Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládá se:

Na základě zákona č. 569/1991 Sb.,

o Pozemkovém fondu České republiky

Předkládá: Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Zpracoval:

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády

ministr zemědělství ČR

a předseda prezidia

Pozemkového fondu ČR

V Praze dne 29. února 1996

Vláda

I. schvaluje stanovisko k návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996 uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. pověřuje

1. předsedu vlády předložit stanovisko uvedené v bodě I tohoto usnesení a návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996 předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. místopředsedu vlády a ministra zemědělství a předsedu prezídia Pozemkového fondu České republiky odůvodnit stanovisko uvedené v bodě I tohoto usnesení při projednávání návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky;,

III. ukládá místopředsedovi vlády a ministru zemědělství a předsedoví prezidia Pozemkového fondu České republiky

1. prověřit přiměřenost výnosů a úroků ze zvláštních účtů uvedených v návrhu rozpočtu a výsledek tohoto prověření projednat s místopředsedou vlády a ministrem financí,

2. navrhnout vládě do 31. března 1996 formy finančního spolupodílení se Pozemkového fondu České republiky na dalším průběhu transformace zemědělství.

Provedou:

předseda vlády,

místopředseda vlády a

ministr zemědělství a

předseda prezidia Pozemkového

fondu České republiky,

místopředseda vlády a

ministr financí.

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Prezidium Pozemkového fondu České republiky předložilo vládě podle § 6 zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996.

Vláda projednala návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996 na jednání své schůze dne 28. února 1996 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tento návrh schválit.

V souladu se zákonem ČNR č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky předkládá vláda České republiky Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke schválení návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996. Návrh rozpočtu byl projednán v Dozorčí radě Pozemkového fondu České republiky.

Rozpočet předpokládá příjmy ve výši 2,100 mld. Kč a výdaje ve výši 1,045 mld. Kč. Rozdíl aktiv a pasiv je aktivní + 4, 274 mld. Kč.

S ohledem na předpokládané možné komplikace s termínem projednávání rozpočtu v průběhu volebního období roku 1996 předkládáme návrh rozpočtu s časovým předstihem, takže i výsledky roku 1995 jsou částečně předpokládané. V žádném případě by však nemělo dojít k podstatným a výrazným rozdílům.

Návrh rozpočtu je předkládán Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR včetně zapracovaných připomínek z usnesení vlády č. 154.

1, Výnosy z privatizace

Předpokládaný příjem v roce 1996 je tvořen především ročními splátkami z již uzavřených kupních smluv splátkového režimu kupních cen. V roce 1995 bylo uzavřeno více než 1500 smluv s objemem majetku cca 6 mld. Kč. Částečné snížení je způsobeno ve větší míře realizací veřejných soutěží prodeje majetku ve třetích kolech za snížené ceny a dále vlivem odkladů splátek kupních cen. Rovněž možnost úhrady kupní ceny pohledávkami, vyplývajícími ze zákona č.229/1991 Sb. ve znění později platných změn a doplňků ovlivňuje příjmy z privatizace.

2. Výnosy z pronájmů majetku státu

Výnosy vychází z předpisu nájemného pro rok 1995, povýšené o předpisy nájemného z bytového fondu. Výši plnění předpisu mohou ovlivnit případné zdůvodněné odklady plateb a dále předpokládané 5% neplnění smluv ze strany nájemců.

3. Výnosy z převodu nemovitostí státu

Výnos vychází z předpokladu prodeje pozemků dle § 17, odst.3, písm.c osobám, které mají dle územních rozhodnutí uskutečnit investiční výstavbu ve veřejném zájmu. Předpokládá se nárůst proti skutečnosti roku 1995.

4. Ostatní výnosy

Příjmy z pohledávek předpokládají částku 20%(zaokr.) z celkem 1 700 mil.Kč pohledávek. Výnosy z úroků jsou dány termíny úložek vkladů a výší úroků na zvláštních účtech (u termín.vkladů od 13 do 11,7% p.a. a trváním úložky, dále úroky z úvěrů a pod.). Vratky MZe - doposud nevrácené části odstupného a fin.výpomoci st.statkům v roce 1993,94.

PASIVA

1. Výdaje na správu majetku

Plánovaný objem výdajů představuje 1,67% z hodnoty nemovitého majetku ve správě PF a jsou určeny především na likvidaci havarijních situací, úhrady nákladů na správu majetku na základě rozhodnutí orgánů státní správy.Předpokládaný výdaj nedosahuje hodnoty 2% odpisové sazby nemovitostí, sloužící prosté reprodukci.Předpokládaný mírný nárůst výdajů je ovlivněn převzetím správy nemovitostí od Českých lesů. Obecně se jedná o správu dlouhodobě neudržovaného majetku, jehož případné vydání je podmíněno funkčností, kterou musí správce zajistit. Obecně Lze konstatovat, že nejméně 50% tohoto majetku je z hlediska charakteru nevydatelné (komunikace,mostky, inž.sítě, silážní a hnojné žlaby,plata a pod.).

2. Výdaje na trvalé porosty

Přes nulový výdaj v roce 1995 je předpokládaný výdaj v roce 1996. Jedná se o náhrady v případech, kdy trvalé porosty na pozemcích státu zřídila nestátní organizace nebo fyzická osoba a užívání pozemku s těmito porosty končí. Dle ceníků trvalých porostů uvažovaná částka 30,0 mil.Kč představuje úhradu za trvalé porosty v rozsahu cca 100 ha. Průzkum předpokládá v roce 1996 realizaci těchto náhrad nejméně v uvažované výši.

3. Výdaje na údržbu HMZ

Náklady na údržbu hlavních melioračních zařízení (dále HMZ) hradí ze svých příjmů Pozemkový fond na základě ustanovení § 14 odst.5 zákona o půdě v platném zněni.

Od roku 1993, kdy dle tohoto ustanovení došlo k realizaci údržby HMZ poprvé, potřeba finančních prostředků na tyto účely každoročně klesá. Je to způsobeno příznivým důsledkem pravidelné každoroční údržby těchto zařízení, která je tak nákladově méně náročná.

Podle odborného odhadu Státní meliorační správy se bude potřeba těchto účelových prostředků v dalších letech snižovat v důsledku očekávané privatizace závlahových HMZ.

4. Náklady spojené s privatizací

Z celkové částky 112,5 mil.Kč představuje výdaj 17,5 mil.Kč - na zajištění realizace cca 1500 přímých prodejů úhradami registrací smluv na KÚ, ověřování podpisů, geometrická zaměřování, přítomnost notářů, u veřejných soutěží rovněž nákladná inzerce.

Dalších 95,0 mil.Kč představuje náklady na nesplacené základní jmění a.s., jejichž zakladatelem je PF. V současné době existuje požadavek 9 společností s objemem 122,0 mil.Kč především v záporných kapitálových fondech.

PP řeší tuto situaci především snižováním základního jmění, nikoliv doplatky. Rozhodnutí však je na valných hromadách těchto společností.

V současnosti je evidováno případné dorovnání základního jmění následovně:

V rozpočtu je uvažována rezerva 6 mil. Kč pro event. další případy, kde se nepodaří snížit základní jmění.

5. Náklady, spojené s vydáváním náhrad

Pozemkový fond hradí náklady, spojené s převáděním nemovitostí jako náhrad podle § 17, odst.3 písm.a) a podle § 18a zákona o půdě. Především se jedná o geometrická zaměření a ocenění znaleckými posudky podle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění č. 316/1990 Sb.

Ústřední pozemkový úřad MZe ČR hradí náklady, spojené s vracením nemovitostí podle § 9 zákona o půdě, spojené s geometrickým zaměřením těchto nemovitostí zvláště v případech, kdy se nevrací celý původní pozemek, dále vytýčení vrácených pozemků v terénu a ocenění nemovitostí, které se původním vlastníkům, nebo jejich dědicům nevracejí.

Finanční náhrady v hotovosti podle § 18a zákona o půdě poskytuje PF ČR každé oprávněné osobě, jejíž nárok podle tohoto ustanovení vypořádává. Za obce a okresní úřady poskytne PF ČR celkem 6 000 oprávněným osobám 30,0 mil. Kč v hotovosti (teoret.předpoklad činil 60,0 mil. Kč).

V roce 1996 přebírá PF ČR povinnost plnění za státní podniky s předpokladem vypořádání celkem 60 000 oprávněných osob v cetkovém předpokládaném objemu 300,0 mil.Kč.

7. Náklady, spojené s vymáháním pohledávek

Z celkového objemu pohledávek ve výši 1,7 mld. Kč bude středisko majetku vymáhat soudně prostřednictvím komerčních právníků a advokátů asi 400 mil.Kč (23,5%).

Z toho náklady na soudní poplatky 3, 5 mil. Kč na právní služby 3,0 mil. Kč

Odstupování od smluv předpokládá rozpočet v 17,65% případů z celkové částky 1,7 mld. Kč, což představuje hodnotu 300,0 mil. Kč.

Z toho náklady na soudní poplatky 3,5 mil. Kč na právní služby 3,0 mil. Kč

Soudní poplatky jsou stanoveny zákonem č. 549/91 Sb. v příloze sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v některých případech bude nutno podávat odvolání, případně uplatňovat jiná opatření (návrhy na předběžná opatření, návrhy na platební příkazy a pod.), je stanovena v rozpočtu sazba 3,75 až 5% z částky dluhu, který bude vymáhán soudně.

Sazby právních služeb ve výši 3,0 až 3,67% jsou rovněž stanoveny ze zákona č. 270/90 Sb. o odměnách komerčních právníků a advokátů. Částka byla stanovena jako průměr; podílové odměny, mimosmluvní odměny a základní sazby.

Předpokládané náklady na provozování majetku při odstoupeni od smlouvy ve výši 40,0 mil. Kč vychází z objemu majetku, který bude spravován a přebírán PF ČR zpět o nabyvatelů do vlastnictví PF ČR. Nejedná se o majetek ve správě PF ČR, nebo byl ji realizován privatizačním procesem a nabyvatel nesplnil podmínky, privatizačního rozhodnut případně kupní smlouvy a proto přechází do majetku PF ČR. Tento majetek bude nutno provozovat do doby jeho dalšího převodu na nabyvatele na náklady PF ČR proto, aby byl minimalizovány škody na tomto majetku, vzniklé jeho nevyužitím.

Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat příjmy z tohoto majetku, nejsou tyto příjmy plánovány.

8. Náklady na úhradu restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinen hradit PF, včetně úhrady případných škod

Přesto, že v roce 1995 nevznikl žádný uvažovaný případ, považuje rozpočet za bytné s toto eventualitou v roce 1996 počítat. Uvažovaných 20,0 mil. Kč vychází z předpokladu 2,5% případů z hodnoty 18 mld. Kč majetku (450 mil. Kč) a 4,5% soudních poplatků

V položkách 7 a 8 nepředpokládá rozpočet v roce 1996 zpětné příjmy z titulu úspěšných soudních sporů.

9. Provozní a investiční náklady - viz samostatný komentář.

Materiálové náklady

Konstrukce materiálových nákladů vychází z předpokládaného počtu pracovníků, nákladů na pracovníka v roce 1995, přepočtu podílovým koeficientem a procentem předpokládaného nárůstu cen a služeb v roce 1996. Tato konstrukce byla již použita v rozpočtu 1995 a je nutno konstatovat, že se nejvíce blíží skutečným čerpaným nákladům v rozpočtovém roce. Z tohoto pohledu je vyhovující.

Mzdové a ostatní osobní náklady

Výpočet potřeby mzdových prostředků vychází ze skutečnosti roku 1995 (počet 479 přepočt.pracovníků, absolutního čerpání mzdových prostředků v přepočtu na pracovníka v částce 12 548,-Kč/měsíc) s předpokládaným nárůstem pracovníků na průměrných 540 v roce 1996 -.viz samostatné zdůvodnění - a 13% nárůstem mezd, které je v souladu s nárůstem v ROPO sféře pro rok 1996 (15,6%).

Vývoj a potřeba pracovních sil

Předpokládaný počet 560 pracovníků v roce 1995 se nepodařilo naplnit. Nebyl problém naplnění kvóty roku, problém byl však v získání kvalitních pracovníků na jednotlivá pracoviště, kde jsou pro funkčnost PF nezbytní. Naopak z řady územních pracovišť odcházejí perspektivní a kvalifikovaní zaměstnanci nejen z finančních důvodů, ale i z důvodů pracovního přetížení. Pro ilustraci v roce 1993 ukončilo pracovní poměr u PF ČR 12 zaměstnanců, v roce 1994 46 zaměstnanců a v roce 1995 do konce září ukončilo pracovní poměr 73 zaměstnanců.

Přesto pro rok 1996 předpokládáme stav 540 průměrných přepočtených pracovníků. Tento počet je naprosto nezbytný pro neúměrný počet činností,.které musí pracoviště zajišťovat. Tento stav předpokládá úbytek průměrně přepočtených pracovníků o 20 proti rozpočtovému stavu roku 1995. V současné době předpokládáme úpravy počtu pracovníků na těch pracovištích PF ČR, kde nebyl státními statky precizně zidentifikován majetek státu (minimálně 70% předávaného majetku).,

Důkladná a přesná identifikace (v současnosti přes 40 000 nemovitosti bez pozemků) nemovitého majetku je nezbytným předpokladem pro všechny další činnosti PF ČR. Předpokládaný prodej půdy, který rovněž předpokládá důslednou identifikaci pozemků je v současné době téměř nad možnosti PF ČR..

Od října 1995 stále častěji vznikají problémy s kontrolou a sledováním plateb, ať již se to týká převáděných nemovitostí, zbylých po ukončené privatizaci státních zem. podniků, nebo plateb z privatizace, což dále zvyšuje nároky na čas pracovníků.

Převzetím cca 12 000 nájemníků v bytech ve správě PF, jejich evidence a měsíční sledování plateb nájemného, včetně enormní agendy na údržbu a opravy tohoto bytového fondu, vlivem dlouhodobého zanedbávání této činnosti minulými provozovateli vyžaduje další, nepředpokládaný nárůst počtu obslužného personálu, včetně managementu najatých "správců".

Investiční náklady

ze 46. řádného zasedání DR PF ČR, které se konalo dne 18. 1. 1995 v Praze,

Přítomni: předseda DR J. Keluar, místopředseda DR PF iug. J. Stibic, posl. ing. J. Litorniský

Omluveni: ing. J. Meier, ing. P. Dlouhý

l. DOZORČÍ RADA

bere na vědomí

návrh rozpočtu PF ČR a

konstatuje,

že část jejich připomínek byla do něj zahrnuta.

Připomínka DR PF k metodice sestavení provozních nákladů, s využitím podkladů z ÚP PF respektována nebyla a bylo by vhodné k ní přihlédnout při tvorbě příštího rozpočtu.

ing. J. Stibic - místopředseda DR PF

ing. J. Litomiský - člen DR PF

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Vážený pane místopředsedo vlády,

k návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky-na rok 1996 (čj. 135/686/95-SE ze dne 17. ledna 1996), který je připravován k dalšímu projednání ve vládě a v Parlamentu České republiky, zasílám přiložené stanovisko.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády

a ministr zemědělství ČR

Praha

k tabulkám na str. 1 a 4: podle návrhu rozpočtu má činit rozdíl mezi příjmy a výdaji v roce 1996 částku 4464,9 mil. Kč. Z roku 1995 do roku 1996 se navrhuje převod částky 330 mil. Kč, přičemž tento rozdíl nevyplývá z předpokládaných výsledků roku 1995. V tabulce na str. 1 je třeba doplnit počáteční stav prostředků na začátku roku 1995 a o tuto částku zvýšit předpokládaný stav aktiv celkem v r. 1995. Současně je třeba vyčíslit předpokládaný rozdíl aktiv a pasív v roce 199, který se převádí do roku 1996.

ke str. 2. bod 1 - výnosy z privatizace v komentáři se uvádí, že částečné snížení je způsobeno i odkladem splátek kupních cen. Tuto skutečnost je žádoucí blíže osvětlit buď doplněním komentáře k rozpočtu nebo v "Rozboru pohledávek Pozemkového fondu ČR k 31.12 1995" (tj. u jakého počtu subjektů došlo k odkladu, celková roční výše splátek a doba odkladu vč. kritérií, které bylo důvodem odkladu splátek).

ke str. bod 5 - ostatní výnosy: příjmy z úroků ze zvláštních účtů ve vztahu k předpokládanému přebytku prostředků nejsou úměrné. Doporučujeme blíže odůvodnit (stav úložek, dlouhodobé vklady, u kterých bank apod.), např. formou přílohy k materiálu.

ke str. bod 3 - výdaje na údržbu hlavních melioračních zařízení: hrazení uvedených nákladů lze považovat za nepřímou dotaci zemědělským podnikům, která není nikde uváděna. Z hlediska současného systému dotování jde již o překonaný a nevhodný systém. Je proto třeba, aby Pozemkový fond ČR a Ministerstvo zemědělství přijaly taková opatření, aby tyto výdaje mohly být do konce roku 1996 odstraněny urychlenou privatizací hlavních melioračních zařízení s přednostní nabídkou sdružením zemědělských podniků, které meliorace využívají.

ke str. 11 - investiční náklady. bod 10: Není jasné, na základě čeho byla kalkulována cena 5000 Kč/m u rekonstrukce pro přemístění pracoviště (odhad, smluvní cena, cena na základě výběrového řízení). Žádáme vysvětlit i současný stav v užívání vybavení kanceláří (j de výhradně o majetek Ministerstva zemědělství, je zde i inventář Pozemkového fondu, který bude přemístěn či odprodán, jaký je důvod vystěhování ústředí Pozemkového fondu z budovy Ministerstva zemědělství).

Vyjádření k tabulkám na str. 1 a 4:

Připomínka je důvodná a tabulky str. 1 a 4 byly upraveny dle požadavku.

Vyjádření ke str. 2, bod 1:

Na základě usnesení výkoného výboru Pozemkového fondu ČR je možno poskytovat odklad termínu splátek kupní ceny ke zmírnění dopadu ekonomického zatížení spojeného s převzatými závazky, které se váží k převáděnému majetku. Kritériem pro individuální povolování odkladu termínu splátek u majetku pro zemědělskou prvovýrobu je výše zatížení cizími zdroji ve vazbě na aktiva.

% zatížení cizí zdroje (ř. 079)/ aktiva celkem (ř.001)x 100

Odkladem splátek nedochází zásadně k prodloužení lhůty splatnosti celé kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy. Při povolení odkladu termínu splátek je kupující povinen uhradit 10 % z původně stanovené výše splátky.

Vyjádření ke str. 3, bod 5:

Příjmy z úroků jsou adekvátní úložkám, jejich rozložení v průběhu roku, rozdílnými úrokovými sazbami dle období úložek a pod., srovnání vychází ze skutečnosti roku 1995, kde činí úroky 160 mil. Kč. Nepovažujeme za vhodné zveřejňovat bilance a peněžní ústavy.

Vyjádření ke str. 5, bod 3:

Požadavek na finanční prostředky pro uvedený účel se opírá o tyto důvody:

1) Jedná se o úhradu oprav a údržby hlavních melioračních zařízení, nikoliv o úhradu oprav a údržby melioračního detailu ani o úhradu provozních nákladů (el. energie, obsluha apod.), které jsou hrazeny zemědělskými podniky.

2) Povinnost PF ČR hradit náklady na opravy a údržbu HMZ je stanovena v § 1, odst. 5 zákona č. 229/91 Sb.

3) Zakladatelský privatizační projekt na závlahová HMZ je na MSNMP připraven ke schválení. Pokud k jeho schválení dojde do 30. 6. 1996, pak požadavky PF ČR na opravy a údržbu závlahových HMZ výrazně klesnou.

4) Privatizaci odvodňovacích HMZ, která jsou v rozhodující většině tvořena kanály mající charakter vodního toku v umělém korytě, brání ustanovení stávajícího zákona o vodách, který dosud nebyl novelizován. Proto o způsobu a termínu privatizace odvodňovacích HMZ nemohlo být zatím rozhodnuto.

Vyjádření ke str. 11:

Normativ 5000,- Kč/m2 pro rekonstrukce vychází z kalkulací stavebních a projektových organizací pro město Prahu.

V současné době je Pozemkový fond v Praze dislokován na čtyřech různých místech a mimo budovu MZe je nucen platit komerční nájemné. Proto bylo rozhodnuto o přemístění Pozemkového fondu do budovy Ve smečkách 33, Praha 1. Vybavení pronajatých kanceláří v budově MZe až na velmi malé výjimky patří MZe.

Do prostor uvolněných PF bude umístěn Ústřední pozemkový úřad, který rovněž nemá k dispozici potřebné prostory.

V Praze dne 8. 2. 1996