Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Karel Vymětal. Promiňte pane poslanče, s faktickou poznámkou se ještě hlásí pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Pane předsedo, dovolte mi, abych se ohradil k tomu, co jste zde řekl. Myslím, že není podstatná například faktografie, jak se Poldi Kladno vyvíjela. Myslím, že podstatné pro tento problém a pro tuto kauzu je to, o co nám, pokud jde o Poldi Kladno, jde. Ve svém diskusním příspěvku jsem jasně řekl, jaký význam má Poldi Kladno pro české strojírenství. A já vás žádám, abyste ve své zprávě jasně zaujal stanovisko tady k tomuto a prosté abyste to vzal na vědomí. Vezměte na vědomí to, že s Vámi hovoří člověk, který ve strojírenství pracuje 30 let, v závodě, a který neříká žádné výmysly. Je potřeba vzít toto na vědomí a je potřeba se tímto řídit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, děkuji za udělení slova. Dámy a pánové, bývalý i současný ministr průmyslu a obchodu z pověření vlády přednesl informaci o řešení situace v Poldi Kladno tak, jak zní bod pořadu jednání sněmovny. Nemohli se zřejmě vyhnout historii ani oni, a připomenout, že způsob privatizace a vítězství ve veřejné soutěži bylo nejlepším rozhodnutím v té době. Jako vždy nebo v mnoha případech záměry a rozhodnutí současné i skoro stejné minulé vlády byly ty nejlepší až na to, že skončily nejhůř, jak mohly. Výroba a odbyt stojí, zásoby nejsou téměř žádné na rozdíl od dluhů, které jsou obrovské. Já chápu, že každý voják po bitvě je chytřejší než generál před bitvou, ale to nic nepomůže, když bitva je prohraná a generál je mrtev. V případě Poldi Kladno je bitva prohraná, ale dopady a tíhu této prohry nese 6 tisíc pracujících podniku a jejich rodin.
Přitom generálové bitvy jsou nejen naživu, ale ani nenesou důsledky tohoto kolapsu a dokonce v dobré náladě pózují sdělovacím prostředkům. Mám na mysli zejména vládu a její členy.
Chtěl bych zde připomenout, že za každou chybu a za každý nezdar se musí platit, tak jak je to v životě obvyklé. Není možné připustit, aby vláda a členové vlády se tomuto pravidlu vyhýbali, jak to dělají dosud.
Ve svém vystoupení ministři k řešení situace nám předestřeli, jak by se mohlo dále přelévat vlastnictví podniků, co s konkursem Poldi, že státní správa nemá možnost zasahovat, jak vypořádat věřitele, co by měli dělat likvidátoři a správci konkursní podstaty.
Chybí mi ale jedno, vážená vládo. Jak pomůžete lidem, pracujícím a jejich rodinám. Jak chcete řešit jejich situaci. Oni přece za současnou situaci nemohou a mají hlavně oni na ni doplatit. To jsem očekával, že z úst ministra průmyslu a obchodu uslyším, protože v tom spatřuji hlavní řešení situace v Poldi Kladno. O tom ale viník nic nesdělil. Naše vláda na své špatné rozhodnutí nechce doplatit.
Bývalý ministr Dlouhý ocenil odmítání zbytečné politizace problémů. Já s ním nesouhlasím, protože problém, který se dotýká tisíců rodin, je politickým problémem. Očekává se další výběrové řízení při hledání budoucího partnera. Doufám, že zase to bude ten nejlepší, aby totiž potenciální investoři a zájemci neměli jediný zájem: úplnou likvidaci podniku. To už by snad politicky nebyl schopen z vlády unést nikdo. I když, kdo ví při dnešní hroší kůži vlády.
Vážím si toho, že Ministerstvo průmyslu a obchodu už dnes ví, jak na to, a tvrdí, že má dostatek zkušeností a že je ochotno radit i novým majitelům. Já bych doporučil, aby ministerstvo nepředávalo své zkušenosti a znalosti jiným, ale aby byl odkoupen podíl zpět do státního majetku, ministerstvo uplatnilo všechny své představy a zkušenosti a aby neprodleně zajistilo zahájení výroby. Tak by podle mého názoru mohl stát alespoň dodatečně a částečně odčinit to, co svým špatným rozhodnutím zavinil.
Celý případ ukazuje na naprostou neschopnost vlády a na katastrofální důsledky vládní politiky vlastnických přesunů státního majetku do tolik velebených soukromých rukou. Nejvíce mi ale vadí a vyplývá to i z vystoupení ministra, že vládě jde o majetky a peníze a dále o majetky a peníze. K mé lítosti jí nejde o výrobu a hlavně o lidi. Z uvedených důvodů navrhuji k projednávanému bodu, aby sněmovna přijala toto usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:
1. Vyslovuje nespokojenost vládě České republiky se způsobem privatizace společnosti SONP Kladno.
2. Konstatuje, že vláda České republiky nese plnou odpovědnost za současný katastrofální stav v Poldi Kladno a taktéž odpovědnost za urychlené obnovení výroby v tomto podniku.
3. Žádá vládu České republiky, aby předložila Poslanecké sněmovně do 31. července 1997:
a) zprávu, zda vyvodí či nevyvodí personální důsledky za neúspěšnou privatizaci a kolaps Poldi Kladno
b) zprávu o svých přijatých opatřeních, která povedou k urychlenému obnovení výroby
c) časový a věcný záměr privatizace existujících podílů státu v hospodářských subjektech
4. Žádá vládu České republiky, aby do doby projednání zprávy a záměrů podle bodu 3 zastavila privatizaci v hospodářských subjektech s podílem státu.
Žádám, aby o všech bodech navrženého usnesení bylo hlasováno odděleně a tento návrh předávám zpravodaji. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, o slovo se přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Jsem povinen více méně dodat, že považuji stále za velice zábavné, že vláda dává od poldovky ruce pryč. Znovu opakuji závěr svého vystoupení. Ani po letech nelze souhlasit s památným tvrzením pana ministra Dlouhého, že Kladno je potřeba privatizovat za každou cenu, prodat třeba za koruny s rizikem, že podnik nový majitel zavře. Kladno je příkladem zpackané privatizace. Doufám jen, že vláda a vlažná parlamentní komise viníky najde, označí a spravedlivě odmění. Svůj návrh na usnesení stahuji, protože se ztotožňuji s návrhem kolegy Vymětala.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Grégr.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení kolegové, chtěl bych pro protokol pouze uvést, že projednávání a řešení situace v Poldi Kladno, bývalého skvostu českého hutnicko-strojírenského komplexu, probíhalo za převážné neúčasti poslanců i členů vlády a za naprostého nezájmu Poslanecké sněmovny i členů vlády. Je to charakteristický. Průmysl tuto zemi vždy živil, živí a bude muset živit. Kdo to nechápe, neměl by se podílet na správě věcí veřejných. Proto také tak vypadá současná hospodářská situace České republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. O slovo se dále nikdo nehlásí, proto uzavírám rozpravu a prosím o závěrečné slovo pana ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla. Ještě před tím, než se pan ministr ujme slova, chci upozornit všechny poslankyně a poslance, že poté, co pan ministr a pan zpravodaj přednesou závěrečné řeči, bude se hlasovat o návrzích tak, jak byly předloženy. Takže prosím, pane ministře, udílím vám slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, obávám se, že naprostá většina vystoupení, která jsme zde slyšeli, byla vystoupeními, která měla být přednesena a jistě budou přednesena na jednání vyšetřovací komise. Já zde nebudu reagovat na všechna jednotlivá obvinění, navrhuji, aby sněmovna přistoupila k hlasování o navržených usneseních a více z nich přijala. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím pana poslance Jana Žižku o případné závěrečné slovo a o to, aby oznámil, v jakém pořadí se bude hlasovat o přednesených návrzích.
Poslanec Jan Žižka: Paní předsedající, dámy a pánové, v diskusi vystoupilo celkem 8 poslanců, z toho dvakrát vystoupil pan kolega Grégr a pan kolega Štrait. Jsou celkem předloženy tři návrhy na usnesení, a to můj návrh na usnesení z 10. schůze Poslanecké sněmovny, který byl rozdán písemně, a potom z dnešního jednání návrh pana poslance Klase a pana kolegy poslance Vymětala. Souhlasím a doporučuji postup tak, jak jste, paní předsedající říkala, čili bychom hlasovali postupně tak jak byly návrhy předloženy podle jednotlivých bodů.
Mám pouze takové dilema, protože můj návrh byl předložen před měsícem. Za tu dobu se událo několik událostí a některé věci v bodě 3 již nejsou aktuální. Teď se více méně ptám a žádám o radu, jakým způsobem budeme hlasovat, protože bychom museli bod 3 rozdělit ještě na jednotlivé odrážky a eventuálně vypustit. některé části.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já myslím, pane poslanče, že ten, kdo předkládal před měsícem tento návrh, má nárok i mimo rozpravu provést technické upřesnění svého návrhu.
Poslanec Jan Žižka: Děkuji. Já bych se pokusil předložit technické opatření - usnesení modifikovat v tomto směru:
I. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR konstatuje:
a) vinou problematických rozhodnutí státu privatizace Poldi Kladno skončila hospodářským kolapsem podniku a sociálním ohrožením více než 6000 pracovníků Poldi Kladno a jejich rodin,
b) český stát se nyní nemůže vyhnout z odpovědnosti za vzniklý stav.
II. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby uplatnila svůj vliv na urychlené řešení krizové situace Poldi Kladno, zejména stabilizaci finanční situace s cílem zabránit rozpadu zbytku Poldi Kladno, vytrhávání a rozprodeji jednotlivých perspektivních provozů a odlivu kvalifikovaných pracovníků potřebných pro opětovný rozběh výroby.
III. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR o zhodnocení dopadů hospodářského kolapsu Poldi Kladno na český průmysl, zhodnocení nutných dovozů ocelí do České republiky a následné posouzení další varianty revitalizace Poldi Kladno, spočívající v odkoupení akcií Fondem národního majetku a následné restrukturalizaci Poldi Kladno a případné privatizaci.
Tolik modifikace usnesení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pane zpravodaji, myslím, že v tuto chvíli můžeme překládat k hlasování jednotlivé návrhy na usnesení. Současně bych chtěla upozornit všechny paní poslankyně a pány poslance, že jsem vás před chvílí odhlásila. Takže prosím ty, kteří se ještě nezaregistrovali svými hlasovacími kartami, aby tak učinili. Polední moje prosba na tento ctihodný sbor je alespoň částečné zklidnění v sále, aby ti poslanci, kteří chtějí vědět, o čem budou hlasovat, mohli slyšet slova pana zpravodaje. Pane zpravodaji, můžete začít.
Poslanec Jan Žižka: Předpokládám, že budeme hlasovat o jednotlivých bodech. Zopakuji bod č. I:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR konstatuje:
a) vinou problematických rozhodnutích státu privatizace Poldi Kladno skončila hospodářským kolapsem podniku a sociálním ohrožením více než 6000 pracovníků Poldi Kladno a jejich rodin,
b) Český stát se nyní nemůže vyhnout spoluodpovědnosti za vzniklý stav.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme nyní hlasovat o tomto celku dohromady. Rozumím tomu dobře? (Není námitek.)
Zahajuji hlasování pořadové číslo 350 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 350 se pro vyslovilo 97, proti 85. Tento návrh byl přijat.
Pane zpravodaji, můžete pokračovat.
Poslanec Jan Žižka: Děkuji. Bod číslo II.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby uplatnila svůj vliv na urychlené řešení krizové situace Poldi Kladno, zejména stabilizaci finanční situace s cílem zabránit rozpadu zbytku Poldi, vytrhávání a rozprodeji jednotlivých perspektivních provozů a odlivu kvalifikovaných pracovníků potřebných pro opětovný rozběh výroby.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji hlasování pořadové číslo 351 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu? Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 351 se z přítomných 193 poslanců pro vyslovilo 97, proti 88. Návrh byl přijat. Pane zpravodaji, můžete pokračovat.
Poslanec Jan Žižka: Děkuji. Bod č.III.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR o zhodnocení dopadu hospodářského kolapsu Poldi Kladno na Český průmysl, zhodnocení nutných dovozů ocelí do České republiky a následné posouzení další varianty revitalizace Poldi Kladno spočívající v odkoupení akcií Fondem národního majetku, následné restrukturalizaci Poldi Kladno a případné privatizaci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 352 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 352 se z přítomných 195 poslanců a poslankyň pro vyslovilo 96, proti 94. Tento návrh nebyl přijat.
Pokračujte, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Žižka: Nyní přistupujeme k návrhu pana poslance Klase, který má dva body. Bod číslo 1 bere informaci vlády ČR o řešení situace Poldi Kladno na vědomí. Domnívám se, že je to nehlasovatelné v této fázi.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já myslím, že to je hlasovatelné.
Poslanec Jan Žižka: Omlouvám se, vyslovil jsem svůj názor.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme hlasovat o tomto návrhu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 353 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 353 se z přítomných 194 poslankyň a poslanců pro vyslovilo 128, proti 55. Tento návrh byl přijat.
Pokračujte, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Žižka: Druhý bod pana kolegy Klase žádá vládu ČR, aby i nadále věnovala zvýšenou pozornost situaci v Poldi Kladno a v kladenském regionu a tím eliminovala případné negativní sociální a ekonomické dopady.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 354 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 354 se z přítomných 195 pro vyslovilo 176, proti 3. Návrh byl přijat.
Pane zpravodaji, můžete pokračovat.
Poslanec Jan Žižka: Přistupujeme k poslednímu návrhu pana poslance Vymětala, který žádat oddělené hlasování. Jeho návrh zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
I. vyslovuje nespokojenost vládě ČR se způsobem privatizace společnosti SONP Kladno.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zahajuji hlasování pořadové číslo 355 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 355 se z přítomných 195 poslankyň a poslanců pro vyslovilo 97, proti 80. Tento návrh nebyl přijat.
Pokračujte, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Žižka: Další návrh:
II. Konstatuje, že vláda ČR nese plnou odpovědnost za současný katastrofální stav v Poldi Kladno a taktéž odpovědnost za urychlené obnovení výroby v tomto podniku.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 356 a ptám se:
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 195 se pro vyslovilo 96, proti 89. Tento návrh nebyl přijat.
Pokračujte, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Žižka: Další návrh:
III. Žádá vládu ČR, aby předložila Poslanecké sněmovně do 30. července 1997
a) zprávu, zda vyvodí, či nevyvodí personální důsledky za neúspěšnou privatizaci a kolaps Poldi Kladno,
b) zprávu o svých přijatých opatřeních, která povedou k urychlenému obnovení výroby,
c) časový a věcný záměr privatizace existujících podílů státu v hospodářských subjektech.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 357. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 195 se pro vyslovilo 93, proti 88. Tento návrh nebyl přijat.
Pokračujte, prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Žižka: Za čtvrté: Žádá vládu České republiky, aby do doby projednávání zprávy a záměru podle bodu 3 zastavila privatizaci v hospodářských subjektech s podílem státu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 358. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 197 vyslovilo pro 97, proti 95. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Žižka: Paní předsedající, domnívám se, že jsme vyčerpali všechny návrhy, které mám k dispozici.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane zpravodaji. V tom případě bych vás požádala, abyste přečetl ty části usnesení, které byly přijaty, abychom mohli hlasovat o usnesení jako celku.
Poslanec Jan Žižka: Pokusím se to očíslovat, jak to chronologicky půjde za sebou.
1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že
a) vinou problematických rozhodnutí státu privatizace Poldi Kladno skončila hospodářských kolapsem podniku a sociální ohrožení více jak 6 tisíc pracovníků Poldi Kladno a jejich rodin;
b) Český stát se nyní nemůže vyhnout spoluodpovědnosti za vzniklý stav;
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby uplatnila svůj vliv na urychlené řešení krizové situace v Poldi Kladno, zejména stabilizaci finanční situace s cílem zabránit rozpadu Poldi Kladno, vytrhávání a rozpadů jednotlivých perspektivních provozů a k odlivu kvalifikovaných pracovníků potřebných pro opětovný rozběh výroby.
To je formulace, která je písemně a která je k dispozici. Proto jsem to četl tak rychle.
Třetí část, kterou jsem přednesl, nebyla odsouhlasena. čili se dostávám k části pana kolegy Klase. Kolega Klas navrhl bod jakoby 3:
3. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere informaci vlády České republiky o řešení situace v Poldi Kladno na vědomí.
4. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby i nadále věnovala zvýšenou pozornost situaci Poldi Kladno a kladenskému regionu a tím eliminovala případné negativní sociální a ekonomické dopady.
Pokud se nemýlím, z posledního návrhu pana kolegy Vymětala nebylo přijato nic.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Takto zní celé usnesení, o kterém budeme hlasovat jako o celku. Ke slovu se přihlásil předseda klubu sociální demokracie.
Poslanec Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, mám jeden dotaz: Jestli by mi paní předsedající mohla sdělit, podle jakého ustanovení jednacího řádu budeme nyní hlasovat o přijatých usneseních jako o celku?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Podle § 72 odst. 5. Pane poslanče, stačí vám toto vysvětlení, nebo jsou k tomu nějaké námitky? Děkuji. Budeme tedy hlasovat o tomto usnesení jako o celku.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 359. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 197 se pro vyslovilo 99, proti 89. Tento návrh byl přijat.
Dámy a pánové, tím jsme ukončili jednání o bodu informace vlády České republiky o řešení situace v Poldi Kladno.
Otevírám další bod, kterým je
70.
informace vlády o stavu sítě lůžkových a ambulantních zdravotnických
zařízení v České republice ke dni 31. prosince 1996 a o koncepčních
záměrech tvorby sítě zdravotnických zařízení a k zákonnému řešení
existence všech typů nemocnic v České republice včetně
zákonného zajištění existence a fungování fakultních
nemocnic - sněmovní tisk 169
Prosím pana ministra zdravotnictví, pana Jana Stráského, aby předložený materiál uvedl.
Paní poslankyně, páni poslanci, velice zdvořile vás žádám, abyste případná nutná klubová sdělení činili v předsálí, aby ti poslanci, kteří si chtějí vyslechnout vystoupení pana ministra Stráského, měli tu možnost.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážená paní předsedající, vážení a milí kolegové, členové vlády, milé poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás poprosit, abyste v prvních větách věnovali pozornost především časovým datům, která řeknu, protože souvisí s možností projednávání i se stanoviskem k tomuto úkolu.
Poslanecká sněmovna usnesením z 25. února 1997 požádala vládu, aby do 31. března 1997 předložila sněmovně informaci o stavu sítě lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních v České republice k 31. 12. 1996 a o koncepčních záměrech tvorby sítě zdravotnických zařízení. Současně požádala vládu, aby k témuž datu předložila návrh zákonného řešení existence všech typů nemocnic v České republice, včetně zákonného zajištění existence a fungování fakultních nemocnic.
Vláda splnila tento úkol v poslední dekádě března. Poslanecká sněmovna je projednává 11. června tohoto roku, takže z velké části půjde o historii, z velké části půjde o data, která nemají význam, a z velké části půjde o věci, které mohou být předmětem sporu, protože já nyní mohu referovat o vládním materiálu a nebudu do něj přidávat informace, které se staly mezi březnem a červnem.
Tento úkol byl splněn ve třech blocích. Za prvé - blok stav sítě lůžkových a ambulantních zařízení - konstatuji, že je předmětem veřejně dostupné statistiky, která je nepochybně dostupná i poslancům. Přesto odpověď vlády tuto informaci zahrnuje.
Za druhé - vláda informuje Poslaneckou sněmovnu o důvodech, proč v podmínkách této situace, v tomto čase vypracovat zákon o nemocnicích, a upozorňuje, že to souvisí zejména s připravenou transformací rozpočtových a příspěvkových organizací, kam spadají také nemocnice.
Současně to souvisí s připravovaným a projednávaným vysokoškolským zákonem, kde je řešen vztah druhého podúkolu uloženého sněmovnou, tedy vztah fakultních nemocnic a výuky na lékařských fakultách. Zůstává blok záměrů tvorby sítě zdravotních zařízení a k němu bych si dovolil připojit několik informací.
V současné době je v České republice 208 nemocnic poskytujících akutní péči v jednom až třinácti základních oborech. Jejich vztah a rozvoj je regulován několika regulačními mechanismy.
Za prvé statutem nemocnice, který mimo jiné vymezuje odbornou způsobilost, tedy vymezuje rozsah činnosti, kterou mohou provádět.
Za druhé regulací vybraných druhů přístrojové techniky s cílem zajistit jejich postupnou alokaci. Ta se provádí zhruba rok.
Za třetí rozhodováním o alokaci špičkových nákladných a náročných operací, zejména transplantací, která se provádí druhé čtvrtletí.
Za čtvrté v oboru stavebních investic ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou při rozdělování jednotlivých stavebních akcí.
Všechny tyto regulace dohromady nevedou k požadovanému cíli. Celá řada dlouhodobých důvodů nutně směřuje k úkolu regulovat síť rozvoje jednotlivých nemocnic, poněvadž je neúčelné a neefektivní rozvíjet celou dnešní síť nemocnic s akutní péčí pro jakýkoliv rozsah a strukturu poskytované akutní zdravotní péče. Toto regulační úsilí se sice nemůže omezit na regulaci lůžkového fondu, musí být provázeno přinejmenším redukcí a restrukturalizací zdravotnických pracovníků a zdravotnické techniky, Přesto se stalo jistou zvyklostí vyjadřovat redukční úsilí právě v lůžkových jednotkách a já se této zvyklosti v této informaci budu držet.
Český lůžkový zdravotnický fond zahrnuje koncem roku 1996 ve všech kategoriích 115 tisíc lůžek. Je to 11,1 lůžek na tisíc obyvatel. V informaci, kterou vláda poskytuje, se zaměřujeme na nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných. V těchto zařízeních jich bylo koncem roku 1996 77738. Redukce, o které se tak intenzívně hovoří v poslední době, si klade za cíl omezit tuto kapacitu na 72 tisíc neboli zhruba o 6 tisíc lůžek. Je to tempo, kterým už tak probíhá pokles lůžek po celé období roku 1991 1996. Za toto období ubylo 14 tisíc lůžek, tedy ubývá více než zhruba 3 tisíce lůžek ročně. Přesto tento záměr redukční se stává předmětem zájmu veřejnosti, politického zájmu, odborného zájmu, a tedy i zájmu této sněmovny, a proto si dovolím písemnou informaci vlády takto doplnit.
1. Nejde o rušení třetiny nemocnic.
2. Nejde o rušení třetiny lůžek. Jde o rušení tolika lůžek, kolik jich v dosavadním úsilí ročně ubývá.
O co tedy jde. Jde o to, abychom v dvouletém období dosáhli z dnešního stavu 72 tisíc akutních lůžek a 6 tisíc lůžek v LDN, tedy 78 tisíc lůžek, 52 tisíc lůžek akutní péče a 20 tisíc lůžek ošetřovatelských v LDN a v ošetřovatelských ústavech, tedy celkového stavu 72 tisíc proti dnešnímu stavu 78 tisíc. Důvody, způsob financování ošetřovatelských lůžek a předpokládané úspory jsou v předložené informaci uvedeny. Část úspor by měla významně přispět již během roku 1998 k vyrovnání dosud deficitní bilance mezi příjmy a výdaji českého zdravotnictví a postupně by měla vést zejména k posílení preventivní, primární a ambulantní péči.
Chci však hned připojit, že nás k tomu vedou i významné důvody medicínské. Kvalitní nemocniční péči na úrovni přelomu tisíciletí nelze poskytovat v ústavech, které nemají dostatečné vybavení personální, přístrojové, které nemají podmínky pro komplexnost péče a koneckonců ani tam, kde nedostatečné spádové území, a tedy výskyt příslušných zdravotních problémů neumožňuje odbornému personálu získat a udržovat si potřebnou kvalifikaci k jejich provádění. Současně je zřejmé, že finančně náročné vybavení nelze pořizovat do dnešní sítě 208 zdravotních zařízení s akutní péčí.
Pokud mluvíme o přeměně akutních lůžek na lůžka následné péče, tedy ošetřovatelské, mluvíme opět o penězích i medicíně. Samozřejmě jde o přeměnu lůžek drahých v lůžka levná. Zároveň však jde o jiný druh péče, o uspokojení jiných potřeb pacienta. Zjednodušeně řečeno, pacient po těžkém úrazu potřebuje nějaký čas špičkové odborníky a špičkovou techniku. Po jisté době však potřebuje zařízení a lidi, kteří ho naučí znovu chodit. V tom mu nákladná technika ani profesorské vybavení pracovníků daného zařízení nepomohou.
Lze polemizovat, zda poměr 5 : 2, tedy 5 lůžek na tisíc obyvatel v akutní péči a 2 lůžka na tisíc obyvatel v ošetřovatelské péči, je ten pravý. Je to kvalifikovaný odhad vycházející ze zkušeností vyspělého evropského prostoru a průzkumu v našich nemocnicích. Není to dogma. Možná, že v realizačním období nebo po něm se ukáže lepší 5,2 o 1,8. Tolik informace k vládnímu materiálu.
Poněvadž mezitím uběhlo čtvrt roku, považuji za nutné říci ještě několik vět, které nám možná usnadní případnou diskusi o tomto materiálu. Ministerstvo vypracovalo kritéria. Jsou to v podstatě tři bloky. Jeden blok je kritérium dostupnosti, tzn. spádovosti určitého počtu občanů do určitých zařízení, které jsou schopny řešit určité zdravotní situace. Druhé kritérium je kritérium odborného vybavení jednotlivých pracovišť a třetí kritérium je nepochybně kritérium ekonomické. Do konce června budou zpracovány náměty na redukci sítě českých zdravotnických zařízení, z nichž, jak mohu teď dosti kvalifikovaně odhadnout, v 80 % půjde o dohody mezi zřizovateli, provozovateli, samosprávou a do jisté míry i občany a ve 20 % případů k dohodě nedojde a nastoupí institut, o kterém rozhodl tento parlament před několika měsíci, tedy institut výběrového řízení, které rozhodne v těchto případech, které ze zařízení bude poskytovat tu kterou péči. Tento proces probíhá jako proces tisíců jednání. Není dělán od zeleného stolu, jak se někdy uvádí v polemických článcích. Právě naopak. Je dělán v jednotlivých místech a zařízeních. Není dělán na úrovni okresů, protože o některé péči je nutno uvažovat v nadokresním rozměru. Toto jsou věci, které se staly mezi tím, kdy vláda splnila požadavek parlamentu a kdy se parlament k projednání této zprávy dostává.
Musím na závěr říci, že i to, co rozhodl zdravotní a sociální výbor, jsou vlastně další požadavky na statistiku, protože jsem ochoten z vlastních prostředků koupit zdravotní ročenku a rozdat a nejsou to požadavky na to podstatné. V tomto případě jde o věc, která by skutečně měla spojit koalici i opozici. Jsem dokonce přesvědčen, že věcně jsme i ve shodě v redukci lůžek a měla by pomoci k tomu, abychom pochopili, že mají-li se snížit nebo změnit některá lůžka, musí se změnit i ve městě, ze kterého jsme, musí se změnit i v oblasti, kde žijeme a musí se změnit i tam, kde nám to bude vadit.
Vyzývám na závěr všechny kolegy poslance v rámci komunikace, o které se v posledních dnech a hodinách velmi mluví, abychom komunikovali o případech, nikoliv o principech, nikoli o kritériích, která vůbec nejsou sporná. Sporné je jejich naplnění, jejich konkrétní rozhodnutí v Jednotlivých místech. Děkuji za pozornost.