Poslanec Rudolf Šmucr: Paní předsedající, dámy a pánové, návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona o Parlamentní stráži, sněmovní tisk 135, je nutnou a oprávněnou reakcí na události vztahující se k 21. lednu 1997. Jak jistě víte, 21. ledna ve 14.30 hodin větší skupina policistů násilím pronikla do prostor klubu SPR-RSČ údajně pro to, aby zatkla pana Lubomíra Votavu.
Při této represivní akci byl fyzicky napaden a následně zraněn poslanec Petr Zajíc, který musel být převezen do nemocnice. Takovéto kroky jsou charakteristické pro náš policejně byrokratický ministát, kde demokracie je pouze módním slovním obratem, který pro většinu řadových občanů nezní přesvědčivě.
Bilancí policejních a strážnických aktivit vůči parlamentní straně Sdružení pro republiku - Republikánské straně Československa je zranění tří poslanců parlamentu. Policejní teror uplatňovaný proti parlamentní straně SPR-RSČ je jasným důkazem toho, že v naší zemi není žádná demokracie. Divný pojem pravdy a lásky prezentovaný Havlem - na jedné straně omilostňovaní vrazi a podvodníci, na druhé straně pronásledování nevinných lidí.
Druhá policejní razie v klubu SPR-RSČ měla za následky zranění dalšího jejího člena a odvlečení pana Votavy, asistenta pana doktora Miroslava Sládka, a to za podmínek překonávajících zběsilost a brutalitu německého gestapa. I brutální gestapo dalo zatčenému možnost se obléci, česká policie nikoliv. Věřím, že nebýt pan Votava republikán, policie a justice by se vůbec nenamáhaly v této věci něco podniknout.
O rozsahu zdevastování klubu SPR-RSČ Policií České republiky se nebudu zmiňovat, nemělo by to žádný význam.
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa znovu protestuje proti tomu, aby byl jakýkoli poslanec Parlamentu České republiky fyzicky napadán příslušníky Policie České republiky.
Ve zprávě ministra vnitra jsou uvedeny takové absurdity, jako např. to, že údajně měl poslanec Petr Zajíc zranit příslušníka policie. Toto lživé tvrzení ministra vnitra vyvrátily televizní záběry, které měli občané České republiky možnost shlédnout. Zprávu ministra vnitra lze chápat jako snůšku lží, nepravd a přebujelé fantazie. Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa je po brutálních zákrocích Policie České republiky nucena chápat tyto kroky tak, že poslanci České republiky jsou rukojmí Policie České republiky.
Požadavek předsedy Parlamentu pana Zemana na zavedení Parlamentní stráže nelze než jednoznačně podpořit, a to z výše uvedených důvodů. Zákon navrhovaný klubem SPR-RSČ je nezbytnou nutností k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost dolní a horní komory Parlamentu České republiky. Suplováni Policie České republiky ve výše uvedených prostorách nejsou po zažitých lednových událostech dostatečnou zárukou, což tyto události jen potvrdily.
Navrhovaná Parlamentní stráž by v České republice nebyla žádnou novinkou. Je všeobecně známo, že velmi čile působí Hradní stráž i Justiční stráž, proto není důvod k pochybnostem o tom, že by Parlamentní stráž měla menší význam.
Předložený návrh zákona o Parlamentní stráži je návrhem po legislativní stránce kvalitním, skýtajícím dostatečné záruky životaschopnosti. Jsem přesvědčen, že tento návrh zákona bude sněmovnou přijat, a to nejen pro jeho kvalitní zpracování, ale především pro potřebnost.
Dále se ještě musím zmínit o stanovisku vlády předloženém dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 18. března 1997 (čj. 3386/97 - ova - tisk č. 135/1). Po prostudování tohoto materiálu jsem dospěl k názoru, že zpochybňující odmítavý postoj vlády k tomuto návrhu zákona vyjádřený v této zprávě vychází z postoje a jednání vlády vůči Sdružení pro republiku - Republikánské straně Československa.. Tento postoj je v zásadě nenávistný, a to pro vlastenecký charakter této strany, jež je překážkou kolaborantským záměrům vlády s cílem morálně a ekonomicky zničit český národ a vehnat ho do područí agresivního Německa, a to navždy.
Odmítavý postoj výboru pro obranu a bezpečnost je postojem, který je pouze ozvěnou negativního postoje vlády České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, projednáváme bod o Parlamentní stráži. Jistě se všichni shodneme na tom, že tato je zapotřebí a měla být zřízena již dávno. Potřebu Parlamentní stráže potvrzuje i nedávné řádění Policie České republiky na parlamentní půdě, konkrétně v poslaneckém klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa..
Při vpádu policistů do tohoto poslaneckého klubu byl policistou dokonce zraněn poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Petr Zajíc, který musel vyhledat nemocniční ošetření a byl několik dní práce neschopen. Toto je varující signál, že se tak poslanci Parlamentu České republiky mohou stát jakýmisi rukojmími Ministerstva vnitra a tím pádem i vládnoucí garnitury, která si tak může vyřizovat účty s nepohodlnými opozičními poslanci.
Toto potvrzuje druhé vtrhnutí Policie České republiky do poslaneckého klubu SPR-RSČ, kdy byl policisty dokonce ukraden přenosný počítač předsedovi tohoto poslaneckého klubu panu dr. Miroslavu Sládkovi, kde jsou uvedeny důležité stranické materiály.
Je tedy nad míru jasné, že Parlamentní stráž musí být zřízena, a věřím, že tento návrh zákona o zřízení Parlamentní stráže podpoříte zvláště v době, kdy Policie České republiky v Parlamentu mlátí opoziční poslance a krade, když je z kuchyně opoziční strany Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Martin Smetana.
Poslanec Martin Smetana: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nyní projednáváme návrh poslance Miroslava Sládka a dalších - tisk 135 - o Parlamentní stráži. Dovolte mi, abych se věnoval úpravám jiných států v této věci. Dovolte mi čerpat ze studie Parlamentního institutu, kterou si myslím, že je nutné zde uvést.
V úvodu bych chtěl říci: Organizace zajištění bezpečnosti poslanců a parlamentních budov je obecně založena na principu oddělení moci zákonodárné a moci výkonné obsaženém v ústavách. Proto většina parlamentů zachovává podřízenost personálu zajišťujícího bezpečnost sněmoven a poslanců předsedovi sněmovny a nikoliv složkám moci výkonné, jak je např. ve státech Belgie, Francie, Německo, Řecko, Japonsko, Španělsko, Izrael.
Povinnost organizovat bezpečnost je obvykle upravena v jednacím řádu komory a uložena předsedovi komory. Většinou je však vlastní výkon funkcí svěřen řediteli nebo vedoucímu, který je jmenován přímo předsedou sněmovny, někdy výjimečně - a to podtrhuji - jmenován vládou.
Nyní jednotlivé státy a jejich rámec úprav. Např. Belgie: Koncepce zajištění bezpečnosti poslanců a parlamentních budov vychází z dodržení zásady dělby mocí, která je obsažena v ústavě. V dvoukomorovém systému je každá sněmovna - sněmovna zástupců a Senát - zvlášť odpovědná za vlastní bezpečnost. Obě sněmovny přijaly podobná usnesení, podle nichž je pravomoc přenesena na předsedu sněmovny.. Na základě tohoto usnesení mají předsedové k dispozici tzv. vojenského důstojníka, který řídí bezpečnostní služby. Důstojník patří k ozbrojeným sborům se speciálním statutem, je postaven mimo podřízenost vojenské hierarchie ministerstva obrany, ale je podřízen předsedům sněmoven.
Je povyšován na základě doporučení předsedů a nikoliv podle vojenské hierarchie. Může zůstat ve funkci i poté, co mu i uplynul věk pro odchod armádních důstojníků do důchodu. V pravomoci bezpečnostních složek parlamentu se uplatňují ve všech budovách parlamentu i poslaneckých kancelářích. Zabezpečení zajišťují 4 kategorie pracovníků. Jsou ubytováni v budovách a dohlížejí na ně v době mimo pracovní dobu a jsou odpovědni zejména za návštěvníky a kontrolují budovu v pracovní době, bezpečnostní strážníci kontrolují vchody, vojenská policie, ozbrojená část bezpečnostní služby vykonává vlastní strážní službu. Podle okolností chrání parlament 30 - 300 osob. Ochrana je organizována v soustředěných kruzích. Čím blíže sněmovně, tím více pravomocí vykonává přímo parlament. V neutrální zóně před budovami se o ochranu stará běžná policie. Výše zmíněná vojenská policie se stará o stálou ostrahu v okruhu parlamentních budov. V případě nebezpečí uzavře vchody a vojenská policie zaujme postavení uvnitř.
Dalším okruhem je pravomoc bezpečnostních strážníků, kteří ověřují totožnost vstupujících. U poslanců, senátorů a pracovníků ověřují totožnost tím, že je poznají. Uvnitř parlamentních budov pracují ve sněmovně občané, kteří dbají zejména na procedurální stránku věci, dekorum, provázejí hosty apod.
Další kruh opět vykonává vojenská policie, která kontroluje veřejné galerie ve sněmovnách. Návštěvníci nesmějí přerušit schůze jakýmkoliv způsobem, pokud se tak stane, musí být vyvedeni. Přestupky spáchané návštěvníky, jsou trestány, na něhož tuto pravomoc přenesli předsedové, a to vězením od 8 dní do 6 měsíců anebo pokutou. Je používáno velmi zřídka.
Posledním kruhem je vlastní sál sněmovny a galerie oficiálních hostů, které jsou pod přímou pravomocí předsedy sněmovny. V případě incidentu předseda přeruší schůzi a dá příkaz, aby vyklidili sněmovnu, a to např. vojenské policii.
Režim ostrahy. Regulace závisí na okolnostech. V běžných případech má personál i jiné osoby, které už byly vpuštěny, přístup téměř do všech prostor. Pokud se situace však zdramatizuje, je zaveden tzv. oranžový plán a přístup je zpřísněn. Ještě přísnější třetí stupeň je zaveden při skutečných ohroženích např. bombě atd.
Posledním stupněm je vyhlášení poplachu.
Vztah mezi komorami. Spolupráce je zajišťována společným bezpečnostním výborem, kterému předsedají předsedové komor. Nicméně praktická spolupráce je zajišťována tím, že bezpečnostní složky jsou podřízeny jedinému veliteli.
Nošení zbraní. Je u určitých složek vojenské policie povoleno i uvnitř budovy. Ve Francii předseda komory jen dohlíží na bezpečnost uvnitř i vně budovy komory. Je oprávněn k přizvání vojenských jednotek v nezbytném případě. Nad uskutečňováním jeho pravomocí dohlíží tzv. kvestoři. Vnější bezpečnost zajišťuje vojenská kancelář vedená generálem, podřízená ve svých funkcích přímo předsedovi Itálie.
Za bezpečnost v sídle komory je odpovědný příslušný předseda sněmovny, který tuto funkci svěřuje kolegiu kvestorů. Ti dávají pokyn generálnímu sekretáři sněmovny zajišťujícímu bezpečnost bezprostředně, a to prostřednictvím odboru přímo podřízenému generálnímu sekretáři. Úkolem zřízenců odboru je zejména kontrola vchodu do budov i ostatní bezpečnostní úkoly uvnitř budovy.
Spolupráce s policií. Jednotka státní policie je jednotka karabinierů pod vedením komandanta, tzv. městská stráž, operují při sněmovnách pod vedením předsedy sněmovny. Nesmějí však vstoupit do sídla sněmovny bez dovolení předsedy. Jejich povinností je zajišťování bezpečnosti a ostrahy komor, zejména z vnějšku, a to při garantování ústavní imunity sídla při své činnosti.
Stav komor, koordinace mezi komorami zajišťuje bezpečnostní výbor.
Německo.. Ústava upravuje povinnost předsedy spolkového sněmu zajistit jeho bezpečnost v čl. 40. Předseda je vykonavatelem pořádku a policejní moci v budově spolkového sněmu. Bez jeho povolení se nesmí konat v prostorách spolkového sněmu žádná prohlídka nebo zabavení.
Jednací řád rozpracovává toto ustanovení takto. Předsedovi spolkového sněmu náleží vnitřní správa a policejní moc ve všech budovách, v částech budov, v nemovitostech patřících pod správu spolkového sněmu podle § 7 jednacího řádu. Policejní mocí se rozumí vše, co jinak náleží polici. Udržování veřejné bezpečnosti a pořádku, právo a povinnost zasáhnout v situaci odporující policejním pravidlům jakéhokoliv druhu obrana před nebezpečím. Tato policejní moc předsedy je v obvodu budov sněmu neomezená, tedy je vyloučena jakákoliv státní policejní moc. Proto se také předseda sněmu označuje jako policejní prezident v obvodu sněmového okrsku. Opatření běžné státní policie, tj. prohlídka, zabavení věci, zadržení, zatčení vyžadují proto souhlas, tj. předcházející svolení předsedy spolkového sněmu. Předseda má právo v rámci policejní moci k prosazení svých příkazů použít personál správy spolkového sněmu, kancléře, odbor zvaný policejní a bezpečnostní služba podléhající i organizační hierarchii správy kanceláře, má k dispozici okolo 130 výkonných policejních úředníků a asi 80 pomocných dveřníků, kteří slouží a kontrolují vstupující osoby. Vstupující osoby jsou kontrolovány, zda nemají zbraně, pracovníci a zpravodajové jsou kontrolováni jen při zvláštních situacích. Pro policejní úředníky spolkového sněmu platí pro výkon policejních pravomocí předpisy trestního procesního práva a přestupkového práva a analogicky služební předpisy práva policejního. Na jejich základě jsou vydány služební pokyny pro policejní službu spolkového sněmu. Policejní úředníci nenosí uniformu, jsou však ve službě ozbrojeni pistolí. Pro zvláštní situace mají k dispozici i automatické pistole. Předseda spolkového sněmu může jako nositel veřejné moci v rámci spolupráce úřadu vyžadovat případně policejní síly, které v okruhu moci předsedy sněmu podléhají jenom jeho pokynům. Vnitřní bezpečnostní služba kromě toho spolupracuje s ochranou příslušných činitelů, která je součástí spolkového kriminálního úřadu. Předseda je též odpovědný za to, kdy je možno udělit výjimku ze zákazu shromažďování ve vymezeném území před spolkovým sněmem.
Spolupráce s policií. Mimo budovy se stará o bezpečnost příslušný útvar policie, k němuž okrsek náleží, např. v Bonnu útvar policie země Severní Porýní, Vestfálsko.
Nošení zbraní je u určitých složek např. policejní úředníci povoleno i uvnitř budovy. Je ovšem zcela zakázáno v zasedacím sále.
Nizozemsko. Bezpečnost budov a osob parlamentu v obou komorách je zajišťována v jednotě s ostatními objekty, které jsou umístěny na stejné místě, jako je rada státu, úřad premiéra, tak, že je vedena jediným velitelem. Nošení zbraní je v budovách zakázáno, a to i bezpečnostními složkami. Polsko: Maršálek Sejmu zajišťuje pořádek a dobré způsoby v budovách Sejmu a vydává příslušné instrukce k nastolení a udržení pořádku dle jednacího řádu Sejmu, a to článkem 11. Podobnou funkci má maršálek Senátu. Realizaci pravomocí zajišťuje tzv. maršálkova stráž, součást kanceláře jednotlivých komor. Sestává z několika oddělení. Oddělení organizace zabezpečení se zabývá plánováním, školeními a zpracováním zpráv. Oddělení ochrany je odpovědné za informace týkající se programu v budovách při zasedáních a schůzích, vydává propustky a registruje osoby přicházející do budov, udržuje pořádek zejména v zasedací síni, zajišťuje ochranu budov a ostatních zasedacích místností, vykonává strážní službu, kontroluje přesun materiálu a peněz, vykonává kontrolu, spolupracuje s policií, Byrem ochrany státu a dalšími institucemi k ochraně osob a majetku. Poslední oddělení se zabývá požární ochranou. Spolupráce s policií. Ředitelé kanceláří zajišťují bezpečnost na základě smluv mezi kanceláří a relevantní službou výkonné moci, tedy policií. Vztah mezi komorami. Pravomoci v bezpečnostních věcech Sejmu jsou maršálkem delegovány na ředitele kanceláře Sejmu, stejně jako na ředitele kanceláře Senátu. Ti je zajišťují ve vzájemné spolupráci, aby nenastaly bezpečnostní problémy.
Rakousko. Předseda Národní rady je oprávněn dle jednacího řádu Národní rady k výkonu všech pravomocí ohledně budov parlamentu a jejich chodu, zejména správy budov, přijímání, úpravy a výkonu nařízení pro zachování pořádku v budovách a pro zachování uměleckých a historických památek. Předseda používá k výkonu těchto pravomocí parlamentní ředitelství, na žádost předsedy je parlamentní ředitelství oprávněno k udržení klidu a pořádku použít podpory Veřejné bezpečnosti. Nehledě na to je oprávněn předseda zaměstnat pro službu v jednacím sále sněmovny vlastní dohlížitele. Přístup do parlamentních budov má pouze ten, kdo prokáže svou totožnost. V budovách je nutno zachovávat důstojnost parlamentu, klid a pořádek. Přístup zvířat kromě psa doprovázejícího slepce je zakázán. Omezeno je použití záznamových přístrojů, magnetofonů a jiných přístrojů, většinou je nutný souhlas předsedy nebo předsedajícího, každý je povinen poslechnout příkazy pořádkové služby nebo požární hlídky. Osoby, které se chovají proti domovnímu řádu nebo na základě něho přijatých příkazů jsou z parlamentu vykázány, při vážném porušení může předseda uvalit zákaz vstupu či podat oznámení. Ke strážní službě jsou povoláni určení zřízenci parlamentního ředitelství. Při vstupu se kromě zjištění identity provádí kontrola zavazadel návštěvníků; pokud mají osoby předměty, které by mohly sloužit k rušení chodu parlamentu, je zakázán vstup nebo je předmět uschován. Kontrola může být prováděna i 11 osob, které mají už vstup povolen. Nošení zbraní. Zakázanými předměty jsou všechny druhy bodných, sečných a střelných zbraní, též explozivní látky. Výjimku mají orgány exekutivy na základě služebních úkolů. Osoby, které mají zbrojní pas, zanechají zbraň v úschově.
USA. Za bezpečnost v každé komoře je odpovědný tzv. speaker příslušné sněmovny. Je to úředník, který zajišťuje a je volen sněmovnou a řídí příkazy speakera. (Zapsáno doslovně.) Pravomoci seržanta jsou srovnatelné s pravomocemi britské Dolní sněmovny. Při výkonu činnosti policejního charakteru řídí seržant kapitolní policii, jednotku, určenou pro ochranu všech budov parlamentu.
Švédsko. Za bezpečnost v Reichstagu odpovídá bezpečnostní odbor, který je součástí kanceláře. Jeho ředitel je odpovědný administrativnímu řediteli kanceláře a administrativní radě, kterou vede předseda parlamentu. Bezpečnost se řídí dvěma zákony, a to zákonem o bezpečnostních opatřeních v Reichstagu a zákonem o bezpečnostních kontrolách na schůzích sněmovny a výborů Reichstagu. Odbor má k dispozici 35 zaměstnanců, z nichž ti, kteří 36 zabývají bezpečnostní ostrahou, jsou cvičeni u policie. Nikdo z nich nemá právo nosit zbraň. Kromě toho jsou používány služby soukromé bezpečnostní služby, která se stará o pořádek ve veřejnosti přístupných galeriích a u veřejných vchodů. Pokud se koná nějaká mimořádná událost, např. velká tisková konference, slyšení apod., je najímán další personál od soukromé služby. Její personál je speciálně vycvičen k těmto účelům. Spolupráce s policií. Bezpečnostní odbor spolupracuje s policií např. při příležitosti státní návštěvy u předsedy sněmovny. Spolupráce také zahrnuje týdenní schůzky mezi vedoucím bezpečnostního odboru a vedoucími vládní bezpečnosti a policií, týkající se možného ohrožení bezpečnosti. V případě ohrožení např. bombou nebo jinými aktivitami sankcionovanými trestním právem v parlamentních budovách přivolá bezpečnostní odbor policii. Při této praxi nevznikají žádné problémy ani tenze ve vztahu obou složek.Velká Británie. Strážní službu zajišťuje v Dolní sněmovně jeden odbor kanceláře Dolní sněmovny, ve Sněmovně lordů jeho funkce vykonává jiný odbor. Jejich postavení je zdůvodněno koncepcí privilegia sněmoven, podle níž je nutné dodržování autonomních funkcí sněmoven, včetně jejich ochrany. Kancelář zastřešuje komise pro Dolní sněmovnu, která dohlíží na práci odborů kanceláře. Celý systém je podřízen speakerovi. Povinnosti odboru jsou jednak ceremoniálního charakteru, dále má odbor odpovědnost za řízení bezpečnosti a přístupu do budov sněmovny a udržování pořádku v budovách. Kromě toho je odbor odpovědný za ubytování a související služby včetně údržby. Při zajišťování bezpečnosti v budovách používá odbor na základě smlouvy některých služeb policie metropolitní. Velitel těchto příslušníků policie je však odpovědný a řízen při své práci tímto odborem, resp. jeho ředitelem pro práci v Dolní sněmovně a ředitelem podobného odboru ve Sněmovně fordů. Kromě toho má k dispozici svůj vlastní personál ceremoniálních dveřníků a osob zajišťujících pořádek ve sněmovně.
Policie nesmí vstupovat do sněmovny v době, kdy sněmovna zasedá. V dolní sněmovně vykonává následující práce této složky: ceremoniální povinnosti včetně přítomných při speakerovi. Zástupce vždy stojí s mečem za speakerem. Tento meč je jediná zbraň, která smí do sněmovny. Zajišťuje, aby s programem sněmovny byl seznámen velitel policie, určený pro budovy Parlamentu. Zajišťuje pořádek a bezpečnost ve sněmovně, v galerii a výborových místnostech v budovách sněmovny, kontroluje přístup a vstup do těchto prostorů a přístup vyhrazený pro poslance, má právo vyvést cizince, který je v nesprávných prostorech, nebo který se chová proti pravidlům. Kontrolu vstupu do budov provádějí civilní zaměstnanci metropolitní policie, nikoliv strážníci. Zajišťuje ubytování a objednávání včetně obsazení místností v budovách, zajišťuje prostřednictvím zvláštního oddělení dohled nad nově stavěnými budovami, což je údržba, topení a jiné. Zajišťuje dohled nad parkovacími službami a dalšími službami, např. prádelna, obchody, služby pro místnosti poslanců a jejich personálu z hlediska efektivního hospodaření. Zajišťuje, aby komunikační služby pracovaly hospodárné. Zajišťuje, aby při vydávání legitimací pro vstup do budov byla zachována bezpečnost.
Vztah mezi komorami. Funkce, které vykonávají přímo pracovníci odborů kanceláře, jsou vykonávány komorami zvlášť příslušnými odbory, které spolu spolupracují. Koordinaci zajišťuje bezpečnostní výbor. Policejní funkce jsou vykonávány ve dvojí podřízenosti, to je oběma komorám, nicméně jediným velitelem metropolitní policie, a je tak zajištěna koordinovaná ochrana objektů a budov. Nošení zbraní uvnitř parlamentních budov není nikomu povoleno, ovšem ozbrojená jednotka policie je připravena k zásahu v blízkosti budov.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, to je vše, co jsem zde pokládal za nutné v této sněmovně sdělit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Krampera. Udílím mu slovo.
Poslanec Zdeněk Krampera: Paní předsedající, dámy a pánové, jak se v současné době zcela jednoznačně v celé své nahotě prokázalo, jsou veškeré prostory budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dnes a denně po celých 24 hodin plně pod kontrolou příslušníků Ministerstva vnitra a příslušníků BIS. Tento stav je z hlediska úvah o fungování alespoň zčásti demokratického parlamentu naprosto nepřijatelný a alarmující. Stručně řečeno, moc výkonná, zastoupená Ministerstvem vnitra a jeho vedoucími představiteli, zcela kontroluje a snaží se ovládnout moc zákonodárnou. A tak si po celé měsíce sám všímám mnoha desítek osob v uniformách i v civilu, které se ve velkém množství pohybují ve všech prostorách Poslanecké sněmovny. Někteří z nich nejsou označeni ani odznakem Policie České republiky.
A tak by mě zajímalo, kdo vlastně tito lidé, kterým z kapes vyčnívají antény vysílaček, vlastně jsou. Za takovýchto podmínek je jasná skutečnost, která se v současné době stává čím dál tím větší realitou, že vládnoucí garnitura vzešla z polistopadového podvodu, reprezentovaná ministrem vnitra Janem Rumlem a jeho nejbližšími spolupracovníky, je schopna, v případě potřeby během několika hodin zlikvidovat celou Poslaneckou sněmovnu. Proto bude třeba pro další chod parlamentu České republiky, který by si měl zachovat svou suverenitu a nezávislost, tyto policejní složky z budovy Parlamentu České republiky odstranit a nahradit co nejrychleji tyto složky speciální parlamentní ochranou, která bude výlučně spadat pod pravomoc Poslanecké sněmovny.
Je absolutně nepřijatelná skutečnost, že Policie České republiky vlastní či jakýmkoliv způsobem obdržela z jakýchkoliv míst magnetické karty, které umožňují vstup do prostor Poslanecké sněmovny i jednotlivých klubů poslaneckých stran.
Za další - jak je možné, že policie vlastní klíče od pojistných zámků ke dveřím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a kanceláří poslanců Parlamentu České republiky? Proto se ptám, kdo tyto duplikáty Policii České republiky přidělil? Jak může poslanec chtít ve své kanceláři vůbec pracovat a zastupovat své voliče, když si nemůže z těchto důvodů ve své kanceláři, která mu byla přidělena, vůbec nic nechat, aniž by nebyl vystaven nebezpečí ztráty veškerých materiálů či jejich zneužití.
Pro všechny výše uvedené důvody je proto nutné přijmout navrhovaný zákon o Parlamentní stráži, a proto vás o to všechny prosím. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Smetana.
Poslanec Martin Smetana: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, podávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu bez ukončení rozpravy, a to do 15.00 hodin.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Musím zjistit, zda v tuto chvíli je ve sněmovně kvórum.
Vidím, že tomu tak zřejmě nebude, takže v tuto chvíli přerušuji ještě před tímto hlasováním jednání a vyhlašuji polední pauzu do 14.15 hodin. Hlasovat se bude potom.
(Schůze přerušena ve 13.29 hodin.)
(Schůze zahájena ve 14.16 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu polední pauzy jsem vás všechny odhlásila a prosím, abyste se znovu zaregistrovati svými hlasovacími kartami. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před vyhlášením polední přestávky byl podán procedurální návrh, a to procedurální návrh pana poslance Smetany na to, aby projednávaný bod - návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona o Parlamentní stráži - aby byla přerušena rozprava ještě před svým uzavřením a to do 15.00 hodin. Pane poslanče, interpretuji správně váš návrh? Ano, je tomu tak. Dám o tomto procedurálním návrhu pana poslance Smetany v tuto chvíli hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové č. 59 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování poř. č. 59 z přítomných 136 se pro vyslovilo 19, proti 84, tento návrh nebyl přijat.
Již zde nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a konstatuji, že zde v rozpravě padly následující návrhy: pan poslanec Vidím a pan poslanec Severa navrhli zamítnout předložený návrh zákona, pan poslanec Vidím na základě usnesení výboru pro obranu a bezpečnost navrhl vrátit předložený návrh zákona navrhovateli k dopracování. O těchto návrzích tedy nyní budeme hlasovat, a to nejdříve o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování pořadové č. 60 a ptám se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování poř. č. 60 se z přítomných 150 pro vyslovilo 81, proti 55, tento návrh byl přijat.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat 21. bodem našeho programu, což je
24.
Návrh poslanců Jiřího Karase a Pavla Dostála na vydání zákona, kterým
se mění zákon č.113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže
Připomínám, že se jedná o sněmovní tisk č. 140 a jeho první čtení, stanovisko vlády máte pod č. 140/1. Prosím pana poslance Jiřího Karase, aby jako jeden ze dvou navrhovatelů tento návrh uvedl.
Poslanec Jiří Karas: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, jsem velice rád, že zahajujeme projednání...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, prosím všechny stojící poslance aby buď usedli, nebo opustili jednací sál. Pokračujte, pane poslanče.