Úterý 1. července 1997

 

Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: ...ke korekci hospodářské politiky a dalším transformačním opatřením. Mezi tyto změny lze pro stručnost zahrnout nejen úpravy obsažené v hlavě II. zvláštní části trestního zákona, ale v širším smyslu i změny a doplnění skutkových podstat označovaných jako daňové delikty, úvěrové a pojistné podvody, porušování povinností při správě cizího majetku, porušení povinnosti v řízení o konkursu a vyrovnání, nebo úmyslné nesplnění povinnosti vést zákonem předepsané účetní doklady a pomůcky.

Z tohoto uvedeného výčtu je zřejmé, že úpravy, které pro stručnost jsou označované jako postih ekonomické a finanční kriminality, jsou dosti rozsáhlé. To neznamená, že postih těchto deliktů by trestní zákon doposud neumožňoval. V řadě případů tyto delikty byly podřaditelné pod stávající skutkové podstaty, avšak buď se v průběhu vývoje ekonomických vztahů objevovaly další modifikace zrušení práva, nebo se tyto skutkové podstaty, byť vycházející z nedávného stavu, ukázaly jako překonané.

V zájmu ochrany ekonomických vztahů se proto trestní zákon navrhuje doplnit tak, aby jeho obsah korespondoval aktuální potřebě. Vláda si při projednání tohoto návrhu uvědomovala úlohu a funkci trestního práva v právním systému demokratického státu a předložený návrh plně respektuje zásadu, že v trestním právu nelze spatřovat hlavní nástroj ovlivňování ekonomických vztahů. Je třeba zdůraznit, že navrhovaná novelizace nepřekračuje podpůrnou úlohu trestního práva, spočívající v tom, že trestní zákon by neměl zakládat povinnosti, které právní řád nezná, ale měl by poskytovat ochranu před porušováním povinností zakotvených v jiných zákonech a jeho trestní sankce by se neměly uplatňovat tam, kde to není nutné a kde nápravu lze zajistit jinými prostředky.

Skutkové podstaty, jimiž se navrhuje trestní zákon zpřesnit nebo doplnit, vycházejí ze stávající právní úpravy daňové, účetní, obchodní a v dalších zákonech, jejichž smyslem je nikoliv doplňovat nebo nahrazovat, ale přispět k respektování a správné aplikaci.

Druhou oblastí, které se předkládaný návrh novelizace dotýká, je postih drogové kriminality. Návrh nespočívá v pouhém paušálním zvyšování trestních sazeb. Zaměřuje se především na výrazné zpřísnění postihů některých jednání, spočívajících ve výrobě drog a v nezákonné manipulaci s nimi, nebo šíření toxikomanie ve vztahu k nezletilým. Vedle toho se ve vládním návrhu navrhuje zakotvení trestnosti držení drogy pro vlastní potřebu v podobě zvláštní skutkové podstaty s nižší trestní sazbou, než je tomu u trestných činů, postihujících výrobu drog a obchod s nimi.

Vláda současně navrhuje doplnit obecnou část trestního zákona o několik nových institutů, posilujících tzv. probační stránku trestu, a dalších opatření, jejichž smyslem je orientovat soudy tak, aby při postihu pachatelů nově navrženého trestného činu, spočívajícího v držení drogy pro vlastní konzumaci, se zaměřily zejména na opatření léčebná a výchovná, neboť ta jsou u osob zpravidla drogově závislých schopna účinněji odstranit příčiny a podmínky trestné činnosti. Takový přístup odpovídá i principům zakotveným v mezinárodních úmluvách týkajících se drogové problematiky, jimiž je Česká republika vázána.

Konečně posledním okruhem úprav, obsažených v předkládaném vládním návrhu, je vypuštění dvou trestných činů. které poskytují zvýšenou ochranu prezidentu republiky a dalším osobám v postavení veřejného činitele před především verbálními útoky. V případech, kdy takový útok má skutečně charakter hrubé neslušnosti nebo výtržnosti, anebo kdy je způsobilý ohrozit vážnost napadeného, lze takové jednání postihnout podle dalších ustanovení trestního zákona, chránících každou osobu.

Domnívám se, že vládní návrh je připraven odpovědně a že přiměřeným způsobem reaguje na aktuální potřeby zajistit trestně právní ochranu před vážným porušováním právních povinností. Z toho důvodu vám navrhuji, aby Poslanecká sněmovna po obecné rozpravě předložený právní návrh novelizace trestního zákona přikázala k projednání příslušným výborům.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní ministryni a uděluji slovo zpravodaji, jímž je pan poslanec Zdeněk Zajíček.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte, abych jen ve zkratce doplnil předkladatelskou zprávu, kterou přednesla ministryně spravedlnosti k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který vám byl předložen jako sněmovní tisk č. 220.

Nový a rychlý rozvoj hospodářských a majetkových vztahů předstihl v mnohém dosavadní platnou trestně právní úpravu. Nejen že je nutné některé skutkové podstaty trestných činů doplnit a zpřesnit, ale je také nutné doplnit současný trestní zákon o nové skutkové podstaty trestných činů, které je třeba přijmout s ohledem na ochranu jak zájmů státu, tak občanů.

Návrh zákona se tak snaží reagovat jak na způsob a formu, tak i na prostředky, jimiž je trestná činnost páchána. Tomu by měla odpovídat výše jednotlivých ukládaných sankcí. To je jedna část navrhovaného zákona.

Druhou samostatnou částí návrhu zákona, kterou se snaží zákon postihnout, je drogová kriminalita. V této části zákona, či spíše v jednotlivých ustanoveních, očekávám poměrně otevřenou diskusi v orgánech sněmovny týkající se především postihování držení omamných a psychotropních látek pro svou potřebu. Doufám, že bude vedena snahou o efektivní a moderní řešení tohoto problému.

Třetí, jakoby samostatnou částí navrhované novely zákona je problematika skutkové podstaty trestného činu hanobení prezidenta republiky. Myslím si, že tato úprava je bezproblémová.

Na závěr si troufám tvrdit, že vládní návrh zákona, který je nám předložen k projednání, je způsobilý k projednání v orgánech sněmovny a doporučuji, aby po přikázání ve výborech byl v orgánech sněmovny projednán.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Otevírám rozpravu. Máme zde asi 7 písemných přihlášek. Jako první se přihlásila paní poslankyně Zuzka Rujbrová. Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, vyjádření vlády k poslaneckým návrhům dílčích novel trestního zákona předložených v tomto funkčním období se v odůvodnění negativního stanoviska vždy odvolávala na potřebu zásadní rekodifikace trestního zákona, kterou vláda připravuje.

Ptám se proto, jestli tisk 220, který máme před sebou, má tyto zásadní dlouho avizované změny představovat. Pokud ano, tak mi dovolte projevit určité zklamání.

Vláda především více méně opsala dva poslanecké návrhy. Návrh poslanců SPR-RSČ na zrušení § 103 trestního zákona a návrh kolegy Matulky na postih držení drog pro vlastní potřebu. Předřazením později podaného vládního návrhu v programu schůze před návrhy poslanecké se tak zabijí dvě mouchy, v tomto případě zákony, jednou ranou a navíc lze důvodně očekávat, že poslanci SPR-RSČ a KSČM stěží budou hlasovat proti něčemu, co chtěli sami prosadit. Dopředu avizuji, že mám zásadní námitky proti kriminalizaci části naší mládeže, která by v praxi nahradila důslednější postup pro dealerům drog, a že mé konečné rozhodnutí, zda tento návrh podpořit, bude závislé i na tom, zda nově navrhovaná skutková podstata § 187a bude vypuštěna.

Předpokládám, že novela je součástí balíčku především kvůli novým skutkovým podstatám trestných činů hospodářského a majetkového charakteru. I když i zde mám některé formulační výhrady, které vznesu při projednávání ve výborech, je pro mne důležité něco jiného. Novela k mému rozčarování vůbec neřeší problematiku nových skutkových podstat hospodářských trestných činů nedbalostního charakteru. Přitom právě potřeba postihu nedbalostních trestných činů byla odbornou i laickou veřejností nejvíce diskutována a byla obsažena i v předcházejících novelizačních záměrech. Mám zde na mysli např. určitou obdobu bývalého zrušeného § 130 trestního zákona, ale i dalších trestných činů.

Problém spatřuji i v nově formulovaných institutech podmíněného upuštění od potrestání s dohledem a podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, z nichž zejména ten druhý - probace - představuje významnou depenalizaci. Těžkosti zde očekávám ve výkonu kontrolních či dohledových orgánů. Tento dozor podle všeho má být svěřen probačním úředníkům v rámci probační služby. Ta se sice od počátku r. 1996 začala vytvářet, stále jí ale chybí pevný zákonný rámec, který by vymezil rozsah kontrolních oprávnění a pravomoc vůbec. Za tohoto stavu, kdy výkon kontroly nelze efektivně zajistit, by bylo zřejmě žádoucí spojit navrhovanou úpravu s úpravou právního postavení a oprávnění probačních úředníků.

Navrhovaná novela by jako celek vyžadovala podle mého názoru poměrně široké přepracování. Pokud návrh na vrácení tisku k přepracování nepodávám, vede mě k tomu jednak potřeba umožnění postihu některých navrhovaných hospodářských trestných činů, jednak přesvědčení, že při projednání ve výborech lze většinu chyb napravit.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Uděluji slovo panu poslanci Matulkovi. Připraví se paní poslankyně Buzková.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejdříve mi odpusťte, že se dopustím určité uštěpačné poznámky a určité podivení nad tím, jakou procedurou a jakým myšlenkovým pochodem se stalo, že pro organizační výbor už a potažmo pro sněmovnu byl tento návrh zákona zařazen v programu této schůze sněmovny takto dopředu a že předběhl například můj návrh zákona, který je podstatně starší a v určité míře upravuje stejnou problematiku drog. Poznámku míním uštěpačně, protože si myslím, že je to politická zlovůle. Je to vládní návrh. Táži se, kdo to zavinil. Pokud jsou mé informace správné, neučinil to organizační výbor sám, už to do organizačního přišlo takto navrženo. Mám dvojí možné vysvětlení. Buď to učinil pan předseda sněmovny osobně, ale o tom pochybuji, takovou politickou zlovůli mu nechci předestírat, nebo to učinil někdo v Kanceláři Poslanecké sněmovny. Pak kladu dotaz, kdo si může dovolit, aby řadil tisky do návrhu schůze s tímto kritériem, zda jde o vládní návrh, nebo o návrh komunistického poslance. Ostře proti tomu protestuji. Už bylo dost podobných praktik.

Nyní k věci samotné. Neprošel můj návrh na to, abychom vedli společnou rozpravu o tomto návrhu zákona, o mém návrhu novely zákona a o návrhu zákona o přestupcích. To jsou tři věci, které se týkají téhož problému. Rád bych diskutoval o třech zákonech najednou, ale nemohu, teď projednáváme tento tisk. Proto se zmiňuji pouze o problému, který se částečně týká mého návrhu a částečně je s tím v konfliktu.

Je to problém nepovoleného držení drog pro vlastní potřebu.

Ti z nás, kteří jsou tady již delší dobu než od počátku tohoto funkčního období, vzpomenou si, že tato záležitost byla v minulém funkčním období předmětem návrhu pana kolegy Severy. Bohužel nakonec k této úpravě tehdy nedošlo a nyní se k tomu vrací vláda jinou formou, můj návrh také jinou formou. Můj návrh a vládní návrh je rozdílný v tom, že vláda na rozdíl od mého návrhu rozlišuje držení malého a tzv. nikoli malého množství. U toho se chci pozastavit a na to se chci zeptat ani ne tak paní ministryně Parkanové, protože předpokládám, že ta část novely, která se týká drog, vznikla spíše na Ministerstvu vnitra, pokud jsou mé informace správné. Proto bych se na toto rád zeptal pana ministra Rumla. Proč toto rozlišení, zda je to dobře uvážený návrh s ohledem na jednu skutečnost, kterou se pokusím nastínit.

Vláda to činí tak, že držení malého množství činí pouhým přestupkem s adekvátní nízkou sankcí, zatímco držení nikoli malého množství činí již trestným činem. Opomíjím otázku, zda je správné spoléhat na soud, aby definoval případ od případu, co je malé a co nikoli malé množství. O tom mluvit nechci. Chci mluvit o tom, že jistěže jedním z důvodů, proč je navrhováno, aby trestným činem případně přestupkem bylo nepovolené držení drogy i pro vlastní potřebu, je zřejmě to, že i orgány policie v boji proti drogové kriminalitě se dostávají mnohdy do důkazní nouze, zadrží osobu, která má u sebe jakékoli množství drogy, a při vyšetřování je velice obtížné prokázat úmysl, že pachatel má drogu nikoli pro vlastní potřebu, ale za účelem obchodu nebo že ji opatřil pro někoho jiného atd.

Podle mne je osvědčeno, že boj proti drogám byl doposud téměř neúčinný, pokud chtěl bojovat s nabídkovou stránkou trhu. Čas od času se podaří někoho skutečně odchytit, dejme tomu i potrestat, ale drogový trh, to je hydra, která má vždycky mnoho chapadel, vyrostou chapadla nová a účinnost tohoto boje proti nabídkové stránce s drogami je velmi nízká. Proto je správné rozhodnout se jít cestou omezení nebo zamezení poptávky po drogách, a to je vládní návrh a můj návrh, i když jsou odlišné.

Myslím si, že platí-li zákony o trhu a bude správné, že se omezí poptávka tímto zákonem, tak vždy, když se po něčem omezí poptávka, poklesne poptávka a já pochybuji, že by to vedlo ke zvýšení ceny. Spíše se domnívám, že to může vést ke snížení ceny drog.

Rád bych se tedy zeptal, ať nemluvím zbytečně dlouho, zda vláda dobře uvážila důsledky toho rozlišení malého a nikoliv malého množství drogy, a to jak z hlediska účinnosti tohoto zákona - zda pak to má vůbec smysl, zda si zde jen nehrajeme, že chceme něco zakázat a zase je třeba si uvědomit důsledky, o kterých jsem hovořil a které mohou být spíš negativní.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Matulkovi, předpokládám, že na jeho dotaz odpoví v závěrečném slově paní ministryně. Jinak bych ho chtěl ujistit, že jsem to v žádném případě nebyl já, který by jakkoliv manipuloval pořadím projednávaných bodů.

Nyní uděluji slovo paní poslankyni Buzkové. Připraví se pan poslanec Ivan Langer.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, existuje nekalá forma zvaná vázaný prodej a já se obávám, že v případě této novely tato novela pod takovýto pojem spadá. V této novele jsou body, kvůli nimž nemám dost dobře odvahu hlasovat proti této předkládané novele v prvním čtení, ale na druhé straně je v návrhu této novely skryto rozhodnutí, se kterým nechci a nemohu souhlasit a které považuji nejen za krajně nebezpečné, ale i za nemorální, a to kriminalizace obětí drogové závislosti. To je věc, která si nejen zaslouží, ale přímo vyžaduje zvláštní projednání, nikoliv v balíčku s jinými skutkovými podstatami, které přijaty mají býti a mají býti přijaty velmi rychle. Jsem přesvědčena o tom, že předkladatelé si tohoto faktu byli vědomi a zasloužili by si za to, aby novela byla v prvním čtení zamítnuta. Nicméně v zájmu věci pro tuto novelu zvednu ruku, ale dovolím si požádat vládu, aby se napříště takovéhoto nekalého jednání vyvarovala, a to pro zachování důstojnosti své i důstojnosti této sněmovny.

Přesto, že jsem řekla, že z výše uvedených důvodů budu nucena zvednout ruku pro to, aby tento návrh novely nebyl zamítnut ani vrácen, aby byl přikázán k projednání výborům, chci zde učinit určitou jasnou výhradu. Navrhovaná novelizace § 187 trestního zákona, bod 23 návrh paragrafu 187a, je nepřijatelný přinejmenším z následujících důvodů:

1. Nemorálně staví na stejnou úroveň oběť a zločince.

2. Ohrožuje, pokud vůbec nelikviduje veškerou nízkoprahovou pomoc ohrožených drogovou závislostí a ztěžuje dobrovolné vyhledávání pomoci ze strany těch, kteří se dostali do problémů s drogami.

3. Otevírá nepřiměřený prostor pro sociální i korupční selekci stíhaných a pro nebezpečné vydírání.

Ze stejných důvodů odmítám i novelizaci § 167, který je - podle mého názoru - ještě mnohem nebezpečnější než samotná novelizace § 187.

Na závěr chci pouze upozornit některé své kolegy, kteří zde již velmi dlouho a dojemně hovoří o nutnosti takovéto novely z důvodů dodržení mezinárodních smluv, že mezinárodní zákonodárství v této oblasti zcela zásadně přijímá výhradu vnitřního zákonodárství.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní místopředsedkyni Buzkové. Slovo má pan poslanec Langer, připraví se pan poslanec Krampera.

 

Poslanec Ivan Langer: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, v úvodu mi dovolte, abych trochu polemizoval s vystoupením pana kolegy Matulky, protože on skutečně četl materiál, který hovoří o poptávce a nabídce, ale zapomněl na jeden graf, který názorně ukazuje výsledky tzv. Rolenstonské politiky v Británii v letech 1920 - 1960 a který popisuje vztah nabídky a poptávky, pokud jde o drogy. Tento graf jasně ukazuje, že naprosté uvolnění na trhu s drogami nevede skutečně k ničemu jinému než ke vzestupu spotřeby této drogy. Totéž ale platí při uplatňování tvrdě represivní politiky, kde spotřeba roste rovněž.

Také já, jestli dovolíte, bych se rád vyjádřil k předložené novele zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a to v té oblasti, o které hovořili již někteří moji předřečníci. Je to ta část, která se týká drogové problematiky.

Myslím si, že by bylo na úvod korektní říci, že osobně nemám sebemenší pochybnost o dobrých a společensky prospěšných úmyslech předkladatelů novely, vedených jasnou snahou artikulovat nesouhlas společnosti se zneužíváním omamných a psychotropních látek a v maximálně možné míře zabránit negativním dopadům na společnost, který tento jev má.

Na druhou stranu si myslím, že je naší povinností důkladně si prohlédnout tento materiál a položit si otázku, do jaké míry se předkladatelé, tedy vláda, zhostila své povinnosti, a takovou zásadní změnu - a ono skutečně jde o zásadní změnu - své protidrogové politiky zdůvodnila, podpořila předložením analýzy stávajícího stavu, předložením prognóz a trendů a především výsledků odborných studií a expertiz.

Ona část týkající se drog je postavena vlastně na vložení jedné jediné skutkové podstaty, a to v podobě nového § 187 a), která činí trestným přechovávání drogy v množství "větším než malém". Současně také přitvrzuje trestní postih té části drogového spektra, která je jasně definovaná, která se drogami zabývá z pohledu jejich výroby, prodeje a distribuce. Myslím si, že je zbytečné tuto část novely podrobovat jakékoliv větší diskusi, protože si myslím, že jsme pro to - a na tom se shodneme - aby ti, kteří z drog žijí, byli potrestáni, nebo tak konali pod hrozbou větší sankce než dosud.

Myslím si ale, že bychom se měli zabývat druhou částí, a ta má několik rovin. Tou první je polemika na téma oněch argumentačně často používaných právních úprav, ke kterým nás zavazují ustanovení mezinárodních smluv. Myslím si, že bychom si měli připomenout autentický komentář k textu Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z r. 1961, který uvádí, že smluvní strany nejsou obligatorně zavázány stíhat a trestat držení drog, pokud jsou určeny pro osobní potřebu (zazněl zvonec), neboť tyto případy nejsou subsumovány pod pojem závažného trestného činu.

Myslím si, že v té diskusi by měla zaznít také polemika, nebo vyjasnění si, jak je to vlastně s úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z r. 1988, kde v čl. 3 zní: "s výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého právního systému přijme každá smluvní strana taková smluvní opatření" atd. atd. Myslím si, že bychom si měli v této diskusi, pokud jde o právní rovinu předkládané novely, uvědomit skutečnost, že naše trestní řízení je ovládáno zásadou legality, v níž se připouští výjimky jen ve zcela omezeném zásahu, a že to ve svém důsledku ukládá státnímu zástupci zahájit trestní stíhání v okamžiku, kdy se dozví, že je páchán trestný čin.

Myslím si, že v souvislosti s těmito úmluvami nebo mezinárodními smlouvami bychom si měli říci, že u nás užívání omamných a psychotropních látek je dosud vnímáno jako sebepoškozování té osoby a že aplikace toho § 187 písm. a) by znamenala průlom do dosud existující trestně právní praxe, podle níž sebepoškozování není trestný čin. Já si dovolím říci - a úmyslně to uvedu s trochou nadsázky - že je to to samé, jako kdybychom zpětně novelizovali trestní zákon a učinili trestnou sebevraždu.

Myslím si, že bychom se měli v diskusi, pokud jde o právní rovinu, skutečně zabývat dikcí navrhovaného § 187 písm. a), a to je to množství větší než malé, protože si myslím, že se navrhovatelé jaksi nezhostili toho úkolu říci nám v důvodové zprávě, jak bude stanovováno toto množství. Tam to skutečně není a pouze z mediálních vystoupení předkladatelů se dozvídáme, že tak bude činěno na základě rozhodnutí soudů. A otázka samozřejmě zní, sjednotí se právní praxe, sjednotí se stanoviska soudů? Budou soudy skutečně respektovat stanovisko Nejvyššího soudu, když pro ně není závazné?

Myslím si, že bych mohl teď i jako člověk s medicínským vzděláním se pozastavit vůbec nad tou problematičností stanovit množství větší než malé, neboť podle mého názoru to nejde na základě jednoho konkrétního případu, protože denní dávka, z níž má rozhodnutí soudu vycházet, je skutečně velmi variabilní a závisí na délce trvání závislosti, na tělesné konstituci toho kterého závislého, na množství účinné látky v pouličně prodávané hmotnosti drogy apod. Myslím si, že to, co může být pro jednoho člověka skutečně denní dávka, pro druhého může znamenat tři dávky, se kterými bude obchodovat. To znamená, že paradoxně by mohlo dojít k tomu, že bude-li stanoveno nějakým judikátem množství nějak příliš vysoké, nebudou postiženi malodealeři, protože ti budou moci volně obchodovat. V okamžiku, kdy to množství dáme příliš nízké, budeme postihovat ty, kteří drogy berou a jsou na nich závislí. Myslím si, že lidé s medicínským vzděláním se shodnou na tom, že na takové lidi je možno a možná i třeba podle mého názoru pohlížet jako na nemocné.

Další obecně právní argument, který by stál za zvážení: jestli stanovení množství drogy, které ve skutečnosti bude znamenat naplnění skutkové podstaty trestného činu jiným právním předpisem, resp. právním aktem v podobě rozhodnutí soudu, není v rozporu se zásadou - "není trestného činu, resp. není trestu bez zákona".

Myslím, že bychom se měli zamyslet nad praktickými dopady této novely vůči policii. Měli bychom připomenout, že existují argumenty o tom, že policie není schopna kvalitně stíhat dealery a připomenout, že náš právní řád zná institut tzv. předstíraného převodu věci. Vím o té problematice, která provází toto ustanovení, ale i v rámci korektnosti je třeba říci, že policie má nástroje, jak skutečně dealery postihovat. Myslím, že by mělo zaznít, zda policie bude schopna vůbec se zabývat celou touto problematikou, která z toho vyplyne, protože podle odhadu existuje v ČR zhruba 20 - 40 tisíc lidí, kteří přicházejí do kontaktu s drogou, tzn. alespoň jednou za rok. Takže zvažme, nakolik policie bude skutečně schopna tady takovýto postih důsledně aplikovat. Zvažme, jestli se policisté mohou postavit do roviny lékařů, terapeutů a podobných lidí, protože ve svém důsledku to podle tohoto principu budou oni, kteří budou rozhodovat, kdo je závislý, kdo není závislý, kdo je dealer, kdo není dealer apod.

Chtělo by se připomenout, že problematika má i medicínské aspekty. Tím základním problémem je, že se podle mého názoru výrazným způsobem zvýší práh prostupnosti všech institucí, které se drogovou problematikou zabývají. Když to dovedeme do důsledku, tak si dost dobře nedokážu představit závislého, který dobrovolně vyhledá odbornou pomoc a vystaví se tím riziku trestního stíhání nebo správního postihu. Myslím, že by to mělo v diskusi zaznít, a byl bych rád, kdyby ta diskuse byla vedena, a to nejen na půdě ústavně právního výboru, ale i na půdě výboru pro obranu a bezpečnost, případně, protože si myslím, že ten rozměr medicínský je tak výrazný, také i na půdě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Myslím si totiž, že ty prostředky trestního práva by se neměly uplatňovat tam, kde jsou buď neúčinné, nebo kde lze nápravu stavu dosáhnout i jinak.

Myslím, a už o tom hovořil i kolega Matulka v ekonomické části svého vystoupení, že bychom měli připomenout i ekonomickou rovinu celého problému. Měli bychom si říci, jaké ekonomické dopady související přímo s kriminální činností uživatelů drog to přinese, protože ono očekávané zvýšení cen drogy bude znamenat jedno jediné: že lidé, kteří jsou závislí, si budou muset obstarat víc peněz, než tomu bylo dosud. A ty peníze si z drtivé většiny obstarávají trestnou činností a škody, které z toho vyplývají, neplatí nikdo jiný než my, v podobě škod a nákladů na represivní orgány.

Myslím si, že bych mohl ještě pokračovat dále, ale věřím, že ten prostor bude dostatečný v orgánech sněmovny i ve výboru pro obranu a bezpečnost. Ale měli bychom připomenout jednu - podle mého názoru - reálnou prognózu dalšího vývoje, který by mohl vyvolat přijetí této novely, a to je jasné zvýšení cen nezákonných omamných a psychotropních látek. Dokonce se setkáváme s tím, a tím bych polemizoval s kolegou Matulkou, že i sami předkladatelé, resp. zastánci té novely hovoří o tom, že ano, že skutečně přinese toto opatření zvýšení cen drogy, a považují to za pozitivní jev, protože se tím sníží jaksi přístupnost k té droze.

Zkusme se podívat, jak to vypadalo obecně v zahraničí, pokud došlo k takovýmto změnám, a já zkusím, nepovažuji to za dogma, ale jenom chci nastínit jakýsi řetězec, ke kterému by mohlo dojít. Zvýšení cen nelegální drogy, zvýšení nelegálních zisků struktur organizovaného zločinu, protože ty se tímto zabývají, zvýšení samozřejmě obecné motivace k zapojení se do prodejního řetězce, protože tam, kde je víc peněz, tam se také víc vydělává, zvýšení trestné činnosti, včetně dealerství drog páchané příslušníky sociálně slabších vrstev za účelem obstarání si prostředků na drogy. Je to logické, budou-li drogy dražší, musí si je závislý stejně nějakým způsobem opatřit. Snížení věkové hranice pouličních dealerů pod hranicí trestní zodpovědnosti a končí to, jak to známe v některých zemích, až i tím, že drogy a do toho dealerství se zapojují děti. Myslím si, že základní nedostatek...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, znovu již po několikáté musím požádat stojící poslance, aby se buď přesunuli do kuloárů a tam pokračovali ve svých diskusích, anebo poslouchali řečníka. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Myslím, že základní výtka - a tím mi dovolte, abych spěl k závěru - k této novele zní, že nám chybí jakási srovnávací studie, která obsahuje výčet zemí s obdobnými ustanoveními trestního zákona, ale spolu s výsledky, které přináší, které k dosažení takovýchto výsledků je třeba vynaložit.

Materiál neobsahuje ani analýzu stavu v České republice, který by podporoval navrhované změny. Absentuje studie, kterou bych nazval psychologicko-sociologickou, která se zabývá motivací ke zneužívání, abychom mohli říci, že takto aplikovaná novela skutečné povede ke snížení spotřeby omamných a psychotropních látek. Materiál neobsahuje prognózu dopadu takové normy včetně dopadů ekonomických, zdravotnických, neřku-li epidemiologických. Materiál - a toto stanovisko mám konzultováno s některými z předkladatelů - není v souladu se stanoviskem mezirezortní protidrogové komise. Materiál nebyl konzultován s terénními pracovníky, kteří se touto problematikou zabývají aktivně každý den a jejichž reakce na tento záměr je vesměs negativní.

Na závěr si dovolím uvést ještě jeden důvod, proč si myslím, že bychom si měli vyčlenit dostatek času na diskusi na toto téma, a to je fakt, že tak závažné rozhodnutí, taková zásadní změna vládní politiky boje proti drogám je v důvodové zprávě vyargumentována pěti větami. To si myslím, že je žalostně málo.

Jsem otevřen k diskusi na toto téma. Myslím si, že v této chvíli existuje hodně argumentů, které jdou proti tomu, co je deklarováno v navrhované novele týkající se problematiky drog. Dokud tyto argumenty nebudou vyvráceny, jakákoli změna této politiky by byla jenom změnou k horšímu.

Dovoluji si v rámci procedury vznést jeden návrh, a to požádat Poslaneckou sněmovnu, aby přikázala tento návrh zákona do druhého čtení také výboru pro obranu a bezpečnost, aby se jím mohl zabývat.

Děkuji vám za trpělivost, kterou jste mi věnovali.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Langerovi. Prosím zpravodaje pana poslance Zajíčka, aby tento návrh zaregistroval, až budeme v závěru hlasovat. Nyní uděluji slovo panu poslanci Kramperovi s tím, že se po něm připraví pan poslanec Jičínský.

 

Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedo, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk 220 - je podle textu důvodové zprávy i jednotlivých navrhovaných paragrafů tohoto zákona jistým - i když malým a ne velmi důrazným - krokem při posuzování hospodářských a majetkových deliktů. V této oblasti hospodářských a majetkových deliktů dochází skutečně k obrovským a nenahraditelným ztrátám pro celý rozpočet České republiky.

Zvláště § 125 o zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění je v současné době velice potřebný. Výše stanovených sankcí trestního postihu však není úplně dostatečná. I § 147 se jeví jako určitým zlepšením, § 147 a) tohoto zákona zvláštním ustanovením o účinné lítosti se jeví jako problematický.

I v druhé části návrhu zákona, kterým se předkládá novelizace zákona dotýkající se postihu drogové kriminality, je možné zaznamenat jistý postup vpřed, který spočívá v zásadě, že přechovávání drogy nebo psychotropní látky pro svoji potřebu bude kvalifikováno jako trestný čin. Z hlediska obrovské společenské nebezpečnosti neustálého nárůstu šíření drog je proto takováto zákonná úprava velmi potřebná.

Pouze musíme upozornit, aby právě byla hlavně používána tato trestní norma postihu podle § 187 a) a nikoliv forma postihu podle dalšího připravovaného návrhu o přestupcích. Zde právě by měla být - a já doufám, že je cílem navrhovatele - trestní zodpovědnost uplatňovat vůči dealerům drog a velkým konzumentům. Oproti tomuto zákonu o přestupcích by měl být uplatňován pouze proti příležitostným konzumentům jakékoliv drogy či psychotropní látky.

Poslední okruh úprav obsažených v předkládaném návrhu - vypuštění trestných činů poskytujících zvýšenou ochranu prezidentu republiky a dalším osobám v postavení veřejného činitele - považuji také z hlediska historického zneužívání k odsouzení politicky nepohodlných osob za potřebné. Děkuji za pozornost.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP