Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji ministru spravedlnosti Janu Kalvodovi a ptám se poslance Nováka, zda má doplňující dotaz. Nemá, takže požádám pana poslance Miroslava Sládka, aby se ujal slova ve věci interpelace na ministra Jana Rumla ve věci Moraviapress. Připraví se pan poslanec Rudolf Šmucr, který bude interpelovat ministra Pavla Bratinku.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, už několikrát zde byla zmíněna kauza Moraviapress. Jenom připomínám, že ani minule jsme se nedozvěděli nic konkrétního. Tiskárna Moraviapress byla pověřena vydáním volebních lístků, zároveň tiskla volební materiály pro Občanskou demokratickou stranu před parlamentními volbami v červnu 1996.
Tehdy bylo řečeno, že tato tiskárna byla vybrána díky konkursu - výběrovému řízení. Znovu se tato kauza objevuje v případě tisku sbírky zákonů, znovu v případě tisku volebních lístků do voleb do Senátu a zároveň při tisku propagačních letáků Občanské demokratické strany při volbách do Senátu.
Znovu se ptám - jedná se o tutéž společnost, která symbolizuje už skoro prorůstání státu a strany. Maně se samozřejmě nabízí otázka, kdo z toho co má, ale když se nedozvíme ani ano, ne, zda se jedná o tutéž tiskárnu, pravděpodobně další informace se nedozvíme. Samozřejmě by mě zajímalo, zda i v případě přípravy voleb do Senátu bylo znovu uspořádáno výběrové řízení a kde je možno nahlédnout do podkladů tohoto výběrového řízení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Na interpelaci pana poslance Miroslava Sládka se chystá odpovědět ministr vnitra Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych nejprve říci, že žádná kauza Moraviapress neexistuje, možná snad v hlavě pana poslance Sládka. Mou povinností jako ministra vnitra není zkoumat, jaká tiskárna tiskne propagační materiály Občanské demokratické strany. Nikdy jsem to nezkoumal, zkoumat nebudu a nic o tom nevím. Mě to nezajímá.Mohu vám pouze říci, jakým způsobem byla firma Moraviapress, a.s. Břeclav, vybrána jako tiskárna, která tiskla volební zákony, distribuovala volební zákony, vyhlášky, tiskopisy atd.
Všechny materiály, které se týkaly voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu české republiky. Dovolte mi tedy, abych vás s postupem tohoto výběru seznámil.
Vláda ČR přijala 20. prosince v r. 1995 usnesení č. 782 o organizačně technickém zabezpečení voleb do Parlamentu ČR v r. 1996, do Parlamentu ČR, to znamená, týká se to jak voleb do Poslanecké sněmovny, tak voleb do Senátu. Uvedené usnesení Ministerstvu vnitra uložilo zajistit jak výrobu a distribuci volebních zákonů a vyhlášek s tiskopisy a vzory, tak i výrobu a distribuci hlasovacích lístků prostřednictvím firmy vybrané podle zákona č. 199/1994 Sb. Z charakteru zakázky bylo zřejmé, že jde o specializovanou veřejnou zakázku, kdy plnění může poskytnout omezený počet zájemců. Na základě poznatků a reakce firem na obchodní veřejnou soutěž na zajištění voleb do obecních zastupitelstev v r. 1994 bylo zřejmé, že plnění předmětné zakázky nemůže poskytnout více než 7 zájemců. Proto Ministerstvo vnitra vyzvalo podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 199/94 Sb., k podání nabídky následující firmy: Firma ARBOR, a.s. Sokolov, firma AUGUSTA, s.r.o. Litomyšl, firma DITIS, s.r.o. Ústí nad Orlicí, MORAVIA PRESS, a.s. Břeclav, SEVT, a.s. Praha, SMOZA, s.r.o. Hranice, SVOBODA, a.s. Praha.
Výzva byla doručena všem uvedeným firmám 16. ledna 1996. Jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek se uskutečnilo dne 6. 2. 1996. Komise byla jedenáctičlenná a byli v ní zástupci starostů, přednostů, Ministerstva financí, PSP ČR, ORBISu Praha, tiskárny Ministerstva vnitra a Ministerstva vnitra. Jednání komise probíhalo v souladu se zákonem č. 199/94 Sb., a s jednacím řádem, který komise přijala. Po otevření obálek a kontrole úplnosti došlých nabídek dle soutěžních podmínek obsažených ve výzvě komise konstatovala, že nabídky firem DITIS, AUGUSTA, ARBOR je nutno vyřadit z dalšího hodnocení. Firma SMOZA nabídku nepodala. Při posuzování zbylých nabídek firem SVOBODA, SEVT a MORAVIA PRESS všichni členové komise zařadili firmu MORAVIA PRESS na první pořadí. Firmu SVOBODA zařadilo na druhé pořadí 8 členů komise, 2 členové na třetí pořadí. Firmu SEVT zařadilo 8 členů komise na třetí pořadí a 2 členové na druhé pořadí. Jeden člen komise se hlasování nezúčastnil.
Výsledný návrh komise na pořadí firem tedy byl: na prvním místě MORAVIA PRESS, na druhém SVOBODA a na třetím SEVT.
V souladu s návrhem komise uzavřelo Ministerstvo vnitra jako objednatel a firma MORAVIA PRESS jako zhotovitel dne 26. 2 1996 smlouvu o dílo, v níž jsou specifikovány i termíny tisku a distribuce jednotlivých materiálů. Proti výsledku výběrového řízení nepodaly ostatní vyzvané firmy ani subjekty námitky či stížnosti. To znamená ani jedna z firem se proti výsledku neodvolává, nepodává námitky ani stížnosti. Pokud jde o úkoly vyplývající vybrané firmě ze zajištění materiálů pro volby do Poslanecké sněmovny, je třeba konstatovat, že ke kvalitě plnění či včasnosti nebyly žádné připomínky. Rovněž fakturovaná cena odpovídala smlouvě.
Pan poslanec Sládek ještě hovořil o tisku Sbírky zákonů. Tisk Sbírky zákonů zajišťuje tiskárna Ministerstva vnitra. Firma MORAVIA PRESS na základě výběrového řízení zvítězila jako firma, která distribuuje Sbírku zákonů.
Tolik já vím o firmě MORAVIA PRESS. Pokud pan poslanec Sládek by chtěl také přesný průběh výběrového řízení na distribuci Sbírky zákonů, mohu mu jej buď písemně poskytnout, nebo ho zde uvést před Poslaneckou sněmovnou v nejbližším termínu dalších interpelací. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi a ptám se pana poslance Sládka, kterého vidím kráčet k řečništi, aby položil doplňující dotaz.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, opět nejsem překvapen, protože opět, jak se stalo tradicí u členů vlády, nikdo neodpoví na konkrétní otázku, ale vezme to jaksi ze široka, od lesa a bůh ví od jakého lesa. Takže jenom na závěr jednu větu: Prorůstají tady podivné zájmy soukromého sektoru a státní správy. Děkuji. (Potlesk republikánů.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Rudolf Šmucr se rozhodl interpelovat pana ministra Pavla Bratinku. Ta specifikace je podivná - ve věci užitečnosti, nevím koho, čeho, pana ministra, to se ukáže pravděpodobně za chvíli. Po panu poslanci Šmucrovi má vystoupit pan poslanec Loukota Milan.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, obracím se na pana ministra Bratinku ve věci jeho užitečnosti. Ptám se, jakým způsobem zhodnocuje peníze do státního rozpočtu a co vůbec dělá. Dnes poprvé, co je ve sněmovně, má před sebou nějaký papír. Byl viděn, jak projíždí Prahou s modrým majákem. Zatím však nepadla nikde zmínka o výstupech jeho činnosti, pokud ovšem není tak tajná, že je třeba ji tajit i před zákonodárným sborem.
Pane ministře, budu-li považovat za přesvědčivé vyjádření bývalého ministra financí a nynějšího předsedy vlády Václava Klause, že náš stát je po ekonomické stránce zdevastován vinou komunistů, pak nechápu, jak si můžeme dovolit takový luxus platit ministra, který je nám úplně k ničemu. Takto vyhozené peníze by se mohly užitečnějším způsobem využít na dobročinné účely, jak tak činí SPR-RSČ.
Děkuji za pozornost. (Potlesk republikánských poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan ministr Pavel Bratinka bude odpovídat i na tuto interpelaci.
Ministr Pavel Bratinka: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, byl jsem skutečně trochu překvapen, když jsem se viděl v seznamu zařazen do pořadí interpelací a jediné, co tam bylo, bylo ve věci užitečnosti. Opravdu jsem z počátku nevěděl, jestli se tím míní užitečnost moje, nebo užitečnost poslance, či užitečnost jeho politické strany. Ale jednou jsem interpelován, a proto musím odpovědět.
Jako ministr vlády ČR jsem byl jmenován předsedou či výkonným místopředsedou nebo členem následujících organizací.
Za prvé je to Rada Vlády ČR pro národnosti, což je poradní a koordinační orgán české vlády, ve věcech, které se týkají života národnostních menšin. Tyto menšiny jsou předmětem nebo jejich práva jsou předmětem celé řady mezinárodních úmluv, paktů a doporučení a Rada se má starat o to, aby postup českých úřadů, popřípadě různé typy podpor, které jsou dávány ve prospěch národnostních menšin, odpovídaly těmto mezinárodním úmluvám a závazkům. Podotýkám, že i v předchozí vládě byla tato Rada vedena ministrem vlády bez portfeje panem Igorem Němcem.
Mohl bych pánům poslancům přečíst velmi dlouhý seznam činností této Rady, ale předpokládám, že další poslanci chtějí interpelovat příslušné ministry, a proto vás nebudu zatěžovat. Ale pokud pan poslanec vyjádří zájem ve své odpovědi, tak mu ten seznam činností zašlu - a velice rád.
Druhý orgán, jehož jsem předsedou, je orgán, který byl zřízen zákonem, a to Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Opět bych mohl citovat ze zákona a ze statutu tohoto orgánu dlouhé odstavce, které by popsaly činnost. Chci jen pro účely této odpovědi se zmínit o tom, že tato Rada navrhuje pro potřeby vlády rozpočet státní podpory pro výzkum a vývoj v celkové výši 7,4 mld. Kč. Tato Rada je též orgánem, který má docela velký vliv na činnost Grantové agentury české republiky a samozřejmě na celou řadu dalších orgánů. Schází se jednou za tři neděle. Součástí její činnosti jsou pravidelné schůzky jejího předsednictva a vypracovávání celé řady materiálů pro potřeby české vlády. I tato Rada vlády byla v minulé vládě vedena ministrem.
Dále bych se chtěl zmínit o Vládním výboru pro zdravotně postižené občany, jehož jsem byl jmenován výkonným předsedou. Tento výbor má opět na starosti to, aby se v naší zemi plnila různá mezinárodní doporučení, jejichž smyslem a cílem je usnadnit buď integraci zdravotně postižených nebo alespoň ulehčit jejich osud. Opět jsem připraven panu poslanci odevzdat mnohastránkovou informaci o činnosti a významu tohoto vládního výboru.
Čtvrtým orgánem, jehož jsem předsedou, je Rada pro nadace. Tato Rada vznikla opět jako poradní orgán české vlády již v roce 1992 a jejím hlavním dnešním úkolem je pňpravit pro vládu a tento Parlament návrh na rozdělení prostředků, které byly v průběhu privatizace vyčleňovány za účelem podpory nadací.
Tyto prostředky dosahovaly 1 % akcií při každé privatizaci, především ve 2. vlně. Nominální hodnota tohoto majetku je 2,8 mld. Kč. Tato Rada by měla připravit návrh na způsob, jak tyto prostředky rozdělovat.
Dalším orgánem, jehož jsem byl jmenován předsedou, je Rada pro zpravodajskou činnost. Tato Rada není ničím neobvyklým v demokratických zemích, všude tam vzniká určitá potřeba svázanosti mezi demokratickou politickou mocí a činností zpravodajských a bezpečnostním agentur. I tato Rada má před sebou celou řadu úkolů. 0 některých z nich jsem mluvil i na veřejnosti. Pokud pan poslanec bude mít zájem, mohu je v písemné formě pro jeho potřebu zopakovat.
Za šesté - existuje Vládní výbor pro evropskou integraci, jehož jsem členem. Tento výbor se na svých pravidelných schůzkách zabývá rozhodováním o tom, co by tato země měla učinit na své cestě do Evropské unie, připravuje či předjednává určité materiály pro další rozhodování vlády.
Chtěl bych zdůraznit, že zde mám opravdu mnoho a mnoho stránek, které popisují činnost těchto orgánů. Chci upozornit na to, že informace o těchto orgánech jsou naprosto veřejně dostupné.
Pokud by pan poslanec chtěl slyšet odpověď na narážku, která byla v jeho interpelaci učiněna, na náklady, které vznikají mým ministerským postem, chci odpovědět, že počet mých úředníků, které bylo třeba znovu vytvořit ke stávajícím sekretariátům Rad, činí celkem sedm. Myslím, že to je rekord co se týče portfeje a nepředstavuje to vůbec žádné zatížení státního rozpočtu.
Dámy a pánové, mohl bych použít několikrát zde přijatý způsob dlouhého čtení vyčerpávající odpovědi, ale nechci to udělat, protože si myslím, že interpelace by měly být využívány pro šíření obecných informací, které poskytují odpověď na dotazy vznášené poslanci. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Pavlu Bratinkovi a táži se pana poslance Šmucra, zda-li má doplňující dotaz. Ano, je tomu tak.
Poslanec Rudolf Šmucr: Z odpovědi pana ministra se dá vyvodit jediné: titulů jak v carském Rusku, užitečnost žádná. Pan ministr mě nepřesvědčil.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: I pan ministr má možnost reagovat, chce-li. Chce.
Ministr Pavel Bratinka: Pane předsedo, pane předsedající, já myslím, že je ještě relevantní zdůraznit jednu věc, která není tak známá, jak by si člověk představoval. Jako ministr vlády České republiky neberu žádný poslanecký plat, tzn., že narážka na náklady, které vznikají státnímu rozpočtu tím, že jsem ministrem, také není na místě.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a prosím k řečništi pana poslance Loukotu, který bude interpelovat ministra obrany Miloslava Výborného ve věci zdravotního stavu branců.
Upozorňuji zároveň, že pan poslanec Vrcha se vzdal své interpelace na ministra vnitra Jana Rumla. Další na řadě tedy je a připraví se paní poslankyně Nývltová.
Poslanec Milan Loukota: Vážený pane ministře, velitel 2. armádního sboru, generálporučík František Podešva před nedávnem na tiskové konferenci v Brně prohlásil, že se zdravotní stav branců v České republice stále zhoršuje. Mnozí z branců trpí dle prohlášení pana generála Podešvy civilizačními nemocemi a údajně až 40 % mladých mužů nemůže kvůli tomu nastoupit v termínu k základnímu vojenskému výcviku. Značná část branců nastupuje na vojnu s omezeními, což v podstatě znamená, že některou činnost vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou vůbec vykonávat, např. strážní službu.
Za této situace se vás chci, pane ministře, dotázat, jak se hodlá vám svěřené ministerstvo vůči tomuto jistě ožehavému problému zachovat. Není už nejvyšší čas zabývat se stále intenzivněji profesionalizací armády nebo snad budou zanedlouho do strážní služby nastupovat jen vojáci z povolání?
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Loukotovi. Dříve než se dostaví k řečništi pan ministr obrany Miloslav Výborný, se musím opravit. Skutečnost je následující. Pan poslanec Vrcha se nevzdal interpelace, která byla pod číslem osm určena ministru vnitra Jan Rumlovi, ale té, která je pod číslem deset a byla určena ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi. Chyba byla na mojí straně. Ministr vnitra už je upozorněn, že skutečnost je jiná. Omlouvám se panu poslanci Vrchovi a prosím pana ministra Výborného, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, pane poslanče, v interpelaci jste uvedl, že interpelujete ve věci zdravotního stavu branců, nicméně z obsahu interpelace, kdy jste konstatoval citátem vyjádření bývalého velitele 2. armádního sboru pana generálporučíka Podešvy, spíše vyplývá, že vám jde možná také o to, abych se vyjádřil k otázce profesionalizace armády České republiky. Pokusím se vyjádřit k obojímu, jak k vaší otázce jak hodlá Ministerstvo obrany reagovat na zdravotní stav branců, tak k otázce profesionalizace armády.
Pane poslanče, je třeba s vámi souhlasit v tom směru, že by bylo nejen pro resort Ministerstva obrany, ale pro republiku jako takovou ideální, kdyby každý branec měl perfektní zdravotní stav, aby byl klasifikován zdravotně tak, že by mohl v armádě, do které je povoláván na základě všeobecné branné povinnosti, vykonávat jakékoliv práce.
Je pravdou, že toho ideálního stavu nedosahujeme a jistě rozumíte dobře tomu, že tohoto ideálního stavu nemůže dosáhnout žádný stát na světě a také žádný stát na světě nic takového nedeklaruje.
Zdravotní stav populace ovšem jen stěží může ovlivnit Ministerstvo obrany. Byl bych rád, kdybyste mi svoji otázku, svoji interpelaci, poněkud podrobněji osvětlil, jaké cesty vy vidíte k tomu ideálnímu stavu, jaké cesty by mělo použít Ministerstvo obrany k tomu, aby byl vynikající zdravotní stav branců. Podotýkám, že tyto cesty pravděpodobně nemůžeme nalézt, protože naší povinností je provést řádné odvodní řízení, přezkoumat řádně zdravotní stav branců a není v naších možnostech dbát o zdravotní stav mladých mužů vlastně od jejich dětství, od jejich narození až do odvodu. Mohu vás přitom ale ubezpečit, že aniž bych podceňoval choroby, které se vyskytují u mladé populace, aniž bych přeceňoval všechny okolnosti, které jsou s tím spojeny, že v některých ukazatelích se ve srovnání s předchozími roky zdravotní stav branců zlepšuje. Ale souhlasím s vámi, že pouze v některých ukazatelích a souhlasím s vámi v tom, že není dobře docházíme-li k takovým nepříjemným statistickým zjištěním, která jste v podstatě naznačil, totiž, že se mnoho mladých mužů z různých důvodů nestane vojáky, protože u nich je zjištěno z různých důvodů různé poškození, někdy i jen avizované poškození zdravotního stavu.
Svoji interpelaci jste, pane poslanče, zakončil úvahou, že za této situace by podle vašeho mínění bylo nejvhodnější armádu profesionalizovat. Podotýkám, že vést debatu o profesionalizaci armády je legitimní. Přál bych si ale, aby při takové debatě bylo předloženo více argumentů, než pouze zdravotní stav branců. Zdá se mi tento argument poměrně slabý, ale současně vám mohu sdělit, že ačkoliv tyto debaty nepochybně v našem státě, tak jako v jiných státech se povedou, a ačkoliv budou někteří občané, ba i některé politické strany plédovat za plnou profesionalizaci armády, já se k těmto hlasům nepřipojím a nepřipojí se k nim ani vláda České republiky, jejímž jsem členem.
V této Poslanecké sněmovně bylo předneseno Programové prohlášení vlády na příští 4 roky a vy jste jistě nepřehlédl, že v rámci tohoto programového prohlášení avizuje vláda setrvání všeobecné branné povinnosti a to z dobrých důvodů. Nebudu všechny tyto důvody nyní v této chvíli opakovat nebo sdělovat, protože bych se zřejmě odchýlil od toho, co jste učinil předmětem interpelace, mohu vás však ujistit, že v těch zemích, kde po mnohaletých debatách se stalo, že převážil názor o nutnosti, možnosti, vhodnosti plné profesionalizace armády, se tak opravdu stalo po velmi bedlivém uvažování a nikdy takovým způsobem, že by toto rozhodnutí padlo jakýmsi skokovým nesystémovým krokem. To totiž možné není.
Avšak zachovávání všeobecné branné povinnosti nevylučuje posilování profesionálního jádra armády a zde jsem přesvědčen, že je cesta k tomu, aby armáda tohoto státu byla budována jako armáda nejenom kvalitnější, než dnes, ale armáda velmi srovnatelná s armádami jiných demokratických států. Věřím, pane poslanče, že patříte k těm občanům této země, kteří mají v tomto směru stejný zájem, protože jen takoví občané jsou občané suverénního státu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi obrany Miloslavu Výbornému a ptám se pana poslance, chce-li vznést doplňující dotaz. Je tomu tak.
Poslanec Milan Loukota: Pan ministr Výborný mi de facto položil dotaz, já se cítím být povinen odpovědět. Tázal se mé, co bych já činil v situaci se zdravotním stavem branců. Já nejsem ministrem obrany, proto se necítím být povinován na to odpovídat.
A dále ohledně profesionalizace armády zde padla vaše výtka, že stav branců je poměrně chabý argument. Samozřejmě to chápu, ale ono během interpelací za dvě minuty toho člověk nestačí říci více.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ministr obrany využije svého práva reagovat na doplňující dotaz.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane poslanče, doba, která je vyhrazena k položení ústní interpelace - to oba víme - je dobou, kterou stanoví zákon. V tomto směru nemůže asi ani jeden z nás učinit více, než zákon respektovat, to především.
Pokud jste rozuměl mé odpovědi tak, že já vám kladu dotaz, buďte ujištěn, že to byl dotaz spíše řečnického charakteru. Já ctím zákon a myslím, že by nebylo správné chápat moje řečnické obraty jako snahu člena vlády interpelovat poslance. To by bylo naprosto nesmyslné a já si něco takového neosobuji mimo jiné také proto, že jsem stejně jako vy také poslanec. A dovolte, abych se tady ohradil, já jsem v žádném případě vám nepředkládal nějaké výtky proti vaším sdělením. Myslím, že jsem konstatoval, že je přece jenom z množství oněch argumentů s nimiž pracují ti, kteří si přejí profesionalizaci armády, já mezi ně nepatřím, že z množství těchto argumentů, argument o zdravotním stavu branců je podle mého názoru opravdu tím slabším argumentem.
K otázce zdravotního stavu a odpovědnosti respektive zodpovědnosti Ministerstva obrany za zdravotní stav branců: Pane poslanče, obávám se, že toto by bylo skutečně na delší, nejen politickou, ale i filosofickou debatu, která by musela začít tím do jaké míry má nějaké ministerstvo nést zodpovědnost za zdravotní stav jednoho jedince. Myslím, že kdybych se do této debaty nyní pustil na základě doplňující odpovědi k vaší interpelaci, že bych si nevysloužil z vaší strany ocenění, ale opravdu vezměme to všichni, jak tu jsme ve Sněmovně rozumně: Což může ministr obrany zodpovídat za to, jací mladí muži příjdou k odvodu, zda mají onemocnění to nebo jiné? Jakým způsobem bych já v této věci mohl být činný? Žádným, pane poslanče, žádným.
Ponechávám stranou, že svůj zdravotní stav do značné míry každý z nás ovlivňuje sám. Do značné míry! A nemohu ponechat stranou, že Ministerstvo obrany už podle zákona 2/1969 Sb., v platném znění není tím ústředním orgánem státní správy, který by měl jakoukoliv působnost v opatrování zdravotního stavu těch mladých mužů, popř. žen, kteří se rozhodli vstoupit do armády nebo byli povoláni k plnění všeobecné branné povinnosti. Prostě toto působnost nemá Ministerstvo obrany a kdyby ji chtělo uchopit do svých rukou, postupovalo by protiprávně. Takže budiž tato odpověď takto stručná, pane poslanče.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Výbornému a prosím, aby k řečništi přišel pan poslanec Oldřich Vrcha, který bude interpelovat pana ministra vnitra Jana Rumla ve věci nedostatků v silničním provozu. Připraví se paní poslankyně Nývltová.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, nynější povrchové úpravy vozovek v české republice, které zabezpečuje Ministerstvo dopravy a tím také i na ulici Domamyslická v Prostějově, jsou prováděny postřikem penetračního roztoku a posypem drceného písku. Písek na vozovce zhoršuje bezpečnost silničního provozu tím, že se značně prodlužuje brzdná dráha projíždějících vozidel. Nejen toto, ale z ekologického hlediska se také znečišťuje životní prostředí takovouto technologií.
Jak může vaše dopravní policie kontrolovat vozidla, když dopravní značení například příčného hrbolu na vozovce je umístěno 100 nebo 150 metrů za hrbolem a omezení rychlosti na 40 km v hod. v uzavřené osadě, v daném případě v Domamyslické ulici v Prostějově, rovněž až za nebezpečným úsekem.
Ptám se vás, pane ministře, zda policisté budou postihovat řidiče za porušení dopravních předpisů takto nesmyslně umístěných dopravních značek. Prosím, odpovězte stručně ano - ne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vrchovi. Pan ministr Jan Ruml se chystá odpovědět. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Ano - ne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato interpelace měla spíš směřovat na ministra dopravy, mého kolegu. Policie České republiky ani neupravuje povrch vozovek, ani neumisťuje dopravní značky. Pokud máte pocit, že některá značka je špatně umístěna, dobře, že mi to říkáte, protože mohu iniciovat přemístění jinam. Policii samozřejmě není lhostejné, co se děje na našich silnicích, jak jsou upravovány povrchy, jak jsou rozmístěny značky, signály, světelné semafory a nevím, co všechno. Policii není lhostejné, že dnešní kapacita silnic a vůbec celý komunikační systém je přehlcen zvyšujícím se počtem automobilů. Policii není lhostejné to, že jsme pátým státem na světě z hlediska počtu usmrcených osob na 1 mil. obyvatel, šestým státem na světě z hlediska počtu usmrcených osob na 1 mil. registrovaných motorových vozidel. Toto všechno policii lhostejné není, protože ona má dbát na bezpečnost a plynulost dopravy.
Víte, že v současné době se zaprvé vybudovává zcela nový komunikační systém, hlavně dálniční, staví se různé okruhy komunikační kolem měst, atd. Víte, co se děje v Praze, že je tady třeba hledat nějaké vážné řešení. Mimo jiné vláda uložila ministru dopravy Římanovi, aby společně s ministrem vnitra a primátory velkých měst svolal poradu, kde bychom se zabývali dopravní situací ve velkých městech. Víte, že Ministerstvo dopravy připravilo zákon o provozu na pozemních komunikacích. To je technická část tohoto zákona. Ministerstvo vnitra připravuje úplně nový zákon o provozu na pozemních komunikacích, které se týkají způsobu chování na silnicích, dopravního značení a které zachycují lidský prvek v dopravě. Doufám, že zákon bude velmi brzy zpracován. Měl by také znamenat určitou úpravu rychlostí u nás. Uvažuje se o změně rychlosti na dálnici, o změně rychlosti ve městech atd. To znamená, policii toto není lhostejné a samozřejmě si nedovedu představit, že by policista byl tak neinteligentní, že by dával pokuty, jsou-li porušeny předpisy a nerespektovány značky, které jsou nevhodně umístěny. Pokud máte konkrétní případ, předejte mi ho písemně. Budu iniciovat výměnu značek, protože smyslem práce policie není obtěžovat řidiče ani není smyslem práce policie doplňovat příjmy státního rozpočtu, ale skutečně se starat o bezpečnost a plynulost silničního provozu, pokud se týká úzké oblasti, o které hovořil pan poslanec. Děkuji.