Úterý 1. července 1997

 

Poslanec Vladimír Špidla: Děkuji za slovo. Chtěl bych si ho vzít především z určitého formálního důvodu, protože bych chtěl přednést v rozpravě návrh na zamítnutí tohoto textu. Pravděpodobně z hlediska jednacího řádu přednášení ve zpravodajské zprávě by se nedalo počítat.

Proto tedy ve smyslu jednacího řádu předkládám návrh na zamítnutí sněmovního tisku 225, tj. novel zákona, kterým se doplňuje zákon 155/95 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/97 Sb., dále zákona č. 1/91 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 463/91 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že tyto zákony jsou sice předkládány v jednom sněmovním tisku, avšak kromě té základní logiky šetřit spolu nesouvisejí, navrhuji, aby o jednotlivých návrzích bylo hlasováno samostatně.

Dámy a pánové, myslím, že na závěr by přece jen bylo vhodné přednést určitý příklad. Pan poslanec Štrait se zmínil o tom, že průměrná dávka v nezaměstnanosti byla v minulém roce 2306 Kč. Za předpokladu, kdy by platila tato novela, byla by průměrná dávka v nezaměstnanosti v minulém roce 1846 Kč. Ostatek už ponechávám bez komentáře.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Špidlovi a ještě se mi písemně do rozpravy přihlásil pan poslanec Janeček, jemuž uděluji slovo.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, hodně zde hovoříme o sociálních jistotách našich občanů, o jistotách našich důchodců a zároveň hovoříme o tom, že je potřeba zamítnout tyto návrhy zákonů. Je pravda, že asi málokdo z poslanců koalice je potěšen takovýmito zákony, dozajista je to něco, co se nikomu z nás neschvaluje s lehkým srdcem. Nicméně se domnívám, že to jsou zákony poctivé, prostě říkají, že naše ekonomika je taková, jaká je, stav transformace našeho průmyslu je takový, jaký je a na víc není.

Můžeme udělat jednu věc. Říci ano, tyto zákony neschválíme, potopíme je, anebo naopak můžeme navýšit koeficient, můžeme dále rozdávat. Samozřejmě, že to v důsledku bude znamenat, že za pár let se ekonomická situace důchodců zhorší. Zhorší se ekonomická situace rodin s malými dětmi a vlastně to, po čem voláme, to je po sociálních jistotách, odplave v určité inflační spirále. To jsou situace, které si všichni v této sněmovně dozajista dokážeme představit.

Proto se domnívám, že je potřeba naopak tyto zákony schválit. Osobně bych velmi přivítal, aby byly časově limitovány, aby se řeklo ano, zde tato vláda udělala chybu, ona ji přiznala a svým způsobem dává občanům signál, že je schopna ekonomickou situaci v rozumné době vyřešit tak, aby se úroveň sociálních dávek mohla vrátit na výši, o které si všichni představujeme, že by byla správná nebo optimální.

Samozřejmě víme, že se hodně zanedbalo v oblastech, jako je zdravotnictví, jako jsou aktivity nevládních organizací. Víte, že když se schvaloval rozpočet, dával jsem návrh na to, abychom podpořili v sociální oblasti nestátní organizace, které poskytují sociální péči levněji a efektivněji i kvalitněji než stát, a musím říci, že jsme byli jediným klubem, který tuto myšlenku prosazoval, to je onu aktivní sociální politiku, kterou někdy nazýváme sociální trampolína, protože smyslem sociální politiky nemá být to, aby byl občan zachycen sítí, ale aby byl vrácen do svého přirozeného prostředí, aby byl vrácen do rodiny, aby byl vrácen mezi občany, se kterými sdílel většinu svého života. Proto se domnívám, že i zde v té vlastní sociální politice jsou určité rezervy, o kterých je třeba hovořit. Víme, že zde jsou rezervy, kde bychom dokázali prostředky využít daleko efektivněji. Ale ještě jednou říkám - zodpovědná sociální politika bohužel znamená také podpořit tyto zákony. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Táži se, zda si ještě někdo přeje vystoupit? Pokud tomu tak není, rozpravu uzavírám.

Vzhledem k tomu, že zazněly dva návrhy, a to návrh na zamítnutí jednak od paní poslankyně Fischerové, jednak od pana poslance Špidly, a dále na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, prosím zpravodaje, aby nám nejdříve navrhl, v jakém pořadí budeme o těchto návrzích hlasovat. Kromě toho zpravodaj navrhoval ještě v jednom případě oddělené hlasování, takže prosím, aby nás provedl bludištěm hlasovací procedury, jak je úkolem zpravodaje.

Kolegové, vy se přihlašujete. ale já vás možná, pokud někdo z vás o to požádá, stejně odhlásím. Prosím zpravodaje, aby nejdříve navrhl, v jakém pořadí se bude hlasovat.

 

Poslanec Vladimír Špidla: Byly předloženy návrhy na zamítnutí, návrh na vrácení k přepracování a návrh na postoupení do druhého čtení. Navrhuji, aby se hlasovalo v pořadí tak, jak byly návrhy předloženy, a vzhledem k tomu, že u návrhu na zamítnutí jsem žádal, aby se hlasovalo o jednotlivých návrzích samostatně, tak navrhuji, abychom začali návrhem na zamítnutí a hlasovali podle jednotlivých zákonů. Potom abychom hlasovali o vrácení k přepracování sněmovního tisku jako celku a potom hlasovali o tom, zda bude zákon postoupen do druhého čtení.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Pane zpravodaji, omlouvám se, ale nepochopil jsem - a je to samozřejmě moje chyba - v čem navrhujete hlasovat o jednotlivých zákonech samostatně. Nyní hlasujeme o zamítnutí sněmovního tisku 225, čili vzhledem k tomu, že v tomto tisku je obsaženo několik novel několika zákonů, navrhujete to rozparcelovat?

 

Poslanec Vladimír Špidla: Byl jsem upozorněn, že z hlediska jednacího řádu tato věc není možná, takže nezbývá nic jiného, než abych navrhl hlasovat o zamítnutí sněmovního tisku 225.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: To je přesně to, co jsem měl na mysli.

Konstatuji, že nikdo nepožádal o opětovné odhlášení. A přece jenom ano, já to tušil. Takže vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.

 

Nyní budeme v souladu s doporučením zpravodaje hlasovat nejdříve o návrhu na zamítnutí sněmovního tisku 225 v prvním čtení.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 38 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 193 přítomných bylo 95 pro a 98 proti.

 

Další návrh, tuším, předložil pan poslanec Štrait, byl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Je to tak, pane zpravodaji? Děkuji.

Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že hlasování pořadové č. 39 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 193 přítomných bylo 96 pro, 97 proti, počet nehlasujících, což je tady málokdy, dosáhl čísla 0.

 

Z toho vyplývá, že nyní přichází na řadu návrh organizačního výboru, tj. návrh na přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Než nechám o tomto návrhu hlasovat, chtěl bych se zeptat, zda má někdo jiný návrh. Žádný takový návrh nevidím, takže pokud zpravodaj souhlasí, nechám nyní hlasovat o usnesení, jímž přikážeme tento tisk k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Zpravodaj souhlasí? Souhlasí Děkuji.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že hlasování pořadové č. 40 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 192 přítomných bylo 153 pro, 18 proti a 21 nehlasovalo.

 

Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji. Končím projednávání bodu pořadové č. 6 a přecházíme k bodu pořadové č. 7, což je

 

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 219/

 

Jedná se o první čtení. Prosím paní ministryni spravedlnosti Vlastu Parkanovou, aby se ujala slova.

 

Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda si je vědoma významu zákona o konkursu a vyrovnání pro fungování tržní ekonomiky. Proto nemohla ponechat stranou analýzu funkčnosti tohoto zákona při úvahách a rozhodnutích o dalších směrech hospodářské politiky. V materiálu, který byl nazván "Korekce hospodářské politiky a další transformační opatření" a vládou byl přijat 6. dubna letošního roku, byly vytčeny naléhavé a nejnutnější věcné záměry novelizace zákona o konkursu a vyrovnání. Dovolte, abych je ocitovala:

Urychleně novelizovat zákon o konkursu a vyrovnání s cílem zpřísnit kritéria, podle kterých soud potvrzuje úpadek, stanovit správci podstaty maximální lhůtu pro dosažení cíle konkursu a uložit dlužníkovi jednoznačnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, jestliže neplní své závazky.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o konkursu a vyrovnání, vychází z citovaných věcných záměrů vlády, které jsou pochopitelně převedeny do potřebné legislativní formy. Navíc vládní návrh tohoto zákona obsahuje některé dílčí změny, jak vyplynuly ze zkušeností z aplikací zákona o konkursu a vyrovnání, a to především konkursními soudy.

Vládní návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání je dnes projednáván v prvním čtení. Právě z tohoto důvodu bych ráda řekla několik obecnějších slov k úpadkovému právu a jeho právní úpravě.

Stávající platný zákon o konkursu a vyrovnání byl připraven a přijat v polovině roku 1991, resp. ve druhé polovině tohoto roku. Jeho právní úprava odrážela tehdejší stav ekonomiky a představy dalšího vývoje. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč bylo třeba zákon několikrát novelizovat. Předkládaný vládní návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání se soustředil, jak již jsem uvedla, jen na to, co vláda považovala za nejnutnější. Nebylo možno v něm realizovat novelizační náměty, které by představovaly širší a hluboké zásahy do zákona, do jeho struktury i zvažování řady dalších věcných hledisek. Domnívám se ale, že budeme potřebovat novou právní úpravu úpadkového práva srovnatelnou s moderními úpravami této problematiky ve vyspělých státech. Ministerstvo spravedlnosti tyto práce neodkladně zahájí.

Já vám doporučuji, aby vládní návrh zákona. kterým se mění a doplňuje zákon o konkursu a vyrovnání, byl přikázán k projednání příslušnému výboru Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní ministryni Parkanové. Zpravodajem byl určen pan poslanec Ivan Vrzal, jemuž uděluji slovo.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, souhlasím s tím, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení, protože splňuje veškeré náležitosti, a navrhuji, abychom přijali usnesení organizačního výboru, aby byl přikázán hospodářskému výboru.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji zpravodaji. Otevírám rozpravu. Mám zde jedinou písemnou přihlášku, a to pana poslance Grégra, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, právě probíraná novela je dítětem tzv. korekce hospodářské politiky, jíž vláda dospěla k závěru, že je třeba zpřísnit podmínky pro dlužníky a zrychlit konkursní řízení. Novela toho chce dosáhnout, stručně řečeno, tím, že ukládá neplatícímu nebo předloženému podnikateli povinnost podat na sebe návrh na konkurs a navíc zavádí citelné trestní postihy pro ty, kdo by se pokusili zákon obejít. Jedná se o zákaz činnosti, peněžité sankce nebo odnětí svobody až na tři roky.

Z hlediska abstraktní spravedlnosti jistě nemůže být pochyb, že by měl být více chráněn věřitel než dlužník, že by podniková sféra potřebovala vyčistit od firem, které neprodukují nic užitečného, jen druhotnou platební neschopnost ostatních, že by řada perspektivních firem potřebovala rychleji získat zpět alespoň část svých pohledávek, jak občas zaznívá z úst představitelů průmyslu.

Pokusil jsem se představit si při čtení této novely, jak tyto požadavky obecně správné návrh dokáže splnit. (Předsedající: Prosím všechny kolegyně a kolegy o klid a jsem si vědom odpovědi, kterou kdysi adresovala paní ministryně Parkanová, takže už nemluvím o svém zvonci, ale o tomto parlamentním zvonci. Prosím o klid, pokračujte, pane poslanče.) Přitom jsem ovšem nedumal o abstraktivních principech spravedlnosti, ale uvažoval jsem o reálných společenských podmínkách charakterizovaných údaji současné správy Ministerstva průmyslu a obchodu, že např. v průmyslu počet ziskových organizací poklesl v roce 1996 o 6,5 % na 1477 organizací, ale počet ztrátových organizací vzrostl téměř o 11 % na 854 organizací a objem jejich ztráty vzrostl na 34 miliard 852 miliónů korun, tj. o 33,2 %.

Představil jsem si, jak tato novela bude fungovat za stavu, kdy v průmyslu hospodářský výsledek meziročně klesl o 40 %, závazky po lhůtě splatnosti dosáhly objemu 82,8 mld. Kč, to je meziroční zvýšení o 5,5 %, a prvotní platební neschopnost vzrostla o 16,6 % na objem 27,2 mld. Kč.

Představil jsem si situaci řady podniků zatížených starými nedobytnými pohledávkami, k nimž přišly na základě pošetilých rozhodnutí státu, jejichž následky dnes stát nemá chuť rychleji řešit.

Připočtu-li k tomuto nepříznivému hospodářskému vývoji dnešní dopad -

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Kolegové a kolegyně, pokud se nahlas bavíte v parlamentních lavicích, buďte tak hodní a buď zmlkněte, nebo odejděte do kuloáru. Jak by vám bylo, kdyby při vašem projevu se ostatní také takto bavili. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Připočtu-li k tomuto nepříznivému hospodářskému vývoji dnešní dopad depozit, vysoce úročených úvěrů a další zhoršení platební morálky, pak jinak správné zpřísnění konkursních podmínek v této době může vést k postihu podniků za výsledky, které nejsou zdaleka jen důsledkem jejich nesprávného hospodaření. Nejsou ojedinělé případy, že průmyslové podniky mají značnou zakázkovou náplň, ale chybí jim prostředky na její realizaci včetně exportních zakázek.

Přišlo mi divné, že důvodová zpráva si nijak neláme hlavu, zda opatření, která třeba v Německu ve stabilizované ekonomice jsou samozřejmá, nemohou v naší situaci způsobit velký společenský třesk. Navrhnout za dané hospodářské situace taková opatření a ani se nepokusit modelovat jejich dopad, mi zavání diletantstvím.

Jestliže pak tvůrci novely stručně prohlásí, že návrh zákona si nevyžádá finanční prostředky ze státního rozpočtu, pak buď nevědí, o čem mluví, nebo je celý zákon jen výplodem politické objednávky, aby se předvedlo veřejnosti, že se něco děje, nehledě na nízkou legislativní úroveň této novely.

Přetížené a málo průchodné obchodní soudy již dnes totiž zápasí s dosavadní agendou. Postihne-li je navíc v době rozpočtových škrtů záplava návrhů na konkurs, aniž dostanou korunu navíc, zadře se soudní soukolí docela. To mám věřit, že za těchto podmínek předložená novela něco změní?

Mám tedy o výsledcích novely a opravdovosti záměrů jejích tvůrců oprávněné pochybnosti. Nechci však bránit snaze, která chce vytvářet podmínky pro platební kázeň a dodržování smluv, což je zásadní předpoklad pro podnikání hodné tohoto jména.

V souladu se stanoviskem poslaneckého klubu ČSSD a Svazu průmyslu a dopravy České republiky navrhuji, aby jinak správný záměr návrhu novely zákona o konkursu a vyrovnání byl odložen o dobu nutnou k tomu, aby podniky byly zbaveny finanční zátěže, kterou nezpůsobily svojí činností, a potom byl teprve nekompromisně uplatněn. Opačné řešení, to je přijetí zpřísněného zákona o konkursu, opět podle názoru poslanců klubu sociální demokracie i podle názoru Svazu průmyslu a dopravy České republiky v současné době jen prohloubí krizi, která je řešitelná, ale která - pokud se k ní budou přidávat další problémy - se může stát nezvladatelnou.

Navrhuji proto odročit projednávání novely zákona č. 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnání, na schůzi Poslanecké sněmovny v prosinci tohoto roku po přijetí předchozích nutných kroků včetně analýzy dopadu ustanovení této novely na průmyslovou sféru a odhadu celospolečenských důsledků a dále vyčíslení dopadů na činnost obchodních soudů a nákladů potřebných k tomu, aby nedošlo k dalšímu zpomalení jejich činnosti. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Konstatuji, že je to jediná písemná přihláška, kterou jsem dostal do rozpravy. Ptám se, zda si ještě někdo z poslanců přeje vystoupit. Hlásí se pan poslanec Filip. Má slovo.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, paní a pánové, dovolte mi, abych podpořil stanovisko kolegy Grégra ze zcela jiného důvodu, který vidím na novele tohoto zákona.

Já jsem přesvědčen, že průtahy v průběhu konkursního nebo vyrovnávacího řízení jsou skutečně špatné, že ohrožují tuto ekonomiku, že bychom se jim měli vyhnout a zejména bychom měli dosáhnout toho, aby konkursní řízení probíhalo poměrně efektivně a bylo vůbec co do konkursní podstaty zahrnout.

Problém je jiný (a to je moje výhrada, pro kterou jsem přesvědčen o tom, že by se měla tato předloha vrátit k dopracování) - není zde řešeno ono podivné rozhodování správců konkursní podstaty, kteří odmítnou uplatněnou pohledávku za podstatou. Setkáváme se při projednávání u obchodních soudů s tím, že správce konkursní podstaty jednoduše popře pohledávku a tomu, kdo je věřitelem dlužníka, nezbývá než zaplatit soudní poplatek. Navíc je v tomto ohledu ještě nejasné ustanovení výkladové, jestli to je onen poplatek za 5 tis. Kč podle zákona o soudních poplatcích nebo poplatek z konkrétní konkursní hodnoty, kterou on uplatňuje.

Tyto věci se soudí běžně, řada kolegů advokátů by mi dosvědčila, že tomu tak je. Jestliže toto jednání neskončí, ona popřená pohledávka je zahrnuta do pohledávek za podstatou a tento konkrétní věřitel je v podstatě vyškrtnut z možnosti ovlivňovat konkursní řízení. Jsem přesvědčen, že pokud toto předložená novela neobsahuje, není možné se jí zabývat tak intenzívně, jak si to zaslouží.

Já jsem přesvědčen, že v řízení na Ministerstvu spravedlnosti je možné získat podklady, které jsou od jednotlivých obchodních soudů a od Vrchního soudu jako od soudu, který rozhoduje o odvolání v těchto věcech, a to poměrně velmi rychle a dopracovat tento konkrétní bod (jedná se v podstatě pouze o dva paragrafy stávajícího zákona) a tuto novelu předložit jako komplexní.

Já sám jsem o tom uvažoval. Uvažoval jsem i o tom, že pokud bude tato novela předložena, že bych požádal o to, aby moje novela byla zahrnuta do této části, aby se projednávala zároveň ta věc, která se týkala nemocnic, ale bohužel mi tam chybí tento obsah, poměrně velmi podstatný, důležitý a ochraňující věřitele. Jsem přesvědčen, že by tam chybět neměl. Proto se ztotožňuji s návrhem kolegy Grégra a žádám sněmovnu, aby vrátila předlohu k přepracování.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Ptám se, kdo si ještě přeje vystoupit. Hlásí se pan poslanec Wagner. Má slovo.

 

Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, zhruba půl roku putuje od jednoho ministerstva ke druhému jakýsi jiný návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání než ten, který byl předložen. Mnoho kolegů zde ve sněmovně jej má k dispozici a řada kolegů ví o tom, že dokonce tři výbory se chystají provést jakýsi seminář na téma novely zákona o konkursu a vyrovnání a otevřít ten problém daleko šířeji.

To, co by měl zákon hlavně řešit, je to, co v českém právním řádu bohužel scházelo a schází ještě nyní a co je proto příčinou mnoha nepříznivých jevů v české ekonomice: ochrana před řízeným úpadkem. Ta v novém návrhu, který se bohužel bude muset stát pozměňovacím návrhem nebo za předpokladu, že sněmovna tento vládní návrh zamítne, se bude muset stát poslaneckým návrhem zákona. V tom to je. Spor šel o to, že varianta, která je odborníky z mnoha stran bez jakýchkoliv politických pohnutek zpracovávána delší dobu, byla prostě odmítnuta, a to ještě za působení ministra spravedlnosti Kalvody. To už je slušný čas. Od té doby to dospělo do takového stavu, že to lze předložit. Je už i důvodová zpráva jako samostatný poslanecký návrh zákona. Uvažovali jsme o této variantě. Ve chvíli, kdy byl předložen vládní návrh, jsme s kolegy, s předsedy ústavně právního výboru a hospodářského výboru, uvažovali o tom, že to učiníme předmětem jakéhosi semináře a poté předmětem oficiálního jednání. Upozorňuji na to proto, že mnoho z nás včetně mne by pro návrh, který vláda poslala, ruku nezvedl. Ale je potřeba ruku zvednout pro to, aby běžela lhůta a aby v jednání, která budou následovat, ve výborech byl návrh upraven tak, aby splnil to, co očekáváme od novely zákona o konkursu a vyrovnání. Považoval jsem toto za důležité říci před hlasováním, neboť to, co bylo předloženo, by se mohlo stát, že nezíská většinu, a když ji získá, tak jeho autoři se tím chlubit nemohou, protože většinu získá lhůta k projednání nezbytně nutné novely zákona o konkursu a vyrovnání.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Konstatuji, že pokud se nikdo další nehlásí, můžeme konečně obecnou rozpravu uzavřít. Je tomu tak? Je. Proto ji uzavírám. Nyní se ptám jednak navrhovatele a jednak zpravodaje, zda si přejí vystoupit. Navrhovatel si nepřeje vystoupit. Zpravodaj rovněž ne. Proto prosím zpravodaje, aby společně se mnou prováděl sněmovnu peripetiemi hlasování.

Padly dva návrhy. Podle § 72 jednacího řádu bychom nejdříve měli hlasovat o návrhu na odročení. To je návrh pana poslance Grégra. Pokud tento návrh neprojde, návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, to je návrh pana poslance Filipa. Má zpravodaj jiný názor?

 

Poslanec Ivan Vrzal: Myslím, že tento výklad jednacího řádu je možný. Pouze si nejsem jist odročením, protože výslovně v jednacím řádu není napsáno, že by návrh v prvním čtení mohl být odročen. Zřejmě se jedná o přesunutí bodu. Je to myšleno jako odročení tohoto bodu nebo přesunutí bodu. Nevím, jak to formulovat přesně. Nejsem si jist. Nejsem přesným znalcem jednacího řádu, jestli o tom takto můžeme hlasovat, jak to bylo předneseno.

Ještě bych pro jistotu přečetl celý návrh a poprosil bych pana poslance Grégra, zda si ho přeje upřesnit, nebo zda chce hlasovat tak, jak byl přečten.

Pan poslanec Grégr navrhuje odročit projednávání novely zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, na schůzi Poslanecké sněmovny v prosinci tohoto roku po přijetí předchozích nutných kroků včetně analýzy dopadu ustanovení této novely na průmyslovou sféru a odhadu celospolečenských důsledků a dále vyčíslení dopadů na činnost obchodních soudů a nákladů potřebných k tomu, aby nedošlo k dalšímu zpomalení jejich činnosti.

Ptám se, zda pan poslanec Grégr takto chce o tomto návrhu hlasovat. Byl podán jako jeden návrh.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Výzva zpravodaje byla adresována panu poslanci Grégrovi. Prosím ho proto, aby se vyjádřil. Na mikrofon, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Upřesnit odročení projednávání tohoto bodu.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Ano. Takže to je návrh na odročení. Návrh pana poslance Filipa byl vrátit předložený návrh k dopracování.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Budeme hlasovat o odročení. Zpravodaj nedoporučuje.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Navrhovatel také nedoporučuje. Děkuji. Zahajuji tedy hlasování o návrhu pana poslance Grégra na odročení. Než zahájím hlasování, přeje si někdo, abych vás odhlásil, přihlásil? Ano. Vidím tady dokonce z několika politických klubů zdvižené ruce, takže tak činím a prosím, abyste se znovu přihlásili.

 

Opakuji tedy, že hlasujeme o návrhu pana poslance Grégra na odročení tohoto tisku. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro návrh pana poslance Grégra, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 41 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 190 poslanců bylo pro 92 a proti 95.

 

Dále byl předložen návrh pana poslance Filipa vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Ivan Vrzal: Ano, je to tak. Navrhovatel ani zpravodaj nedoporučují.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Známe nyní stanoviska navrhovatele i zpravodaje a můžeme o návrhu hlasovat.

Zahájil jsem hlasování o návrhu pana poslance Filipa. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 42 skončilo nepřijetím návrhu, když ze 193 poslanců bylo 95 pro a 97 proti.

 

Tím jsme vyčerpali jiné návrhy, než je přikázání výboru, a můžeme tedy přejít k návrhu organizačního výboru. Ten navrhuje přikázat tento tisk k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím. Proto zahajuji hlasování o přikázání tohoto tisku hospodářskému výboru.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 43 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 193 přítomných 156 bylo pro, proti bylo 17.

 

Kolegyně a kolegové, děkuji zpravodaji, děkuji navrhovateli a rád bych se nyní se sněmovnou poradil. Někteří kolegové se domáhají večeře. Uznávám, že jejich požadavek je v zásadě oprávněný. Pouze bych vám chtěl navrhnout, abychom přestávku na večeři omezili na délku 30 minut. Chtěl bych se zeptat sněmovny, zda by s tímto postupem souhlasila. Protestní hlasy nevidím. Pokud se někdo hlásí, má možnost. Zatím se nikdo nepřihlásil.

Pan místopředseda Honajzer.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážený pane předsedo, nechci nikoho zdržovat od večeře, ale chci to říci teď v kontextu bodu, který jsme před chvílí skončili, že jsme nepostupovali správně. Já tím nechci nic zpochybňovat. ale měl by to být pro příště spíš námět teď pro diskusi zainteresovaných šéfklubů a dalších do kuloárů, abychom se drželi skutečně jednacího řádu. Jednalo se o první čtení a hlasovat o odročení není možné. Jednací řád říká naprosto jasně v § 90: pouze vrátit k přepracování nebo zamítnout. Efekt vrácení je stejný jako odročení v tomto okamžiku a měli bychom se na tom shodnout, abychom si pro příště ušetřili diskuse o procedurách a abychom neporušovali zákon o jednacím řádu.

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Honajzerovi a vyhlašuji 30minutovou přestávku do 18.50 hodin.

 

(Schůze přerušena v 18.20 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 18.51 hodin.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, je 18 hodin 51 minut, budeme pokračovat v našem jednání, byť je sněmovna poloprázdná, a více než poloprázdná. Prosím proto pracovníky Kanceláře, aby vyzvali zvukovým znamením poslance k nástupu do jednací síně.

Zpravodaj pan poslanec Zajíček právě přišel, paní ministryně Parkanová je zde. Říká se, že tři tvoří kolegium - nás je podstatně více než tři. Kolegyně a kolegové, dovolte mi proto, abych přešel ve svižném tempu, kterým zase pracujeme, k bodu osm, což je tisk 220.

 

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon

 

Jedná se o prvé čtení a tento vládní návrh zákona uvede z pověření vlády ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová, kterou prosím, aby se ujala slova.

 

Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tento předkládaný vládní návrh novelizace trestního zákona sleduje několik cílů. V prvé řadě se zaměřuje na doplnění úpravy skutkových podstat trestných činů hospodářských a v tomto směru provádí usnesení vlády ze 16. dubna 1997...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím pana poslance Čecha - je úžasné, že ten randál tady může být, i když je nás tady málo. Pokračujte, paní ministryně.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP