Ano, nerovnováha běžného účtu platební bilance se nedá odstranit jinou cestou než nepříjemným přibrzděním agregátní poptávky. Přibrzdit agregátní poptávku nemůžeme v žádném případě jinou cestou než měnovou restrikcí a než restrikcí výdajů státního rozpočtu. Že měnová restrikce a restrikce výdajů státního rozpočtu nutně zpomalí ekonomický růst, je elementární abeceda žáčka prvního ročníku Vysoké školy ekonomické. Jestli toto Česká sociální demokracie důrazně odmítá, je to dobře slyšet, jsem velmi rád, že to zaznělo až takto bezelstně a jasné,
My odmítáme něco takového, odmítáme se pustit do prorůstové politiky, do zásadního ukončení obezřetné restriktivní politiky centrální banky a odmítáme také přistoupit na expanzivní politiku státního rozpočtu. Toto považuji za nebezpečí největší.
O tom, že ekonomika je křehkým zbožím, nesmírně zranitelným na slova, jsme přesvědčeni všichni, kdo to poslouchat chceme. Používání slovíček jako mexická krize a mexický syndrom jsou slova nesmírně nebezpečná. To, že si je dovolí předseda Poslanecké sněmovny takto používat je důkaz, že tuto věc nepovažuje asi za tak vážnou. Mohu vás ubezpečit, že vláda ji za tak vážnou považuje. Vláda si je vědoma problému deficitu běžného účtu platební bilance, je si vědoma míry, kterou tento deficit může dosáhnout, je si vědoma nezbytnosti tvrdě zasáhnout v momentu, když by tato míra překračovala mez, která je i krátkodobě neúnosná. Toho si vědomi jsme, ale zejména jsme si vědomi toho, že pro vyvarování se jakýmkoli mexickým a jiným syndromům není možno dopustit deficit dvojí paralelní existence deficitu běžného účtu platební bilance a deficitu státního rozpočtu. To je druhá elementární učebnicová poučka, která pravděpodobně autorům antibalíčku sociální demokracie naprosto unikla. Musím říci, že toto si nemůžeme dovolit, toto si tato vláda v žádném případě nedovolí.
Na druhé straně se v textu připravovaném sociální demokracií objevily některé nové jevy. Vystoupili s nimi někteří poslanci sociální demokracie i v předcházející debatě. Považuji to za správné, ale objevuje se kritika subvencovaného exportu ze strany Evropské unie, objevují se návrhy nejen na antidumpingový, ale i na antisubvenční zákon, což je novinka světové legislativy, objevují se kritiky toho, že existují i netarifní překážky pro náš obchod s Evropskou unií.
Chtěl bych se zeptat, kam se poděl onen pověstný eurooptimismus pana předsedy sociální demokracie, který předvádí, když dojede do Bruselu a kritizuje některé z nás. Nikdy jsme neříkali nic jiného než realistické a pragmatické připomínky k chodu vzájemných vztahů mezi naší zemí a Evropskou unií. Takto bych mohl pokračovat.
Všiml jsem si také kritiky České národní banky, kritiky zvyšování povinných minimálních rezerv, kritiky vysokých úvěrů v našich komerčních bankách atd. Jakkoli to bylo v rozporu s tím, co se objevilo v oné úlitbě na začátku, kdy byl panem předsedou Poslanecké sněmovny tak vysoce chválen promyšlený projev pana guvernéra České národní banky.
Jsem opravdu přesvědčen o tom, že přijmout tento antibalíček by bylo obrovským nebezpečím pro tuto zemi, nebezpečím, které nesmíme dopustit a přijmout tuto formu kritiky vládní korekce hospodářské politiky.
Za sebe mohu říci jedině to, že projev pana předsedy Poslanecké sněmovny je pro mne obrovským povzbuzením, obrovskou pomocí, je motivem, argumentem pro zvýšení sebedůvěry a je skutečně pokynem, že si nemůžeme dovolit polevit nejen my, ale všichni ti, kteří to s touto zemí myslí dobře.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslaneckého klubu ODS a ODA.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Do rozpravy jsou přihlášeni páni ministři Kočárník a Dlouhý a o faktickou poznámku požádal pan předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, plně souhlasím s jednou základní tezí pana ministerského předsedy. Je opravdu velké nebezpečí pro českou ekonomiku, jestliže se setkají hned dva deficity, deficit běžného účtu platební bilance a deficit státního a veřejných rozpočtů.
Deficit běžného účtu platební bilance - jak už jsem uvedl - je 8,7 % vůči HDP a pan ministr Kočárník nás dnes informoval o vývoji deficitu státního rozpočtu. Dodal bych jenom, že nás neinformoval o vývoji deficitu místních rozpočtů, o vývoji zadluženosti podniků, včetně druhotné platební neschopnosti, a o některých dalších ukazatelích.
Abych vydržel v rámci dvou minut faktické poznámky, doufám, že se všichni shodneme, že oba dva tyto deficity byly vyvolány nikoli opozicí, ale vládní hospodářskou politikou. A proto přeji panu ministerskému předsedovi hodné sebedůvěry v jeho další práci, protože tu sebedůvěru bude potřebovat a je to prakticky jediné, co mu zbylo. (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr financí Ivan Kočárník a prosím některé permanentní kritiky, aby si přečetli § 60 Jednacího řádu. Děkuji vám.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená Sněmovno, já jsem původně chtěl říci tři poznámky k přednesenému vystoupení pana předsedy Poslanecké sněmovny a České strany sociálně demokratické, pana Miloše Zemana. Část těchto poznámek mi pan premiér vzal, nicméně pokusím se je říci.
Já chci říci, že patřím k lidem, kteří velmi bedlivě vnímají názory všech občanů, všech politických stran, které chtějí řešit problémy naší ekonomiky. Z tohoto hlediska jsem také bedlivě poslouchal - i když jsem tady vždycky neseděl, u televize jsem poslouchal - celé vystoupení pana předsedy Zemana.
První poznámka, kterou chci říci. Připadá mi trochu farizejské dovolávat se autority guvernéra centrální banky, který zde hovořil o tom, že základním zdrojem problémů naší ekonomiky je excesívní neboli nadbytečná domácí poptávka a že je třeba tuto poptávku snížit. Na jedné straně se dovolávat autority guvernéra a na druhé straně celým vystoupením de facto říci, že my tuto poptávku chceme zvýšit. To je obrovský rozpor, který je v celém vystoupení pana předsedy Zemana a který svědčí o jednom, že celková globální strategie v tom vystoupení není ujasněna. Já vím velmi dobře, že pan guvernér se nebude chtít do této debaty zamíchat, protože ta debata má silně politický podtón. Nicméně pokud by měl vystoupit jako ekonom, čistý ekonom, ne tady, ale na nějakém semináři, jsem stoprocentně přesvědčen, že tento návrh, který dále zvyšuje poptávku, musí v současných podmínkách odmítnout. Ale já nechci pana guvernéra vtahovat do těchto debat a omlouvám se mu za to, že jsem i tímto jej do té debaty vnesl. Nicméně si myslím, že je třeba to říci.
Jako druhou poznámku k tomu bych chtěl říci, že všichni, kdo jsme bedlivě sledovali projev pana předsedy Zemana, jsme si všimli jedné věci - a také to pan premiér trošku naznačil, já to řeknu jinými slovy.
Z celého toho projevu je možné nabýt pocit, jako by vláda, centrální banka, stát měly v podmínkách tržní ekonomiky v ruce nabídkovou stranu ekonomiky. Já vám sděluji, že nemají v žádné tržní ekonomice v ruce nabídkovou stranu ekonomiky. Mohou pouze k této nabídkové straně ekonomiky cosi přidávat - tu snížením zdanění, tu tímto či jiným opatřením, ale jediné, co mají v ruce, je poptávková strana ekonomiky. To znamená ať již jde o centrální banku - peněžní zásoba, objem domácích úvěrů apod. - nebo o fiskální politiku, hra s příjmy a výdaji, přebytek nebo deficit, to je jediné, co v podmínkách tržní ekonomiky má v ruce stát. A vyvolávat tady naději, že máme v ruce tuto nabídkovou stranu ekonomiky, je plané. A trošku groteskně v této souvislosti působí, že kdybychom zavedli dovozní přirážku, že jsme schopni působit na naše distributory, prodejce, aby ve svých marších tuto přirážku utlumili. To si z nás snad děláte už všichni legraci, tomu už opravdu nerozumím.
Třetí poznámka, kterou jsem chtěl říci, se týká toho, že je mnoho slov použito k tomu, co všechno je třeba udělat k tomu, aby se řešily problémy naší ekonomiky, a já připouštím, že v dobré víře, neříkám, že je to ve zlé víře. Ale pokud jste dobře poslouchali, tak jak to udělat, co je třeba udělat, tam v devadesáti procentech případů chybí. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslaneckého klubu ODS a ODA.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, připraví se pan ministr Pilip, který požádal o slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, vystupovat třetí znamená škrtnout si některé body po projevech předřečníků. Nicméně mi dovolte, abych se vyjádřil k projevu pana předsedy Poslanecké sněmovny, abych se trošku dotkl konkrétně některých návrhů alespoň tak, jak to čas dovoluje, a které jsou v projevu obsaženy.
Musím však vyjít z jednoho analytického závěru, který pan předseda Poslanecké sněmovny učinil na začátku svého vystoupení. Nevzpomínám si, zda v mluvené části nebo v části čtené či mluvené z hlavy, ale volně mohu citovat, že situace je do určité míry dnes horší, než byla v roce 1989. Bylo to v té první části. Ano, toto zaznělo. Já se domnívám, že tomu tak není. Není za námi spálená země, i když slyším mručení po své levé ruce. (Potlesk.)
Byla to naše politika, naše hospodářská politika a slovo "hospodářská politika" jsme si nikdy nezakazovali. Byla to naše hospodářská politika, která položila základy fungování tržní ekonomiky, která vedla k tomu, že zde byly vytvořeny základy docela solidního hospodářského růstu po dva roky a byla to naše politika, která přivedla tento růst a byla to naše politika, která přivedla solidní makroekonomickou stabilitu, a to nám nikdo nevezmete, i kdyby se naplnily různé krizové scénáře, protože tomu tak bylo a ve svém období to vytvořilo České republice i určité postavení, image a rating z hlediska mezinárodních organizací.
Ano, čelíme zpomalení hospodářského růstu a čelíme deficitu běžného účtu platební bilance. Já slyším v pozitivním slova smyslu připomínky, které diskutují příčiny. Domnívám se, pokud pan předseda Poslanecké sněmovny připomenul kritický podíl 8,6 % deficitu běžného účtu platební bilance na hrubém domácím produktu - alespoň já čerpám z oficiálních čísel, která znám - tak to přičítám nejenom vývoji zahraničního obchodu, který, když se podíváte na čísla a dobře je analyzujete a třeba i graficky si je zobrazíte, tak víceméně se reprodukoval deficit, ale s tím je spojen i jmenovatel tohoto ukazatele, což je zpomalení hospodářského růstu. Souběh vývoje těchto dvou ukazatelů přivedl vládu k tomu, že musí reagovat. Na situaci reagujeme pouze krátkodobě. Reagujeme dejme tomu na vývoj od listopadu, prosince loňského roku. Slyším kritiku, že i já jsem osobně bagatelizoval deficit obchodní bilance, ale znovu opakuji, musíte i tyto krizové signály vztahovat především k tomu, jak se vyvíjel hospodářský růst, neboť to má potom dopad i na druhou část, tedy na příjmovou část státního rozpočtu a na vývoj salda státního rozpočtu.
Slyším tyto připomínky a důvody vidím nejenom v makroekonomické úrovni, ale už jsem se jasně vyjádřil, že vidím naakumulované mikroekonomické bariéry. Ano, toto slyším, ale přesto si nemyslím, nebo dokonce chci jednoznačně říci, že chci plně odmítnout pro mne naprosto absurdní tvrzení, že dnes je situace z určitého hlediska horší než v roce 1989. Není a je demagogie toto tvrdit. (Potlesk.)
Balíček sociální demokracie by bylo možno kritizovat, dokonce bych si dovolil říci, že je spíchnutý horkou jehlou. Dovolím si jednu jeho konkrétní citaci. Ne proto, abych poukázal na možná ne příliš šťastný klad slov. Kdo zpracovává materiály, ví, že toto se stane, ale že v této větě s ne příliš šťastným kladem slov je obsažen základní problém. Cituji 2 části III, odkud vzít zdroje, hned první větu.
Cituji: Hlavním zdrojem úhrady podpory růstu počínaje překlenovacím stabilizačním programem, je růst dosaženým přechodem k prorůstové makroekonomické politice.
Tedy zdrojem úhrady podpory růstu je růst dosažený přechodem k prorůstové politice. Pánové, to je růst natřetí. Ale kde na něj vezmete peníze? (Potlesk.)
Dovolte mi, abych se vyjádřil ke vztahu mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou, když ponechám stranou věci, které já dost dobře nechápu, jak budeme přeorientovávat poptávku, jak budeme přeorientovávat nabídku? Budeme snad přeorientovávat základní signály, podle kterých se orientují subjekty v ekonomice, budeme tedy přeorientovávat strukturu a relativní vztahy v cenách, abychom takto přeorientovali poptávku? Musím říci, že vím, kdo jsou autoři tohoto materiálu ne proto, že bych za nimi seděl, když jej psali, ale poznám jejich rukopis. Někteří učili mě a některé jsem učil já. Ale musím říci, že zcela jednoznačně všichni uznávali, alespoň když mě učili, nebo když jsem učil já je, že je to autonomně daná cenová soustava, která něco přeorientovává a ne omnipotentní centrální plánovač, který nám bude poptávku a nabídku měnit. (Potlesk.)
Chcete snížení agregátní poptávky, hovoříte o dovozní přirážce. Až do 45 mld., je to skoro 8 % dovozu v loňském roce. Ponechám-li problém průchodnosti přes mezinárodní instituce - vrátím se k tomu - tak si musím uvědomit, že to nebude mít pouze přímý dopad, jak o tom hovořil premiér, na jednoho každého občana počínaje nemluvňaty a konče starci, ale že to bude mít i další nepřímé dopady. Vždyť ceny domácích výrobců půjdou nahoru, možná méně, ale půjdou. I když to omezíme jenom na spotřební zboží, půjdou nahoru a bude to mít proinflační efekt. Nebo si snad autoři přejí dokonce zavedení cenových regulací? Proti tomu stojí podpora vědy a výzkumu, vrácení daně z nafty zemědělcům, bytová výstavba plus dalších 5 mld., zrušení daně z úspor fyzických osob, daňové úlevy pro exportéry, vstup do asijské rozvojové banky - sám to podporuji, protože si myslím, že by to přineslo efekt, ale upozorňuji, že je to po čtyři roky za sebou 24 mil. amerických dolarů ročně - vybudování obchodních oddělení, daňové úlevy na dovoz technologií, rychlejší odpisy, zálohy nemocnicím, výkup zemědělských přebytků masa, vytvoření fondu bytové výstavby apod.
Ano, řekněme jasně, že ze zdražení toto všechno chceme zaplatit, ale že to bude mít multiplikační efekt na inflaci a že vůbec nevíme, zda takováto selektivní politika právě tohoto přeorientovávání agregátní poptávky a nabídky, jestli bude mít nějaký efekt. Chcete zvýšení domácích úspor vytvořením důchodového fondu, hovoříte o důchodovém fondu na bydlení, hovoříte o dluhopisech a pokladních poukázkách, ale vždyť přece autoři nebo alespoň doufám, že ti, kteří mě učili, to nezapomněli, a že ti, které jsem učil já, si to ještě pamatují, že existuje tzv. výtlačný efekt v ekonomice, a že to, co může znít lidem, kteří opravdu s tím příliš nepracují, jako evidentní, proč už jsme to dávno neudělali, tak vám říkám právě proto, že to má výtlačný efekt, že někdo jiný to zaplatí zhoršením přístupu k finančním prostředkům. Ono je to v ekonomice prostě tak. Nemůžete z jedné strany brát a z druhé strany chtít, aby tam také bylo.
3. Konflikty s mezinárodními institucemi. To je druhý bod, kde pan premiér mi trochu vzal argument, protože já jsem se rovněž chtěl otázat, zdali chceme vstup do Evropské unie. Už to tady zmínil pan místopředseda vlády Lux ve svém odpoledním vystoupení. Ano, já jsem se na něj obrátil s návrhem, že zpracujeme komplexní návrh, jak oslovit Evropskou unii a otevřít zásadní negociace pro to, abychom získali symetričtější vztah z hlediska obchodních vztahů. Ano, jsem pro, abychom to dělali, ale je nutno to mít jako komplexní propojený návrh tak, abychom na jedné straně ad hoc nezaváděli dovozní přirážku, kvóty, minimální ceny, a na druhé straně abychom neztížili našim exportérům přístup právě na ty relativně už docela solidně otevřené trhy Evropské unie. To zase nemůžete říkat, že ne. Pokud to budeme dělat ad hoc bez apriorního projednávání, tak musím připomenout, že to bude znamenat odvetné opatření z Evropské unie, z WTO a bude to znamenat odvetné opatření proti našim vývozcům, zhoršující přístup na trhy.
Nechci teď zacházet i do minulosti, jak vznikla asymetrie, jaká byla vzájemná odpovědnost. Musím jen připomenout, že prostě je to tak, jak to v současné době je, a musíme to respektovat.
4. Dovolte mi, abych se krátce zmínil o privatizaci. Nechcete privatizovat strategické podniky, banky. O zbytku říkáte, že opatrně, s podmínkou, že bude jasný investiční program, že bude jasná restrukturalizace. Do určité míry ano, ale nemyslím si, že by kdokoli z nás řekl, že chceme hurá stylem privatizovat strategické podniky. Myslím si, že naopak ty kroky, které se připravují především na Ministerstvu financí svědčí o opaku. Zarazila mě ale jedna skutečnost. Hovoříte o vládních úvěrech pro zahraniční investory. Znamená to, že český rozpočet bude financovat zahraniční firmy nebo speciální nabídku? čeho ale? Já jsem vždycky říkal, že česká ekonomika potřebuje přímé zahraniční investice více než je má dosud právě v této situaci, kdy potřebujeme, aby převis na kapitálovém účtu byl schopen alespoň částečné vyrovnávat deficit na účtu běžném. Připomínám krátkodobě, že je to ošidné a má to různě vzájemně propojené efekty. Přímá zahraniční masivní krátkodobá investice většinou znamená také další dovoz, čili i z tohoto hlediska se musím nad těmito formulacemi pozastavit.
5. Měna. Jednoznačně odsuzujete myšlenku devalvace, odvoláváte se na pana profesora Švejnara, ale vždyť on navrhuje dvacetiprocentní devalvaci. Buďme v tomto konzistentní. Podporujete politiku České národní banky, ale požadujete snížení povinných minimálních rezerv. Chcete vytvořit reálnou kladnou úrokovou míru vkladů, snížit úroky na půjčky a hovoříte o prorůstové monetární politice. Kdybychom brali striktně zákon o České národní bance, tak je to v konfliktu s tímto zákonem.
To, co navrhujete pro Českou exportní banku, je dnes možné a jestli se nemýlím, tak zákon, který jsme společně s kolegou Kočárníkem připravili a předložili, tyto věci navrhuje.
6. Přirozené monopoly. Ti z vás, kteří se o to zajímají, vědí velmi dobře, že po obtížné nelehké dvouleté diskusi máme připravenou energetickou politiku, která je odeslána do připomínkového řízení a která myslím bude znamenat zásadní změnu. Dokonce jsem domluven na 11. června s hospodářským výborem nebo s energetickou komisí, že budeme diskutovat na parlamentní půdě. Bude to trvat jistě měsíce, možná několik let, než bude plně zavedena. Je to návrh zásadní změny, umožňující regulaci v energetice.
Musím upozornit, že není přesné hovořit o ziscích a odpisech v energetice. Už i letmý pohled na data ukazuje, že jsou průměrné a zhruba stejné jako jsou průměrné cifry v průmyslu. Jen upozorňuji na daleko větší investiční náročnost energetiky, rozhodování s daleko větším časovým horizontem, potřebu rozhodnutí v těchto letech a pokud si uděláte opravdu dobrou analýzu a pokud vám to vaši lidé udělají, tak energetici, které znám mezi vámi, moc dobře vědí, že česká energetika stojí před nemalými investičními rozhodnutími.
Vůbec už nevím, proč by telekomunikace, energetika, síťové odvětví neměly při rozumné s Evropskou unií konzistentní regulaci být ziskové.
Kritizujete vládní balíček, že nedává podporu exportu, kritizujete škrty, ale na druhé straně chcete snížit agregátní poptávku. Kritizujete omezování růstu mezd, ale sami současně kritizujete růst jednotkových mzdových nákladů. Kritizujete tlak na omezení propojení bank, ale navrhujete nový bankovní zákon, který to vyžaduje.
Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, v žádném případě nechci tvrdit, že situace v naší zemi je bezproblémová. Naopak. Dověděl jsem se z vystoupení pana předsedy, že budete žádat mé odvolání. Chci vám říci, že jsem zvážil svůj odchod v každém případě. Odejdu, protože si myslím, že po 7,5 letech chci odejít, odejdu také proto, že cítím svůj díl odpovědnosti, ale neodejdu proto, že to chce opozice. Odejdu proto, že se já sám čestně domnívám, že se to tak má stát. O svém odchodu jsem rozhodl a tak jsem se také vyjádřil. Musím ale říci, že když jsem si přečetl balíček, tak rozhodnutí o odchodu je mnohem těžší, protože to, co se tady nabízí - ano, je změna, jak už bylo řečeno, ale není to změna vpřed, jak se snaží balíček:
Je to antibalíček v pravém slova smyslu, je to totiž obrácení se čelem vzad.
Jediné důslednější pokračování v naší politice - nebojím se dnes už toho proskribovaného a téměř zakázaného slova hlubší liberalizace a zmenšení úlohy státu, ale při mnohem lepší regulaci a mnohem lepším zákonném vymezení. To je cesta, která přivede tuto zemi zpět k hospodářskému růstu.
Vaše cesta je cesta k protekcionismu, k velkému státu, k drahému státu a v konečném důsledku k chudobě. (Bouřlivý potlesk.) Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane předsedo klubu, hned vám dám slovo, ale dovolte mi, abych oznámil, že posledním řečníkem, kterému dám šanci vystoupit v dnešní rozpravě, bude pan ministr Pilip. Po dohodě s panem poslancem Grossem jsem se chystal oznámit, že zítra začneme v 9.00 hodin pokračováním rozpravy, a to právě vystoupením pana poslance Grosse. Máte právo na faktickou poznámku.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, možná, že projev pana ministra Dlouhého byl efektní, ale jak ve vystoupení pana ministra Kočárníka, tak pana ministra Dlouhého byly dvě připomínky, které mi připadají nekorektní. Netajím se chladným vztahem k antibalíčku, ale připomínky, které tady byly ze strany obou minstrů, mi připadají nefér.
Upozorňuji na to, že klub KSČM získal potřebný počet podpisů na ústavní stížnost právě na tu část balíčku, která mluví o dovozních depozitech. Pokud jste se, pane ministře, zmínil, že jsou tady věci, které jsou v rozporu se zákonem o bankách, tak dovozní depozita jsou jistě v rozporu se zákonem o bankách, protože žádná banka nemůže bezúročně nakládat půl roku s cizími penězi.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Ivan Pilip. (Při příchodu ministra Pilipa k mikrofonu začali tleskat poslanci z levé části sálu.)
Dámy a pánové, já jsem vám byl velice vděčen, ať už to bylo v okamžicích, kdy vystupoval předseda Poslanecké sněmovny, nebo po většinu času, co vystupovali další řečníci, za korektní přístup na obou stranách. Prosím vás, abychom vydrželi posledních 15 minut v tomto duchu. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Děkuji za tuto morální podporu. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už jsem si skoro začínal myslet o průběhu této diskuse a koneckonců i vystoupení pana předsedy Zemana, že opozice dokáže být na úrovni korektní diskuse déle než 1 hodinu. Říkám-li jednu hodinu, je to při vzpomínce na nedělní Debatu pana předsedy Zemana s panem předsedou Klausem, kdy debata probíhala v korektním duchu, nicméně vyjádření pro televizní zpravodajství bylo zdůvodněno tím, že do mrtvol se nemá kopat.
Chci vám, přátelé, říci, že se mýlíte. Chci se vyjádřit v tomto bodě k tomu, že v rámci této polemiky s tzv. balíčkem nebyly vynechány ani věci, které se týkají jiných než čistě ekonomických záležitostí.
Nebyly vynechány názory, které se týkají otázek tzv. rušení veřejných sítí odborných škol a učňovských učilišť - cituji - nemocničních lůžek a železničních tratí. To vše bez výhledové koncepce atd. Bylo to uvedeno jako kapitola, která se nazývá odmítnutí panikářských hazardních námětů a jejich stupňování k dovršení nepoučitelnými šokovými fundamentalisty, kteří nic jiného neumí.
Chci vám říci, že pokud jde o změny v síti škol, nejsou vedeny šokovým fundamentalismem, ale faktem, že vláda této země je povinna reagovat na objektivní situaci, která kromě jiného znamená, že zatímco před 15 lety vstupovalo do škol 180 tis. dětí, v tomto roce to bylo 95 tis. dětí, a proto je nutné i celkové kapacity škol, ať základních či středních, přizpůsobit tomuto vývoji.
Je nutné, aby bylo umožněno vzdělání všem, kteří k tomu mají předpoklady a kteří o ně mají zájem, ale s tím, že kapacity, které stát či celkové školství nabízí, odpovídají potřebám vzdělávání. V minulých letech také v tomto směru došlo k výraznému zvýšení nabídky. Jsme připraveni zajistit, aby studijních příležitostí neubylo a s tím je celý náš program veden, ale aby ubylo prázdných lavic, aby ubylo plýtvání penězi, které nic nepřinášejí v rámci studijních možností, ale které přitom nezlepšují přístup ke studiu a studijním možnostem.
Zároveň se v rámci téhož textu objevuje slovo zdražování. Chtěl bych říci to, co už tady bylo řečeno. I samy návrhy na dovozní přirážky jsou zdražování. Je to samozřejmě bod k legitimní diskusi a návrh k legitimní diskusi a považuji za velmi dobré, že zde padl, ale také zároveň považuji za korektní říci, že v zemi, kdy 40 % tvoří dovoz, jde o zdražování.
Je nutné také říci, že jeden z dalších návrhů říká, že v této zemi mají být zavedena přiznání k majetku. Přiznání k majetku v jakési odhadované výši 10 mld., která není přesně stanovena, a já teď nechci spekulovat o tom, jakým způsobem je možné přesnou výši majetku jednotlivců určit. Ale nejvíce nebezpečné v tomto bodě považuji jedno - my dnes stále ještě žijeme v zemi, kde existuje presumpce neviny. Také my chceme, aby v této zemi se nevyplatilo krást a aby zloději byli potrestáni, ale nechceme žít v zemi, kde každý dříve než prokáže opak, je považován za zloděje.
Vážený pane předsedo Zemane, ve svém programu dále navrhujete, aby úroveň důchodů byla zvýšena na 50 %. Protože předpokládám, že nemíníte úroveň relace důchodů vůči čistým mzdám, ale vůči hrubým mzdám, pak jde o posun z dnešních 45 % na 50 %, který znamená každoroční zvýšení nároku na výdaje na důchody o 16 mld korun. Rád bych připomenul, že těchto 16 mld. korun ve vašich propočtech není zadmuto a není jasné, z čeho takovýto vysoký vzestup financovat.
Další věcí, která naznačuje posun nebo charakter směru, kterým chce váš návrh jít, je drobný citát z vaší úvahy o podmínkách podpory zahraničního obchodu. Sociální demokracie tedy chce podporovat exportní expanzi na trhy východní Evropy a rozvojových zemí, zejména Dálného východu a Latinské Ameriky. Chtěl bych říci, že v této zemi naprostá většina průmyslu a obchodu je - a věřím, že bude - privatizována. Není proto jasné, jakou má stát připravovat strategii pro soukromé podniky ke vstupu na trhy jednotlivých zemí. Předpokládám, že nejde o vysílání řady úředníků do těchto teritorií a jejich posilování státem.
Vážení kolegové a kolegyně, v závěru bych se rád pozastavil u jednoho z posledních bodů, které zde pan předseda zmínil. Říká zde jedno: Privatizace ostatních podniků je obecně správná, ale její provedení rukama dosavadních privatizátorů není důvěryhodné. Dosavadní vládě by již neměla být dovolena.
Vážení kolegové po naší levici, nenechte se unést průzkumy veřejného mínění. Jediné, co v zemi rozhoduje o tom, která vláda je legitimním, jsou volby. A v této chvíli je zde legitimní vláda, která je v rámci zákonů odhodlána a připravena v jednotlivých krocích, včetně privatizace, dále pokračovat. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vzhledem k tomu, že do 21.00 hodiny zbývá ještě pět minut, dámy a pánové, o slovo požádal ministr zemědělství a místopředseda vlády Josef Lux. Protože jsme si odhlasovali, že jednáme do 21.00 hodiny, toto slovo mu udělím. Požádám ho jenom o stručnost.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, větší potlesk už si tady asi nikdo nevyslouží, přesto si dovolím říci několik slov.
Myslím, že korektně je třeba přiznat sociální demokracii, že předložila konzistentní alternativní návrh. To myslím, že je třeba přiznat, v tomhle buďme seriozní. Tento návrh byl trochu znehodnocen každou chvíli, kdy pan předseda sociální demokracie oči oddělil od čteného textu, kdy přece jenom ona rétorika ho zavedla vždycky trochu jinam.
Myslím, že je poctivé říci, že v materiálu, který jsem dnes slyšel prvně, neměl jsem šanci ho studovat před několika dny, v tomto materiálu zazněly věci, které se blíží oné změně politiky vlády, kterou vláda vyhlásila. Je to otázka proexportní politiky, bytové politiky. I můj osobní názor na dovozní přirážku se blíží tomuto.
Jsou tam ale současně také věci, které si myslím, že vyjadřují příliš otevřenou teplou náruč, která slibuje každému trochu. Onen slib zemědělcům, že skrze vratku spotřební daně skrze zelenou naftu dostanou více peněz, to prostě není pravda. Je to jenom forma, jak dát zemědělcům peníze. Není to více peněz.
Myslím, že je potřeba po nějaké důkladnější analýze odpovědět na základní otázku, kolik obsah oněch slov stojí, jaký je náklad tohoto projevu. A to myslím, že je třeba v diskusi vybalancovat.
Chtěl bych ocenit onen návrh, který považuji za alternativní, protože si myslím, že je novou kvalitou v diskusi této sněmovny, a že má šanci motivovat a donutit vládu k větší výkonnosti. Ale přesto bych chtěl říci, že podle tohoto projektu, který dneska tady byl položen na stůl, ještě žádná rozumná vláda vládnut nemůže. Přece jenom slibuje více než je možné. A protože tam zaznělo určité lákadlo i směrem ke koaličním poslancům ve smyslu návrhu na odvolání ministra Dlouhého a Kočárníka, musím říci, že jsme trochu ve svízelné situaci, protože my sdílíme onu věcnou podstatu, ale pro nás koaliční dohoda je dohodou, kterou nehodláme porušit. Jsme přesvědčeni tuto věc řešit u koaličního stolu. Vešel jsem se do devíti hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane ministře.
Dovolte mi dvě oznámení. Zopakuji pro stenozáznam, že pokračování schůze sněmovny je pokračováním tohoto bodu zítra ráno v 9.00 hodin.
Organizační výbor se sejde ve 21.20 hodin v místnosti č. 106 ke svému dnešnímu jednání.
Dámy a pánové na shledanou, dobou noc a děkuji vám za trpělivost se mnou.
(Schůze přerušena v 21.00 hodin.)