Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, v úvodu své zpravodajské zprávy bych chtěl připomenout obsah činnosti patentových zástupců, kterých se týká předložená vládní novela zákona ve sněmovním tisku 27.
Ve smyslu § 2 a následujících paragrafů stávající i nově navržené zákonné úpravy patentoví zástupci zajišťují, prosazují a obhajují individuální práva občanů České republiky, cizinců a právnických osob ve správních řízeních, ve kterých se jedná o ochranu průmyslově právního vlastnictví. To znamená, že jde o patenty na vynálezy, o osvědčení na užitné vzory, zápis ochranných známek a označení původu výrobku, šlechtitelská osvědčení i osvědčení na způsob prevence, diagnostiky a léčení lidí.
V těchto správních řízeních jsou protistranou vždy státní ústřední orgány a v převážné míře je to Úřad průmyslového vlastnictví. Je zcela logické, že každý, kdo vyžaduje služby patentového zástupce, u něj předpokládá, že je na těchto orgánech nezávislý a může tak objektivně zastupovat a bránit zájmy svého klienta. V tom je smysl odborné služby patentového zástupce. Platí, že odbornou způsobilost prokazuje adept na patentového zástupce úspěšným vykonáním odborné zkoušky před zkušební komisí Úřadu průmyslového vlastnictví. Je to záležitost odborná a jistě nikdo nenamítne, že je svěřena ústřednímu státnímu orgánu tohoto oboru.
Aby ale patentový zástupce dále již zůstal na tomto úřadu nezávislý ve své činnosti, je zřízena komora patentových zástupců, která vede jejich rejstřík, má povinnost zapsat do tohoto rejstříku každého zájemce, který splní zákonem stanovené podmínky. Tedy nezáleží na komoře, zda chce nebo nechce někoho do rejstříku zapsat. Komora dále má své volené orgány, které vykonávají samosprávné a disciplinární pravomoci. Tak je to dosud a nyní se podívejme na novelu zákona, jak nám ji vláda předkládá.
V prvé řadě novela převádí vedení rejstříku patentových zástupců z komory na Úřad průmyslového vlastnictví. Dále odebírá komoře povinné členství všech patentových zástupců, zavádí dobrovolné členství v komoře, odebírá postavení předsedy komory, do jehož rukou každý patentový zástupce skládal slib a předává tuto pravomoc předsedovi Úřadu. Odebírá komoře disciplinární pravomoci, které zřejmě nepsané přejdou z komory na Úřad. Novela dále mění dosavadní komoru patentových zástupců, jak zmínil již pan ministr, na samosprávnou stavovskou organizaci sdružující patentové zástupce. Já dodávám: jen některé, kteří se dobrovolně rozhodnou stát se jejími členy a snášet navíc její případné disciplinární pravomoci. Lze právem předpokládat, že pokud bude vedení takto koncipované komory na své členy profesně a disciplinárně náročné, zůstane v komoře ze členů pouze toto vedení.
Shrnu-li to, co jsem dosud uvedl, musím konstatovat, že z fakticky nezávislého patentového zástupce na Úřadu průmyslového vlastnictví, proti kterému při práci pro své klienty stojí, se navrženou novelou patentový zástupce stává závislým na Úřadu a podle mého názoru ztrácí velkou většinu svého postavení a smyslu pro své klienty. Zvláště závažné by bylo přijetí předložené novely pro zahraniční přihlašovatele, kteří musí být povinně zastupováni českým patentovým zástupcem a kterých bylo např.. v r. 1995 4,5krát více než českých přihlašovatelů. Těžko by je naši zástupci přesvědčili o své důvěryhodnosti a svobodymyslnosti, když mají být podřízeni ve výkonu své činnosti Úřadu, proti kterému své klienty zastupují a jejichž práva mají bránit. Doporučuji navrženou novelu zvážit i z tohoto mezinárodněpolitického hlediska, protože by mohla způsobit značné potíže.
Vzhledem k tomu, že navržená novela zákona podle své důvodové zprávy vychází z usnesení vlády č. 333 ze dne 15. 6. 1994, jehož nedílnou součástí jsou teze ke sdružování v profesních komorách, nabízím vládě, aby zvážila jeho další platnost. Mohli bychom se časem dočkat dalších novel zákonů, podle kterých by např. daňoví poradci a auditoři byli podřízeni ministerstvu financí, advokáti ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi soudu, event. státnímu zástupci apod.
Je možno dále uvést, že navržená novela způsobuje rozpor s § 41 obchodního zákoníku, a to v tom, že činí patentové zástupce závislými na Úřadu průmyslového vlastnictví a tedy při zastupování před tímto Úřadem v soutěži s advokátem mu ubírá (cituji) právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu. (Konec citátu.), neboť advokát je podle zákona o advokacii č. 85/1996 Sb. na úřadu zcela nezávislý, i když zde vykonává stejnou činnost jako patentový zástupce.
Je možné uvést i nesoulad navržené novely s čl. 42 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - TRIPS - podle níž se Česká republika zavazuje, že strany budou mít možnost být zastoupeny nezávislým právním zástupcem.
Dámy a pánové, mám-li charakterizovat předloženou vládní novelu zákona o patentových zástupcích, musím uvést, že vláda Poslaneckou sněmovnu žádá, abychom
1. zrušili patentovým zástupcům statut svobodného povolání,
2. odňali jim zřejmě monopolní samosprávu,
3. uvalili na ně zřejmě liberální státní dozor,
4. podřídili je tomu orgánu, u něhož a proti němuž mají klienta zastupovat, tedy Úřadu průmyslového vlastnictví.
Sděluji vám, že v souvislostech, které jsem uvedl, jsem se přihlásil do obecné rozpravy, ve které hodlám vystoupit s návrhem na zamítnutí předložené novely zákona.
Na závěr své zpravodajské zprávy seznamuji Poslaneckou sněmovnu s rozhodnutím č. 9 předsedy Poslanecké sněmovny z 9. srpna 1996, podle kterého navrhuje přikázat vládní návrh změn a doplňků zákona č. 237/1991 Sb.. o patentových zástupcích, ve znění zákona České národní rady č. 14/1993 Sb. - sněmovní tisk 27 - k projednání hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vymětalovi za přednesení zpravodajské zprávy. Mám zde před sebou přihlášku do rozpravy pana poslance Vymětala a poté se připraví pan poslanec Prokop.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za udělené slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ve vazbě na to, co jsem řekl ve zprávě zpravodaje, navrhuji podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby Poslanecká sněmovna předložený vládní návrh změny zákona o patentových zástupcích - sněmovní tisk č. 27 - zamítla. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Poslední přihlášený je pan poslanec Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já pocházím z opačného pólu politického spektra než můj předřečník, a přesto nemohu utajit, že i já mám poměrně velmi vyhraněně kritický postoj k návrhu zákona, tisk 27, tedy zákona o patentových zástupcích, lépe řečeno jeho novely.
Vím, že existují celé řady materiálů, které kolují po sněmovně, kterými se na nás obrací komora patentových zástupců či různé jiné profesní organizace sdružující patentové zástupce, ve kterých zaznívají argumenty, které tady můj předřečník také zmínil. Vím také, že existuje dvojí vyhraněný přístup k existenci profesní samosprávy k pravomocím komor. k povinnému či nepovinnému členství. Vím, že vláda v tomto směru přijala usnesení, kterým hodlá změnit polohu profesních komor v podstatě v něco, co velmi zhruba bych mohl definovat jako občanské sdružení neboli dobrovolnou asociaci lidí, kteří na základě společné profese se rozhodli se sdružovat a nějakým způsobem regulovat výkon této profese.
Můžeme mít na to názor, jaký chceme. Ale já se ptám, jaký je důvod, aby veřejnoprávní normou se reguloval výkon funkce takového sdružení, jakým je komora patentových zástupců v navrhovaném znění. Ta má totiž jedinou pravomoc, a to vyloučit svého člena. Potom se ptám, z jakého důvodu existuje v zákoně vůbec zmínka o této komoře.
Pokud přijmeme tuto filozofii, není jediného důvodu, aby se jiným než obecně platným předpisem, např. zákonem o sdružování občanů, který upravuje způsoby sdružování v občanských sdruženích, nějakým způsobem regulovala také funkce a provoz takovéto komory.
Domnívám se, že vláda by si měla ujasnit svůj postoj. Připouštím, že existují oba názory, připouštím jejich legitimitu, sám osobně se domnívám, že profesní samospráva není až tak výrazným rysem korporativismu, jak se to někdy ze strany vlády prezentuje, ale prosím, budiž. Jestliže většinový názor bude takový, že povinné členství a pravomoci, které komory v současné době mají, není žádoucím prvkem, pak nevidím jediného důvodu, aby byly upraveny speciálním zákonem. Proto bych si dovolil navrhnout vrátit tento návrh zákona vládě k přepracování, k ujasnění si pozice, protože takto to není ani prase, ani pes. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Prokopovi. Slovo má pan poslanec Holub, připraví se pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Holub: Vážená paní předsedající, vážení přítomní, dovolte mi na začátku se přiznat, že jsem autorem a spoluautorem 11 přihlášek vynálezů, takže o dané problematice něco vím. I když si myslím, že se u mne nejedná o konflikt zájmů.
Novela, zákona je vám tady nepřesně stavěna jako konflikt mezí patentovým zástupcem a úřadem. Problém je v technické oblasti. Např. předmět vynálezu musí obsahovat určité prvky světové novosti. Tady jde čistě o technickou záležitost, zda světová novost existuje nebo neexistuje. Na její existenci nic nemůže změnit sebelepší patentový zástupce nebo jeho sebevětší konflikt s úřadem.
Jen pro pořádek, abychom si byli vědomi rozsahu problému: Členy komory jsou desítky osob - je to maximálně 140 a něco osob. Nechci to bagatelizovat, ale abyste věděli, o čem hovoříme.
Myslím si, že v tomto případě jde jednoznačně o přístup na trh. V současné době se ročně podává u nás něco kotem stovek přihlášek vynálezů z České republiky, ale řádově tisíce přihlášek vynálezů ze zahraničí. Tito přihlašovatelé mají povinnost mít před úřadem českého zástupce. Tady jde o konflikt, že komora si chce jednoznačně udržet monopol na těchto zhruba 6,5 tisíce zahraničních přihlášek. Děkuji vám za pozornost.
Navrhuji, abyste pustili návrh do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Holubovi, slovo má pan poslanec Ullmann, připraví se pan poslanec Jičínský.
Poslanec Josef Ullmann: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, pan poslanec Prokop položil této sněmovně otázku, na kterou se domnívám, že je poctivé zkusit najít odpověď. Ona není tak jednoduchá a možná ji nenajdeme úplně, nicméně jistý nástin bych k tomu rád přidal. Zeptal se, jaký je důvod regulovat výkon komory a zároveň hovořil o samosprávě.
Zdánlivě má logiku co říkal, ale když se na to podíváme blíže, je to vlastně velmi jednoduché. Samospráva jako jakýsi správní prvek, který se týká mne samého, má logický důvod tehdy, když se týká těch, kdo v podstatě do samosprávy mají co mluvit. Pak to nemá chybu. V okamžiku, když vznikne nějaké uskupení, které má přímý vliv ať už na to, kdo dostane zakázky, že k tomu nikoho jiného nepustí atd., tak je to o něčem jiném.
Já bych použil příklad jiný. Máme tady komory, které se zabývají výstavbou. Jedna je Komora architektů, jedna je Komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě (nevím přesný název). Mohli bychom říci - ano, je to čistě profesní záležitost. Já jí z celého srdce přeji, aby mohla zcela svobodně vykonávat vlastní samosprávu, ale pak nesmí být povinna, protože jinak vystavujeme společnost - protože tato komora na společnost bezpochyby má vliv - nikoliv nějakému volenému orgánu, kterým je např. parlament, ani jinému orgánu, kterým je např. vláda, tedy plošnému orgánu, ale jakési skupině, která je samosprávou jisté podmnožiny, a tato podmnožina potom ovlivňuje společnost. Mně se to jeví dokonce jako nemravné.
Vidím tady dvě možnosti. Buď tedy - ano, bude něco povinného, ale pak to nebude vykonávat samospráva. To je možné. Nebo bude něco samosprávného, a pak to nebude mít automaticky bez výjimky plošnou působnost. Avšak sloučit tyto dvě věci dohromady je principiálně špatné a já to dokonce vidím jako nemravné. Znovu používám toto slovo.
To není správné. Já se nemohu jako potenciální investor obrátit dnes na nikoho jiného než na člena komory, o které nic nevím, do jejíhož rozhodování nemám jak zasahovat, kde vůbec nevím o tom, proč toho či onoho přijala či nepřijala. To je špatně.
Já vím, že v případě té komory, kterou teď projednáváme, se nejedná o tak rozsáhlý soubor. Je to soubor daleko menší, ale jde o tentýž princip, a ten by neměl být lidmi, kteří si chtějí zachovat pocit, že hájí svobodu, prosazován, z jednoho prostého důvodu, protože takto koncipovaná komora může brát svobodu těm ostatním. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Ještě než dám slovo panu poslanci Jičínskému, přihlásil se s faktickou poznámkou pan poslanec Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, paní předsedající. Myslím, že nejsme až v tak velkém rozporu, ale moje otázka a důvod, proč já jsem navrhl zákon vrátit, spočívají v něčem jiném. Nechci argumentovat tím, o čem jste hovořil. Já jen tvrdím, že nevidím jediného důvodu takovéto veřejnoprávní regulace spolku, který nemá žádné kompetence. O nic jiného mi nejde.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji poslanci Prokopovi. Slovo má poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, vážené shromáždění, mám jen malou poznámku. V této konkrétní otázce samozřejmě dochází ke sporu o určité obecnější principy představ, jak se bude vytvářet naše společnost. Je přirozené, že k těmto rozporům dochází. Jde mi nyní o trochu jinou věc. Je samozřejmé, že tyto věci spadají do našeho suverénního rozhodování jako Parlamentu České republiky, ale bylo by dobře - a platí to i pro další podobné předlohy - kdyby se k tomu připojoval jistý přehled toho, jak tyto věci jsou řešeny dejme tomu v zemích Evropské unie. Ne proto, že bych chtěl za každou cenu unifikovat to, co unifikovat není nutné, ale proto, aby se zvyšovala jistá obecná úroveň znalostí, na základě které o určitých otázkách rozhodujeme. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Přihlásil se ještě pan poslanec Holub.
Poslanec Josef Holub: Vážená paní předsedající, vážení přítomní, já chci připomenout, že pokud se chceme přít o principy, tak jsme si vybrali úplně špatný příklad.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Holubovi. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Brožík. Uděluji mu slovo.
Poslanec František Brožík: Vážená paní předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych v krátkosti předložil stanovisko poslaneckého klubu sociální demokracie k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 237/91 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR 14/93 Sb., jak nám byl předložen ve sněmovním tisku 27.
Vládní návrh se zabývá pouze změnou zákona o patentových zástupcích ve smyslu zrušení profesní samosprávy tohoto povolání a podřizuje ho státní správě, vykonávané Úřadem průmyslového vlastnictví, což je nevhodné z titulu permanentního střetu zájmů klienta patentového zástupce.
Snížení kvalifikačních předpokladů z povinného vysokoškolského vzdělání na středoškolské snižuje jinak obecně zvyšované požadavky na růst vzdělanosti v jiných profesích.
Návrhem novely zákona by byli rovněž patentoví zástupci hospodářsky znevýhodněni ve srovnání s dalšími vykonavateli tzv. svobodných povolání tím, že by nemohli zahrnout komorové členské příspěvky do svých provozních nákladů.
Z návrhu novely zákona nevyplývá řešení etické stránky činnosti patentových zástupců, kteří nebudou členy komory. Zákon neukládá vytvoření např. disciplinární komise na Úřadu průmyslového vlastnictví, ani žádný jiný mechanismus, který bude rozhodovat o porušení profesní etiky patentového zástupce a o trestu z tohoto porušení.
Po vyčerpávající zprávě kolegy zpravodaje Vymětala i jeho návrhu na zamítnutí v prvním čtení tohoto zákona připojuje se poslanecký klub k tomuto návrhu. V případě, že by tento návrh neprošel, připojí se poslanecký klub k návrhu, který už vznesl pan poslanec Prokop, to znamená v souladu s § 90 odst. 2, aby sněmovna vrátila návrh navrhovateli k přepracování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Protože se do rozpravy dále nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Nyní prosím pana ministra hospodářství, pokud si přeje vystoupit se závěrečnou řečí, aby tak učinil.
Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, z celé rozpravy, kterou jsem pozorně poslouchal, mi vyplývá, že patrně dochází k nepochopení jedné zásadní věci. Já bych chtěl, aby poslanci se podívali přesné na § 2 navrhované novely a na jeho první větu "patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc". To není legislativní činnost. Právě v § 3, odst. 2 je napsáno, že tyto činnosti patentových zástupců se nebudou dotýkat toho, co vytváří advokacie. Jde pouze o odbornou činnost, nejde o výkon advokacie, čili legislativní činnost při řízení, které vzniká.
Myslím, že z toho všeho vzniká určité nedorozumění v pohledu nato, koho sdružuje Komora patentových zástupců.
Jsem přesvědčen, že navržená novela nijak nepředepisuje, jak se má komora sdružovat, jen žádá komoru, jakým způsobem má vést své členy, aby mohl úřad státní správy, který má dozor nad touto problematikou, mít přesný přehled.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Dámy a pánové, prosím o klid ve sněmovně.
Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Proto bych prosil poslance, aby zvážili právě tuto podstatnou náležitost a propustili tento tisk ke druhému čtení, kde je možné určité detaily ještě doladit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Schneiderovi. Slovo má pan poslanec Vymětal jako zpravodaj k tomuto bodu.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, průběh diskuse mě nepřesvědčil, že bych měl změnit své stanovisko. Pan kolega Prokop hovořil ve stejném smyslu jako zpravodajská zpráva. Pokud jde o stanovisko pana poslance kolegy Holuba, že jde o přístup na trh, že komora má zájem mít monopol na tisíce zahraničních přihlašovatelů, obdobně hovořil kolega Ullmann, že je nemravné mít povinné členství - domnívám se, že k tomu je možno postavit také otázku obrácenou. Domnívají se snad tito kolegové, že je nemravné, aby patentoví zástupci skládali odborné zkoušky monopolně u Úřadu průmyslového vlastnictví? Je taktéž nemravné, že klient si může vlastně vzít jako svého odborného poradce pouze odborně zkoušeného patentového zástupce a že si nemůže vzít svého zástupce, který nemá tuto problematiku odborně odzkoušenou? Že by měl klient mít možnost vzít si kohokoliv a tím vlastně ponížit celé profesní postavení těchto patentových zástupců? Domnívám se, že takto otázky stavět nelze.
K tomu, o čem hovořil ve svém závěrečném slově, pan ministr Schneider, že patentový zástupce poskytuje pouze odbornou pomoc, myslím, že i takto nelze stavět otázku, protože jinak by k tomu nebylo třeba vydávat samostatný zákon. Jde o vysoce odbornou záležitost, jak říkal pan kolega Holub, technickou záležitost, odbornou záležitost, posuzování světových parametrů atd. A to chce odbornou profesi.
Takže suma sumárum v rozpravě byly předloženy návrhy na zamítnutí návrhu, byl předložen návrh na vrácení k přepracování vládě a byl předložen návrh na postoupení do druhého čtení a přikázání výboru. Nebylo konkretizována. ale pan předseda sněmovny navrhl hospodářskému výboru.
Myslím, že je nutno dát hlasovat v pořadí - zamítnutí návrhu, vrácení k přepracování návrhu a postoupení výboru hospodářskému. To je všechno.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji. Dříve než přistoupíme k hlasování, vzhledem k tomu, že mám dojem, že stav ve sněmovně se trochu změnil, všechny vás odhlašuji a žádám vás, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami. V tuto chvíli budeme hlasovat.
V rozpravě padly - jak označil pan zpravodaj - návrhy na vrácení a předložení návrhu navrhovateli k dopracování a návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Podle logiky věci dám - pokud nejsou žádné připomínky - hlasovat nejdříve o tom, že předložený návrh se zamítá. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 89, které právě zahajuji.
Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona?
Kdo je proti zamítnutí tohoto návrhu zákona?
V hlasování pořadové číslo 89 z přítomných 184 poslanců hlasovalo pro 98, proti 75. Tento návrh byl přijat.
To znamená, že vládní návrh, kterým se mění a doplňuje zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb., byl v prvním čtení zamítnut. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodajovi.
Ještě, než přistoupíme k zákonu č. 26, dávám slovo panu poslanci Maňáskovi, který se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Jaroslav Maňásek: Pane předsedající, dámy a pánové, v hlasování zákona č. 88 jsem hlasoval pro. Ve výsledcích jsem uveden jako proti. Výsledek hlasování ovšem nezpochybňuji, ale žádám opravu zápisu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pokud jsem pochopila správně, řeč pana poslance byla určena především pro stenozáznam. Děkuji.
Dámy a pánové, prosím o klid ve sněmovně.
Budeme pokračovat bodem 26 schváleného pořadu schůze, kterým je
28.
Vládní návrh zákona o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
(sněmovní tisk 28) - prvé čtení
Tento vládní návrh uvede z pověření vlády ministr hospodářství pan Jaromír Schneider, kterého prosím, aby se ujal slova.
Dámy a pánové, chtěla bych vás ještě jednou a ještě o něco důrazněji požádat o to, abyste zachovali klid v sále. Případná sdělení, která chcete učinit pro své kolegy, můžete učinit v kuloáru a ne zde.
Prosím pana ministra.
Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Paní předsedající, dámy a pánové, je vám předložen návrh zákona o technických požadavcích na výrobky. Také tento návrh zákona byl již projednáván v předcházejícím volebním období. Uvádění výrobků na trh je spojeno s administrativními povinnostmi výrobců a dovozců. Vymezení těchto povinností je dosud obsaženo v právních předpisech s původem v centrálně řízené ekonomice. Tehdy tyto předpisy spolu se závaznými technickými normami a působením státního zkušebnictví tvořily součást centralizovaného systému, kterým se stát snažil určovat i jakost výrobků.
Přes výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních letech při jejich liberalizaci a odstraňování beze změny pojetí celého systému, již dále pokročit nelze. Další liberalizace je přitom nezbytná, jak z hlediska vytvoření náležitého klimatu pro podnikání, tak i z hlediska usnadnění zahraničního obchodu. Proto byl předložen vládní návrh zákona o technických požadavcích na výrobky, který má zejména nahradit dosavadní zákony o českých technických normách a o státním zkušebnictví. Návrh, který je podstatným zásahem do právního řádu České republiky, vychází ze zásady, že stát musí především určovat i podstatné rámcově definované technické požadavky na výrobky, omezené na ochranu veřejného zájmu na zdraví a bezpečnosti osob a ochranu majetku, a to formou nařízení vlády, jimiž bude regulace vlastnictví výrobků provedena způsobem odpovídajícím praxi evropských států a aby k tomu byly zabezpečené i potřebné prostředky. Těmi jsou jednak soustava nezávazných českých technických norem plně harmonizovaných s mezinárodními a především evropskými technickými normami, a jednak systém posuzování shody výrobků a požadavků s platnými technickými předpisy a technickými normami, které v souladu se v zahraničí vžitou terminologií posuzují se jako shoda. Pro zabezpečení posuzování shody je navrženo vytvoření rámce soustavy autorizovaných a akreditovaných osob, které na rozdíl od dosavadního stavu, nejsou uvažovány jako orgán státní správy.
Návrhem se rovněž zavádí pojetí, že především ten, kdo chce výrobky vyrábět nebo dovážet, tedy uvádět na trh, musí znát soudobý stav technických poznatků vyjádřený zejména v českých technických normách a znát i rizika spojená s užíváním výrobků a principy ochrany před nimi. Proto je v návrhu jednoznačně stanovena povinnost výrobců a dovozců uvádět na trh jen bezpečné výrobky s vymezením kritéria bezpečnosti těchto výrobků.
Na to navazuje povinnost distributorů prodávat jen takové výrobky, o kterých mají prokazatelné ujištění o shodě vlastností výrobků s technickými předpisy.
Návrh tedy stanoví přehledně a obecně srozumitelné povinnosti všem článkům dodavatelského řetězce a stanoví i velmi citelné sankce při porušení těchto povinností. Je tedy navržen účinný způsob ochrany občanů-spotřebitelů před nebezpečnými výrobky. Dozor nad plněním těchto povinností je návrhem svěřen již existujícímu orgánu České obchodní inspekci, kterou návrh vybavuje potřebnými pravomocemi.
Důslednější dozor nad trhem a tím i důslednější ochrana občanů tak bude zabezpečena bez dalších nároků na posílení státní správy. Touto realizací návrhů bude dosažen výchozí stav plně srovnatelný s obecně uznávanými podmínkami liberální ekonomiky a budou vytvořeny nezbytné právní podmínky pro plnění čl. 85 evropské dohody a tím tedy i pro zapojení České republiky do vnitřního trhu Evropské unie.
Navržené pojetí plně odpovídá principům obsažených v "Bílé knize" komise Evropských společenství, která je součástí předpřístupové strategie přidružených zemí střední a východní Evropy, a toto pojetí bylo také kladně posouzeno konzultanty Evropské unie.
Doporučuji proto Poslanecké sněmovně přijmout předložený návrh zákona o technických požadavcích na výrobky, tisk č. 28, k dalšímu projednávání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Schneiderovi. Nyní vám oznamuji, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Václava Exnera, kterého prosím, aby se ujal slova.