Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Vážený pane řediteli,

v souladu s Vaším požadavkem předkládáme v příloze tohoto dopisu ve dvojím vyhotovení, aktualizovaný návrh Zdravotně-pojistného plánu HZZP na rok 1996.

Předmětný pojistný plán byl projednán a schválen vč. části "Charakteristika a východiska stávající situace HZZP", na zasedání Správní rady HZZP dne 8. ledna 1996.

S pozdravem

Ministerstvo zdravotnictví ČR

JUDr. Vladimír Sýkora

ředitel odboru správy organizací

Palackého nám. 4

128 01 Praha 2

Předkládá: Ing. Jiří ČERNÝ, ředitel HZZP

Schváleno Správní radou dne 8. 1. 1996.

V Mostě, dne 8. 1. 1996

Aktualizovaný Zdravotně-pojistný plán roku 1996 je zpracován z hlediska běžného kalendářního roku jako přebytkový o cca 153 mil. Kč. Tento záměr vyplývá z předpokladu, že s ohledem na existující výši závazků za poskytnutou zdravotní péči, nebude vytvářen rezervní fond (82 688 tis. Kč).

Stav pojištěnců

Výrazný úbytek pojištěnců (viz další komentář), kdy stav k 1. 1. 1996 činil cca 203 tisíc, má za následek snížení plánovaného průměru stavu z uvažovaných 400 tis. na 150 tis. pojištěnců.

Oblast příjmů

Výše příjmů od aktivních pojištěnců vychází vedle aktualizačního počtu z předpokládaných 15% meziročního nárůstu průměrných výdělků. Ostatní příjmy (zvýšení o 133 531 tis. Kč oproti původnímu návrhu) jsou odvozeny z uvažovaného odprodeje nemovitostí, které se nepodařilo realizovat v roce 1995.

Oblast výdajů

Aktualizovaný zdravotně-pojistný plán obsahuje výdaje na zdravotnictví na 1 pojištěnce ve výši 6.294,- Kč, tj. 524,5 Kč 1 poj. měsíc. Tato hodnota je odvozena od skutečných nákladů 505,57 Kč za období 1 - 10 1995 a povýšeno o 3,74%, což je údaj vyplývající z Dlouhodobého programu, zpracovaného MZ ČR.

Provozní náklady vč. investic respektují limitovanou sedmiprocentní výši. jejich dodržení se však vzhledem ke skokovému úbytku pojištěnců k 1. 1. 1996 jeví jako silně napjaté, neboť na tuto skutečnost není možné stejným jednorázovým způsobem reagovat snížením počtu zaměstnanců a dalších provozních nákladů.

Saldo závazků a pohledávek k 31. 12. 1995

Ze stávajícího vývoje lze očekávat, že saldo závazků a pohledávek k 31. 12. 1995 dosahuje jedné miliardy Kč. Nárůst oproti dřívější úvaze (800 mil. Kč) je důsledek nižšího odprodeje nemovitosti a dopadů prudkého úbytku pojištěnců, což se s ohledem na stávající metodiku (výběr pojistného za předchozí měsíc a stav pojištěnců v běžném měsíci) negativně odráží na výši přerozdělení. Je paradoxem, když při 48,5% státem hrazených pojištěnců, z celkového počtu byla HZZP za rok plátcem do účtu přerozdělení. Zmíněná skutečnost má za následek prudký nárůst zadluženosti v přepočtu na 1 pojištěnce.

Stručný rozbor příjmů a výdajů a další ukazatele

Příloha k aktualizovanému pojistnému plánu HZZP na rok 1996 pro MZ ČR a MF ČR

k 1. 1. 1996 = 203 tis. pojištěnců

Charakteristika a východiska stávající situace HZZP

Aktualizovaný Zdravotně- pojistný plán HZZP na rok 1996 je odrazem především vnějších vlivů, které v roce 1995 v rozhodující míře předurčily reálné možnosti této původně největší zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Jestliže k 1. 1. 1995 bylo u HZZP zaregistrováno celkem 847 577 pojištěnců, pak k 1. 1. 1996 je evidováno u HZZP pouze 203 133 pojištěnců, tj. 23,97% výchozího stavu. Důvody tohoto vývoje však nespočívají pouze ve výši a termínech splatnosti závazků HZZP vůči zdravotním subjektům, ale především v intenzivní a cílené mediální politice, jejímž nositelem bylo MZ ČR. Právě v důsledku výše uvedeného, docházelo k hromadnému odhlašování pojištěnců HZZP a tomu úměrně se snižovala možnost HZZP postupně ekonomicky tuto pojišťovnu stabilizovat. Toto tvrzení lze dokladovat na následujících skutečnostech:

- již v začátku měsíce července 1995 bylo prezentováno v celostátním tisku, tedy ještě před zahájením kontroly prováděné nezávislou kontrolní skupinou MF ČR, že MZ ČR již v podstatě rozhodlo o nucené správě vůči HZZP, včetně určeného nuceného správce;

- uvedená kampaň pokračovala dokonce i v průběhu kontroly MF ČR a navíc se, místo vyčkání objektivních závěrů, celá věc posuzovala do politické roviny. Důsledek: odliv pojištěnců za 3. čtvrtletí 1995 byl ve výši 177 974;

- případ pojištěnce Bílého z Havířova byl veřejně posuzován více ve vazbě pojištěnce HZZP, než v etické rovině vztahu pacient - lékař, s vyvoláním obav pojištěnců této pojišťovny o poskytování zdravotní péče;

- MZ ČR v období duben 1995 až říjen 1995 preferovalo názor, že problém financování zdravotní péče je jen a pouze problémem HZZP, odstraněním problémů HZZP bude odstraněn i problém financování zdravotní péče v ČR;

- vedlejším "produktem" tohoto postoje MZ ČR byla i nereálnost odprodeje zbytných nemovitostí v rozsahu a za cenových podmínek schválených Správní radou HZZP, protože zájemci o koupi kalkulovali se snížením ceny. Důsledkem toho bylo, že záměr odprodeje nemovitosti v roce 1995 ve výši 146,4 mil. Kč nebyl naplněn a odprodej k 31. 12. 1995 činil pouze 63,3 mil. Kč. Uvedené prostředky byly ihned použity do účtu "zdraví" HZZP na snížení závazků vůči zdravotním subjektům;

- hromadný úbytek pojištěnců HZZP zásadním způsobem ovlivnil i výši přerozdělení za státem hrazené pojištěnce, zejména v období "zlomu" jednotlivých čtvrtletí (výrazné snížení stavu pojištěnců vždy k 1. dni běžného čtvrtletí při platbách pojistného z předchozího měsíce). Důsledkem tohoto postupu vůči HZZP byla pak skutečnost, že ačkoliv HZZP vykazuje 48,5% státem placených pojištěnců byla pojišťovna v roce 1995 plátcem přerozdělení pojistného vůči správci zvláštního účtu (VZP) a to ve výši 74 054 tis. Kč. Tento dopad se promítne i v měsíci lednu 1996, kdy lze očekávat platbu vůči správci zvl. účtu (VZP) v rozmezí 40 - 60 mil. Kč.Výše uvedené se stane účetním případem roku 1995;

- další vlivy zejména přímé doporučování ze strany odpovědných pracovníků MZ ČR k přehlašování k jiným pojišťovnám v celostátních masmédiích;

- v závěru roku 1995 opakovaná veřejná prohlášení zástupců ministerstev o zavedení nucené správy spojované sdělovacími prostředky s likvidací. Důsledek se promítl pochopitelně i do odlivu pojištěnců ve 4. čtvrtletí 1995 a to ve výši 298 585.

Za tohoto permanentního veřejného tlaku, převážně jen vůči HZZP, při absenci systémových změn ve financování zdravotní péče, činila HZZP řadu vnitřních opatření jež vyplývaly z nedostatků v řídící činnosti pojišťovny v letech 1993 - 1994. I závěrečná zpráva z kontroly MF ČR konstatovala, že "na nepříznivém vývoji ve všech činnostech hospodaření se podílela řada faktorů, z nichž některé mohly být částečně nebo zcela eliminovány účinnými opatřeními z úrovně řídících orgánů HZZP. Z toho hospodaření v podnikatelské oblasti je plně v kompetenci řízení a rozhodování, zatím co pojištěnecká oblast pouze částečně, v souladu s platnou legislativou a opatřeními centrálních orgánů státní správy".

HZZP v roce 1995 cestou řady opatření, i přes výše uvedený vývoj dodržovala stanovenou výši provozních nákladů, k 30. 6. 1995 v podstatě ukončila financování nebo provozování nestátních zdravotních zařízení HZZP, zejména HNsP v Bílině (ukončení provozování k 31. 3. 1995) a dalších zdravotních subjektů SZZ vč. lékáren. V průběhu roku 1995 došlo k výraznému snížení stavu pracovníků HZZP a to o 41%, oproti stavu ke dni 1. 1. 1995 a toto snížení bude dále dynamicky pokračovat (viz aktualizovaný Zdravotně-pojistný plán na rok 1996), cestou redukce počtu náborových míst, registračních míst a expozitur na základě principu hospodárnosti. Ve 2. pololetí 1995 se připravovala a k 1. 1. 1996 realizovala zásadní organizační změna, tj. došlo ke zrušení sedmi poboček (Ostrava, Olomouc, Břeclav, České Budějovice, Trutnov, Příbram a Ústí n. Labem) a vytvoření "zeštíhlených" jednatelství v přímé podřízenosti poboček s respektováním principu regionů.

Na základě výsledků z kontroly MF ČR byl zpracován "konsolidační program HZZP", který byl schválen na mimořádném zasedání Správní rady HZZP dne 13. 10. 1995. Předmětný program obsahuje řadu interních opatření vč. Opatření jež jsou podmíněna pozitivním řešení státu (centrálních orgánů). V této souvislosti je nutné zdůraznit nenaplnění předpokladu zakotveného v bodu 1., kapitoly III. "Konsolidačního programu", tj. nepřipsání akcií z 2. vlny kupónové privatizace ze strany FNM, ačkoliv pozastavení bez úplatného převodu a nepřipsání akcií na jméno HZZP se děje v přímém rozporu s vládou ČR schválenými privatizačními projekty. Toto opatření státu vůči HZZP vážně narušilo finanční strategii pojišťovny v roce 1995, když nominální hodnota těchto akcií činí cca 1,6 miliardy Kč a jejich tržní ocenění je cca 500 mil. Kč. Toto pozastavení akcií například jen v roce 1995 představovalo ztrátu ve výši 35 milionů Kč z dividend za rok 1994.

V této fázi vývoje je nereálné, bez rozdílu státu, se vyrovnat s očekávaným saldem k 31. 12. 1995 v přijatelných termínech. Tato skutečnost se stala rozhodující překážkou při projednávání možné fúze s jinými zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami. Řešení celkové problematiky vč. rozhodnutí o další existenci pojišťovny vidíme v současné době jako správné za účasti státu. Bez zásadních opatření ze strany centrálních orgánů, bez radikálních systémových změn ze strany MZ ČR (dosud v podstatě pouze v úrovni proklamací (není v silách HZZP, po radikálním úbytku pojištěnců, řešit její další situaci pozitivním způsobem.

ATLAS, zdravotní pojišťovna

nám.T. G. Masaryka 588

760 01 Zlín

Ve Zlíně dne 8. 1. 1996

Zdravotně pojistný plán ZP Atlas je vypracován v souladu s ust. § 15., Zák. č. 280/92 Sb., o zdravotních pojišťovnách, ve znění změn a doplňků. Současně byly v části příjmy a výdaje ZP Atlas pro rok 1996 použity metodické pokyny MF ČR vydané pro tvorbu pojistného plánu na rok 1995.

ZP Atlas plánuje v příštím roce pokles počtu pojištěnců konečný stav 52.000 osob k 31. 12. 1996 /viz. příloha č. 1./ při ročním průměru 49.768 osob. Kategorie státem hrazených pojištěnců představuje v plánované skutečnosti podíl 44,8% pojištěnců ZP Atlas.

Plán příjmů a výdajů představuje činnost ZP Atlas pro rok 1996 v oblasti financování zdravotní péče v souladu se zákonem č. 550/91 Sb. Plán je sestaven dle odsouhlasené struktury tohoto výkazu MF ČR pro rok 1995.

Příjmová část plánu je tvořena zejména příjmy pojistného ve výši 433.616 tis. Kč, což představuje fyzicky vybrané pojistné na účty ZP Atlas /viz. příloha č. 2./. Z tohoto důvodu nejsou v příjmech pojistného zahrnuty příjmy pojistného z kategorie státem hrazených pojištěnců.

Příjmy pojistného jsou tvořeny následovně:

Při výpočtu příjmů pojistného byl zohledněn nárůst platů a příjmy plátců pojistného z dalších požitků v souladu s předpokládaným vývojem pro rok 1996.

Výdajová oblast je vzhledem k plánovanému vyrovnanému hospodaření rovna straně příjmové /viz příloha č. 2./. Dominantní pozice mají ve výdajové oblasti výdaje na zdravotní péči. Tyto dosahují výše 342 mil. Kč, což přestavuje průměrný roční podíl na jednoho pojištěnce 6.866,- Kč. Splnění této výše předpokládá zavedení účinných zákonných regulačních opatření (zejména regulace množství subjektů poskytujících zdravotní péči a financovaných z mechanismu všeobecného zdravotního pojištění, omezení preskripce léčiv hrazených ze stejného mechanismu apod.).

Přerozdělení příjmů pojistného ve prospěch státem hrazené kategorie pojištěnců dosahuje u ZP Atlas odvodu finančních prostředků ve výši 58 mil. Kč, přes plánovaný podíl 44,8% pojištěnců státem hrazených, neboť skutečná úhrada státu za tuto kategorii je pouze symbolická.

Provozní náklady ZP Atlas jsou pro rok 1996 (v rozporu s účetní metodikou, ale v souladu s metodikou tvorby pojistného plánu) představovány provozními náklady celkem, včetně tvorby fondů a pořizování investic souvisejících s provozem. ZP Atlas přistoupila na metodickou úpravu při tvorbě výše povolené správní režie, a to započtením provozních nákladů včetně investic, jejichž součet bude činit max. 7% vybraného pojistného.Tvorba rezervního fondu vyplývá ze zákonné povinnosti dané ustanovením 3 vyhl. č. 268/83 Sb., kterou se stanoví způsob a použití fondů resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven.

Hospodaření ZP Atlas pro rok 1996 je připravováno jako vyrovnané, nicméně stávající stav, kdy je zákonná možnost regulace zdr. nákladů minimální a rozsah a výše zdr. péče stále narůstající, je interpretován v plánu na rok 1996 debetním saldem pohledávek a závazků ve výši 12 mil. Kč.

Provozní náklady ZP Atlas jsou plánovány ve výši odpovídající jejich regulaci (do 7% příjmů, a to včetně investic) při snaze jejich minimalizace.

Struktura provozních nákladů je následující:

Provozní náklady včetně odpisů a fondů souvisejících s provozem 1996

Výši provozních nákladů ZP Atlas je třeba chápat jako nezbytnou, nebo opatření vedoucí k jejich snížení přinesou dopad do hospodaření ZP Atlas jako např. snížení počtu pracovníků na kontrole pojistného má za následek nižší výběr pojistného, snížení počtu revizních lékařů způsobí ve svém důsledku zvýšenou a nekontrolovanou úhradu za zdravotní péči apod.

Při zajišťování zdravotní péče pro své pojištěnce se ZP Atlas řídí platnými právními normami. ZP Atlas má uzavřeny smluvní vztahy jak se státními zdravotnickými zařízeními, tak s privátními lékaři a lázeňskými zařízeními. Tímto má pojišťovna zajištěnu lékařskou péči pro své pojištěnce nejen na území svého působení, ale i v jiných regionech. ZP Atlas má uzavřeny taktéž smlouvy se subjekty zabezpečujícími zdravotnickou výrobu, zásobování léčivy a prostředky zdravotnické techniky, očními optiky apod.

Celkové výdaje vynaložené na zdravotní péči jsou uvedeny v příloze č. 2. v kontextu s ostatními výdaji. Analytický rozbor zdrav. výdajů je proveden v příloze č. 3.

Členění zdravotních výdajů:

Smluvní partneři ZP Atlas - výhled na rok 1996

V regionu okresů Zlín, Uh. Hradiště, Kroměříž a Hodonín, kde je evidováno 97,8% všech pojištěnců má pojišťovna Atlas uzavřeny smlouvy s 1.190 zdravotnickými zařízeními. Na zbývající 2,2% pojištěnců pak připadá 1.389 smluvních zdravotnických zařízení.

Stručný rozbor příjmů a výdajů a další ukazatele

Příloha k pojistnému plánu ZP ATLAS na rok 1996 pro MF ČR

1. Ambulantní péče

2. Výdaje na druhy zdravotní péče

3. Vybrané výdaje na ústavní péči

Náklady na jednu návštěvu pacienta v jednotlivých okresech