Středa 9. října 1996

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Konstatuji, že to byla faktická poznámka, neboť reagovala na průběh rozpravy. Dále se slova ujme pan ministr Dlouhý, připraví se pan kolega Jičínský.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, povinnost mi velí, abych zareagoval na dotaz pana zpravodaje poslance Wagnera, který však zde není. Jen na svou obhajobu bych chtěl říci, že jsem si jeho včerejší projev ještě v noci pečlivě pročetl, ba přímo podtrhal, nenašel jsem tam nikde explicitní dotaz na moji osobu, jsem tam pouze nepřímo zmíněn právě v souvislosti s RVHP, a tak jsem o ní hovořil.

Nicméně rád nyní na jím specifikovaný dotaz alespoň stručně odpovím s tím, že, jak jsem již řekl, předpokládám, že diskuse na toto téma nás ve sněmovně ještě čeká.

Základní zdroje - deficitu nejen obchodní bilance, ale hlavně toho, co je sledováno, tedy běžného účtu, platební bilance - tak základní zdroje jsou dva. Především převis domácí agregátní poptávky nad domácí agregátní nabídkou, což je dáno rozběhnutím hospodářského růstu, a za druhé pokračujícím reálným zhodnocením české koruny při stabilním nominálním směnném kursu již delší dobu.

K tomu teprve jako dodatečné přistupují další faktory podle mého názoru, například už zmíněný faktor recese v těch zemích, které jsou našimi největšími přirozenými trhy.

Dovolím si v této souvislosti vyslovit názor, který možná někteří z vás budou považovat za kacířský. Totiž i kdybychom měli sebezlatější, mám-li to tak říci, proexportní politiku, která by byla mnohem a mnohem lepší a pomohla by našim podnikům, tak jak si třeba někteří přejí - já s řadou těch připomínek nesouhlasím, ale s některými ano a také je budu navrhovat - tak jsem přesvědčen, že by to základní trend a základní záměry ohledně deficitu běžného účtu prostě nezměnilo. Je to dáno - a potvrzují to právě ta mezinárodní srovnání, jak jsem o tom hovořil v předcházejícím vystoupení - asi obecným stavem transformujících se ekonomik.

Znovu říkám, že to neznamená, že to bagatelizuji nebo že bychom se tím neměli zabývat. Naopak, ale řešení potom leží zase v té otázce nikoli proexportní politiky, dokonce nikoli ani obchodní politiky, nikoli protekcionalismu, nikoli v antidumpingovém zákonu, byť se hlásím k tomu, aby byl sněmovnou projednán, přijat a začal být funkční. Řešení leží zase v oblasti fiskální, monetární a především v podpoře domácích úspor tak, abychom byli schopni investiční proces financovat především z domácích zdrojů a abychom přes "deficit běžného účtu" nedováželi z ciziny.

Myslím, že není teď prostor, abychom šli do větších detailů. Vláda se bude těmito otázkami v nejbližších dnech zabývat a věřím, že budeme mít na příštích schůzích sněmovny možnost o tom diskutovat podrobněji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve k předsedovi poslaneckého klubu KSČM. Chtěl bych mu dát v úvahu, aby modifikoval svůj návrh v tom smyslu, aby Parlament mohl pracovat a neztráceli jsme teď čas další hodinovou přestávkou. Myslím, že lze jeho návrhu vyhovět uspořádáním dalšího chodu jednání tak, aby se případné hlasování přeneslo na zítřek a abychom mohli normálně pokračovat. Myslím, že tím klub nebude ve svých právech nijak zkrácen, ale čas Parlamentu je drahý a měli bychom s ním zacházet ekonomicky. To je jedna věc.

Teď k tomu, co říkal pan místopředseda vlády Lux o odpovědnosti a o, řekl bych, z jeho hlediska problematickém pojetí odpovědnosti opozice, jak se to objevilo v jeho prohlášení. Návrh, který podala sociální demokracie, sociálně demokratičtí poslanci ve vztahu k návrhu zákona o státním rozpočtu, je zcela v souladu s jednacím řádem. Samozřejmě tento návrh lze přijmout nebo ho lze odmítnout, lze ho kritizovat, ale kritika by měla být, jak se říká, imanentní, to je vycházet z toho návrhu, z jeho logiky a nepřesahovat. Samozřejmě jsme tu jako opozice, jako koalice, máme tu jisté role. Já osobně jsem měl kritické výhrady k pojetí politiky jako divadla, protože si myslím, že to není scéna nebo hra, po jejímž ukončení lze odejít a chovat se jinak, normálně. Jsme-li odpovědnými politiky, nemůžeme z této hry vystoupit. Prezident republiky u příležitosti udělení čestného doktorátu DAMU měl velmi obsáhlou řeč o vztahu politiky a dramatu a mnohé jeho myšlenky jsou v tomto směru inspirativní. My tu skutečně máme rozdělené role. Opozice má jinou roli než vládní koalice. A bylo by dobře, aby si vládní koalice uvědomila, že tu je jiná opozice, než tady byla do voleb a že tato opozice tuto svou roli bere vážně a odpovědně. To je její odpovědnost vůči voličům, vůči lidu této země. Tato odpovědnost není chápána úzce stranicky a je chápána jako odpovědnost za potřebu nové politiky, kterou v této zemi je třeba zahájit.

A to se týká i nových vztahů Parlamentu a vlády. Ústava má v tomto směru ustanovení obecná či rámcová. My je musíme naplňovat konkrétním obsahem. Ale budeme-li jednací řád chtít vykládat tak, jak to učinil poslanec Benda, pak samozřejmě dosáhneme toho, že Parlament bude paralyzován ve své činnosti, ale to není otázka jen toho, že bude omezena možnost opozice působit a hrát svou roli, ale bude tím znevážena základní instituce této demokracie.

V této souvislosti v diskusi o návrhu zákona o státním rozpočtu respektujme základní úlohu Parlamentu při jeho projednávání a schvalování a respektujme ústavní roli opozice, má-li se u nás opravdu politická demokracie rozvíjet a chceme-li společnými silami dosáhnout politické stability v této zemi.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo už nehlásí, takže rozpravu končím. Teď se s vámi chci poradit, a to s panem kolegou Wagnerem a s panem kolegou Filipem, protože zde zazněly některé návrhy a já si je potřebuji nutně upřesnit. Prosím, aby se dostavil k řečništi pan kolega Filip.

Poslanec Dalibor Matulka: Místo pana kolegy Filipa, který musel momentálně odejít, se hlásí místopředseda klubu poslanec Matulka jen s oznámením, že na návrhu, který podal kolega Filip, náš klub trvá.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Jen od pana kolegy Filipa jsem potřeboval vědět odpověď na tuto otázku: může proběhnout před přerušením, (protože tak zněl váš návrh), závěrečné slovo předkladatele a zpravodaje, nebo navrhujete bod ihned přerušit?

Poslanec Dalibor Matulka: Upřednostnili bychom, aby závěrečné slovo zaznělo až po hodinové přestávce, prostě po ukončení rozpravy. Závěrečné slovo je mimo rozpravu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Současně vás oslovuji za pana poslance Jičínského, který navrhl modifikaci vašeho návrhu. Copak na to?

Poslanec Dalibor Matulka: Tu modifikaci jsem nepostřehl. Mohl byste to, pane předsedající, upřesnit?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Jičínský vás požádal, zda-li byste upravili svůj návrh tak, abychom přerušili na 1 hodinu pro jednání klubů, ale mezitím dále pracovali ve sněmovně. (Poslanec Matulka: S tím se dá souhlasit.) S tím souhlasíte. Prosím pana kolegu Jičínského, aby upřesnil svůj návrh.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Chci svůj návrh formulovat asi tak - a omlouvám se, že možná nebude zcela přesný, protože návrh poslance Filipa nemám před sebou písemně - abychom tedy přerušili jednání o tomto bodu, pokračovali jednáním dalším a večer mohou jednat poslanecké kluby a zítra můžeme ráno jednat o tomto bodu. (Hlasy z pléna.) Proč ne?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je to jiný návrh než zazněl v rozpravě. Nezbývá mi nic jiného, než abych znovu požádal pana kolegu Filipa, resp. v zastoupení místopředsedu poslaneckého klubu, zda i s tímto návrhem souhlasí?

Poslanec Dalibor Matulka: Ano, už jsem řekl, že souhlasíme s tím, co navrhoval pan kolega Jičínský.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, byl zde návrh na hodinovou přestávku na projednání klubů. Je zde modifikovaný návrh, abychom v té přestávce, která je jakoby na jednání klubů, dále jednali.

Když mě necháte domluvit, přednesu stanovisko.

(Hluk ve sněmovně.)

Všechny vás vyvolám, kdo se hlásíte, ale nechte mě domluvit. Je zde modifikace, jakoby skrytá, která chce přerušit jednání tohoto bodu do zítřka do rána, kdy se bude hlasovat. Ano, tak jsou tři modifikace. Ale upozorňuji na to, že žádný z těchto návrhů nezazněl v rozpravě, ale až po ukončení rozpravy. Požádal jsem pana kolegu Filipa, jehož prostřednictvím pan kolega Matulka upřesnil tento návrh, a domnívám se, že ten návrh není hlasovatelný, protože tato úprava byla až po ukončení rozpravy.

Nyní se hlásil pan kolega Mašek, pak pan kolega Gross, pak pan kolega Matulka, pak pan kolega Vlach.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, v tuto chvíli chci požádat, aby byla udělána přestávka na jednání klubu ODA jednu hodinu. Předpokládám, že samozřejmě sněmovna v té době nebude pracovat, jak bývá normálně zvykem.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Kolega Gross se ujme slova.

Poslanec Stanislav Gross: (Z místa.) Nemá smysl.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nemá smysl. Pan kolega Vlach se ujme slova.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Myslím si, že kolega Mašek přednesl určitý návrh. Přicházel jsem také s procedurálním návrhem, jenom nesouhlasím s tím, že procedura se dá návrhy upravovat nebo k proceduře se dá mluvit jenom v rozpravě. Ale to teď není důležité. Vždy jsme respektovali žádosti o přestávku na kluby. S touto žádostí kolegy Maška souhlasím a doufám, že to budeme respektovat i v tomto případě.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan předseda klubu ODS.

Poslanec Milan Uhde: Pane předsedající, vážení, přidávám se k návrhu kolegy Maška. Klub ODS žádá hodinu na přestávku pro jednání klubu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Konstatuji, že vyhlásím hodinovou přestávku. Poté bude následovat závěrečná zpráva předkladatele, poté závěrečná zpráva zpravodaje a uvidíme podle délky těchto zpráv, zda-li budeme moci dnes o tomto návrhu hlasovat.

Sejdeme se v 18.15 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.15 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 18.16 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, skončila hodina, která byla vyhrazena pro jednání poslaneckých klubů a pan kolega Ledvinka mě požádal, abych pro zbytek jednání dnešního dne převzal řízení této schůze. Proto mně dovolte, abych vás všechny pozval do sněmovny a připomenul vám pro pořádek, že jsme přerušili své jednání v okamžiku, kdy byla ukončena rozprava a čekáme na závěrečné slovo navrhovatele a na závěrečné slovo zpravodaje.

Vzhledem k tomu, že se blíží 19.00 hodina, dovolte, abych zopakoval a připomenul situaci, na které jsme se tak nějak dohodli v průběhu dnešního jednání, kdy pan místopředseda Ledvinka navrhl, jako předsedající, jednání dnešní schůze do 19.45 hod. a na základě požadavku zástupce klubu SPR-RSČ, který požádal v tomto kontextu o konec schůze v 19.00 hod. a tak bylo konstatováno předsedajícím Ledvinkou, že schůze tedy skončí v 19.00 hodin.

Nicméně, vzhledem k tomu, že je možné a z určitých signálů, které mám, se zdá být i pravděpodobné, že by nemuselo v čase, který zbývá do 19.00 hodin dojít pouze k závěrečným slovům navrhovatele a zpravodaje a tudíž že by se mohla diskuse, kterou umožňuje náš jednací řád, protáhnout přes 19.00 hodinu. Proto si dovoluji v tomto okamžiku navrhnout procedurálně z tohoto místa to, o čem dnes již bylo sice hovořeno, ale zatím se o tom nehlasovalo, to jest, abychom o bodu, který máme rozjednán a o ničem jiném jednali dnes tak dlouho, i po 19.00 hodině, než bude ukončeno hlasování, které je nutné provést v souvislosti s projednáváním tohoto bodu.

Záleží skutečně na nás, jestli skončíme do 19.00 hodiny, což je možné, ale pokud bychom si odhlasovali v následujících okamžicích, že to, co navrhuji, je možné, mohli bychom jednat i po 19.00 hodině a to tak dlouho, než dojde k závěrečnému hlasování o tomto bodu.

Znovu opakuji, že by se jednalo pouze o tomto bodu, nehledejte v tom nic jiného a v okamžiku, kdy by hlasování skončilo, bude program schůze pro dnešní den ukončen a pokračovat budeme zítra v 9.00 hodin.

Vidím, že je přihlášen dostatečný počet poslanců. Je zde doporučováno, abych vás odhlásil, prosím, abyste se ještě jednou přihlásili a nechám z tohoto místa za okamžik hlasovat ještě jednou o mém procedurálním návrhu, který zhruba zní: dnes budeme jednat o bodu hlasování o prvním čtení návrhu státního rozpočtu i po 19.00 hodině, pokud to bude potřeba.

Zahajuji v tomto okamžiku 139. hlasování a ptám se kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování skončilo, z přítomných 191 poslanců bylo 135 pro, a proti hlasovalo 36 poslanců. Tento návrh byl přijat.

Prosím ministra financí a předsedu vlády Ivana Kočárníka, aby přednesl závěrečné slovo k projednávanému bodu.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především bych chtěl vám všem poděkovat za obsáhlou diskusi, ve které vystoupilo více než 30 poslanců. Myslím, že je správné, že se ve sněmovně při příležitosti projednávání státního rozpočtu diskutují i širší otázky hospodářské politiky. Myslím, že tato tradice začne a bude se dále rozvíjet.

Jsem na druhé straně trochu smutný z toho, že procedurální otázky často zastiňují věcné problémy, které by bylo žádoucí diskutovat - to se týká zejména nejasností kolem jednacího řádu, o kterém, jak mně osobně se zdá, panuje ve sněmovně shoda, že bude třeba jej novelizovat, a to i v paragrafech, které se týkají procedur projednávání státního rozpočtu.

Čili tady bych vřele souhlasil s tím, co říkala paní poslankyně Kořínková, že je třeba celou řadu zákonů prostě doladit tak, aby bylo možné diskutovat celý státní rozpočet vcelku, aby nebyly jednotlivé zákony proti sobě.

Za oblast, která se týká mé působnosti, mohu říci, že jsou připraveny nové zákony o rozpočtových pravidlech, o majetku státu, že jsou připraveny postupy, které se budou dotýkat transformace rozpočtových a příspěvkových organizací. Toto všechno spolu vzájemně souvisí. Tyto zákony by měly být ve sněmovně na počátku příštího roku. Věřím tedy, že v této době se potom vyhneme celé řadě procedurálních kolizí. O jedné z nich hovoří také návrh usnesení, které předložila sociální demokracie dnes v bodě jedna.

Dovolte mi, abych vysvětlil tento problém, protože je kolem něho celá řada nejasností. Jednací řád stanoví v § 102 odst. 2, co všechno sněmovna posuzuje v rámci prvého čtení. V rámci toho, co posuzuje, je tam také řečeno, že posuzuje vztah k rozpočtům vyšších územně samosprávných celků a obcí. Vznikl tady teď problém, zda to, co je v rozpočtu navrženo jako vztah okresních úřadů a obcí k státnímu rozpočtu, je v souladu, nebo není v souladu. Chtěl bych říci, že naše platné zákony, ať už jde o zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o okresních úřadech, stanoví, že dotace do obcí jdou prostřednictvím okresních úřadů. My neumíme v této fázi nikdy oddělit, co přesně jde pro obce a co z toho v některých částech zůstane v okresních úřadech. Protože např. územně vyrovnávací dotace je předmětem jednání okresního shromáždění a teprve na základě výsledků jednání okresního shromáždění dochází k definitivnímu doladění toho, co jde do obcí a co zůstává z toho v okresním úřadě.

Rovněž tak problém, který se týká dotací na některé sociální dávky, je také řešen vlastně až ex post na základě žádostí občanů. Rovněž toto není možné nikdy stanovit přesně dnes tady seshora. I v případě, že budou vyšší územně samosprávné celky, bude tento vztah dán jedním číslem. Vztah k vyšším územně samosprávným celkům a obcím, protože vyšší územně samosprávné celky budou rozhodovat o definitivní alokaci těchto dotací.

Sněmovna loňským rokem přijala určitý precedens, že považuje vztah k rozpočtům okresních úřadů a obcí, jakoby šlo vlastně v tomto případě o vyšší územně samosprávný celek a obce. Toto autoři jednacího řádu sněmovny potvrdili. Já připomínám, že na tomto jednacím řádu pracovala sněmovna a pracovali na něm poslanci jak z tehdejší vládní koalice, tak i z tehdejší opozice. To nebyl vládní zákon.

Tato věc, jednak jako na bázi precedentu, který byl učiněn, jednak na bázi tohoto výkladu, je podle mého názoru plně takto řešitelná, s tím, že akceptuje - jak už jsem řekl - to, že zákony je třeba potom uvést všechny do souladu. Ale to není schopen dnes v krátkém čase udělat nikdo.

Chtěl bych nejprve odpovědět na dva dotazy, které jsem dostal, a potom se vyjádřit k některým základním otázkám a problémům, které zazněly v diskusi. Především jsem dostal dva dotazy. Jeden mi položil pan poslanec Recman a týkal se toho, v jakém zákoně bude to, co až dosud v rozpočtu minulém bylo v zákoně o rozpočtu, a sice jakási garance škod vzniklých z jaderných havárií. Předpokládáme, že tato garance na škody bude obsažena v atomovém zákoně, který zde ve sněmovně ve velmi krátké době budete mít.

Druhý dotaz, který jsem dostal od pana poslance Václavka, zda Ministerstvo financí se zabývá také víceletým rozpočtováním. Ano, pane poslanče, zabýváme se, s tím, že vývoj jednotlivých čísel posunujeme. Nemáme zatím s tím velké zkušenosti, nicméně začali jsme tuto praxi dělat a budeme v ní pokračovat.

Nyní k základním problémům. Především bych chtěl hovořit o vývoji ekonomiky v číslech, která charakterizují vývoj ekonomiky, a odhadech. Budu tak částečně reagovat na to, co řekl pan poslanec Grebeníček, pan poslanec Zeman a další, co se týká redukce (kdybych tady volně citoval pana poslance Grebeníčka) odhadů oficiálními ekonomy, zpomalování ekonomického růstu apod.

Částečně o tom hovořil pan ministr Dlouhý, nicméně mi dovolte, abych připomněl těm paním poslankyním a pánům poslancům, kteří nebyli v této sněmovně v minulém roce, když se projednával návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok, že když si nalistujete čísla, která byla predikována v tomto návrhu rozpočtu, což byl vládní odhad, tak hrubý domácí produkt pro letošní rok byl odhadnut na 4,8%, míra inflace na 9,3%, čili v této souvislosti nejde o žádné korekce odhadů někam směrem dolů.

Jinou věcí je, že někteří ekonomové hovořili na počátku roku o tom, že tempa ekonomického růstu budou větší, že inflace bude nižší apod. Nicméně sami si můžete zkontrolovat v parlamentních tiscích pokud jde o návrh rozpočtu na letošní rok, že toto byla oficiální prognóza, oficiální predikce vlády.

Tato práce s čísly, argumentace s čísly, se týká i jiných makroekonomických indikátorů a jiných údajů. Chtěl bych říci, že se týká i kapitálového účtu platební bilance. V této souvislosti bych prostřednictvím pana předsedajícího rád řekl panu předsedovi Poslanecké sněmovny, že já jsem ve svém úvodním slově neřekl ani slovíčko o tom, že sílí příliv zahraničního kapitálu do naší ekonomiky. Nechť si laskavě přečte ze stenozáznamu, co jsem já o přílivu zahraničního kapitálu řekl.

Pokud jde o kapitálový účet, je třeba si uvědomit, že ve vývoji kapitálového účtu se zrcadlí nejen příliv přímých investic, portfoliových investic, bankovních úvěrů, ale na druhé straně saldo kapitálového účtu je i výsledkem toho, kolik Česká republika splácí do zahraničí svých závazků. V letošním roce je tento kapitálový účet také ovlivněn těmito splátkami. Byl bych rád, aby toto bylo také vzato v úvahu.

Chtěl bych apelovat spíše na to, abychom korektně zacházeli s čísly. Já jsem ochoten vždy - kdykoliv mě o to požádáte - přijít do kteréhokoliv klubu a jednotlivá čísla vysvětlit, ukázat souvislosti. Nebudu se tomu nikdy bránit a nikdy jsem to nečinil.

Za druhé bych se chtěl vyjádřit k tomu (protože zde zaznělo mnoho protichůdných názorů na téma, jestli deficit rozpočtu takový či onaký, zda máme snižovat daně méně či více), jaká je současná fáze naší transformace a co vyžaduje od fiskální a měnové politiky. Je to samozřejmě navýsost odborná věc, která vyžaduje přesnou analýzu příčin, přesnou analýzu následků a na základě toho stanovení odpovídající terapie pro hospodářskou politiku.

To, co jsem vám zde prezentoval ve svém úvodním slově i to, co je v rozpočtu, co charakterizuje základní ekonomické problémy, je plně v souladu s tím, jak vidí celou makroekonomickou situaci naše centrální banka a jak ji vidí i jiné instituce, které monitorují náš vývoj, mezi jinými i Mezinárodní měnový fond, který zde byl na misi podle článku 4 statutu Mezinárodního měnového fondu, který provádí pravidelné konzultace.

Klíčové je, že musíme všichni problémy vidět vcelku, že není možné jeden problém vytrhávat a říci "teď musíme udělat toto", protože to má samozřejmě nějaký účinek v jiné oblasti apod.

Nechci v této souvislosti rozpřádat tuto debatu dále, nicméně musím říci, že vláda musí sledovat tento celek, musí sledovat celkové působení. Jde hlavně o čtyři základní věci. Jde o ekonomický růst, jde o inflaci, jde o zaměstnanost a jde o vývoj naší platební bilance. Nepřeme se o to, kdo je více pro růst, kdo je méně pro růst, ale přeme se o to, jaká je optimální kombinace těchto čtyř klíčových veličin, která zajistí, aby v České republice byla makroekonomická stabilita a podmínky pro vývoj do budoucnosti.

Za třetí - někteří páni poslanci hovořili o tom, že rozpočet je deficitní, někteří hovořili o tom, že rozpočet je přebytkový. Já bych chtěl říci, že rozpočet není ani deficitní ani přebytkový, že rozpočet je navržen jako vyrovnaný a vychází z našich nejlepších odhadů v příjmové části. Informoval jsem rozpočtový výbor o tom, že budu iniciovat pro příští léta vznik jakési odhadní komise pro vývoj příjmů, aby zde nedocházelo k neustálému souboji o to, zda jsou příjmy podhodnoceny či nadhodnoceny, podobně jako to má Spolková republika Německo. V každém případě odmílám, že příjmy jsou podhodnoceny. Mimochodem, kdybych se chtěl opřít o stanovisko nějaké nezávislé instituce, opřel bych se asi o vyjádření již zmíněné mise Mezinárodního měnového fondu, která upozornila, že příjmy jsou značně napjaté. Čili odmítám znovu, že příjmy státního rozpočtu jsou podceněny.

Chtěl bych rovněž odmítnout, že rozpočet je deficitní s poukazem na to, že má být emitováno za 21,5 mld. Kč státních dluhopisů. Jde patrně o nedorozumění. My jsme přijali před časem následující strategii: existující státní dluh, který je zapsán v knihách státních finančních aktiv a pasiv, který činil v r. 1993 163 mld. Kč, budeme nominálně stabilizovat, to znamená, že budeme normálně z výdajů rozpočtu platit úroky, na splátky si budeme pravidelně půjčovat a tento dluh zůstane nominálně ve stejné výši.

Mohu vás informovat - máte to v materiálu -, že předpokládáme, že státní dluh v příštím roce bude činit zhruba 149 mld Kč, čili za tu dobu se mírně snížil. čili ty dluhopisy nejsou na financování výdajů, tyto dluhopisy jsou na splácení úvěrů a braní si vlastně na tu nominální výši státního dluhu. Rovněž toto jsem připraven kdykoliv vysvětlit.

Čtvrtou otázkou, ke které bych se rád vyjádřil, je otázka správy daní a otázka daňových úniků.

Mohu naprosto odpovědně říci, že nikdy jste ode mne neslyšeli, že u nás daňové úniky nejsou. Daňové úniky jsou všude na světě, byly, jsou a budou, jak říká daňová teorie i daňová zkušenost. Jde však v zásadě vždy o to, abychom jak legislativou, tak prací finančních úřadů, celníků atd. zlepšovali práci a minimalizovali tyto daňové úniky.

Chci říci, že veškeré úvahy číselné - a rovněž bych se mohl odvolat na literaturu v tomto směru -, pokud někdo říká, že je tolik a tolik miliard úniků, jak to tady zaznělo apod., jsou vždy arbitrární a nelze je nikdy dokázat, o čemž hovoří i literatura apod.

Chci vás ujistit, že věnujeme trvalou pozornost minimalizaci těchto daňových úniků a kdybych vám měl uvést příklady z poslední doby, jistě si pamatujete na to, že bylo několik novel daňových zákonů, včetně zákona o spotřebních daních, kdy jsme průběžně reagovali na objevivší se chytrosti našich občanů, kteří samozřejmě vymyslí ledacos. Určitě si pamatujete na to - ti z vás, kdo jste tady byli - kdy jsme tady ve sněmovně diskutovali u spotřebních daní otázku přidávání různých aditiv do bezolovnatých benzinů a o využívání spotřební daně, která tam byla nižší. Průběžně toto měníme.

Mohu vás informovat, že např. teď v nedávných dnech se opět objevila jedna forma velmi krásné věci, a sice existuje jakýsi čisticí prostředek Garbopur, který je vyráběn na Slovensku v Leopoldově. Je to směs aktivního uhlí a lihu, která, když se nechá určitou dobu odstát, tak čistý líh se usadí a z tohoto čistého lihu je možno potom produkovat alkohol atd. Toto vše naši celníci zachytili, je tu kolem toho celá fotodokumentace atd. Okamžitě jsme na to reagovali, zahrnuli to do zdanění atd. Mohl bych takovýchto příkladů uvést více.

Snad jedno nebo několik málo čísel za všechny. V roce 1995 proběhlo 200 tisíc kontrol, bylo doměřeno 16 miliard korun doměrků za ten jeden rok, 750 případů bylo předáno orgánům činným v trestním řízení.

Chci říci, že vláda bude projednávat materiál o práci finančních a celních úřadů a že máme připravena další opatření, o kterých vás samozřejmě budeme informovat.

Chci říci jednu věc, která by také měla v této sněmovně zaznít.

Daňové úniky nejsou jenom záležitostí kontrolních orgánů, legislativy atd. Daňové úniky jsou též závislé na chování nás všech jak občanů. Určitě víte všichni, že jsou velmi časté případy, kdy si ten či onen občan nenechá vystavit fakturu apod.

U těchto věcí začíná ten drobný daňový únik a jeho nejvyšší formou, takovou nejrafinovanější i v mezinárodním porovnání, je ta věc, o které mluvil pan poslanec a předseda rozpočtového výboru Wagner - transferpricing, transfer zisku přes nižší ceny mezi mateřskou firmou zahraniční a domácí firmou tady. Mohu vás rovněž ujistit, že toto velmi bedlivě sledujeme. V nejbližších dnech budou jedné takovéto firmě doměřeny daně. Já tu firmu nemohu jmenovat, dokud není daňové řízení ukončeno, pak vás ale seznámím s tím, o jakou firmu šlo. Vytvořili jsme na to speciální tým cenových pracovníků a kontrolních pracovníků z finančních úřadů. Není to jednoduchá věc dokazovat transferpricing, potýkají se s tím všechny státy Evropské unie a Spojené státy americké také. I tam to najdete. Nicméně vytvořili jsme ten tým, máme na to metodu a ten tým na tom bude pokračovat dále.

Jsem trochu skeptický k zavedení registračních pokladen, nicméně jsem otevřen diskusi o této otázce. Zkušenosti zemí, které mají tyto pokladny nejsou přesvědčivé. Chci jenom upozornit, že podle hrubého odhadu pořízení těchto kontrolních pokladen bude představovat částku asi 30 mld korun - abychom věděli, o čem hovoříme. Já v této věci jsem daleko více pro snížení, pokud jde o daň z přidané hodnoty, třeba registračního prahu, který by byl daleko více efektivní.

Čili chci vás ujistit, že to v žádném případě není otázka zanedbávání těchto věcí, permanentně na těchto otázkách pracujeme.

Chtěl bych se vyjádřit také ještě k tomu, co řekl pan poslanec Grebeníček, a sice o tom, že vlastně nejlepší by bylo, kdybychom měli teď rozpočtové provizorium.

Já nevím, pane poslanče, jestli vaše strategie je čím hůře, tím lépe pro tuto zemi, to by jedině mohlo ospravedlňovat tento názor. Myslím si, že rozpočtové provizorium není nikde na světě tím nejšťastnějším řešením, je vždycky výrazem toho, že není možná dohoda o rozpočtu, je to jistým znakem destabilizace země, je to jistým znakem nestability politické.

Rovněž tak nevím odkud je vzato číslo 50 miliard korun, že požaduje Mezinárodní měnový fond na nás přebytek. V životě jsem toto číslo neslyšel od Mezinárodního měnového fondu a tak mám pocit, že jen je tady činěn trochu děs na poslance.

Bylo velmi zajímavé - když už jsem u vystoupení pana poslance Grebeníčka - sledovat na jedné straně jeho výrok o tom, že vlastně to, když mi říkáte, že trhy budou reagovat na destabilitu, že to není pravda, že žádné trhy nebudou reagovat a potom ve vystoupení pana poslance Ransdorfa z téhož klubu, který - myslím dost přesvědčivě - řekl, jak trhy reagují.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou vám chci všem poděkovat za odpovědný přístup k projednání státního rozpočtu v prvním čtení a věřím, že stejné odpovědný přístup u vás zvítězí i při hlasování o tomto rozpočtu. Děkuji vám za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP