Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Josefa Mandíka na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa a odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa na tuto interpelaci. Pan poslanec Josef Mandík požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 81

Vážený pane předsedo,

v příloze si dovoluji zaslat interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana ing. Ivana Pilipa ve věci financování učňovského školství a diskriminační postavení žáků SOU.

S pozdravem

Vážený pan PhDr.

Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pan

Ing. Ivan Pilip

ministr školství, mládeže a tělovýchovy

prostřednictvím pana

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás s interpelací ve věci financování učňovského školství a na diskriminační postavení žáků středních odborných učilišť vůči ostatním žákům středních škol.

Školský zákon č. 29/1984 Sb., legislativně zrovnoprávnil postavení středních škol - středních odborných učilišť, gymnázií a středních odborných škol a současně i zrovnoprávnil postavení všech žáků těchto středních škol a zajistil jim bezplatné vzdělávání ve státních školách. To bylo stvrzeno i čl. 33 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Z uvedeného logicky vyplývá, že i financování všech středních škol ze strany státu by mělo být stejné. Tuto logiku však porušuje ustanovení § 12 školského zákona prakticky převzaté z bývalého zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), zrušeného právě nyní platným školským zákonem k 31. 8. 1984. Rovněž byl zrušen institut učebních smluv mezi zákonnými zástupci učně a podnikem, pro nějž se učeň připravoval na povolání, a který hradil ze svých provozních prostředků náklady na jeho přípravu. Současně bylo v § 227a zákoníku práce zachováno i ustanovení umožňující uzavřít pracovní smlouvu s úvazkem absolventa pracovat po ukončení přípravy na povolání v podniku, pro který se žák připravoval na povolání. Toto v podstatě donucovací ustanovení § 227a zákoníku práce ztratilo v současné době své opodstatnění a bylo zrušeno s účinností od 1. 6. 1994, neboť bylo evidentně v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

I když čl. 26 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na svobodnou volbu povolán í a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, bylo a je i nadále toto právo porušováno ustanovením § 12 školského zákona v platném znění, který stanoví, že "úhrada ostatních provozních nákladů se provádí z nákladů právnických a fyzických osob, pro něž se žáci připravují na povolání". Právě toto ustanovení do jisté míry omezuje základní práva žáků středních odborných učilišť, neboť je nutí, aby se připravovali pro určitou organizaci, která za ně uhradí náklady na jejich přípravu na povolání, které nejsou podle ustanovení § 12 školského zákona hrazeny ze státního rozpočtu. Současně však nutí podnikatelské subjekty hradit značnou část nákladů na přípravu svých budoucích zaměstnanců, pracovníků zejména v dělnických povoláních, a evidentně je znevýhodňuje oproti podnikatelským subjektům, kteří své zaměstnance získávají z absolventů středních odborných škol a gymnázií, u nichž jsou náklady na jejich přípravu na povolání plně hrazeny ze státního rozpočtu. Přitom zákon ČNR č. 5861 1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších změn a doplňků stanoví všem stejnou daňovou povinnost a neposkytuje žádné úlevy podnikatelským subjektům, jímž je dána § 12, odst. 2 školského zákona povinnost hradit část nákladů na přípravu svých budoucích zaměstnanců, přičemž absolventům SOU je zákonem dána možnost odejít po ukončení své přípravy k libovolnému zaměstnavateli, anebo přejít k úplně jiné profesi. Přitom jejich nový zaměstnavatel není povinen uhradit vynaložené náklady na přípravu žáků na povolání v SOU. Současně ze svých daní evidentně přispívají i na přípravu na povolání žáků gymnázií a SOŠ, jejichž absolventy zaměstnávají jiné podnikatelské subjekty, jimž povinnost uhradit náklady na jejich přípravu zákonem stanovena není.

Uvedené zvýhodnění jedněch podnikatelských subjektů vůči subjektům druhým je zřejmě i porušením pravidel hospodářské soutěže (i když zákon č. 63/ 1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ve znění pozdějších změn a doplňků obdobnou záležitost neřeší), neboť stát de facto výše uvedeným ustanovením § 12 školského zákona stanoví podnikatelským subjektům nerovné podmínky hospodářské soutěže.

Zákony ČR mají zajistit žákům středních škol bezplatné vzdělání ve státních školách. Systémem financování SOU jsou žáci těchto zařízení v nerovnoprávném postavení. A nejen žáci, ale i jejich sponzoři. Z těchto důvodů počet sponzorů z podnikatelské sféry neustále klesá. Žáků, kteří se nepřipravují pro žádnou organizaci (tzv. státní žáci) naopak přibývá. V současné době jich je přes 90 % z celkového počtu žáků SOU.

Nedostatečné finanční prostředky, které stát uvolňuje na financování učňovského školství limituje počet "státních žáků". Stovky dětí se vzdělává na základě tzv. černého sponzorování na náklady rodičů.

Pane ministře,

při projednávání novely zákona č. 291 1984 Sb. (školský zákon) letos v červnu, který jste z pověření vlády ve sněmovně zdůvodňoval, jste odmítl moje pozměňovací návrhy, které směřovaly k řešení popsané situace. Pozměňovací návrhy opozičního poslance byly pro Vás nepřijatelné. Očekával jsem od Vás, že jako odpovědný ministr za stav českého školství přijmete odpovídající opatření. Doposud se tak nestalo.

Ptám se Vás pane ministře:

- Kdy a jaká opatření přijmete, aby bylo odstraněno diskriminační postavení žáků středních odborných učilišť a byl dodržen čl. 33 Listiny základních práv a svobod?

- V návaznosti na první otázku se ptám, pane ministře, kdy a jakým způsobem hodláte uvést v soulad zákon 291 1984 Sb. s čl. 26 Listiny základních práv a svobod?

-Jaké jsou Vaše informace jako ministra školství, mládeže a tělovýchovy a člena vlády o tzv. černém sponzorování? Hodláte učinit nějaké kroky k odstranění zoufalé situace rodičů při umísťování svých dětí?

Děkuji

Ministr školství,

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 2.12.1995, která se týkala financováni učňovského školství a diskriminačního postavení žáků středních odborných učilišť, sděluji následující stanovisko:

Občané ČR mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, které jsou součástí soustavy tzv. státních základních a středních škol, ve smyslu § 4 odst. 1 školského zákona č. 29/1984 Sb., ve zněni pozdějších předpisů, což je v souladu s čl. 33 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 2/1991 Sb. Tato bezplatnost je také ve středních školách, tj, ve středních odborných školách (dále SOŠ), gymnáziích a rovněž středních odborných učilištích (dále SOU) občanům (žákům) ČR našimi právními předpisy zaručena a také poskytována.

Vzdělání poskytované SOU má však oproti vzdělání poskytovanému v SOŠ svá specifika, a to pokud jde o praktickou část vzdělávání, která je odlišná od vzdělávání teoretického. To se zřejmě odrazilo i ve speciální textové úpravě finančního a materiálního zabezpečení SOU a středisek praktického vyučování.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při financování žáků učňovských zařízení resortu školství respektuje § 12 zákona č. 13811995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb. (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, což znamená, že výše příspěvků se stanoví na základě schváleného státního rozpočtu a podle počtu žáků v SOU a nelimituje předem počet státních učňů. Upozorňuji však na to, že největší část SOU je zřizována MH ČR, které je zodpovědné i za financování svých žáků.

V ustanovení § 12 odst. 3 školského zákona se stanoví, že nepřipravují-li se žáci pro žádnou fyzickou nebo právnickou osobu, poskytuje se příspěvek na ostatní provozní náklady ze státního rozpočtu (prostřednictvím rozpočtu ústředních orgánů). Dle mého názoru nejde vzhledem k tomuto ustanovení o diskriminační postavení žáků SOU oproti žákům SOŠ a nejde ani o rozpor s čl. 33 a 26 Listiny základních práv a svobod. Uvedeným ustanovením nejsou ani porušeny podmínky, resp. pravidla hospodářské soutěže, neboť předmětnou problematiku nelze pod pojem pravidel hospodářské soutěže podřadit. Existence zákonného ustanovení § 12 odst. 2 školského zákona není zneužitím účasti v hospodářské soutěži (§ 42 obchodního zákoníku), tj. nejde o nekalou soutěž ve smyslu § 44 obchodního zákoníku ani o nedovolené omezování hospodářské soutěže ve smyslu §§ 3-9 zákona č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.

K Vaší otázce týkající se odstranění zoufalé situace rodičů při umísťování svých dětí lze konstatovat, že v posledních letech nabídka a kapacity středních škol vysoce převyšují počty žáků 8. a 9. ročníků základních škol. Proto se domnívám, že v této oblasti v současné době nedochází k závažným problémům. Výjimečné případy jsou řešeny individuálně.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Josef Mandík

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha