Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1996

I. volební období

2099

Vládní návrh,

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republik k vyslovení souhlasu Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.

Návrh usnesení

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasit s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, která byla sjednána dne 10. prosince 1982 v Montego Bay.

Předkládací zpráva pro Parlament

1. Obecné souvislosti

Mořské právo se vyvíjelo v průběhu staletí formou vytvářeni dílčích obyčejových norem, které byly I. konferencí OSN o mořském právu koncem 50. let kodifikovány a rozvinuty čtyřmi ženevskými úmluvami. Některé zásadní otázky však nebyly vyřešeny až do III. konference OSN o mořském právu. Výsledkem této III. konference bylo dne 10.prosince 1982 schválení, předkládané "Úmluvy OSN o mořském právu" (dále jen "Úmluva"), která byla téhož dne otevřena k podpisu.

Úprava těžby z mořského dna obsažená v Úmluvě však byla zatížena kolektivistickými principy natolik, že již v roce 1982 bylo zřejmé, že vyspělé západní státy ani socialistické země nepřistoupí k ratifikaci. Nadto Spojené státy a Spojené království tehdy Úmluvu ani nepodepsaly.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé rozvojové státy Úmluvu postupně ratifikovaly, přiblížil se okamžik, kdy by Úmluva vstoupila v platnost i bez ohledu na stanoviska rozvinutých zemí, a tak by došlo k neúnosné, spory vyvolávající situaci, kdy by zároveň platilo několik částečně protichůdných režimů mořského práva.

Z uvedených důvodů byla rezolucí Valného shromáždění OSN č. 48/233 z 28. července 1994 přijata Dohoda o provádění Části XI Úmluvy OSN o mořském právu z 10. prosince 1982 (dále jen Dohoda). Tato Dohoda sice zachovává vnější formu režimu těžby z mořského dna, ale jeho obsah podstatným způsobem liberalizuje.

Vyspělé západní státy včetně Spojených států a Spojeného království nyní Úmluvu a Dohodu velice silně podporují. Ke dni 1. prosince 1995 vyjádřilo definitivní souhlas být vázáno Úmluvou 82 států a Dohodou 42 států, přičemž další 82 státy Dohodu stejně jako ČR předběžně provádějí a připravují se k její ratifikaci.

2. Obsah Úmluvy

Úmluva představuje ucelenou kodifikaci mořského práva a zároveň dosud nejobsáhlejší kodifikační počin na poli mezinárodního práva. Stanoví hranice a právní režim pobřežního moře, přilehlé zóny, kontinentálního šelfu, výlučné ekonomické zóny, souostrovních vod, volného moře a průlivů používaných pro mezinárodní plavbu.

Pro Českou republiku jsou nejdůležitější ustanovení Částí X. a XI. Úmluvy.

Část X. (čl. 124 - 132) výslovně stanoví právo vnitrozemských států na přístup k moři a od moře a svobodu jejich tranzitu. Článek 124 obsahuje příslušné definice, článek 125 zakotvuje vlastní právo na přístup k moři a od něho a svobodu tranzitu, článek 126 vylučuje ustanovení Úmluvy týkající se přístupu vnitrozemských států k moři z použití doložky nejvyšších výhod. Článek 127 pak zakazuje uvalování cel, daní a jiných poplatků na tranzitní přepravu s výjimkou poplatků ukládaných za specifické služby poskytované v souvislosti s takovou přepravou. lánek 128 se týká zřizování svobodných celních pásem, články 129 a 130 spolupráce technického charakteru. Článek 131 stanoví pro lodě, které plují pod vlajkou vnitrozemských států, stejné zacházení v námořních přístavech jako pro lodě ostatních cizích států. Článek 132 potvrzuje možnost poskytnutí větších tranzitních výhod než stanoví Úmluva.

Vláda Spolkové republiky Německo učinila při ratifikaci Úmluvy, mimo jiné, následující prohlášení ohledně práva tranzitu:

"... V souladu s článkem 125, odst. 3, práva a usnadnění stanovená v Částí X. nemohou zasahovat do suverenity a oprávněných zájmů tranzitních států. Přesný obsah svobody tranzitu má být v každém jednotlivém případě dohodnut mezi, tranzitním státem a příslušným vnitrozemským státem. Není-li takové dohody o podmínkách a způsobech výkonu práva přístupu, potom přistup osob a zboží k tranzitu územím Spolkové republiky Německo je upraven jedině vnitrostátním právem pokud jde o způsoby a trasy přepravy a o využívání dopravní infrastruktury."

Protože nelze s jistotou vyloučit omezení práv ČR přiznaných jí Úmluvou při případné aplikaci německého práva a protože Německo je z hlediska ČR nejvýznamnějším tranzitním státem, učiní vláda spolu s oznámením o ratifikaci následující prohlášení:

"Vláda České republiky, seznámivší se s prohlášením vlády Spolkové republiky Německo ze dne 14. října 1994, týkajícím se výkladu ustanovení Částí X. Úmluvy o právech a povinnostech vnitrozemských států, prohlašuje, že prohlášení vlády Spolkové republiky Německo nemůže být vůči České republice vykládáno v rozporu s ustanoveními Části X. Úmluvy."

Část XI. (čl. 133 - 191) stanoví právní režim tzv. Oblasti, t.j. mořského dna za hranicemi národní jurisdikce, a určuje podmínky těžby a jiné činnosti v Oblasti. Tato Část byla podstatně změněna a doplněna výše zmíněnou Dohodou z 28. července 1994, která je Parlamentu předkládána současně s Úmluvou. Význam Části XI, jakož i Dohody a jejím provádění, vyplývá pro ČR z její účasti ve společné organizaci Interoceanmetal, jejíž hlavní náplní je vyhledávání a těžba nerostných surovin v Oblasti.

Úmluva dále obsahuj e ustanovení stanovící podmínky a způsoby ochrany a zachovávání mořského prostředí, mořského vědeckého výzkumu a jeho rozvoje a převodu mořské technologie. Dále obsahuje podrobná ustanovení o urovnávání sporů, které by se týkaly výkladu či aplikace Úmluvy, a mimo jiné zakládá jako zcela nový orgán mezinárodního soudnictví Mezinárodní tribunál pro mořské právo.

Úmluva potvrzuje pro záležitosti, které neupravuje, platnost dosavadních pravidel a zásad mezinárodního práva.

3. Vztah Úmluvy k Dohod

Ustanovení Úmluvy a ustanovení Dohody tvoří nedílný celek. V případě rozporu mezi nimi platí ustanovení Dohody.

Vyjádření souhlasu státu být vázán Úmluvou je zároveň způsobem konkludentního vyjádření souhlasu být vázán Dohodou. Pokud jde o Dohodu, nesmí žádný stát výslovně vyjádřit svůj definitivní souhlas s Dohodou, jestliže nejpozději zároveň s ním nevyjadřuje i svůj definitivní souhlas být vázán Úmluvou.

Dohoda stanoví, že bude předběžně prováděna od 16. listopadu 1994, ledaže stát výslovně oznámí, že Dohodu předběžně provádět nebude. Česká republika Dohodu podepsala 16. listopadu 1994 s výhradou ratifikace a od téhož data ji předběžně provádí, a to na základě zákona č. 66/1949 Sb., o předběžném provádění mezinárodních hospodářských smluv obecné povahy,a na základě usnesení vlády č. 640 ze dne 9. listopadu 1994. Prezident republiky vyjádřil souhlas s předběžným prováděním Dohody dne 15. listopadu 199. Mezinárodněprávně se toto předběžné provádění opírá o článek 7 odst. 1 písm. a) a b) Dohody.

4. Vnitrostátní provádění Úmluvy

Z vnitrostátního hlediska je k provedení Úmluvy třeba zákona a nadto jde o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy. Proto je Úmluva mezinárodní smlouvou, jež podle článku 49 odst. 2 Ústavy vyžaduje souhlas Parlamentu. Jde tedy o tzv. prezidentskou smlouvu.

Úmluva není v rozporu s platným zákonem č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, přičemž podrobnější provedení Úmluvy má obsahovat nový zákon o námořní plavbě, jehož zásady již vláda schválila a který má být předložen Parlamentu k projednání v prvním pololetí 1996. S ohledem na některá její ustanovení (těžba z mořského dna a ochrana mořského prostředí) si vnitrostátní provádění Úmluvy vyžádá právní úpravu těžby nerostů z mořského dna, která se v současné době připravuje, a výhledově i doplnění právní úpravy ochrany životního prostředí.

5. Dopad na státní rozpočet

Náklady Mezinárodního tribunálu pro mořské právo nesou smluvní státy a Mezinárodní úřad pro mořské dno za podmínek a způsobem, který bude dohodnut na schůzkách smluvních států. Poměr mezí příspěvkem Úřadu na straně jedné a celkovým příspěvkem smluvních států na straně druhé dosud nebyl stanoven, příspěvek jednotlivých států pak bude velmi pravděpodobně odvozen z příspěvkové stupnice OSN. Vezmeme-li v úvahu pravděpodobné rozšíření smluvních stran Úmluvy a Dohody a snížení našeho příspěvku do rozpočtu OSN, lze budoucí výši našeho příspěvku odhadnout na méně než 50 000 USD ročně.

Další výdaje státního rozpočtu tvoři povinné příspěvky do Mezinárodního úřadu pro mořské dno (dále jen Úřad) a nepřímo i poplatek hrazený společnou organizací Interoceanmetal, na jejíž činnosti se ČR podílí z 20. Příspěvky Úřadu jsou suspendovány až do vstupu Dohody v platnost a poté budou odvozeny z příspěvkové stupnice OSN, přičemž podle předpokládaných hodnot rozpočtu Úřadu a očekávané šíře zapojení do jeho činnosti lze předběžně uvažovat o výši našeho příspěvku ve výši řádově jednoho sta tisíc USD ročně. Poplatek Interoceanmetalu, který pro ČR představuje roční výdaj 200 000 USD, je Dohodou po dobu průzkumné fáze opuštěn, přičemž zahájení těžební fáze se v současné době předpokládá nejdříve kolem roku 2010.

Výše uvedené příspěvky a poplatky budou v souladu s usnesením vlády č. 699 ze dne 9. prosince 1992 hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí.

6. Závěr

Úmluva je v souladu s obecnými zásadami mezinárodního práva, které však zároveň spolu s Dohodou velmi výrazným způsobem rozvíjí, přičemž režim moře takto vytvořený obecně i v jednotlivých aspektech v zásadě odpovídá zájmům České republiky.

V Praze dne 10. ledna 1996

Předseda vlády



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP