Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi a oznamuji vám, že v této chvíli se do rozpravy k tomuto zákonu nikdo nepřihlásil. Vidím první přihlášku od pana poslance Václava Franka, kterému dávám slovo.
Poslanec Václav Frank: Paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, jistě máme všichni v paměti, že zpočátku letošního roku se pod záštitou české společnosti pro životní prostředí konala velká a rozsáhlá diskuse odborníků právě k návrhu zákona o odpadech, postoupeného vládou České republiky parlamentu. Celé více než čtyřhodinové jednání v té době bylo ve znamení rozsáhlé kritiky návrhu zákona o odpadech, byť někteří účastníci zjevně lobovali za producenty odpadů. Tehdy se konstatovalo, že k přípravě návrhu nebyl připuštěn ani resort ministerstva zdravotnictví, že návrh ignoruje platné zdravotní předpisy. Návrh byl i označen za odporující praxi zemí Evropské unie, zejména ve vztahu ke zrušení programů odpadového hospodářství a absenci zákazu ukládat na skládky jiný než zbytkový odpad a možnosti ukládat na běžné skládky i horniny kontaminované atd.
Říkám to proto, že je to postup, který vzdaluje legislativu České republiky od Evropské unie. Mnohé předpisy Evropské unie jsou i přeloženy nepřesně a mají pozměněný význam a nejsou sladěny ani kódy odpadů a jiné. Návrh svým způsobem ani nevytváří ucelený základ hospodaření s odpady, ani nevytváří významnější tlak na minimalizaci vzniku odpadů a na využívání odpadů jako druhotných surovin.
Podle mého názoru je neúnosné a v rozporu s praxí zemí EU, že návrh ručí právě programy odpadového hospodářství. Domnívám se, že nadměrná liberalizace odpadového hospodářství a dále již zmíněné nedostatky v legislativě a pomalé učení se pracovníků státní správy nejen, že znemožňují jejich efektivní funkci, ale vedly i k vybudování cca trojnásobku kapacit skládek ve srovnání s potřebou, jež dál zesiluje tlak na souhlas s dovozem odpadů za účelem jejich zneškodnění a k vybudování nejméně dvou typů spaloven nebezpečného odpadu na Olomoucku, jež jsou dnes využity na 5 - 10 %, protože nemají co spalovat.
Říkám to i proto - a i důvodová zpráva o tom hovoří - že obce budou kontrolovat, zda budou odděleně třídit občané jako fyzické osoby a podniky jako právnické osoby. Domnívám se, že to je svým způsobem iluzorní. Rovněž se mi nejeví zcela solidní ekonomické úspory v ukládání popílku ve výši zhruba 0,5 mld Kč ročně. Stejně iluzorní může být i vykazování vytříděných nebezpečných odpadů a druhotných surovin z komunálního odpadu. Jde o opatření podle mého názoru a zkušeností téměř nekontrolovatelné. Možná, že se na mě budete dívat všelijak, ale domnívám se, že i osvobození obcí od poplatků za uložení komunálního odpadu po vytřídění nebezpečného odpadu a druhotných surovin je podle návrhu tohoto zákona v rozporu se zásadou, že znečišťovatel prostě platí. Za vhodnější řešení považuji pohlížet na komunální odpad jako na odpad nebezpečný, pokud obec nezajistí vytřídění jeho nebezpečných složek. Tím by byla zainteresovanost obcí na vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu mnohem vyšší a myslím, že i efektivněji zajištěna.
Co tedy dělat? Předně, po rozsáhlé kritice ze strany odborné i ekologické veřejnosti - a pan zpravodaj to zde naznačil - poslanci předchozího parlamentu utvořili odbornou komisi, která provedla v návrhu zákona řadu zlepšení. Podle mých subjektivních odhadů se negativa a pozitiva návrhu téměř vyrovnala. Důležité bylo, že rozšíření zákazu dovozu za účelem zneškodnění i na účel spálení, neboť spálení či jiné tepelné využití odpadu by mohlo Českou republiku změnit na jednu velkou spalovnu Evropské unie.
Doporučuji, až bude zákon přiřčen k dalšímu projednávání, abychom tyto úpravy využili.
Přesto mi dovolte naznačit tři základní defekty tohoto návrhu zákona, a to je zrušení programu odpadového hospodářství, plná liberalizace dovozu druhotných surovin - mám na mysli onen zelený seznam, a navržená jen symbolická regulace odpadů žlutého seznamu. kde je i mnoho druhů nebezpečného odpadu. Nicméně lze očekávat, že při projednávání v určených výborech dojde k dalším změnám v tomto návrhu zákona a já sám se přimlouvám, protože vím, že jde o zákon potřebný, aby Poslanecká sněmovna jej doporučila nejen výboru pro životní prostředí, ale i hospodářskému a dalším, ale zejména aby ho podpořila v cestě do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Frankovi a protože se do rozpravy už nikdo nepřihlásil, rozpravu uzavírám. Pan ministr Skalický má možnost se vyslovit jako předkladatel. Vidím, že o to nemá zájem. Slovo má tedy pan zpravodaj poslanec Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, v rozpravě - sami jste slyšeli - byl jediný účastník pan kolega Frank. Jiný návrh než ten, co jsem dával jako doporučení, nezazněl. čili pouze znovu zopakuji - navrhujeme sněmovně doporučit návrh zákona, tisk 31, do druhého čtení a přikázat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Vzhledem k tomu, že si troufám pochybovat, že je ve sněmovně 175 poslankyň a poslanců, všechny vás odhlašuji a žádám, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.
Nyní přednesu návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Má někdo jiný návrh? Není-li tomu tak, přistoupíme k hlasování pořadové číslo 92.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování č. 92 - z přítomných 176 poslanců pro hlasovalo 156 poslankyň a poslanců, proti 16. Toto usnesení o přikázání výboru bylo přijato.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak jsem avizovala v samém začátku dnešního jednání, je třeba abychom dokončili rozjednané body ze včerejšího večera. Vzhledem k tomu, že se dostavil pan ministr Dlouhý, můžeme přistoupit k těmto bodům. Jedná se o body 21 až 24.
Prvním bodem je bod
23.
Vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu
zboží a technologií podléhajících mezinárodnímu
kontrolnímu režimu
K tomuto návrhu byla včera ukončena rozprava a nyní má možnost vystoupit za předkladatele pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Po něm poprosím pana poslance Miroslava Grégra, který je zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu zákona.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Jenom připomenu, že jsme absolvovali včerejší diskusi. Na základě výsledků této diskuse bych vás chtěl znovu požádat o propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a slovo předávám zpravodajovi, panu poslanci Grégrovi.
Poslanec Miroslav Grégr: Včera za velice malého počtu a nepozornosti poslanců jsem k tomuto návrhu zákona vyslovil své pozitivní stanovisko. V rozpravě vystoupil pan poslanec Vymětal, který rozporoval některé paragrafy s tím, že rozhodnutí zamítnutí je prvoinstanční, není možný k tomu rozklad, odvolání. Je tedy odkázáno na soudní řízení. Dále že účastníkům řízení nelze nahlížet do spisů. Důvody jsou uváděny pouze v obecné poloze.
Pan ministr Dlouhý zde zdůvodnil shodnými mezinárodními předpisy, kdy některé důvody nelze zveřejňovat.
Dále vystoupil kolega poslanec Melčák, který hovořil o tom, že chybí harmonizační klauzule s tím, že tento nový zákon odpovídá předpisům Evropské unie. Námitka byla, že samozřejmě tento důležitý zákon se netýká pouze Evropské unie, ale má charakter celosvětový, je akceptován všemi průmyslově vyspělými zeměmi.
Pan poslanec Holáň doporučil rozšíření, a sice postoupit tento návrh zákona do druhého čtení, usnesením ho přikázat i zahraničnímu výboru.
Další závažné připomínky nezazněly. Zdůraznil jsem včera, že se jedná o významný zákon, potřebný. který jednoznačně stanoví kritéria pro dovoz vyspělých technologií a pro vývoz vyspělých technologií včetně zbrojní techniky.
Rozhodnutím č. 9 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 9. srpna 1996 bylo navrženo sněmovně, aby přijala usnesení, kterým by zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům - sněmovní tisk č. 21 - přikázala k projednání hospodářskému výboru sněmovny. Rozšiřuji toto o doporučení přikázat ho rovněž k projednání i výboru zahraničnímu.
Jako zpravodaj pro první čtení se k tomuto rozšířenému návrhu připojuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Melčák a pan poslanec Vymětal.
Poslanec Miloš Melčák: Paní předsedající, dovolte mi, abych navázal na včerejší informaci pana ministra Dlouhého - nechci diskutovat, pane ministře. Vy jste říkal, že tento zákon, jak pan zpravodaj uvedl, nepodléhá tomu, aby byla uvedena harmonizační klauzule.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já vás musím upozornit, že vaše slova patřila do rozpravy. V této chvíli lze reagovat pouze na proceduru, např. na přikázání jednotlivým výborům.
Poslanec Miloš Melčák: Dobře, omlouvám se.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem ve svém vystoupení v rozpravě přednesl návrh na vrácení k dopracování. Tento návrh má podle jednacího řádu přednost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče, omlouvám se za to. Tím pádem dávám hlasovat nejdříve o vašem návrhu. Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pana poslance Vymětala, že tento návrh se vrací navrhovateli k dopracování. Budeme hlasovat v hlasování pořadové č. 93, které zahajuji.
Kdo je pro to, aby tento návrh zákona byl vrácen navrhovateli k dopracování? Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování č. 93 - z přítomných 189 poslanců se pro vyslovilo 49 poslankyň a poslanců, proti 120. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh zákona hospodářskému výboru. Pan zpravodaj ve své zpravodajské zprávě rozšířil tento návrh, aby tento návrh zákona byl přikázán navíc výboru zahraničnímu. Přednesu tedy návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený vládní návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.
Domnívám se, že návrh o tom, aby tento návrh byl přikázán také výboru zahraničnímu, měl být hlasován zvlášť jako návrh doplňující k tomuto usnesení. Takže dávám hlasovat v hlasování pořadové číslo 94. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro, aby tento návrh byl přikázán výboru hospodářskému? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 94 - z přítomných 189 poslanců se pro vyslovilo 161, proti nikdo. Tento návrh usnesení byl přijat.
Doplňujícím návrhem k tomuto návrhu je, aby návrh byl současně přikázán výboru zahraničnímu.
V hlasování pořadové číslo 95, které jsem právě zahájila, se ptám, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti?
V hlasování č. 95 z přítomných 190 poslanců se pro vyslovilo 179 poslanců, 5 proti. Tento návrh byl přijat.
Schvátili jsme usnesení, že Vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií, podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, byl přikázán výboru hospodářskému a výboru zahraničnímu.
Nyní přikročíme k doprojednání bodu
24.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se
zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění
pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 140/61 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů
K tomuto návrhu zákona byla včera ukončena rozprava, a tudíž má nyní slovo pan ministr Vladimír Dlouhý, který je pověřen předložením tohoto zákona. Po něm požádám o slovo pana poslance Josefa Ullmanna, který byl zpravodajem pro první čtení k tomuto návrhu zákona.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, jen připomínám dnes plné sněmovně, že k tomuto bodu včera byla diskuse minimální, a proto doporučuji propuštění ke druhému čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má zpravodaj, pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, je tomu tak jak řekl pan ministr. Myslím, že můžeme hlasovat o tom, že bude projednání přikázáno hospodářskému výboru této sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Můžeme přikročit k hlasování. Přednesu nyní návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 96. Je tu faktická poznámka. Hlasování jsem ukončila.
(Faktická poznámka z pléna: Pan zpravodaj navrhoval přikázání hospodářskému výboru.)
Já se omlouvám, zřejmě jsem se dopustila chyby. Omlouvám se panu ministrovi i panu zpravodajovi. Návrh usnesení zní:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 97. Kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti?
V hlasování č. 97 z přítomných 190 poslanců se pro vyslovilo 170, 0 proti. Návrh tohoto usnesení byl přijat.
Nyní se dostáváme k rozjednanému bodu
25.
Vládní návrh zákona o státním podniku - první čtení
Vzhledem k tomu, že tento návrh byl projednán na včerejším zasedání a byla ukončena rozprava, má nyní možnost vystoupit pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý k závěrečnému slovu. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, k tomuto návrhu zákona včera večer proběhla určitá diskuse. Kolega Štrait vznesl několik připomínek, já jsem na ně krátce zareagoval, nicméně kolega Štrait doporučil, aby tento zákon byl propuštěn ke druhému čtení.
Kolega Hofhanzl požádal, aby byl návrh přikázán též zemědělskému výboru k projednání.
Říkám otevřeně, že jsme se neshodli s kolegyní Kořínkovou ohledně konsistence s legislativou Evropské unie. Já jsem ve svém včerejším vystoupení vysvětlil, že se jedná o poněkud odlišné definice pojmu veřejný podnik tak jak s ním pracuje legislativa Evropské unie a státní podnik tak jak s ním pracujeme v tomto návrhu. Pojem veřejného podniku je širší, upravuje též vztah k podnikům, které jsou v našem slovníku akciovými společnostmi se státní majetkovou účastí, což není problém, který je pokrýván tímto zákonem.
I z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat, vážené paní poslankyně, páni poslanci, o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. O závěrečné slovo prosím zpravodaje pro první čtení, pana poslance Zdeňka Švrčka.
Poslanec Zdeněk Švrček: Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr Dlouhý už vlastně pověděl všechno, co se včera kolem tohoto návrhu zákona odvíjelo. Na jeho upozornění bych rád napravil včerejší chybu. Já jsem řekl, že minulá sněmovna nepustila tento zákon ke druhému čtení. Je to chyba. Pustila jej do druhého čtení, projednával to hospodářský výbor této sněmovny. Shromáždil k tomu dosti připomínek. Některé z nich byly akceptovány, některé ne. Bohužel nezbyl čas na to, aby sněmovna dostala tento zákon ke třetímu čtení, to znamená, aby byl schválen jako takový.
Zazněla tady slova pana ministra, že včera byly vzneseny tři návrhy.
První byl zamítavý návrh paní poslankyně Kořínkové. Vzhledem k uvedenému a vzhledem k tomu, že tato norma je velmi naléhavá a potřebná, nedoporučoval bych tento návrh zamítnout. Podporuji návrh usnesení, aby byl zákon propuštěn do druhého čtení a přikázán hospodářskému výboru.
Jako alternativní dále zazněl návrh paní poslankyně Kořínkové na projednání v zahraničním výboru a návrh pana Čestmíra Hofhanzla na projednání ve výboru zemědělském s odůvodněním, že problematika se bude týkat českého státního podniku Lesy České republiky.
Já nemohu než nechat sněmovnu o těchto dvou doporučeních rozhodnout tak jak byla podána.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodajovi. V tuto chvíli budeme hlasovat o předneseném návrhu, že sněmovna předložený návrh zákona zamítá. Byla jsem požádána o odhlášení všech poslankyň a poslanců, takže vás odhlašuji a žádám, abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 98 o tom, že sněmovna předložený návrh zákona zamítá. Zahajuji toto hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 182 poslanců hlasovalo pro 28, proti 126 poslanců. Tento návrh nebyl přijat.
Ještě dříve než budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona výborům, ráda bych se zeptala předkladatelů návrhu pana poslance Hofhanzla a paní poslankyně Kořínkové, zda v jejich případě se jedná o návrhy alternativní nebo doplňující.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, v mém případě, to znamená přikázat zahraničnímu výboru, se jedná o alternativu doplňující, protože chceme při této příležitosti konzultovat harmonizaci právních podmínek.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. U pana poslance Hofhanzla se taktéž jedná o doplňující návrh. Ještě než přistoupíme k hlasování, přečtu návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.
O tom budeme hlasovat nejdříve, pak jsou dva návrhy doplňující - přikázání navíc výboru zemědělskému a zahraničnímu. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, přistoupíme k hlasování, a to nejprve o přikázání hospodářskému výboru.
V hlasování č. 99, které jsem právě zahájila, se prosím, vyslovte, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
V hlasování pořadové č. 99 se z přítomných 186 vyslovilo 170 pro, nikdo proti. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme v hlasování pořadové č. 100 hlasovat o tom, kdo je pro to, aby tento návrh byl přikázán vedle výboru hospodářského, také výboru zemědělskému. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
V hlasování pořadové č. 100 z přítomných 185 se pro vyslovilo 130, proti 22. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o tom, aby vedle těchto dvou výborů byl návrh přikázán i výboru zahraničnímu. Zahajuji hlasování pořadové č. 101.
Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové č. 101 z přítomných 186 poslanců se pro vyslovilo 88, proti 61. Tento návrh nebyl přijat.
To znamená, že Poslanecká sněmovna přijala usnesení, že přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání v hospodářském a zemědělském výboru.
Nyní, dámy a pánové, přistupujeme k poslednímu rozjednanému návrhu zákona ze včerejšího večera, kterým je bod pořadu
26.
Vládní návrh zákona o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů
Jedná se o sněmovní tisk 56 - prvé čtení. K tomuto návrhu zákona byla včera ve večerních hodinách zahájena rozprava, která nebyla ukončena. Chtěla bych ještě zopakovat, že uvedením tohoto návrhu zákona byl pověřen pan ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý a zpravodajem pro prvé čtení pan poslanec Josef Holub.
Nyní se táži, zda jsou nějaké další přihlášky do rozpravy. Pan poslanec Páv se hlásí.
Poslanec Tomáš Páv: Vážená paní místopředsedkyně a členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, když jsem včera podával písemnou přihlášku do diskuse, hodlal jsem stručně reagovat na - řeknu-li mírně - poněkud nevhodné vystoupení humoristů této sněmovny, ale pan kolega Filip z komunistické strany - jak příznačné - mi v tom zabránil. Chtěl jsem jenom krátce reagovat, chtěl jsem navrhnout přikázání tohoto návrhu zákona také rozpočtovému výboru. Leč získal jsem dojem, že v této chvíli se budu muset tomu věnovat poněkud podrobněji.
Úvodem vám chci oznámit - zejména těm, kteří mě již znají z minulého volebního období, že již nejsem členem dozorčí rady Ústavu jaderného výzkumu a nemám s ním žádné jiné spojení. Nicméně jsem se v tomto ústavu po řadu let zabýval problematikou bezpečnosti jaderných reaktorů a domnívám se, že to mě spíše kvalifikuje k tomu, abych v této chvíli k této věci promluvil. Zároveň si připadám poněkud směšně, když to uvádím, neboť žádný z lékařů tady ještě nikdy neříkat o svých vztazích ke zdravotnictví, když o zdravotnictví mluvil. Myslím, že ovšem jednu věc máme se zdravotníky společnou, a máme to společné také s meteorology, že všichni občané této republiky si myslí, že rozumí počasí, zdravotnictví a jaderné bezpečnosti. A jak mi napovídá kolega, také zemědělství.
Jaderné záležitosti mají navíc v sobě něco mystického. Radioaktivní záření není přístupné naším smyslům, a přesto může poškodit zdraví člověka. Historie využívání a zneužívání jaderné energie je poznamenána apokalyptickými jezdci typu bomby na Hirošimu a Nagasaki, výbuch jaderné elektrárny Černobyl. Plameny a dým, které doprovázejí tyto události, jsou obrazem pekla ve všech náboženstvích, co jich snad svět zná. Zdánlivá iracionalita jevů v oblasti mikrosvěta láká duše emociálně naladěné k vyjádření svého osobního postoje neposvěceného kapičkou vědomostí. Je to zpravidla postoj záporný, neboť nikdo nemá rád pekelné hrůzy. Odtud pramení i celosvětový úspěch protijaderného hnutí, i když nelze podcenit finanční částky, které ve svém vlastním zájmu do těchto iniciativ proudí z uhelných a ropných monopolů.
Včera zde pan poslanec Krejsa vychrlil řadu urážek na adresu ekologických iniciativ vůbec a kolegyně místopředsedkyně zvláště. Na rozdíl od pana Krejsy si ekologických iniciativ vážím, i když s jejich metodami zhusta nesouhlasím a v tomto konkrétním případě nesouhlasím ani s jejich cílem. Jsem si však vědom toho, že tento typ lidského konání nám umožňuje podívat se na problém trochu jinými očima - očima nezatíženýma pragmatismem všedního dne. Celosvětově rozšířené tažení proti jaderné energii mělo však paradoxně opačný efekt, velice významný efekt. Pod tlakem veřejnosti zjitřené akcemi těchto iniciativ se jaderná energetika stala nejbezpečnější, to slovo opakuji - nejbezpečnější technologií pro výrobu elektrické energie v masovém měřítku. Není to vůbec žádné propagační tvrzení, stačí sečíst přímé lidské oběti při dobývání energetických surovin, při jejich dopravě a zpracování včetně vlastní výroby.
Stačí se podívat do severočeské pánve, kolik dalších nepřímých obětí přináší devastace životního prostředí. Konečně dnes již ani není veřejným tajemstvím, ale holou pravdou potvrzenou pracemi, které nelze zpochybnit, že největším globálním nebezpečím pro život na této planetě je emise skleníkových plynů a z toho plynoucí nezvratné změny zemského klimatu. A to ne ve výhledu několika tisíciletí, ale v nejbližších dvaceti třiceti letech.
Bohužel z procesu spalování oxid uhličitý nevyloučíme žádným způsobem a voliči nám nedovolí, abychom zaveleli zpátky na stromy.
V hospodaření s energií máme sice v naší republice, a zejména v naší republice, obrovské rezervy, ale opět rezervy vyčerpatelné a počtvrté bohužel obnovitelné zdroje energie mohou poskytnout pouze lokálně podmíněné doplňkové řešení. Hlavní zátěž bude, ať se nám to líbí nebo ne, ve spalování fosilních paliv a v jaderné energetice. S ohledem na efekty globálního oteplování se svět bude muset obracet zpátky k jaderné energetice.
Hovořil jsem o jaderné energetice jako o nejbezpečnější technologii získávání významného množství energie. To platí ovšem pouze tam, kde využívání jaderné energie je postaveno na solidní legislativní základ tam, kde je podrobeno důkladné státní a veřejné kontrole.
Máme-li tedy nyní v prvním čtení odpovědět na otázku, zda se chceme zákonem o mírovém využívání jaderné energie zabývat, pak tedy odpovídám naprosto zřetelně ano. Otázka druhá je zda tento zákon je nejlepší ze všech možných, na ni je již odpověď složitější. V zájmu objektivity musím konstatovat, že dosavadní legislativa v oblasti mírového využívání jaderné energie je, přesto, že vznikala v dobách hlubokého socialismu, překvapivě kvalitní a svou úrovní srovnatelná s legislativou platnou v zemích na západ a na jih od našich hranic. Ale nejen to. Tato legislativa byla i velice dobře naplňována. U nás by si nikdo nedovolil postavit jaderné elektrárny typu RBMK, což je smutně proslulý Černobyl a i relativně bezpečné reaktory, které se tady staví, reaktory typu VVER byly pro naše podmínky zcela překonstruovány, zejména s ohledem na řídící a bezpečnostní prvky a vlastní stavba probíhala a probíhá zcela podle požadavků programů zajištění jakosti a pod dohledem mezinárodních odborných komisí.
Tato legislativa ovšem měla základní chyby socialistického práva. Řada důležitých ustanovení nebyla součástí zákona, ale podzákonných norem a některé důležité části nebyly upraveny vůbec. Mám na mysli zejména vymezení kompetencí a řešení otázek pojištění, náhrady škod, transportu radioaktivních materiálů, ukládání radioaktivních odpadů atd.
Je o mně známo, že jsem byl odpůrcem některých řešení navrhovaných v pracovních verzích zákona. Řada z nich byla v konečné fázi upravena do podoby všeobecně přijatelné. Za velmi nešťastné však stále považuji to, že se za celé volební období ministerstvu životního prostředí nepodařilo připravit obecný zákon o prevenci a likvidaci havárií. Předkladatelé zákona byli totiž nuceni k jisté improvizaci, která staví jadernou energetiku do ekonomicky nerovnoprávného prostředí, a to přesto, že havárie např. v oblasti chemického průmyslu jsou nejen mnohem pravděpodobnější, ale i mnohem nebezpečnější než prakticky možné havárie v dnešní jaderné energetice.
S tím souvisejí ustanovení, že povinností provozovatelů vzhledem k havarijnímu plánování budou stanoveny nařízením vlády. To umisťuji na samou hranici ústavnosti. Rovněž konstrukce Správy pro ukládání radioaktivních odpadů tak, jak je v návrhu popsána, ve mně vzbuzuje stálé obavy o efektivitu práce takovéhoto zařízení, neboť platnost Parkinsonových zákonů je absolutní.
Žádná z mých námitek však není takové povahy, která by návrh atomového zákona diskvalifikovala z dalšího projednávání a domnívám se, že budeme mít ještě dostatek příležitosti se tímto zákonem zabývat. Máme dobrý základ. Energetická komise a hospodářský výbor věnovaly v minulém volebním období přípravě atomového zákona mimořádnou pozornost. S velkým zájmem a s velkou pozorností bylo nasloucháno odborníkům z praxe a i z panem Krejsou vysmívaných ekologických iniciativ. Každá námitka byla pečlivě zvažována a byl připraven soubor pozměňovacích návrhů, který řešil všechny řešitelné problémy. Tento soubor je připraven a stane se základem další práce.
Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby zákon v prvním čtení schválila a dále doporučuji, aby kromě výboru hospodářského přikázala také zákon výboru rozpočtovému, a to zejména proto, že návrh obsahuje řešení problému pojištění, náhrady škod, financování ukládání radioaktivních odpadů s nemalými dopady do státního rozpočtu.
Domnívám se, že tyto otázky vyžadují odborné posouzení ve výboru, který byl pro jejich posuzování sněmovnou zřízen. Kromě toho je naší povinností, vzhledem k veřejnosti dokázat, že se tak mimořádně důležitým zákonem zabýváme skutečně ze všech stran.
Děkuji vám za pozornost.