Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slova se ujme pan poslanec Miloslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, já bych navázal na své předřečníky a chtěl bych obrátit pozornost na jiné stránky celého tady toho příběhu Kreditní banky Plzeň, který je vlastně jen špičkou ledovce širšího příběhu českého bankovnictví a ekonomické reformy vůbec.
Řečtí sofisté už tedy před mnoha staletími ukazovali na dvojakost různých jevů. Mimo jiné říkali, že pro některé lidi je válka, a sice pro hrobníky je ekonomickým přínosem, je pro ně dobrem, zatímco pro ty, kteří ve válce bojují a umírají a pro jejich rodiny, je nesporným zlem. Těch, kteří podobné jevy mohli brát pozitivně, vždycky bylo mnohem méně než těch, pro které to bylo zlem.
A tak je to i v případě krize bankovní sféry. Někteří na ní vydělávají a většina obyvatelstva to bere jako nespornou ztrátu.
Když by se dala charakterizovat současná zpráva naší komise, která leží před vámi, její současná podoba je nesporně kompromisní. Při její tvorbě se střetávala naprosto protichůdná stanoviska a tím bodem, o kterém už tady byla řeč vícekrát, kde se stanoviska rozcházela naprosto, byl bod bankovního tajemství. V rozporu s tím, že vyšetřovací komise v jiných parlamentech zřízené k těmto účelům mají možnost prolomit bankovní tajemství, u nás to možné nebylo a kolegové z koaličních stran charakterizovali institut bankovního tajemství jako svatou krávu, kterou nelze zabít.
Myslím si ale, že přesto k určitým závěrům, které jsou nezpochybnitelné, tato komise dospěla a kolega Bašta na jedné z tiskových konferencí ty závěry shrnul do jediné prosté a velice výmluvné věty, a sice, že tunel byl dříve než banka sama. Dalo by se to zobecnit na celý příběh české ekonomické reformy a mohli bychom říci, že tunel byl dříve než sama ekonomická reforma.
A teď bych se chtěl zamyslet ve svém vystoupení spolu s vámi nad některými věcmi, které z celé této záležitosti vyplývají. Věcmi, které kladou určité otazníky nad dalším postupem v celé této oblasti.
Především bych chtěl upozornit na to, že krize české bankovní soustavy je pro nás varovným vykřičníkem do budoucna, protože je jasné, že ekonomická reforma skončí u nás teprve tehdy, resp. bude dovršena, až bude bankovní sektor schopen se otevřít mezinárodní konkurenci. Zatím to možné není, nejsou pro to připraveny žádné předpoklady, ani věcné, ani předpoklady legislativní. Za předpokladu, že bychom si v této věci pospíšili a byli tak laxní jako doposud, tak samozřejmě by se mohla z této věci stát pro českou ekonomiku vážná pohroma.
Chtěl bych také říci, že tím druhým otazníkem, který v této souvislosti vzniká, který je možno položit, je otázka mezí a možností liberálního přístupu. Zákon původně byl koncipován tak, že umožňoval poměrně liberální bankovní prostředí v rozporu s tím, jak to bylo u našich sousedů, např. na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku a třeba ve Slovinsku, které má z těch transformujících se ekonomik nejlepší výsledky, a je třeba říci, že v souvislosti s tím také dopad právě těchto rušivých fenomenů u nás byl vážnější než v Polsku, než v Maďarsku, než ve Slovinsku a dokonce i než v sousedním Slovensku.
Já jsem bývalému ministru financí tady položil otázku, kdysi, aby mi vysvětlil, jak je možné, že na Slovensku, přestože vycházelo z méně příznivých podmínek než my, zatím žádná banka neskončila tak, jako ty, které spadají u nás do těch 12, které prošly očistcem. Ale tato otázka možností a mezí liberálního přístupu v této oblasti by se dala dokumentovat i na širším srovnání. Např. v Latinské Americe nepochybně bylo Mexiko zemí, která liberalizovala bankovní sektor, a tento faktor přispěl tedy k tomu, že finanční krize nabyla řetězového charakteru, zatímco Chille, které drží velice přísná pravidla v bankovním sektoru, se vyhnulo finanční nestabilitě, a to i v měnové oblasti, pád mexických financí, který zasáhl jiné země, které také liberalizovaly tuto oblast, tak Chille nezasáhl. Přitom Chille, právě proto, že bylo schopno garantovat daleko stabilnější a průhlednější podmínky na finančních trzích, tak mělo hodnotnější portfóliové investice, velké investice, než tomu bylo v Mexiku.
Mohl bych také zde položit otázku, která se týká, řekl bych, základního principu liberální ekonomie, který tady byl porušen v případě krize bankovní sféry. Totiž to, že nebyla rovná ochrana vlastnictví ve všech těchto případech. Řešil se tedy krach jednotlivých bankovních ústavů různě a také byla různá pravidla odškodnění a samozřejmě jedním z nejtrapnějších okamžiků, který jsme zažili ve své roli členů vyšetřovací komise pro Kreditní banku, bylo to, když postižení navštívili tuto komisi, jednali s námi a upozornili nás na to, že např. u těch certifikátů dojde k odškodnění ve výši, která je asi těžko přijatelná, pouhé pětiny té původní nominální hodnoty.
Chtěl bych se zde také dotknout jiné otázky, otázky, která souvisí se samotným koncipováním zrodu podnikatelského sektoru u nás. Protože velké banky se chovaly značně konzervativně a měly svým způsobem jiné poslání v počátcích ekonomické reformy, rozjezd podnikatelského sektoru byl z větší části vržen právě na tyto slabé a velice nejisté malé banky. Ony sehrály tuto velice nevděčnou roli, byly za to velice chváleny, ale když se dostaly do potíží, bylo velice složité, aby jim byla podána pomocná ruka.
Na jedné straně tedy malé banky sehrály velice důležitou roli. Na druhé straně se díky náročnosti a nezajištěnosti celého tohoto rozsáhlého podniku záhy dostaly do potíží.
Konečně je tu pátý otazník, který visí nad celou touto oblastí. A to je to, do jaké míry jsme byli právi zkušenostem jiných transformujících se ekonomik a roli bank v celém tomto procesu. Zkušenost, která existuje u úspěšně se rozvíjejících ekonomik Dálného východu je taková, že klíčem k úspěchu a ke konkurenceschopnosti těchto ekonomik byla souhra tří faktorů: státu, bank a podniků. Tento trojúhelník stát - banky - podniky fungoval, zdaleka neexistovaly nějaké uvolněné vazby v této věci a v měnovém vývoji např. docházelo k intervenci prakticky až do konce 80. let.
Chtěl bych říci, že u nás takováto souhra státu, bank a podniků nenastala. Došlo v podstatě k izolovanému a zdánlivě nezávislému pohybu všech složek tohoto trojúhelníku. Byla to krize podnikové sféry, která v nepodcenitelné míře táhla banky dolů. Situace bank byla prostě taková, že krize několika větších podniků je nutně musela zasáhnout.
Politika drahých peněz na vrcholu bankovního sektoru u nás v polistopadovém vývoji samozřejmě vedla ke zdánlivě velice snadným ziskům. Na vrcholu tohoto vývoje se banky podílely 13 % na celkových investicích a 33 % na stavebních investicích. Ale měly také lví podíl na privatizačním procesu, ty privatizační fondy, které bankami byly zřízeny. Ale bohužel mělo to i tu negativní stránku, že politika drahých peněz podvázala možnosti podniků, a to se zpětně promítlo na situaci bankovní sféry.
Celý tento nezvládnutý problém vztahů trojúhelníku stát - banky - podniky je jeden z důvodů, proč se u nás restrukturalizace podnikové sféry nepodařila.
A poslední otazník míří do budoucnosti. Totiž to, co jsme prožili a prožíváme v oblasti bankovní soustavy, není jenom záležitostí České republiky. Sanování bankovních ústavů je věcí, která se děje po celém světě. Zkušenost je taková - např. ze Skandinávie, kde došlo k řadě velkorysých operací v tomto směru - že čím déle se s touto věcí váhá, se sanací bankovní sféry, tím dražší tento podnik nakonec je.
Chtěl bych současnou diskusi zaměřit na aspekt, o kterém se zatím málo mluví. Je to totiž pro nás - otevření bankovní sféry - jedním z rizikových faktorů do budoucna při dalším otevírání ekonomiky, které je nutné a neodvratné. Zde je situace poněkud jiná, než třeba byla ještě do 80. let. Do 80. let přetrvávaly v bankovní sféře důsledky reforem, které podnikl v době new dealu prezident Roosewelt. Kdy se rozdělily ty tři oblasti po negativních zkušenostech, které byly za Calvina Coolidge, Hoowera, to je operace s cennými papíry, klasické úvěrování a spořitelní operace. Tyto věci srostly znovu v 80. letech do tzv. finančních supermarketů. Došlo i k velkým fúzím v oblasti mezinárodních finančních korporací, z nichž ty největší dnes disponují kapitálem až do výše 14 bilionů dolarů. Proti čemuž ty malé národní ekonomiky jsou značně slabé a zranitelné.
Zároveň došlo k vzestupu podílu spekulace na nejvýznamnějších finančních trzích. Například v Londýně - jestliže na začátku 70. let byl podíl spekulačních operací pouze 15procentní, v současné době dosahuje 85 %. V této souvislosti se diskutuje právě omezení svobody v této oblasti. Jestliže na začátku 70. let nositel Nobelovy ceny za ekonomii pan James Tobin přišel s návrhem zřízení daně na směnné operace jako prostředku, který by měl zvýšit do jisté míry kontrolu státu nad ekonomikou, tak tehdy byl vysmíván. Samozřejmě je to věc, která i dnes jde proti proudu neoliberální ortodoxie. Ale v současné době proběhla řada seminářů, která se myšlenkou té tzv. Tobinovy daně více zabývá a shledávají se zajímavé možnosti v této oblasti nejenom pro zajištění stability ve sféře financí, ale také pro zvýšení příjmové stránky rozpočtu.
Dámy a pánové, asi jsem už mluvil příliš dlouho. Tato zpráva byla podnětem pro zamyšlení nad riziky, která v této oblasti přetrvávají. Ačkoli není důvod nad tímto jevem se příliš usmívat, přece jenom bych chtěl zakončit své vystoupaní určitým žertem.
Možná, že ti, kteří se dopustili nebo se přičinili o to, že zmizela část těchto finančních prostředků, se dočkají svatořečení. Podobně svatý Kryšpín, když páchal morálně pochybné skutky, a to kradl kůži, aby mohl chudým šít boty, dočkal se svatořečení. Možná, že i tyto peníze budou někdy veřejně prospěšné. To bychom se ovšem museli nejdříve dopátrat toho, kde tyto peníze jsou. K čemuž nám současná legislativa možnosti nedává. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slova se ujme poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci mít jenom jednu poznámku. Připomeňme si dobu dosti vášnivých sporů o to, zda tato komise má být vůbec zřízena. A když dnes beru v úvahu, že je jiná situace, mnohé se změnilo, posuzujeme výsledky, možná, že někdo bude mít pocit, že hora porodila myš.
Jde o to, co parlamentní komise může, aby nebyla funkce takovýchto institucí znehodnocována.
Já se přiznám, že nejsem odborník a neznám statuty vyšetřovacích komisí v různých parlamentech. Ale vím, že třeba vyšetřovací komise Německého spolkového sněmu musí dbát jenom ústavních práv. To znamená nesmí zasahovat do listovního tajemství a tajemství dopravovaných zpráv. Ale nemyslím si, že by vyšetřovací komise spolkového sněmu zůstala před branami těch tajemství, která byla utajena naší vyšetřovací komisi.
V důsledku toho - a to je na uvážení do budoucna - jestli chceme, aby vyšetřovací komise tohoto Parlamentu, této Poslanecké sněmovny měly význam, který by mít měly, to znamená, že přispějí k odhalení špatného stavu a jeho příčin i případných viníků v důležitých oblastech našeho společenského života, potom je třeba zřejmě postavení této vyšetřovací komise dále prohloubit, dále promyslet a přesněji formulovat tak, aby určité věci, které jsou důležité pro její výsledek, nemohly zůstat nadále neznámy.
Je třeba nad tím přemýšlet proto, že úloha parlamentu v této zemi není příliš vysoce hodnocena. Jestliže chceme, aby parlament získal ve společnosti větší úlohu, jestliže chceme na příště, aby vyšetřovací komise přispěly k tomu, že parlament se dopátrá pravdy o určitých věcech, které společnost zneklidňují, potom zřejmě musíme tyto věci napravit, protože bez toho to někdy vyzní jako plácnutí do vody. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Do rozpravy se dále nikdo nehlásí, proto všeobecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Michal Frankl. Má slovo.
Poslanec Michal Frankl: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, já bych řekl, že to, co zaznělo v oficiální zprávě předsedy, skutečně byl určitým způsobem konsensuální názor komise jako celku. Tady musím potvrdit slova pana předsedy, která přednesl v oficiální zprávě.
Na druhé straně bych zásadně nemusel polemizovat ani s částí, která byla příspěvkem do rozpravy pana předsedy vyšetřovací komise.
Myslím si, že jsme se nakonec všichni přesvědčili, že Kreditní banka byla jistým vzorkem toho, čím procházel náš ekonomický sektor, čím procházely banky, že to bylo jedno z ekonomických neštěstí naší někdy trnité cestě od ne tržního hospodářství směrem k tržnímu.
Rád bych řekl něco k problematice vyšetřovacích komisí jako takových. Toho se rozprava také týkala. Můj názor je, že kredit vyšetřovacích komisí bude vyšší zejména v tom případě, když jimi nebude naše sněmovna příliš plýtvat. To znamená, když je budeme skutečně zřizovat pouze ve chvíli, kdy si to okolnosti vyžadují.
Na druhé straně uznávám argument, že v konkrétních případech může vyšetřovací komise mít málo pravomocí, jak jí je dává jednací řád. Myslím si, že řešením není dopředu vybavit komisi příliš velkými pravomocemi, ale ve chvíli zřizování komise bychom možná měli mít možnost jí přesněji specifikovat rozsah pravomocí, než jen jak je v rozsahu jednacího řádu.
Nyní bych navrhl k průběhu hlasování, protože návrh usnesení je v zásadě konsensuálním dokumentem, abychom o usnesení hlasovali jako o celku a pouze o bodech, které by někdo požadoval a navrhl, bychom hlasovali dopředu odděleně. Sám bych si dovolil označit 4 subbody, které bych si přál odhlasovat dopředu. Bylo by to písmeno a), protože vláda obdobnou komisi už zřídila, takže v této chvíli žádat vládu by bylo zbytečné. Potom jsou to písmena c) a d). Úplně poslední odstavec, ve kterém ukládáme zvážit novelizaci zákona o jednacím řádu. Domnívám se, že to také není nutné. Byl bych rád, kdybychom o těchto 4 bodech mohli hlasovat dopředu zvlášť. Potom po dohodě s panem předsedou se domnívám, že můžeme o usnesení hlasovat jako o celku. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, vytrvejte prosím u mikrofonu. Chci vám navrhnout, podle mého názoru, nejschůdnější způsob hlasování, a to takový, že bych vaše návrhy chápala jako návrhy na vypuštění části návrhu podle § 72 odst. 1 č. 7. Samozřejmě se o nich bude hlasovat dříve než o celém návrhu. Je to tak v pořádku, pane poslanče?
Poslanec Michal Frankl: Myslím si, že to tak může být. Mohl bych trvat i na původním stanovisku, ale může to tak být.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Paní předsedající, já bych si dovolil vyjádřit určitou pochybnost o správnosti postupu, který jste navrhla. Pan poslanec Bašta tyto návrhy přednášel jako jednotlivé, že se o nich má hlasovat, čili to není pozměňovací návrh. Dále je zde i faktický rozdíl ve kvóru, které je třeba získat při rovnosti hlasů. Návrh, pokud bude hlasováno tak, jak navrhl pan poslanec Bašta, není přijat, zatímco návrh na vypuštění potřebuje o jeden hlas více. Čili je zde i tento problém. Myslím si, že je potřeba hlasovat tak, Jak navrhl pan poslanec Bašta, případně s upřesněním, jak navrhl pan poslanec Frankl.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, mám to chápat tak, že pan poslanec Bašta bude předkládat jednotlivé části návrhu jednu po druhé? V takovémto případě to znamená, že se o nich bude hlasovat tak, že to, co navrhl pan poslanec Frankl, bude pouze znamenat, že doporučuje hlasovat proti těmto částem celého návrhu.
Poslanec Ivan Vrzal: Je to také jedna z možností. Možná bude lepší, když o všech návrzích, které přednesl poslanec Bašta a vůči nimž nezazněla ze sněmovny výhrada, se bude hlasovat najednou, stejně jako při projednávání sněmovních tisků brát usnesení vyšetřovací komise jako usnesení výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře, dám slovo panu poslanci Baštovi, aby uvedl způsob, kterým budeme hlasovat.
Poslanec Jaroslav Bašta: Poprosím vás o jedno doplnění. Vloudila se nám tam jedna chyba - úplně na konci bodu IV., 2 - místo komisi Poslanecké sněmovny pro novelizaci jednacího řádu má správně být "ústavně právnímu výboru sněmovny, aby požádal podvýbor pro novelizaci jednacího řádu", aby to bylo správně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, uveďte prosím nyní, jakým způsobem budeme hlasovat, potom jednotlivé návrhy. Paní poslankyně, páni poslanci, já vás mezitím všechny odhlašuji.
Poslanec Jaroslav Bašta: V tomto případě, podle návrhu pana poslance Frankla budeme hlasovat o sporných bodech. První z nich usnesení 11, 1, a) aby zřídila při Ministerstvu spravedlnosti stálou komisi z řad státních zástupců, zástupců bankovního dohledu, zástupců Ministerstva financí, Policie České republiky, odborníků z oblasti ekonomiky, účetnictví, daní a kapitálových obchodů, která by koordinovala vyšetřování závažné hospodářské a finanční kriminality. Námitka proti tomu zněla, že taková komise je již zřízena. Mé zdůvodnění v tom případě bylo, že nemá pravomoci, které bychom jí doporučovali naším usnesením.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Aby všichni věděli, o čem hlasují: Budeme nyní hlasovat o vypuštění písm. a) bodu 1, jak jej přednesl pan poslanec Bašta. Takže pro vypuštění tohoto bodu.
Poslanec Jaroslav Bašta: Ano, samostatně o tomto bodu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: To je poněkud rozdíl, pane poslanče, takže budeme hlasovat o přijetí tohoto bodu, nikoli o jeho vypuštění. Chápu to dobře, hlasujeme o přijetí tohoto bodu. V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové č. 362 a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto bodu. Kdo je proti?
V hlasování pořadové č. 362 z přítomných 182 se pro vyslovilo 99, proti 71. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Jaroslav Bašta: Hlasujeme o bodu II. 1 písm. c) "Zvážila novelizaci zákona č. 21/1992 Sb.," nemusím to číst celé, máte to před sebou.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, myslím, že je všem jasné, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové č. 363 a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu. Kdo je proti?
V hlasování pořadové č. 363 z přítomných 183 se pro vyslovilo 93, proti 76. Tento návrh byl přijat.
Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Bašta: Budeme pokračovat dále stejným odstavcem bodem d) "Zvážila legislativní úpravu umožňující postihnout trestně právními prostředky management bank při porušení norem a stanov vyplývajících z obecně závazných předpisů, v jehož důsledku vznikla škoda s celospolečenským dopadem."
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 364 a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto ustanovení. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 363 z přítomných 183 se pro vyslovilo 108, proti 51. Tento návrh byl přijat.
Pokračujte pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Bašta: A nyní bod IV. 2 "Ukládá ústavně právnímu výboru, aby požádal podvýbor pro novelizaci jednacího řádu, aby zvážil novelizaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tak, aby umožnil členům parlamentní vyšetřovací komise", je to opakování toho bodu, o kterém jsme již hlasovali.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové č. 365 a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto ustanovení. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 365 z přítomných 184 se pro vyslovilo 97, proti 68. Tento návrh byl přijat.
Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Bašta: A nyní bychom mohli hlasovat o celé zprávě, závěrečné zprávě Vyšetřovací komise.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jiné návrhy nebyly předloženy?
Poslanec Jaroslav Bašta: Jiné návrhy nebyly, jediný návrh, který padl byl návrh pana poslance Štraita k tomu, aby to bylo vráceno komisi k přepracování, ale to je totéž, jako zamítnutí zprávy komise.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení o celém. Já v tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové č. 366 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 366 z přítomných 185 se pro vyslovilo 117, proti 36. Tento návrh usnesení byl schválen.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tím jsme projednali tento bod, já poprosím pana ministra Stráského a paní poslankyni Jirousovou, aby se dostavili ke stolku zpravodajů. Budeme pokračovat projednáváním přerušeného bodu
70.
Informace vlády o stavu sítě lůžkových a ambulantních zdravotnických
zařízení v České republice ke dni 31. prosince 1996 a o koncepčních
záměrech tvorby sítě zdravotnických zařízení a k zákonnému řešení
existence všech typů nemocnic v České republice včetně
zákonného zajištění existence a fungování fakultních
nemocnic - sněmovní tisk 169
Tento bod jsme přerušili v takové fázi, že pan ministr přednesl závěrečné slovo. Potom byl bod přerušen. Nyní tedy poprosím paní zpravodajku, aby seznámila poslankyně a poslance s jednotlivými návrhy usnesení a způsobem, jak o nich budeme hlasovat.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se moc omlouvám, že jsem zapříčinila takovou přestávku, já jsem musela opustit sněmovnu a dostala jsem se do takové dopravní situace před Malostranským náměstím.
Takže projednali jsme tady tisk 169, pět poslanců vystoupilo v rozpravě, vzešla z rozpravy dvě usnesení. Jedno je tedy usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a druhé přednesl poslanec Janeček, a to zní:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí informací vlády o stavu sítě lůžkových ambulantních zařízení v České republice ke dni 31. prosince 1996 a o koncepčních záměrech tvorby sítě zdravotnických zařízení a k zákonnému řešení existence všech typů nemocnic v České republice, včetně zákonného zajištění existence a fungování fakultních nemocnic".
Usnesení zdravotního výboru jsem již četla.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže budeme tedy hlasovat nejprve o návrhu usnesení pana poslance Janečka, pochopila jsem to správně, paní zpravodajko.
Poslankyně Taťána Jirousová: Já jsem přednášela tedy první usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, pak teprve vystupoval kolega Janeček.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře a ještě bych ráda slyšela názor pana ministra a zpravodaje.
Poslankyně Taťána Jirousová: Já se ztotožňuji s usnesením zdravotního výboru.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Já jsem celý svůj výklad stavěl na tom, že s tím usnesením nemohu souhlasit, především její částí, která se týká pracných, a statistických a jiných údajů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak bylo navrženo zdravotním a sociálním výborem. V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové č. 367 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 367 se z přítomných 185 pro vyslovilo 92, proti 89. Tento návrh nebyl přijat.
Paní zpravodajko, nyní budeme tedy zřejmě hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl poslanec Janeček.
Poslankyně Taťána Jirousová: Návrh kolegy Janečka, kde tedy je "bere na vědomí informací vlády atd.".
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 368 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu.
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 368 se z přítomných 186 pro vyslovilo 91, proti 92. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme vyčerpali všechny návrhy, jak byly předloženy. Je tomu tak, paní zpravodajko? Zřejmě tomu tak je. Končím projednávání tohoto bodu.
Ještě dříve než začneme projednávat další bod, požádal o slovo ministr financí pan Ivan Pilip.
Paní poslankyně, páni poslanci, prosím o klid v jednacím sále.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, rád bych využil svého práva vystoupit na schůzi Poslanecké sněmovny a informoval vás v souladu s § 24 Ústavy České republiky o svém rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že jsem byl pověřen řízením resortu Ministerstva financí, na kterém bude soustředěna velká část úkolů, ke kterým se vláda v minulých dnech a týdnech zavázala, dospěl jsem k názoru, že větší časový prostor a možnost soustředění k těmto úkolům pro mne vznikne tím, pokud se vzdám mandátu poslance Parlamentu České republiky. Proto zde v souladu s § 3 zákona o jednacím řádu Parlamentu České republiky prohlašuji, že se vzdávám mandátu poslance. Rád bych popřál svému nástupci mnoho úspěchů při působení v této funkci a vyjádřil naději, že moje spolupráce s parlamentem bude pokračovat i ve funkci člena vlády České republiky. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, dalším bodem je
72.
Informace rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
o projednání zprávy České národní banky o měnovém vývoji
v České republice za rok 1996
Na návrh organizačního výboru projednal rozpočtový výbor informaci o jednání výboru...
Paní poslankyně, páni poslanci, já vás velice žádám o klid v jednacím sále. Není zde v tuto chvíli vůbec možné hovořit.
informaci o jednání výboru nám podá jeho předseda poslanec Jozef Wagner, kterého prosím, aby současně přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, máte slovo.