Středa 21. května 1997

12. Novelizací občanského soudního řádu výrazně posílit postavení věřitelů na úkor dlužníků, zejména zavést povinnost soudních exekutorů, vyhledávat i za pomoci policie majetek dlužníků podléhající exekuci, trestat zatajení takového majetku a celkově zrychlit projednávání majetkových sporů před soudy personálním posílením soudů, zvýšením kárné odpovědnosti soudců za neodůvodněné průtahy, přenesením části sporů k soudům okresním, obnovením možnosti dočasného přeložení soudce k jinému soudu apod.

13. Obnovit institut všeobecného dozoru prokuratury v netrestní oblasti, ať již v rámci sítě státního zastupitelství nebo ve specializovaném orgánu dohledu, vybaveném právem pozastavit nezákonné rozhodnutí a předložit je, nedojde-li k nápravě - soudu ke zrušení. Novelizovat zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu tak, aby měl větší pravomoc a dále aby jeho zjištění a opatření k nápravě musela být respektována a nebyla kontrolovatelným státním institucím jen pro smích.

14. Zamezit šíření korupce a propojení s organizovaným zločinem v řadách policie a státních orgánů. Nepodaří li se to cestou personálních změn v resortu ministerstva vnitra, oddělit inspekci ministra a v podobě protikorupční policie ji postavit mimo resort Ministerstva vnitra, např. do resortu státního zastupitelství.

Pravomoc státního zastupitelství by nepochybně měla být rozšířena o vyšetřování vybraných trestných činů policie nebo konfliktů občanů s policií. Stav, kdy takové trestné činy vyšetřuje samotná policie, se ukázal neudržitelný.

15. K zabezpečení rovnoprávných nájemních vztahů přijmout urychleně zákon o nájemních vztazích a rovněž k regulaci nájemného přijmout zákon o nájmu.

A konečně za 16. Pro kvalitní přímé zahraniční investory připravit nabídku vhodných podniků, přičemž musí zůstat stranou podniky strategického významu. Tato privatizace musí být podmíněna závaznými a smluvně garantovanými restrukturalizačními a modernizačními projekty včetně navýšeného kapitálu.

Pokračuji ve čtení neexistujícího seznamu opatření, které prý sociální demokracie nemá, a dovolte mi, abych přešel k té nejsložitější otázce, tj. odkud na to všechno vzít peníze.

Hlavním zdrojem úhrady podpory růstu počínaje překlenovacím stabilizačním programem je růst dosažený přechodem k prorůstové makroekonomické politice. My všichni víme, o jaký objem příjmů v řádu desítek miliard korun přijde státní rozpočet jenom zpomalením ekonomického růstu. Chceme dosáhnout obnoveny důvěryhodnosti pro kvalitní přímé zahraniční investice. Dnes mi přišel na stůl výsledek dalšího ratingu, kde jsme byli - mohu panu ministerskému předsedovi ukázat - přeřazeni ze skupiny B nikoli do skupiny A, jak by se pan premiér optimisticky domníval, ale do skupiny C.

Výsledek těchto procesů se může plně dostavit až s časovým odstupem. Ale potřebujeme okamžitě zvrátit dnešní tendence poklesu míry domácích úspor, tedy rychlejšího růstu spotřeby domácností než investování z domácích úspor, i devastaci veřejné spotřeby neúměrným oslabováním podílu veřejných rozpočtů v národním hospodářství.

K tomu považujeme za nezbytné zejména:

I. V rozpočtové politice.

Zastavit dosavadní samogenerující tendenci prohlubování deficitu státního rozpočtu, který by pokračováním dosavadních tendencí mohl skončit deficitem v rozsahu nejméně 40 mld korun v letošním roce, obdobně veřejných rozpočtů, která je zesilována následným krácením výdajů veřejných rozpočtů a tedy veřejné poptávky a tím ve spojení s restrikcí mezd i s dalším stlačováním růstu ekonomiky, protože výsledný deficit státního rozpočtu při této orientaci může paradoxně dosáhnout 2 - 3 % v poměru k hrubému domácímu produktu.

Zde mimochodem upozorňuji i na dnešní interview prof. Švejnara, jednoho z mála skutečných ekonomů, kterého zde máme, v dnešních Hospodářských novinách.

K omezení uvedeného deficitu státního rozpočtu i k úhradě dodatečných nákladů tohoto překlenovacího a stabilizačního programu, odhadovaných - jak jsem už řekl - řádově na 35 až 45 mld při celoroční účinnosti, jít cestou zvýšení příjmů místo krácení výdajů. Toto zvýšení příjmů provést především na úkor plýtvání a daňových úniků, spotřeby z dovozu zbytné, jinými slovy luxusní spotřeby, a samozřejmě nelegálně získaného majetku.

Tím ve stabilizačním období naopak sledovat snížení dočasného deficitu státního rozpočtu na zhruba 1,5 % v poměru k hrubému domácímu produktu, Upozorňuji, že maastrichtská kriteria umožňují jít až na hranici 3 %. Dosáhnout tedy zhruba jeho poloviční výše ve srovnání s úrovní, k níž směřují, podle našeho názoru, předpokládané výsledky korupce dosavadní hospodářské politiky vlády.

K tomu využít těchto dodatečných rozpočtových zdrojů:

1. Účelového vázání výnosu dovozní přirážky v rozsahu cca 25 až 45 mld korun k úhradě opatření ke zvýšení konkurenční způsobilosti dle tohoto stabilizačního programu.Za další. Přerozdělení případných úspor rozpočtových výdajů na veřejnou spotřebu, zejména ve veřejné správě, ve prospěch rozpočtované prorůstové veřejné poptávky, tedy ve prospěch úhrady tohoto stabilizačního programu a infrastrukturních investic.

Za další. Úspor z regulace výdajů nemocnic, cen léků, i ze sloučení zdravotních pojišťoven, což by mohlo vést k úsporám v minimální výši 5, v maximální výši 10 miliard korun.

Snížení daňových úniků. Zde jsme mohli dát, kolegové, do našeho rozpočtu hausnumera. Dali jsme tam tu nejnižší, nejstřízlivější částku, v rozsahu 10 až 15 mld. korun, třebaže všichni víme, že celkový objem daňových úniků je mnohonásobně vyšší, a to jednak na základě již citovaného zavedení majetkového přiznání, racionální úpravou postihu při výběru zdravotního a sociálního pojistného, opatřením proti odlévání zisku z podniků, zavedením registračních pokladen. Zde navrhujeme, aby sebevědomí našich ekonomů bylo narušeno účinnější spoluprací se skutečnými experty z OECD a Evropskou bankou, kteří právě v této oblasti mají rozsáhlé zkušenosti.

Dalším zdrojem je přebytek státního rozpočtu z roku 1995, což je 5 mld. korun.

Dalším zdrojem je zvýšení výnosu spotřebních daní jednak jejich důslednějším vybíráním a zvýšením sazeb u daní za spotřebu zdravotně škodlivých výrobků. Odhadovaný výnos 10 mld. korun.

II. V měnové politice.

K podpoře rovnovážného růstu využijeme zejména možnosti neutrální měnové politiky ve výchozí situaci a přechodu k prorůstové měnové politice bezprostředně po stabilizaci výchozí situace, a to opětným snížením povinných rezerv komerčních bank, snížením úrokové míry z emise úvěrů a tlakem na snížení úrokové marže komerčních bank. Nevylučujeme nutnost vyjednání možnosti případné stabilizační půjčky v zahraničí, kterou však nesmíme projíst a kterou musíme pouze účinně investovat

III. Ve zvyšování míry domácích úspor.

Nesoulad příjmů a výdajů státního rozpočtu doporučujeme řešit krátkodobě standardním způsobem, tedy emisí pokladničních poukázek, koncepčně pak dočasný schodek státního rozpočtu ve stabilizačním období řešit emisí státních dluhopisů s cca desetiletou splatností. Těmito dluhopisy řešit jednak bezpečnou formu úspor obyvatelstva s plnou státní garancí a zároveň výrazně stabilizovat kapitálový trh, kde stále chybí dostatečný objem bonitních dluhopisů při odhadovaném rozsahu této emise ročně cca 10 - 15 mld. korun.

Za další. Vytvořit veřejnoprávní fond bytové výstavby, který by se zabýval pomocí při financování, limitovanou spoluúčastí všech forem bytové výstavby, tedy komunální, družstevní, soukromé. Vlastní zdroje fondu bytové výstavby by tvořily nepeněžité vklady, tedy vklady pozemků z majetku Pozemkového fondu ČR, vklady cenných papírů z portfolia Fondu národního majetku ČR.

Externí zdroje by byly tvořeny pravidelnými emisemi dluhopisů s plnou nebo částečnou garancí státu. Efektem činnosti fondu by bylo získání dlouhodobých a relativně levných zdrojů pro bytovou výstavbu. Jak víte, vládě se za 6 let její existence nepodařilo přes proklamované sliby bytovou výstavbu rozhýbat.

Za další, měnovou politikou České národní banky při vstřícném chování komerčních bank vytvořit kladnou reálnou úrokovou míru z vkladů, zrušit zdanění úroků z malých úsporných vkladů fyzických osob do stanovené výše vkladů. Jak víte, dnes je tato daň 15 %. V Německu a v jiných zemích existuje odlišná daňová úprava.

A konečně výhledově postupně vytvářet povinné individuální penzijní připojištění, které by postupně směřovalo k penzi v přibližné průměrné úrovni kolem 10 % v poměru k průměrné mzdě, z veřejně právního fondu založeného na kapitalizaci úspor na stáří. Penzijní fondy tohoto typu mohou být dočasně použity rovněž k financování bytové výstavby. Toto připojištění vytvářet jako doplněk k dosavadnímu solidárnímu penzijnímu pojištění, přičemž dalším doplňkem může být dobrovolné soukromé daňové zvýhodněné nadstandardní připojištění. Toto obojí však vytvářet za podmínky nesnížené úrovně dosavadního povinného solidárního penzijního pojištění z veřejně právního fondu, založeného převážně na průběžném financování, a to při zachování dosavadní průměrné penze z něj ve výši 50 % v poměru k průměrné mzdě.

Kolegové, zvolna se přece jen blížím k závěru. Děkuji vám ještě jednou za trpělivost a dovolte mi už jen několik málo minut. Kromě úspěšného provedení těchto překlenovacích stabilizačních protikrizových opatření považujeme vedle toho za nezbytné:

Za prvé - připravit programy a podmínky přizpůsobovacího procesu pro plnou integraci České republiky do Evropské unie, urychlenou integraci v rámci CEFTA a exportní expanze;

Za druhé - zpracovat program konsolidaci a revitalizace výzkumu, technických a učňovských škol;

Za třetí - zpracovat střednědobý program podpory bytové výstavby, která by se do roku 2000 měla zvýšit na roční zahajování 40 - 50 tisíc bytů, výrazně usnadňující i vzkříšení družstevní výstavby ve vazbě na úspory domácností a trh hypotečních úvěrů;

Za čtvrté - zpracování programu podpory rozvoje aktivního cestovního ruchu;

Za páté - zpracování koncepce dopravní politiky včetně programu výstavby dopravních magistrál a konsolidace železniční dopravy;

Za šesté - zpracování programu konsolidace a reformy zdravotnictví;

Za sedmé - postupně připravované realizační programy restrukturalizace, modernizace, revitalizace strategických podniků.

Závěrem bych chtěl uvést 10 bodů, které naprosto odmítáme, aby přece jenom zazněly nejen naše vlastní návrhy, ale i jistá kritika. Co tedy odmítáme? Přesně to, co je ve vládním balíčku, to je za prvé pokračování protirůstové plošné restriktivní rozpočtové i peněžní politiky i v podmínkách zpomalujícího se růstu ekonomiky. Za druhé odmítáme záměry urychleného zvyšování nájemného. Za třetí plně odmítáme náměty na zopakování devalvace koruny, která by vyvolala již zmíněnou smrtící devalvační inflační spirálu a toto nebezpečí nám bohužel aktuálně hrozí.

Za čtvrté odmítáme záměry rozsáhlého zrušení veřejných sítí. Tato vláda byla postižena třetinovou amputační mánií. Chce zrušit třetinu lůžek v nemocnicích, chce zrušit třetinu středních škol, chce zrušit třetinu železničních tratí. Bylo by možná dobré zrušit třetinu této vlády, alespoň pro začátek.

Za páté odmítáme náměty a záměry zvýšení finanční spoluúčasti pacientů na veřejné zdravotní péči. Odmítáme náměty na vytváření a rozšiřování soukromého penzijního připojištění na úkor omezování povinného solidárního veřejné právního penzijního pojištění.

Za sedmé odmítáme záměry urychlené privatizace strategických podniků bez výhledové koncepce jejich restrukturalizace a modernizace. Odmítáme záměry urychlené privatizace strategických komerčních bank. Na příklad IPB má být předána do rukou Nomury, tedy společnosti s dosti pochybnou pověstí, přičemž jenom průmyslové impérium IPB podle některých odhadů zahrnuje majetek v hodnotě 200 mld. Kč, aniž by tento majetek byl přímo evidován v cenách majetkové účasti oněch 36 % akcií státu v IPB.

Za deváté odmítáme, aby se stát v nejbližší době vzdal rozhodující vlastnické účasti ve strategicky rozhodujících podnicích. A odmítáme neustálé zmnožování restitučních nároků, samozřejmě včetně již citovaného Řádu německých rytířů.

Kolegové a kolegyně, myslím, že moji předřečníci již dostatečně vyjádřili, proč pochybují o vládním souboru opatření a abych šetřil váš čas, dovolím si zbývající 3 stránky nepřečíst a poprosit klub sociální demokracie, aby vám celý tento materiál byl pro vaši informaci, máte-li zájem, rozdán. Je to 7 konkrétních bodů, proč máme pochybnosti o vládním souboru opatření.

Proto mi zcela závěrem, a tentokrát již bez brýlí a tedy bez nutnosti číst tento materiál, dovolte jedinou závěrečnou poznámku, uvozující vystoupení předsedy našeho poslaneckého klubu, který vám za chvíli navrhne poměrně rozsáhlé usnesení k projednávanému bodu.

Chtěl bych se zastavit pouze u jedné jediné záležitosti. Poslanecký klub sociální demokracie v rámci tohoto usnesení požádá předsedu vlády, aby navrhl prezidentu republiky odvolání ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a ministra financí Ivana Kočárníka pro neúspěšné výsledky resortů, které tyto dva ministři řídí.

Kolegyně a kolegové, naprosto chápu, že zde existuje zásadní spor mezi vládou a opozicí ve věci demise celé vlády. Naprosto chápu, že tehdy, jestliže by opozice požadovala demisi celé vlády, nemohou koaliční poslanci hlasovat jinak, než se postavit proti tomuto návrhu. Kladu pouze svým koaličním kolegům jednu prostou otázku. Chceme vyslat signál, že bereme vážně korekci vládní hospodářské politiky? Tento signál, nemáme-li být totálními alibisty, není možný bez vyvození personální odpovědnosti. Nekritizuji ministra Vladimíra Dlouhého za Temelín nebo za Poldi Kladno, i když se domnívám, že tyto dvě skutečnosti by v zemích, kde již standardní demokracie funguje delší dobu, bohatě k odvolání takového ministra stačily. Kritizuji ministra průmyslu a obchodu za setrvalé ignorování narůstajícího schodku obchodní a platební bilance, za který je jako ministr řídící tento resort nepochybně spoluodpovědný.

A právě tento schodek je jedním ze dvou základních faktorů, který hrozí propadem naší měny.

Nekritizuji ministra financí Ivana Kočárníka za to, že si nechal před nosem ukrást dvě miliardy korun celní správy, která mu bezprostředně podléhá, z Kreditní banky. Nekritizuji ho nyní dokonce ani za politicky motivované soudní spory ve věci Lidového domu. Kritizuji ministra financí za to, že nepochybně ze zákona odpovídá za dohled nad kapitálovým trhem a že tuto svoji zákonnou povinnost nesplnil. A neprůhlednost kapitálového trhu je ve všech seriózních analýzách považována za druhý hlavní faktor odchodu zahraničních investorů a jejich ztrátu zájmu o českou ekonomiku. Proto bez ohledu na jejich stranickou příslušnost doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby hlasovala pro odchod těchto ministrů, nikoli v zájmu jakékoli politické strany, ale v zájmu této země.

Chtěl bych věřit, že nad svou osobní odpovědností se zamyslí v této situaci i předseda vlády. A jeho osobní odpovědnost je nesmírná. Je vyšší než odpovědnost ministrů. Ale moje vystoupení, a to je poslední věta, kterou vám chci říci, kolegyně a kolegové, směřovalo k návrhu konkrétních nápravných opatření, spíše než ke kritice. Skončila doba, kdy bylo potřebné věnovat větší čas našich vystoupení na kritiku vládní politiky a zejména na kritiku politiky nejsilnější vládní strany. Není to už téměř potřeba. Nastává doba, kdy musíme větší čas našich vystoupení věnovat prezentaci těch opatření, která nás vyvedou z krize, kterou tato vláda způsobila. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku požádal o možnost vystoupit s faktickou poznámkou pan poslanec Vik, posléze, pane poslanče, dovolte mi, abych dokončil, požádali o slovo předseda vlády Václav Klaus a ministři Kočárník a Dlouhý. Poté, bude-li to do 20.00 hodin, ještě dostane možnost vystoupit pan poslanec Gross. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, pane předsedající, jsem nucen v této závažné chvíli, poté, co jsme si se zaujetím vyslechli zásadní a obsáhlý projev z úst předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana, požádat jménem klubu SPR-RSČ o přestávku na jednání klubu, a to v délce 40 minut. Jsme toho názoru, že i ostatní poslanecké kluby tento prostor využijí ke studiu tohoto projevu, bez jehož důkladného posouzení nemůže, dle našeho názoru, pokračovat další rozprava. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: To byl procedurální návrh, který je možný v rámci faktické poznámky z jednacího řádu. Já se jen domnívám, aniž by tu chtěl zavádět nějaký střet, že pokud bychom měli postupovat takto, tak bych musel o návrhu kolegy Vika nechat hlasovat. Vím, že jste navrhovali 19.00 hodin, nebylo hlasováním vyslyšeno toto vaše přání, tato vaše představa. Já si myslím, že po tak závažném vystoupení, jaké zde zaznělo, myslím, že by bylo logické, abychom minimálně dali šanci vystoupit přímo spontánně předsedovi vlády. Já vás o to spíše žádám, pane poslanče, jestli chcete, pakliže ne, tak dám o tom vašem návrhu hlasovat.

Poslanec Miroslav Sládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to nebyl procedurální návrh, to byla žádost o přestávku. Poslední naše žádost o přestávku na poradu klubu byla minulý týden a já, pokud si to poslanci vyžádají, mohu předložit přesně seznam žádostí o přestávky a délky přestávek klubů, kterým za celou tuto schůzi bylo vyhověno bez jakéhokoli hlasování, takže je to žádost o přestávku na poradu klubu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Za prvé jsme před chvílí hlasovali o tom, že pokračujeme do 20.00 hodin v kuse, za druhé jsme uprostřed bodu a za třetí v tomto okamžiku, asi mě za to nebudete mít rádi, ale to se nedá nic dělal, já této žádosti nevyhovím jinak, než že o tom nechám hlasovat. Nevyhlašuji přestávku, odhlašuji vás. Potřebovat bych slyšet argumenty, já jsem je neslyšel. Teď jsem vás odhlásil. Nicméně prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, v tom případě by bylo dobré, aby se o každé žádosti na přestávku ode dneška hlasovalo, protože nelze zavádět jiná pravidla pro klub republikánský a jiná pravidla pro ostatní poslanecké kluby.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou pan poslanec Langer.

Poslanec Ivan Langer: Jestli dovolíte, pane předsedající, já bych měl dotaz. Mě by zajímalo, kdo dříve byl přihlášen do rozpravy, kdo se dříve přihlásil o slovo, zdali pan kolega Vik nebo pan premiér. Já se táži proto, že mi pípalo mé signalizační zařízení, že bude vystupovat, a tak předpokládám, že se vám ohlásil a že vás požádal o slovo. Takže se ptám, kdo se hlásil dříve.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Vik se hlásil s faktickou poznámkou, pan premiér byl přihlášen do rozpravy s přednostním právem. Faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy, já to teď nechci tady rozvádět. Já jsem ochoten přijmout výklad, který před chvílí tu prezentoval poslanec Sládek, že o žádosti klubu budeme případné hlasovat. Pan poslanec Gross. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych rád uvítal možnost, kdyby pokračovala ta rozprava a členové vlády reagovali, ale pokud by tato situace měla vyústit v to, že se přijme precedens, že o každé žádosti klubu na přestávku se bude hlasovat, tak se musím přiklonit k názoru klubu SPR-RSČ. Měli bychom udržovat ta pravidla, která se zde zavedla. (Potlesk)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan ministr a poslanec Lux požádal o slovo.

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, myslím, že není třeba na sebe křičet. Mám zato, že ve všech parlamentech na světě, požádá-li o slovo předseda vlády, tak mu parlament vyhoví. Prosím, abychom byli demokraté. (Potlesk)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já jsem se snažil právě v první replice na vystoupení poslance Vika upozornit a dobrat se konsensu alespoň tohoto typu. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jestliže byla vznesena žádost o přestávku na poradu poslaneckého klubu a jestliže je zde zvykem, že se každému poslaneckému klubu ta přestávka udělí, s výjimkou republikánů, o jejichž žádosti se hlasuje, tak já si myslím, že další žádost, nebo v pořadí další žádost předsedy vlády už je bezpředmětná a jistě může vystoupit zítra ráno.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dovolíte-li, vznesu v tomto okamžiku procedurální návrh i já"

Navrhuji, abychom se vrátili k našemu původnímu rozhodnutí, že budeme jednat do 21.00 hodin, abychom v tomto okamžiku odhlasovali, že prodlužujeme toto jednání do 21.00 hodin, posléze jsem ochoten vyhovět bez hlasování návrhu na 40 minut přestávku, který zde padl. Po této přestávce se vrátíme do sněmovny a budeme pokračovat. Organizační výbor bude pokračovat poté. (Potlesk.).

Faktická poznámka předsedy vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Tuto věc považuji za zcela absurdní. Na velmi zásadní projev, který vyžadoval zásadní odpověď, bylo možné pouze reagovat okamžitě. Jsem už na rozpacích, zda má smysl reagovat po této zbytečné desetiminutové tahanici a kvůli tomu dávat hlasovat o možnosti reakce na dlouho připravený projev předsedy Poslanecké sněmovny, který jsme všichni 14 dní znali a měli ho dávno pročtený a podškrtaný. Zdá se mi trochu absurdní, abych se domáhal tohoto vystoupení. Je to úsměvná historka, ale já po tom tak zas moc netoužím. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, nevím, jaké materiály si vyměňuje Občanská demokratická strana a strana sociálně demokratická, ale každopádně poslanci Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa obdrželi tento materiál před několika minutami. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Je zde ve hře stále procedurální návrh, můžete na něj reagovat faktickou poznámkou.

Poslanec Stanislav Gross: Za prvé - materiál, resp. projev, který zde zazněl, mám pouze několik málo dní. Tak mne udivuje, že předseda vlády ho má delší dobu, ale to je to méně podstatné.

Vím, že pouze několik dní to měl též předseda sněmovny. Ale to podstatné, co chci říci, je, že si myslím, že by členové vlády měli mít možnost co nejdříve reagovat na tento projev. Klub sociální demokracie podpoří případný návrh na prodloužení dnešního jednání tak, aby byl skutečně prostor jak pro předsedu vlády, tak i členy vlády na reakci. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku zahajuji hlasování (č. 126) o mém procedurálním návrhu, abychom jednali do 21 hodin.

Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 179 poslanců hlasovalo pro 133, proti 26. Tento návrh byl schválen.

V tomto okamžiku vyhlašuji přestávku do 20 hodin, kdy budeme pokračovat.

(Schůze přerušena v 19.24 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 20.00 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové je právě 20 hodin, i když na tabuli je 19. Poprosil bych techniku o opravu. Zároveň bych vás chtěl pozvat do jednací síně, protože tak jsme se dohodli, že ve 20 hodin budeme pokračovat poslední hodinou jednání v dnešním odpoledni a večeru. Poprosil bych všechny v kuloárech, kteří mají zájem poslouchat další rozpravu, v níž vystoupí v následujících okamžicích předseda vlády Václav Klaus, ministři Kočárník a Dlouhý a následně předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross.

Poprosil bych předsedu vlády pana Václava Klause, aby se ujal slova, je přihlášen do rozpravy, máme minutu po dvacáté hodině, několikrát jsem vyzval k tomu, abychom se sešli ve sněmovně. Vidím, že stále přicházejí jednotliví poslanci.

Takže dámy a pánové ještě jednou dovolte, abych vás pozval z kuloárů. Pokračujeme poslední hodinou dnešního jednání. Slovo má premiér Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, myslím, že přestávková epizoda měla svůj šarm a měli bychom se zamyslet, jak máme hovořit a jak máme vystupovat, jak si máme řadit svá vystoupení. Nicméně myslím, jakkoliv většina z nás, kteří jsme zde, mnou počínaje, jistou motivaci k vystoupení ztratila, protože slova pana předsedy Zemana trochu vyšuměla z našich uší a nejsou už zcela autentická. Přesto si myslím, že v jeho projevu zaznělo mnoho věcí, které podle mého názoru nemají zůstat bez odpovědi a nemají zůstat bez reakce.

Řekl bych, že jsme slyšeli projevy dva. Jeden projev nepřipravený, to byl úvod, začátek a konec projevu a druhý projev, připravený. Jeden byl psán jedním autorem, druhý byl psán druhým autorem. Jeden měl jednu dikci, jeden slovník, druhý měl druhou dikci, druhý slovník. A jakkoliv ten první autor byl autorem emotivnějším a používal dramatičtějších a silnějších slov, tak mám strach, že ten druhý autor byl autorem nebezpečnějším, protože za zdánlivě cizími slovy, za zdánlivě náročnější, vznešenou terminologií, kterou já jsem od pana předsedy Poslanecké sněmovny ještě nikdy neslyšel, tak tam byly poschovávány věci, které já považuji za věci vážnější a věcně nebezpečnější.

Pan předseda ČSSD sice velmi silně na začátku oddělil erudici od lacině ideologizujícího výkladu. Myslím, že se na to ještě všichni pamatujeme, na tato slova. Po pravdě řečeno příliš erudice jsem neočekával, ale že jí bude tak málo, to mě skutečně až překvapilo a považuji to za mimořádně varovné. Mám strach, že soubor opatření, jak to bylo nazváno, nabízí cestu, která znamená opravdu obrácení cesty, kterou jsme volili v posledních letech. Je třeba, abychom si o tom opravdu seriozně promluvili, abychom si o tom seriozně něco řekli.

Zdá se mi evidentní, že návrh tohoto antibalíčku je jiným pohledem na svět, jiným pohledem na společnost, jiným pohledem na ekonomiku, jiným pohledem na její řízení, regulaci, jiným pohledem na to, jak vůbec ekonomika funguje. Jedná se o pohled, který je velmi blízký tomu, který jsme zde zažívali ještě v období ne dávno minulém a je to výraz pokusu o návrat. Tento projev naprosto jasně naznačuje nedůvěru v trh a v tržní ekonomiku a místo toho důvěru v sociálně demokratického plánovače, který - cituji - kombinuje selektivní restrikci se stimulací prorůstových impulsů". To je alfa - omega celého tohoto přístupu a myslím, že důkladný rozbor této teze, která je v samotném jádru celého tohoto antibalíčku by mohl předvádět základně odlišné vidění světa a základně odlišný pohled na ekonomiku vůbec.

Mohu říci, že zcela odmítám pokus o kombinaci selektivní restrikce a stimulace prorůstových impulsů. Tyto pokusy už jsme zde znali, ty už jsme zde viděli a mám pocit, že nemůžeme dopustit, aby zde znovu u nás začaly dominovat.

Pan předseda Poslanecké sněmovny začal tím, že mu jde zásadně o boj o stabilitu české měny.

Mohu prohlásit, že tento antibalíček je zásadní odmítnutí pokračování prorůstové restriktivní i peněžní politiky, že je výzvou k pravému opaku, je výzvou k destabilizaci naší měny a k destabilizaci naší ekonomiky. Je to velmi nebezpečný pokus a jako takový ho také musíme chápat.

Tento antibalíček je výzva k tzv. prorůstové makroekonomické politice díky puštění desítek miliard do ekonomiky. Jestli jste dobře poslouchali a jestli jste si všimli, v tomto vystoupení létaly sem tam desítky miliard. My, kteří jsme ve vládě v exekutivě, víme, že jde o strašně moc o desítky 61 stovky miliónů. Zde lítaly miliardy. Lítalo zde 40 miliard, tu 15 miliard, tu 25 miliard. To výraz k naprosté destabilizaci. Je to samozřejmě výzva k deficitnímu financování. O tom jsme hovořili mnohokrát. Mnohokrát jsme vysvětlovali nebezpečí, které je v deficitním financování skryto. Je to výzva k obrovskému zatížení občanů ČR. Nevím, zda počítáme všichni a jestli dělíme některá čísla čísly jinými. Pokus získat dovozní přirážkou 40 miliard korun je třeba si přeložit - že to na jednoho občana ČR znamená 4 tisíce Kč. Považoval bych za velmi správné, aby pan předseda Zeman neříkal, že získá 40 miliard, které pustí do elegantní stimulace prorůstových impulsů. Přál bych si, aby oznámil každému občanu ČR, že mu chce zavést dovozní přirážku, která na každého kojence i na každou 851etou babičku bude znamenat 4 tisíce Kč (potlesk), na každou rodinu, to znamená novou zátěž, kterou sociální demokracie žádá ve výši 10 tisíc Kč. Je to možné, je to také alternativa hospodářské a sociální politiky, ale bylo by správněji ji takto nazývat a čestně s těmito čísly vyjít před nás. Jinak je to šolichání a kamufláž, a tu si v žádném případě nemůžeme dovolit.

Mezi tím jsme si také povšimli - cituji z hlavy - 12 miliard nových spotřebních daní. Ano, připočítáme další tisícikorunu na občana atd. Zázraky se dělat nedají, miliardy a desítky miliard nemohou lítat vzduchem, nevznikají ze vzduchu, odněkud se musí vzít, někam se musí dát. Balíček opatření české vlády žije při zemi, žije v realitě, nežije ve snění nebo ve falešných populistických slibech, a proto s desítkami miliard nehauzíruje. To by bylo velmi snadné, ale toto v žádném případě neděláme. Je fér, abychom si tyto věci nahlas takto řekli.

Antibalíček samozřejmě obsahuje celou řadu návrhů. Nevím, jestli jsem se přiznal, že jsem četl před několika dny variantu, teď mi ušlo, zda jsem to slyšel dnes nebo ne. Ve variantě, kterou jsem četl - nechám se opravit, kdyby to tak nebylo, mě velmi zaujalo, že se používá znovu termínu soubor opatření. Je to půvabná konotace, kterou někteří z nás si dobře pamatujeme. Jsem strašně rád, že se v původním návrhu objevovala opět Státní plánovací komise pod šaramantním názvem Ministerstvo hospodářské strategie atd.

Za nesmírně a zásadně nebezpečné považuji právě otázku měny a otázku měnovou. V těchto věcech musíme bez házení desítkami miliard postupovat nesmírně obezřetně. Obdivuji, že se mohl pan předseda Poslanecké sněmovny dovolávat přítomného guvernéra centrální banky, který vyzývá k posílení měnové restrikce, který vyzývá vládu k posílení rozpočtové restrikce. My s ním vedeme o tom plodný dialog, jaká míra restrikce má být, ale požadavek - čtu z projevu předsedy Poslanecké sněmovny - že důrazně odmítá takové kroky vlády, které by vedly k pokračování protirůstové restriktivní rozpočtové a peněžní politiky.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP