Úterý 1. října 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi. O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím, pane ministře. Připraví se pan poslanec Vrzáň.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím reagovat na tato slova, protože jsem interpretován naprosto mylně.

Především bych chtěl říci, že by bylo velmi naivní ode mne popírat, že jsem 19. června nevěděl. Také když jsem hovořil o tom, že jsem nevěděl o potížích Kreditní banky, vztahovalo se to před toto datum, protože ani audit nebyl uzavřen a nikdo, ani Česká národní banka neměla definitivní čísla. Na tom trvám, bylo to takto.

V polovině června přišly první úvahy o tom, jak na tom Kreditní banka je, ověřovaly se několikrát, byl první výrok auditora, byly druhé výroky auditora. Od tohoto data se vědělo, kde je asi řád problémů této banky. Opět můj výrok, který jsem řekl i v rozpočtovém výboru, je z tohoto hlediska konzistentní.

Za třetí je tady obrovské nedorozumění stále o penězích, které se měly stáhnout. Žádné peníze jsme do Kreditní banky neukládali. Kreditní banka sloužila jako pošta, která vybírala peníze a převáděla je do centrální banky. Také 17. července např. na celkovém saldu u této banky byla nula, protože všechny prostředky, které vybrala Kreditní banka od celníků, zase odvedla na účet do České národní banky. Tato banka sloužila pouze jako zúčtovací místo. Příměr s paní primátorkou Lastoveckou opět kulhá, je o něčem jiném, protože město Brno mělo uloženo peníze, stát neměl uloženy peníze, peníze touto bankou pouze protékaly. Tato banka v závěru své existence mylně informovala, dostávali jsme výpisy, podle kterých byly převáděny na účty do centrální banky jisté sumy peněz, ale ukázalo se, že tyto peníze nám nebyly převedeny. Tímto postupným navršováním tam peníze zbyly. Proto jsme také podali trestní oznámení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru financí Ivanu Kočárníkovi. Prosím pana poslance Vrzáně, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Vrcha.

Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane premiére a členové vlády, dámy a pánové, nastává období, kdy po bouřlivých tiskových exhibicích a neméně exponovaných výrocích politiků budeme muset prokázat, zda to myslíme se zdravím našeho bankovního sektoru vážně.

Vláda prvního volebního období České republiky nečinně přihlížela ztrátě nejméně 100 miliard korun, které by v případě obezřetného proinvestování zajistily tolik potřebné zdroje příjmů státního rozpočtu. Krize bankovnictví je i krizí ekonomiky a z tohoto hlediska je vláda odpovědna za makroekonomickou stabilitu země. Dovolte mí, abych vyjádřil své stanovisko k příčinám současného stavu.

Nepochybně jde o platební morálku úvěrových klientů bank, kteří se rychle zorientovali v nedostatcích naší legislativy a zneužili na úkor nás všech možností, které jim tato společnost s tržní ekonomikou v kolébce dala.

Proti všech bankovním podvodníků a defraudantům je třeba mobilizovat všechny právní prostředky tak, aby mohlo být pokud možno co nejvíce majetku zachráněno. Orgány činné v trestním řízení nesmí váhat a musí z jejich konání vyvozovat trestněprávní důsledky.

K těmto obchodním případům, které vesměs znamenají pro banky klasifikované ztrátové pohledávky je třeba říci, že k jejich realizaci je třeba dvou stran. Stranou druhou jsou bankovní úředníci všech schvalovacích kompetencí, kteří si v ničím nezadají se skupinou první. Jejich jednání je však distinquované a těžko prokazatelné, známé pod pojmem "zločiny bílých límečků", rovněž zde by mělo úsilí vyšetřovatelů padnout na úrodnou půdu.

Z dosavadních chabých výsledků orgánů činných v trestním řízení viním ministra Jana Rumla, který by měl zvážit své setrvání v tomto úřadu.

Dalším slabým článkem naší ekonomiky se v bankovnictví minulého období stal bankovní dohled jako složka podřízená guvernérovi České národní banky. Tato centrální bankovní supervize byla rozpačitě řízena a selhala zejména díky nepřijímání účinných opatření po zjištění vlastních nálezů a tolerování nedostatků v činnosti bank. Příkladem může být úvěrová angažovanost jednoho dlužníka, aktivity ekonomicky spjatých skupin nebo způsob provádění obchodu s osobami se zvláštním vztahem k bance. Z těchto důvodů by měl rovněž guvernér České národní banky zvážit další setrvávání v úřadu.

Bez viny není ani minulá stálá parlamentní komise pro bankovnictví v čele s Karlem Ledvinkou. Tato komise spala na vavřínech a o oblast bankovnictví se buď vůbec nezajímala, nebo jejím problémům nerozuměla. V každém případě je zřejmé, že její činnost se odvíjela v duchu koncensu politické nevole přiznávat jakýkoli náznak problému.

Další politická odpovědnost nechť je posuzována na základě konkrétních závěrů vyšetřovací komise.

Oblastí, na kterou se podle mého názoru zapomíná, jsou banky, které rozkrádání velkoryse financovaly. Zcela konkrétním příkladem je Česká spořitelna, která ve formě mezibankovních depozit takto rozdala desítky miliard korun. Management jejich rizika neřídil, dokonce ani nechtěl věřit tomu, že tyto miliardy umísťované do malých bank, o nichž nemá k dispozici věrohodné informace, nějaké riziko představují.

Když se vzpamatoval, poslal do jedné takové banky, kam vložil 6,5 miliardy korun, tým pro minimalizaci rizik vyplývajících z mezibankovních vztahů. To bylo ovšem v době, kdy byly všechny prostředky dávno rozkradeny. Tento tým nevybavil žádnými pravomocemi a ponechal jej osudu a posměchu hostitelů. Vrcholem pak je to, že rok se o výsledky práce tohoto týmu nezajímal a jeho aktivity odmítal. Spořitelna tak přišla o 14 miliard korun.

Toto je pouze jeden postřeh ze tříleté praxe ve spořitelně, která mě utvrdila v tom, že její generální ředitel Klapal je představitelem managementu, který kam šlápne, tam tráva deset let neroste. Nemělo by se tedy zapomínat na žádný segment bankovnictví, a proto shledávám naprosto nezbytným požadavek prošetření okolností krachu všech bank a všech souvislostí a tento podporuji.

Společným jmenovatelem problémů, tak jak jsem je formuloval a jak se utvářel můj náhled na stav bankovnictví, tentokrát na postu nejvyšší kontroly malé banky, je postavení a závislost vnitřní kontroly. Musím zcela zodpovědně prohlásit, že postavení vnitřní kontroly ze zákona je pozicí nechtěného dítěte. Vnitřní kontrola, nebo, chcete-li, vnitřní audit, je vedením banky doslova trpěn.

Rovněž mohu zcela zodpovědně prohlásit, že by bylo o mnoho problémů v bankovnictví méně, kdyby managementy jednotlivých bank pochopily, že vnitřní kontrola je jejich zpětná informační vazba. Přístup vedení banky k vnitřní kontrole je v mnoha případech doslova skandální. Např. pamatuji doby, kdy kontroloři chtěli prověřit kvalitu uzavření některých aktivních úvěrových obchodů. To si dovolili moc. Ve spisu by totiž našli dopis společníka úvěrového klienta v tom smyslu, že pan iks ypsilon, který úvěr schválil, jezdí od té doby ve voze Opel Vectra. Databázi úvěrů bylo pro některé z managerů obtížné zpřístupnit dokonce externí auditorské firmě. Když docházelo na první problémy se zaváděním technologického a informačního systému a kontroloři, opět kontroloři, chtěli znát podmínky smlouvy z hlediska termínů a kvality, smlouva jim byla odepřena. Tuto smlouvu podepsanou v Americe dokonce neviděl ani ředitel Závodů výpočetní techniky, který byl za start nového systému odpovědný.

Všichni tušíme, jaká asi vedlejší ujednání byla při podpisu smlouvy uzavřena.

A když došlo na požadavek navýšení rezerv a opravných položek, management opět nevěřil. Aby neměl problémy, zlikvidoval v jednom roce pro jistotu jak vnitřního, tak vnějšího auditora. To, že jsem se kdysi pokoušel osobně prorazit s jistou revizní zprávou, opřenou o posudek soudní znalkyně, a tento byl s poukazem na nevěrohodnost tohoto posudku smeten se stolu, už raději ani vyprávět nebudu. Asi byste tomu nevěřili. Ujišťuji vás však osobně, že udělám maximum pro rekodifikaci vnitřní kontroly, pro posílení jejího postavení v novele zákona o bankách.

Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, závěrem zdůrazňuji a opakuji, že shledávám jako naprosto nezbytné prošetřit okolnosti krachu všech bank, ale i všech souvislostí. Na stole máme novelu zákona o bankách. Využijme možnosti poučit se z různých nuancí krachů jednotlivých bank a použijme je při zdokonalování legislativního procesu. Toto je odpovědnost naše, zákonodárců. Děkuji za pozornost. (Potlesk)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi, slovo má pan poslanec Vrcha, připraví se pan poslanec Jindřich Nehera.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, žádám a také trvám na ustanovení vyšetřovací parlamentní komise krachu Kreditní banky, a. s. Plzeň, a dalších.

Komise musí být zastoupena všemi poslaneckými parlamentními kluby. Vzhledem k tomu, že všechny politické strany, mimo SPR-RSČ, jsou zapleteny do bankovních afér, není možné, aby předsedou vyšetřovací komise byl poslanec strany, která je zapletena, byť jen do jedné aféry. Nemusím připomínat, že česká sociální demokracie si sama vypůjčila peníze od Kreditní banky Plzeň. A právě poslanec za tuto stranu by měl předsedat vyšetřovací komisi. Promiňte, ale je to to samé, jako kdyby v čele norimberského procesu stál Goebles, Göring, Adolf Hitler aj.

Jen si připomeňme bankovní aféru s 52 milióny korun strany ODA, podbod KDU-ČSL s italským mafiánem Moscou a další aféry.

Nemohu opomenout mafii Státní bezpečnosti, která dosud pracuje v SPT Telecom, jehož pracovníci na postech náměstků a ředitelů, kteří v období totality přisluhovali tehdy Organizaci spojů, jsou ve funkci i nadále a jsou velmi dobře placeni. Proto již dnes připravují další krachy neoprávněně, v současné době účtují důchodům, invalidům, podnikatelům i organizacím a mnohým klientům Telecomu vyšší poplatky než jsou skutečné jen pro to, aby vznesli finanční zmatek v oběhu peněz. To, co v neoprávněném zisku peněz telekomunikačních poplatků získá SPT Telecom, se projeví ve vyplácení dividend za akcie zejména těch, kteří jsou právě zaměstnáni u Telecomu, Českého telekomunikačního úřadu, Ministerstva hospodářství, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra atd.

Neoprávněné zisky, které se někde snad prokáží, budou vráceny v průběhu počátku roku 1997 a tím také dojde k miliardovým únikům finančních prostředků z bank. Telecom si účtuje mezikontinentální hovory, potom se však jedná pouze o místní, případně meziměstské hovory. Takto získá Telecom neoprávněně neregistrované zisky, které nezdaňuje a de facto přivádí ke krachu další banky či spořitelní organizace.

Proto také exministr Dyba náš Telecom prodal, resp. zprostředkoval prodej zahraničnímu kapitálu do Holandska a do Švýcarska. Současný ministr hospodářství pan Schneider převzal úlohu pokračovatele a svou odpovědnost či neodpovědnost předává Telecom jako horký brambor zpět Ministerstvu dopravy, tj. panu ministru Římanovi, aby také něco měl z akcií Telecomu.

Ale zpětně k vyšetřovací komisi. Do jejího čela jako předseda by měl být stanoven poslanec za Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu Československa, té strany či poslaneckého klubu, která je naprosto bezúhonná a není vázaná vůči žádným bankám. A to je jen naše strana SPR-RSČ.

Komise musí mít pravomoc vyšetřit krach všech bank. V důsledku těchto skandálů a aféry je nezbytné, aby celá vláda, celá vláda podala demisi. Situace ve státě vlivem krachu bank si vyžaduje také nové volby. Nejen z důvodu toho, že nejsilnější tzv. opoziční strana česká sociální demokracie zklamala důvěru voličů, ale také pro postoj vlády spolu s českou sociální demokracií, kteří vedou naši korunu k vysoké inflaci či k měně české koruny.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic republikánů.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan poslanec Nehera, připraví se pan poslanec Petr Zajíc.

Poslanec Jindřich Nehera: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chci zdůraznit, že poslanecký klub Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa trvá na ustavení parlamentní vyšetřovací komise, která se bude zabývat krachem všech bank v naší republice. Podotýkám všech dvanácti zkrachovalých bank, a ne jediné, jak navrhovali sociální demokraté. Nelze se zabývat pouze bankou jedinou, naopak pozornost si zasluhují všechny, neboť se jedná o stejné lumpárny a o stejné podvody.

Jak jsem se mohl dovědět ze sdělovacích prostředků, krachem těchto bankovních ústavů vznikla ztráta okolo dvou milionů dolarů. Někteří bankovní odborníci odhadují, že tato částka bude dokonce několikrát vyšší a není tajemstvím, že tuto závratnou částku budou hradit z převážné části daňoví poplatníci. Jak je vůbec možné, že občané takto přijdou o peníze, nikdo není hnán k zodpovědnosti? Naopak všichni se tváří, že se téměř nic nestalo. Z toho je patrné, že vláda tento problém nezvládla, anebo zvládnout ani nechtěla. Když pak vezmeme v potaz, že tyto některé zkrachovalé banky financovaly strany vládní koalice a sociální demokracii a dluhy dodnes nebyly zaplaceny a už asi ani zaplaceny nebudou, pak se přímo vnucuje myšlenka, že vláda ten problém řešit nechtěla. Proto požadujeme okamžitou demisi celé vlády a vypsání předčasných parlamentních voleb, a to v co nejkratším termínu.

Dále bych chtěl předeslat, že trváme na tom, aby v parlamentní vyšetřovací komisi byly zastoupeny všechny politické strany stejným dílem, což bude zárukou, aby byly všechny podvody, které se udály v našem bankovnictví, řádně vyšetřeny.

Na závěr k sociálním demokratům. Nyní před volbami opět hýří velkou aktivitou. Pokud ale chtěli něco pozitivního udělat pro naši zemi a pro náš národ, měli k tomu možnost, když se v této sněmovně vyjadřovala důvěra této vládě. Tam měl i předseda této strany možnost jít vládě tvrdě po krku tak, jak ohlupoval voliče před volební kampaní. Nyní budou mít možnost podruhé.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jindřichu Neherovi.

Ještě než udělím slovo panu poslanci Petrovi Zajíci, dovolte mi, kolegyně a kolegové, jedno stručné sdělení.

Vzhledem k tomu, že na pana předsedu vlády Václava Klause je v současné době "pouhých" 130 interpelací, zatímco na ostatní členy vlády "pouhých" 394 interpelací, pokládal jsem - a doufám, že s vaším souhlasem - za užitečné nechat rozdat tyto seznamy přímo do lavic, než abych vás téměř 20 minut unavoval tím, že je budu číst. Doufám, že s tím souhlasíte.

A nyní už prosím pana poslance Petra Zajíce.

Poslanec Petr Zajíc: Pane předsedo, dámy a pánové, tak jako celá veřejnost, jsou i členové naší strany znepokojeni situací ve finančním sektoru, zvláště v bankovnictví. V současné době probíhá přehrávání odpovědnosti a míry zavinění z jedné strany na druhou. Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa jednoznačně podporuje vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, která by se měla zabývat nejen krachem Kreditní banky, a. s., Plzeň, ale i všech dalších, které ukončily činnost dříve, a také Agrobanky.

Požadujeme, aby byly zastoupeny všechny parlamentní strany v této vyšetřovací komisi, a to rovným dílem. Nesouhlasíme s tím, aby předsedou komise byl zástupce ČSSD pan Kraus a také ho při hlasování nepodpoříme.

Dle našeho názoru není úkolem této komise suplovat orgány činné v trestním řízení, ale zajistit, aby hlavní viníci a spolupodílníci i z minulých kauz nezůstali nepotrestáni. Zbytečné jsou obavy některých poslanců - odborníků, kteří nabádají, že v práci komise může nastat chaos a neodbornost. Každý poslanec - člen komise má právo a možnost přizvat si experty. Naše strana je má připraveny a na některých podkladech již také pracují. Náš uvažovaný zástupce do komise v bankovnictví již několik let pracoval a ve svých znalostech jistě navržené poslance převyšuje, včetně pana Krause.

Dle našeho názoru má podíl na současné krizi a problémech nejen v bankovnictví, ale i ve všech dalších oblastech, nejen současná vládní koalice, ale svůj díl nese i ČSSD, která odmítla zásadní řešení. Neúspěchy v hospodářské oblasti, krize bankovní sféry, přehlížení lidských práv, nerespektování demokratických principů a sociálních práv občanů a zatajení skutečného stavu ve všech oblastech, to jsou některé z hlavních důvodů vyslovení nedůvěry vlády.

Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Petrovi Zajícovi.

O slovo se přihlásil pan poslanec Rudolf Šmucr a jako poslední z dosud písemně přihlášených se připraví pan poslanec Jozef Wagner.

Poslanec Rudolf Šmucr: Dámy a pánové, pane předsedo, jsem stejného názoru jako klub SPR-RSČ, jehož jsem členem, a to ve věci ustavení vyšetřovací komise. Vzhledem k tomu, že se zde projednává taková důležitá věc, jakou je krach dvanácti bank, čímž došlo ke ztrátě mnoha miliard korun, a tím k ekonomickému ochuzení našeho státu, trvám na jejím ustavení.

Jsem přesvědčen, že tato komise musí být složena ze všech politických stran, a to v rovném zastoupení. Jen tak bude schopna odvést kvalitní práci se seriózními výsledky.

O tom, že tato komise musí mít pravomoc vyšetřit krach všech dvanácti bank, je podmínkou. Jinak by byla celá tato snaha zbytečná a bez patřičných výsledků. Vláda, která dopustila krach dvanácti bank a tím ohrozila ekonomicky náš stát a jeho měnovou stabilitu, dokázala svým voličům, občanům České republiky, že je totálně neschopná a to nejen co se týká bankovnictví, ale dokazuje to i úpadkem všech resortů, což je nesporné.

Dalším důkazem neschopnosti vlády vést náš stát k prosperitě, je gigantický nárůst inflace a tím znehodnocení koruny, což má za následek prudce se zhoršující životní úroveň občanů a to až na samu podstatu bytí.

Takovéto ekonomické ohrožení českého národa lze srovnávat pouze s dobou Protektorátu, kdy jsme byli napadeni nacistickým Německem s cílem vyhladit nás. Proto požaduji demisi vlády a to z důvodu přímého existenčního ohrožení českého národa. Dále požaduji vyhlášení nových voleb s cílem sestavení kvalitní vlády, která nebude složena z bývalých komunistických zrádců a škůdců českého národa. Náš národ potřebuje skutečné odborníky a obětavé vlastence. Bohužel, nebýt zrady ČSSD, nemusela by tato situace nastat. ČSSD je dalším viníkem toho, že se tato staronová vláda udržela po druhé volební období. Tento zločinný krok učinila ČSSD jen ze zištných důvodů, což je nesporné. Zrádný charakter této strany lze doložit historickým faktem, a to zradou Fierlingrovců v roce 1948. Věřím, že po důkladném projednání bude sestavena kvalitní vyšetřující komise, která objasní krach všech dvanácti bank a vyvolá patřičné závěry. (Potlesk členů SPR-RSČ.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Šmucrovi za velmi zajímavý projev a jako další přihlášený je pan poslanec Jozef Wagner. Táži se pana poslance Jana Vika, který mně rovněž poslal přihlášku, zda souhlasí s tím, aby vystoupil až po panu poslanci Wagnerovi.

Poslanec Jan Vik: Ano, souhlasím.

Předseda PSP Miloš Zeman: Je s tím souhlas. Děkuji, pane poslanče. Prosím tedy pana poslance Wagnera.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chci učinit pouze dvě poznámky. Mám za to, že téma, o kterém dnes mluvíme, je především téma o důvěryhodnosti České země. Způsob, jakým ho uchopíme, způsob jakým ho vyřešíme dá nejen nám, ale i bankovnímu systému důvěru doma i v zahraničí, to je o naší budoucnosti.

Chci upozornit na to, že v tomto smyslu by mělo probíhat všechno, co bude následovat a mělo by to také probíhat s vědomím, že toto je to hlavní, o čem je dnes řeč, i dnešní debata. Proto je možná chybou, že je toto mé vystoupení na závěr a že mělo být na začátku. Mám za to, že důvěryhodnost je mnohorozměrná a lituji, že jeden rozměr v dnešních debatách jsem postrádal - vyslovení ochoty převzít odpovědnost ať za chyby systémové, za chyby osobní nebo i za chyby politické. Ale důvěryhodnost může být obnovena jen tehdy, když nejen, že bude nalezeno řešení, ale bude převzata i odpovědnost. A pokud zde jde o neustále stejný problém, co vyšetřovací komise může a co nemůže, co má a co nemá, co může a má udělat všechno pro to, aby po dobu vyšetřování, po dobu její činnosti si především sama zachovala svou důvěryhodnost tím, že nás bude informovat ze svého kolektivního rozhodnutí, že se bude postupovat v logice velké odpovědnosti a že nakonec, teprve po schválení touto sněmovnou, vezmeme fakta, která komise zjistila, jako fakta. Do té doby bych prosil, aby jakákoliv sdělení byla brána pouze jako osobní názory.

Vím, o čem mluvím a žádám proto, aby všichni učinili vše pro to, aby se nevyvolala špatná očekávání ani v zahraničí ani doma. A pokud jde o roli rozpočtového výboru, vyvineme jistou iniciativu v tom smyslu, aby bez ohledu na souběžnou činnost komise se hledaly případné vady v legislativě a vyvinul se příslušný tlak na kompetentní, aby předkládali návrhy, eventuálně předložíme návrhy sami a budeme se snažit, aby se neztrácel čas.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Jako poslední přihlášený je Jan Vik, poté vyhovím žádosti předsedy klubu ODS o šedesátiminutové přerušení schůze s tím, že rozpravu neuzavírám, takže kdokoliv po této přestávce se může do ní přihlásit.

Poslanec Jan Vik: Vzdávám se slova.

Předseda PSP Miloš Zeman: Pan poslanec Vik se vzdává slova, chce zřejmě vystoupit až po přestávce.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17,15 hod. to znamená, že přerušuji jednání do 18,15 hod. na žádost předsedy klubu ODS.

(Schůze přerušena do 18.15 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 18.16 hodin.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, je 18.16 hod., tedy přibližně čas, kdy jsme se dohodli pokračovat v naší schůzi. Uděluji proto slovo panu poslanci Janu Vikovi, který se přihlásil jako zástupce Klubu SPR-RSČ a připraví se pan poslanec Josef Borák, který nás seznámí s usnesením koaličních klubů. Dále žádám pracovníky Kanceláře, aby dali znamení k nástupu do sálu a zejména bych si přál vidět u zpravodajské lavice pana poslance Krause.

Prosím pana poslance Vika, aby se ujal slova.

Pan poslanec Vik se vzdal slova. V tomto případě uděluji slovo panu poslanci Josefu Borákovi.

Prosím o klid v zasedací síni, prosím zejména pana poslance Petra Čermáka, aby usedl na své místo. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Borák: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych přednést usnesení koaličních klubů ve věci, kterou teď projednáváme, které je zároveň v jednotlivých bodech pozměňovacím návrhem původního návrhu usnesení pana Krause. Tento návrh usnesení zní takto:

Návrh usnesení k návrhu na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností vedoucích k ukončení činnosti Kreditní banky, a. s. Plzeň:

Poslanecká sněmovna:

I. zřizuje podle § 48 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyšetřovací komisi pro vyšetření okolností vedoucích k ukončení činnosti Kreditní banky, a. s. Plzeň;

II. ukládá Komisi vyšetřit okolnosti vedoucí k ukončení činnosti Kreditní banky, a. s. Plzeň a prověřit případný vliv politických orgánů a subjektů na tuto věc;

III. určuje počet členů této vyšetřovací komise na 12, a to podle klíče ČSSD 4, ODS 4, ODA 1, KDU-ČSL 1, KSČM 1, SPR-RSČ 1;

IV. stanoví, že uvedená vyšetřovací komise bude volena tajným hlasováním;

V. stanoví lhůtu do prvního plenárního zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu v r. 1997, do níž je vyšetřovací komise pro vyšetření okolností krachu Kreditní banky a. s. Plzeň povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně.

Toť vše, děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče, samozřejmě vás opět poprosím, abyste byl tak laskav a předal své návrhy písemně zpravodaji.

Protože písemné přihlášky v této chvíli nemám, táži se, zda si ještě někdo přeje v rozpravě vystoupit. Vidím pana poslance Payna, děkuji mu za jeho písemnou přihlášku a uděluji mu slovo.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně, já bych chtěl podpořit návrh pana poslance Krause, abychom hlasovali po jednotlivých bodech usnesení. Protože ten text je komplikovaný a máme před sebou několik variant, tak já bych doporučoval, abychom odhlasovali na začátku, že budeme hlasovat napřed o všech návrzích, které se týkají bodu 1., tak jak byl navržen poslancem Michalem Krausem, a tak dále postupně bod po bodu, protože to je nejlepší metoda, jak dospějeme k cíli.

Tolik tedy můj procedurální návrh. Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Paynovi, o slovo se přihlásil pan poslanec Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Já se domnívám, že procedura, kterou navrhl pan poslanec Payne, není zcela v souladu s jednacím řádem, protože pokud budu chápat návrh přednesený zástupci koaličních klubů jako novou předlohu, bude se hlasovat podle § 72 odst. 1, bod 4 o této předloze, teprve pokud tato předloha nebude přijata, bude se hlasovat o původním návrhu, a to po jednotlivých bodech, včetně pozměňovacích návrhů, které k nim byly předloženy.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Krausovi. Táži se, zda si ještě někdo přeje v diskusi vystoupit? Pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Já se omlouvám, ale problém je v tom, že návrh, jak jsem jej slyšel teď, byl podán zároveň jako celkový návrh a zároveň jako pozměňovací návrh. Pokud nechceme o témže návrhu hlasovat dvakrát, hlásil bych se k tomu, abychom jedním usnesením si stanovili způsob hlasování a tím se vyhneme těmto procedurálním nejasnostem.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP