě, které plují
pod vlajkou vnitrozemských států, stejné
zacházení v námořních přístavech
jako pro lodě ostatních cizích států.
Článek 132 potvrzuje možnost poskytnutí
větších tranzitních výhod než
stanoví Úmluva.
Vláda Spolkové republiky Německo učinila
při ratifikaci Úmluvy, mimo jiné, následující
prohlášení ohledně práva tranzitu:
"... V souladu s článkem 125, odst. 3, práva
a usnadnění stanovená v Částí
X. nemohou zasahovat do suverenity a oprávněných
zájmů tranzitních států. Přesný
obsah svobody tranzitu má být v každém
jednotlivém případě dohodnut mezi,
tranzitním státem a příslušným
vnitrozemským státem. Není-li takové
dohody o podmínkách a způsobech výkonu
práva přístupu, potom přistup osob
a zboží k tranzitu územím Spolkové
republiky Německo je upraven jedině vnitrostátním
právem pokud jde o způsoby a trasy přepravy
a o využívání dopravní infrastruktury."
Protože nelze s jistotou vyloučit omezení práv
ČR přiznaných jí Úmluvou při
případné aplikaci německého
práva a protože Německo je z hlediska ČR
nejvýznamnějším tranzitním státem,
učiní vláda spolu s oznámením
o ratifikaci následující prohlášení:
"Vláda České republiky, seznámivší
se s prohlášením vlády Spolkové
republiky Německo ze dne 14. října 1994,
týkajícím se výkladu ustanovení
Částí X. Úmluvy o právech a
povinnostech vnitrozemských států, prohlašuje,
že prohlášení vlády Spolkové
republiky Německo nemůže být vůči
České republice vykládáno v rozporu
s ustanoveními Části X. Úmluvy."
Část XI. (čl. 133 - 191) stanoví právní
režim tzv. Oblasti, t.j. mořského dna za hranicemi
národní jurisdikce, a určuje podmínky
těžby a jiné činnosti v Oblasti. Tato
Část byla podstatně změněna
a doplněna výše zmíněnou Dohodou
z 28. července 1994, která je Parlamentu předkládána
současně s Úmluvou. Význam Části
XI, jakož i Dohody a jejím provádění,
vyplývá pro ČR z její účasti
ve společné organizaci Interoceanmetal, jejíž
hlavní náplní je vyhledávání
a těžba nerostných surovin v Oblasti.
Úmluva dále obsahuj e ustanovení stanovící
podmínky a způsoby ochrany a zachovávání
mořského prostředí, mořského
vědeckého výzkumu a jeho rozvoje a převodu
mořské technologie. Dále obsahuje podrobná
ustanovení o urovnávání sporů,
které by se týkaly výkladu či aplikace
Úmluvy, a mimo jiné zakládá jako zcela
nový orgán mezinárodního soudnictví
Mezinárodní tribunál pro mořské
právo.
Úmluva potvrzuje pro záležitosti, které
neupravuje, platnost dosavadních pravidel a zásad
mezinárodního práva.
3. Vztah Úmluvy k Dohod
Ustanovení Úmluvy a ustanovení Dohody tvoří
nedílný celek. V případě rozporu
mezi nimi platí ustanovení Dohody.
Vyjádření souhlasu státu být
vázán Úmluvou je zároveň způsobem
konkludentního vyjádření souhlasu
být vázán Dohodou. Pokud jde o Dohodu, nesmí
žádný stát výslovně vyjádřit
svůj definitivní souhlas s Dohodou, jestliže
nejpozději zároveň s ním nevyjadřuje
i svůj definitivní souhlas být vázán
Úmluvou.
Dohoda stanoví, že bude předběžně
prováděna od 16. listopadu 1994, ledaže stát
výslovně oznámí, že Dohodu předběžně
provádět nebude. Česká republika Dohodu
podepsala 16. listopadu 1994 s výhradou ratifikace a od
téhož data ji předběžně
provádí, a to na základě zákona
č. 66/1949 Sb., o předběžném
provádění mezinárodních hospodářských
smluv obecné povahy,a na základě usnesení
vlády č. 640 ze dne 9. listopadu 1994. Prezident
republiky vyjádřil souhlas s předběžným
prováděním Dohody dne 15. listopadu 199.
Mezinárodněprávně se toto předběžné
provádění opírá o článek
7 odst. 1 písm. a) a b) Dohody.
4. Vnitrostátní provádění
Úmluvy
Z vnitrostátního hlediska je k provedení
Úmluvy třeba zákona a nadto jde o hospodářskou
smlouvu všeobecné povahy. Proto je Úmluva mezinárodní
smlouvou, jež podle článku 49 odst. 2 Ústavy
vyžaduje souhlas Parlamentu. Jde tedy o tzv. prezidentskou
smlouvu.
Úmluva není v rozporu s platným zákonem
č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě,
přičemž podrobnější provedení
Úmluvy má obsahovat nový zákon o námořní
plavbě, jehož zásady již vláda
schválila a který má být předložen
Parlamentu k projednání v prvním pololetí
1996. S ohledem na některá její ustanovení
(těžba z mořského dna a ochrana mořského
prostředí) si vnitrostátní provádění
Úmluvy vyžádá právní úpravu
těžby nerostů z mořského dna,
která se v současné době připravuje,
a výhledově i doplnění právní
úpravy ochrany životního prostředí.
5. Dopad na státní rozpočet
Náklady Mezinárodního tribunálu pro
mořské právo nesou smluvní státy
a Mezinárodní úřad pro mořské
dno za podmínek a způsobem, který bude dohodnut
na schůzkách smluvních států.
Poměr mezí příspěvkem Úřadu
na straně jedné a celkovým příspěvkem
smluvních států na straně druhé
dosud nebyl stanoven, příspěvek jednotlivých
států pak bude velmi pravděpodobně
odvozen z příspěvkové stupnice OSN.
Vezmeme-li v úvahu pravděpodobné rozšíření
smluvních stran Úmluvy a Dohody a snížení
našeho příspěvku do rozpočtu
OSN, lze budoucí výši našeho příspěvku
odhadnout na méně než 50 000 USD ročně.
Další výdaje státního rozpočtu
tvoři povinné příspěvky do
Mezinárodního úřadu pro mořské
dno (dále jen Úřad) a nepřímo
i poplatek hrazený společnou organizací Interoceanmetal,
na jejíž činnosti se ČR podílí
z 20. Příspěvky Úřadu jsou
suspendovány až do vstupu Dohody v platnost a poté
budou odvozeny z příspěvkové stupnice
OSN, přičemž podle předpokládaných
hodnot rozpočtu Úřadu a očekávané
šíře zapojení do jeho činnosti
lze předběžně uvažovat o výši
našeho příspěvku ve výši
řádově jednoho sta tisíc USD ročně.
Poplatek Interoceanmetalu, který pro ČR představuje
roční výdaj 200 000 USD, je Dohodou po dobu
průzkumné fáze opuštěn, přičemž
zahájení těžební fáze
se v současné době předpokládá
nejdříve kolem roku 2010.
Výše uvedené příspěvky
a poplatky budou v souladu s usnesením vlády č.
699 ze dne 9. prosince 1992 hrazeny z rozpočtové
kapitoly Ministerstva zahraničních věcí.
6. Závěr
Úmluva je v souladu s obecnými zásadami mezinárodního
práva, které však zároveň spolu
s Dohodou velmi výrazným způsobem rozvíjí,
přičemž režim moře takto vytvořený
obecně i v jednotlivých aspektech v zásadě
odpovídá zájmům České
republiky.