Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Budinskému. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vymětal, připraví se pan poslanec Recman.
Poslanec Karel Vymětal:
Pane předsedající, dámy a pánové, k předloženému vládnímu návrhy změny zákona o dani z přidané hodnoty předkládám tři pozměňovací návrhy, a to proto, že hospodářský výbor měl sice v úmyslu tento návrh zákona projednat, ale nestalo se tak, a neměl jsem proto možnost své návrhy tam uplatnit.Za prvé navrhuji nové znění bodu 19 článku 1 návrhu v § 9 odst. 1 písm. c) se slova "při prodeji zboží formou zásilkového prodeje, odkaz 6 a), dnem přijetí platby prodávajícím" nahrazují slovy "při zásilkovém prodeji zboží dnem platby kupujícím". Poznámka č. 6 a) se vypouští. Tento návrh kopíruje vládní návrh, navíc mění rozhodný okamžik ze dne přijetí platby prodávajícím na den platby kupujícím. Tento návrh předkládám proto, že v praxi je často obtížné zjistit, kdy byla platba přijata a navíc prodávající může přijetí platby oddalovat a komplikuje tak situaci. Proto navrhuji praktičtější řešení, aby byl stanoven den platby kupujícím, na což je doklad a přesně se prokáže, kdy bylo uskutečněno zdanitelné plnění.
Druhý návrh: v bodě 34 článku 1 navrhuji dvě poslední věty změnit na toto znění: "nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, a nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak". Vládní návrh uvedenou lhůtu protahuje na tři roky a nevidím důvod, proč by se tak mělo dít. Proto můj návrh vrací uvedenou lhůtu do původní lhůty uvedené v zákoně, tedy jeden rok.
Za třetí navrhuji vypustit bod 84 čl. 1. Zdůvodnění uvedené ve vládním návrhu, že převedení paliv a energií ze snížené sazby do sazby základní se navrhuje na základě směrnice Evropské unie je pro mě nepřijatelné. Ceny těchto médií jsou v České republice již tak vysoké a nevidím nutnost této změny, která, když bude přijata, dáte sníží životní úroveň veškerého obyvatelstva v republice. Evropská unie to jistě pochopí, že u nás není vhodný čas pro takové změny. Nejsem si navíc celkem jist, jestli navrhovaná změna nemá jiný důvod a předkladatel se pouze vymlouvá na Evropskou unii. To by byla ta horší varianta péče vlády o naše občany, ale v současné době docela reálná. Děkuji za pozornost a návrhy předám zpravodaji písemně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Svatomír Recman, připraví se pan poslanec Josef Ullmann.
Poslanec Svatomír Recman:
Pane předsedající, vážená vládo, vím, že čas je drahý, proto přejdu hned přímo k pozměňovacím návrhům. V tomto směru bych chtěl poděkovat panu poslanci Budinskému, že přednesl pozměňovací návrhy daňové skupiny hospodářské komory. Vyčerpal tím tři čtvrtiny mých pozměňovacích návrhů, ale nám ve sněmovně ušetřil práci a dvojí hlasování. Teď bych předložil jenom čtyři pozměňovací návrhy, které by měly svým způsobem ošetřit vztah daňového plátce a finančního úřadu. Všechny pozměňovací návrhy se týkají článku I.První pozměňovací návrh: Vložit bod 52 a). Text: v § 37 a) v odstavci 1 první větě se slova "od vyměření nadměrného odpočtu" nahrazují slovy "od lhůty předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 30 dnů od skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud plátce daňové přiznání nepředloží včas".
Druhý pozměňovací návrh zní, abychom doplnili bod 53 a). V § 38 a) odst. 1 se vypouští poslední věta.
Třetí pozměňovací návrh - doplnit bod 53 b). § 38 a) odst. 2 zní: "dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost".
Poslední, čtvrtý pozměňovací návrh k bodu 54, navrhovaný text nahradit tímto zněním: "§ 38 a) odst. 3 zní: v případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit ve lhůtě do vyměření daně dodatečné daňové přiznání (§ 47 zákona 337/1992 Sb.). Toto jsou všechny mé pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Recmanovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ullmann, připraví se pan poslanec Tomáš Páv.
Poslanec Josef Ullmann:
Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, přednesu tři pozměňovací návrhy, které se týkají projednávaného tisku 145, a sice jeho přílohy č. 2. První pozměňovací návrh zní: za dosavadní text, který zní: za dosavadní text, který zní 55.1 služby poskytované v zařízeních hotelového typu, vložit slova "pouze:- ubytovací služby
- podávání alkoholických nápojů
- prodej tabákových výrobků".
Další text by zůstal beze změny. Druhý pozměňovací návrh zní: za dosavadní text, který zní: 55.3 služby spojené s podáváním jídel včetně nápojů, doplnit slova "pouze:
- podávání alkoholických nápojů
- prodej tabákových výrobků". Stávající další text by se vypustil. Třetí pozměňovací návrh zní: za dosavadní text, který zní: "55.4 služby poskytované převážně s podáváním nápojů (výčepy, pivnice, bary apod.)" vložit slova "pouze:
- podávání alkoholických nápojů
- prodávání tabákových výrobků".
Stručné zdůvodnění: veřejné stravování jako jeden z mála podnikatelských oborů čelí rozdílnému zdanění vstupních surovin a výstupních produktů daní z přidané hodnoty. V prvním případě je to nižší sazba, ve druhém případě vyšší. Tento faktor umocněný vysokou sazbou DPH a vysokým vstupním prahem pro platbu DPH vytváří nerovné konkurenční podmínky na trhu mezi plátci daně z přidané hodnoty a těmi, kdo plátci daně z přidané hodnoty nejsou. Demotivuje podnikatele, negativně ovlivňuje jejich investiční záměry a má i negativní dopady na kvalitu jimi poskytovaných služeb. Na základě důkladného rozboru současné situace a vývoje v oblasti veřejného stravování v podmínkách tržní soutěže mohu konstatovat, že jediným účinným řešením existujících problémů je současné snížení daně z přidané hodnoty uplatňované na služby veřejného stravování, s výjimkou alkoholických nápojů a tabákových výrobků na 5 % a snížení vstupního prahu pro platbu DPH na 500 000 korun za tří po sobě jdoucí měsíce. Na základě dosud uskutečněných analýz je možno s plnou odpovědností konstatovat, že uvedená opatření nepovedou ke snížení příjmu státního rozpočtu. Právě naopak. Současné snížení daně z přidané hodnoty a vstupního prahu podpoří investiční úsilí podnikatelů v oboru a rozšíří okruh plátců daně z přidané hodnoty, čímž bude minimálně kompenzována ztráta vzniklá snížením sazby.
Velmi proto také doporučují snížení prahu pro platbu daně z přidané hodnoty, jak navrhuje rozpočtový výbor. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Páv. Připraví se pan poslanec Grégr.
Poslanec Tomáš Páv:
Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, velmi děkuji pánům poslancům Budínskému a Recmanovi, že z původního počtu mých 27 pozměňovacích návrhů zbyly pouhé 4 a ty se nyní pokusím přečíst.K bodu 58.
§ 43, odst. 1 zní:
Odst. 1. Dani podléhá dovezené zboží a české zboží - odkaz 44a - které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno ze zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem vráceno zpět do tuzemska v nezměněném stavu. Daň vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.
Důvodem je zjednodušení formulace v návaznosti na změny, které jsme učinili v návrhu zákona o dani z přidané hodnoty a na celní předpisy.
K bodu 61.
V § 43, odst. 4 se v první větě za slovo "nebo" doplní slovo "ukončení". Text se upřesňuje v návaznosti na vyvezení daňového dokladu v režimu dočasného použití, kterým je písemné celní prohlášení na ukončení režimu dočasného použití.
K bodu 74.
Na konec § 45d, odst. 2 doplnit písmeno f, které zní:
f) záruční opravy.
Dále § 45d, odst. 5 zní:
Odstavec 5. Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. 6. následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit předešlý stav.
Děkuji za pozornost, to je vše.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Pávovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Grégr. Připraví se paní poslankyně Horníková.
Poslanec Miroslav Grégr:
Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, k hlavnímu motivu tohoto zákona - převedení paliv a energie ze sazby snížené do tzv. sazby základní tak, že tepelná energie zůstává v sazbě snížené - jsem se vyjádřil už v prvním čtení a nebudu ve druhém čtení toto řešení podporovat.Samotní autoři novely si však v důvodové zprávě kladou za cíl a upravit některé legislativní nepřesnosti a formulace, které mohou vést k nejednoznačným výkladům. Bohužel však předložené znění tento požadavek do důsledku neřeší.
Daňová skupina Hospodářské komory připravila a s Ministerstvem financí prokonzultovala řadu úprav, které by přispěly k odstranění situace, kdy některá ustanovení zákona benevolentně umožňují daňové úniky, zatímco jiná neúměrně tvrdě dopadají na poctivé plátce. S většinou návrhů Ministerstvo financí souhlasí a uplatnil je již přede mnou pan poslanec Budinský.
Já chci uplatnit i pozměňovací návrhy daňové skupiny Hospodářské komory k bodům 52a, 53a, 53b, 54, přestože v těchto případech Ministerstvo financí nesouhlasí.
V prvém případě se totiž jedná o návrh, který má řešit finanční náhradu poctivému podnikateli, kterému finanční úřady dlouhodobě nevracejí nadměrný odpočet, na který má nárok a takto mu způsobují škodu. Zbývající tři návrhy se týkají řešení problematiky dodatečných daňových přiznání a navazují na řešení problematiky dodatečných daňových přiznání v zákoně o správě daní a poplatků tak, aby nedocházelo k penalizaci za odvedení vyšší daně.
Navrhuji proto v článku 1 vložit bod 52a v § 37 a v odstavci 1 - v závorce - v první větě se slova "od vyměření nadměrného odpočtu" nahrazují slovy "od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popř. do 30 dnů od skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud plátce daňové přiznání nepředloží včas".
Komentář k bodu 52a. Tato legislativní změna je důležitá z důvodu sjednocení práv a povinností a právní jistoty při placení daní. V současné době jsou časté případy, kdy finanční úřad zadrží vrácení nadměrného odpočtu s tím, že před vyměřením zahájí vytýkací řízení a nadměrný odpočet dlouhodobě nevrací. Jsou známy případy, kdy finanční úřad přes veškerou poskytnutou součinnost ze strany plátce, přes veškeré urgence nevrací nadměrný odpočet déle než půl roku. V případě, že se později ukáže postup finančního úřadu jako nesprávný, nepřísluší plátci daně za toto období úrok, ani nemůže uplatňovat náhradu škody ve smyslu zákona 58/69 Sb., neboť správce daně postupoval v souladu se zákonem.
Dále doplnit bod 53a. V § 38a, odst. 1 se vypouští poslední věta.
Doplnit bod 53b, § 38a, odst. 2 zní: Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.
K bodu 54. Navrhovaný text nahradit tímto zněním: § 38a, odst. 3 zní:
V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit ve lhůtě pro vyměření daně dodatečné daňové přiznání (§ 47 zákona 337/1992 Sb.)
Komentář k bodům 53a, 53b a 54. V případě dodatečného přiznání musí plátce zvlášť podávat přiznání, pokud se jednotlivými opravami jednotlivých zdanitelných plnění daň pouze zvyšuje a může podávat přiznání, pokud se jednotlivými opravami jednotlivých zdanitelných plnění daň pouze snižuje. V praxi to znamená, že v jednom zdaňovacím období je např. odvedeno finančnímu úřadu o 1 000 Kč více DPH. Těchto 1 000 Kč se skládá ze dvou nesprávných položek na výstupu, a sice do přiznání nebylo zahrnuto jedno zdanitelné plnění, ze kterého nebylo odvedeno 500 Kč, dále byla nesprávně dvakrát zahrnuta do přiznání daň ve výši 1 500 Kč. Stát obdržel o 1 000 Kč více a s touto dani disponuje.
Současná právní úprava nutí plátce k tomu, aby uvedenou chybu opravil dvěma samostatnými daňovými přiznáními, přičemž má povinnost podat zvlášť dodatečné přiznání na vyšší daň plus 500 Kč. Dále pak má při celé řadě omezení do 6 měsíců možnost podat zvlášť přiznání na nižší daň mínus 1 500 Kč. Samozřejmě, že za první přiznání bude vyměřeno penále a za druhé nedostane žádný úrok. Toto ustanovení je v rozporu s obecnou úpravou placení penále, tak jak je upraveno v § 64 zákona o správě daní, která je vcelku logická, kdy se penále platí z nedoplatku daně. Zatímco zvláštní úprava v zákoně o DPH upravuje placení penále i z přeplatku daně, tedy jako sankci za to, že bylo odvedeno daně více. Tento problém navazuje na řešení problematiky dodatečných daňových přiznání v zákoně o správě daní a poplatků, viz bod 2 zákona 323/1996 Sb.
A jako poslední - k bodu 84 - navrhuji vypustit z novely zákona celé ustanovení bodu 84.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji poslanci Grégrovi. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Zdeňka Horníková. Připraví se pan poslanec Robert Kopecký.
Poslankyně Zdeňka Horníková:
Pane předsedající, dámy a pánové, můj návrh se týká vládního návrhu novely bodu č. 19, § 9, odst. 1, písm. c). Dosavadní znění tohoto bodu je "při prodeji zboží formou zásilkového prodeje dnem přijetí platby prodávajícím". Navrhovaná změna se týká textu "dnem přijetí platby prodávajícím". Navrhuji změnu na text "dnem předání zásilky k poštovní přepravě".Odůvodnění návrhu: Stávající úprava při prodeji formou zasílání na dobírku plátcům DPH nutí odesílatele - plátce DPH - aby nejprve zásilku vybavili a odeslali, teprve po obdržení platby vystavili zákazníkovi na tuto zásilku daňový doklad, který samozřejmě zákazníkovi odesílají. Je zřejmé, že tento postup je zbytečně administrativně náročný. V případě změny ve smyslu návrhu dojde ke snížení této zbytečné administrativy. Navíc, protože bude posunut den zdanitelného uskutečněného plnění a také povinnost odvést DPH do státního rozpočtu na dřívější termín, bude mít tato úprava pozitivní, byť nevelký dopad na státní rozpočet.
V případě odmítnutí převzetí zásilky příjemcem může odesilatel postupovat podle ustanovení § 15, odst. 1, písm a) zákona. Řeší se zde vrácení zdanitelného plnění, tedy např. zboží plátce může opravit základ daně a výši daně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Horníkové, prosím, aby se slova ujal poslanec Robert Kopecký, připraví se Michal Frankl.
Poslanec Robert Kopecký:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěl bych upozornit na jedno ustanovení návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty, které považuji za absurdní vůbec a v současné ekonomické situaci státu zvláště.Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997 překypuje stesky nad neplněním rozpočtových příjmů, přičemž za jeden z nejzávažnějších důvodů považuje výpadek u DPH. Naivně jsem si představoval, že po zkušenostech s plátci bude novela zákona o DPH zpřísňována, zejména v prokazování nároků na odpočet daně. To je i tendence, kterou lze vystopovat ve srovnatelných zemích Evropy.
K mému překvapení však důležité ustanovení zákona v § 19, odst 2 prodělává úplně opačný vývoj. Původní znění zmíněného ustanovení umožňovalo dodatečný odpočet daně jen na základě bezvadného daňového dokladu splňujícího všechny náležitosti stanovené v § 12 zákona o DPH. Dodatečné zhojení některých chybějících náležitostí připustila novela zákona o DPH s účinností od 1. 1. 1995. Další dodatečné zhojení všech náležitostí daňového dokladu umožnila další novela tohoto zákona s účinností od 1. 1. 1966.
Nyní navrhované ustanovení je vrcholem benevolence. Plátce uplatňující odpočet nebude mít povinnost zajišťovat si doplnění chybějících náležitostí daňového dokladu. Postačí, když chybějící náležitosti prokáže jinak, např. výslechem svědků. Správci daně vznikne povinnost tyto údaje prověřovat a k tomuto účelu si opatřovat důkazní prostředky. Nechce se mi věřit, že po skutečnostech s daňovými machinacemi a úniky DPH toto navrhují představitelé státu.
Jestliže § 12, odst. 2 přímo ukládá, že daňový doklad musí obsahovat všechny náležitosti, a § 19 odst. 2 v prvé větě přiznává nárok na odpočet na základě daňového dokladu zaúčtovaného podle zvláštního předpisu se všemi tímto zákonem předepsanými náležitostmi, znamená to automaticky pro každého plátce hlídat si kvalitu daňových dokladů hned, kdy je obdrží. V případě, že neobsahují všechny náležitosti, je ihned vrátit a žádat opravu. Je proti vší logice, aby s nekvalitními doklady pracoval - zaúčtoval je, uplatnil nárok na odpočet atd., když je to proti zákonu - a ještě mu tento zákon v druhé větě uvedl, co má "zákonného" učinit, když na to finanční úřad přijde.
Víte-li, jak obtížně se provádí u plátce kontrola, jak malé jsou počty pracovníků finančních úřadů, jak namátková je kontrola u plátce a jak malá je pravděpodobnost zjištění porušení zmíněných náležitostí, pak musíte cítit, že podobné ustanovení nemá smysl. Toto ustanovení povede k prodloužení řízení o vracení nadměrného odpočtu. Kontrola odpočtů se stane z hlediska finančních úřadů složitější a prodlouží se, což bude mít za následek snížení počtu kontrol a tedy i snížení výnosu této daně. Plátci DPH disponují milióny daňových dokladů. Snímat odpovědnost za kvalitu dokladů z plátců a přenášet břímě odpovědnosti na kontrolní orgány správců daně a chtít na nich ověřovat skutkový stav, to je flagrantní případ nepřípustné benevolence, který bude mít negativní dopad na státní rozpočet a otevře brány daňovým únikům.
Velmi důrazně proto navrhuji z ustanovení § 19, odst. 2 novely zákona o DPH vypustit druhou větu začínající slovy: "V případě, že doklad neobsahuje...". Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Kopeckému, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Michal Frankl, připraví se pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Michal Frankl:
Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovolte mi přednést dva drobné doplňky, které žádným způsobem nemění existující stav, pouze posilují jednoznačnost vyjádření, jednoznačnost provádění.Za prvé - v článku 1 doplnit nový bod 85, který bude znít: V příloze 1 zákona č. 588/1992 Sb.,
a) změnit text u položky 48 19 40 00 - pouze sáčky pro sterilizaci,
b) doplnit novou položku 48 19 50 00 - pouze obaly pro sterilizaci v rolích.
Za druhé - v článku 1 doplnit nový bod 26 b), který bude znít: V § 12 se vkládá nový odst. 12, který bude znít: V případě komisního prodeje plní komisionář za komitenta povinnosti stanovené plátci v odst. 1 a 9. Údaje podle odst. 2 a) jsou v tomto případě nahrazeny obchodním jménem, případně sídlem komisionáře.
To je vše, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Franklovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Vrzáň, připraví se pan poslanec Karel Machovec.
Poslanec Petr Vrzáň:
Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, k právě projednávanému vládnímu návrhu novely zákona č. 588 z roku 1992 o dani z přidané hodnoty předkládám následující pozměňovací návrhy a ve stručnosti bych si je dovolil zdůvodnit:Bod 37, § 19 odst 2 - vypustit takto navrhované znění a ponechat znění původní. Zdůvodnění: navrhovaná změna podstatně stíží práci pracovníkům finančních úřadů. Při uplatnění odpočtu po několika letech nepůjde odhalit daňové podvodníky tak, jak se to dařilo doposud. Fiktivní plnění se dá odhalit pokud existuje dodavatel a zboží. Za rok již toto zboží, natož dodavatel, odhalit nelze. Navíc jestliže nemusí být daňový doklad podle § 12, bude se těžko prokazovat pracovníkům finančních úřadů vlastní předmět plnění, protože si daňový subjekt bude moci vymýšlet cokoliv.
Za další: bod 53, vypuštění § 38. Navrhujeme opět ponechat původní znění, které stanoví, že se podává i negativní daňové přiznání, tj. v případech, kdy nevznikla daňová povinnost. Zdůvodnění: Zpracování negativních daňových přiznání sice zatěžuje pracovníky finančních úřadů, ale tento nedostatek je vyvážen těmito klady:
a) pracovník finančního úřadu ví, že daňový subjekt musí podat daňové přiznání. Proto v případě, že je neobdržel, vyzve daňový subjekt k jeho dodání. Jestliže daňový subjekt nereaguje, je to signálem, že něco není v pořádku a je třeba se daným subjektem zabývat. V případě řešení daňových podvodů je informace o tom, že v daném období dodavatel nevykázal daň velmi důležitým údajem. Pokud však není povinnost podávat pravidelně daňová přiznání, nemůže pracovník finančního úřadu vědět, zda nebyla u dodavatele žádná povinnost či zda se daňové přiznání někde poštou neztratilo.
b) pokud by se schválila podle tohoto návrhu možnost uplatnit odpočty za další zdaňovací období, pak bude docházet k následujícímu: Dodavatel nepodal daňové přiznání a správce daně se domníval, že neuskutečnil žádná zdanitelná plnění. Po více let uplatní odběratel odpočet DPH. Při prověřování u dodavatele se zjistí, že daňový subjekt mezitím zanikl, společníky nelze nalézt. Odběratel má však v ruce daňový doklad a trvá na proplacení odpočtu. Státní rozpočet tak přijde o peníze, protože na výstupu již daň nikdo neodvede.
c) daňový subjekt, který nepodává daňové přiznání doporučeně či přímo na finanční úřad, má jistotu, že pokud se mu správce daně neozval s upomínkou, tak bylo jeho přiznání doručeno a nehrozí mu postih za nepodané daňové přiznání
d) v republice je evidován velký počet subjektů jako plátců daně. Podáváním negativních daňových přiznání jsou plátci mírně tlačeni k tomu, aby v případě, že nepodnikají, dobrovolně zrušili svou registraci plátců DPH. Právě plátci, kteří nevykazují žádnou činnost, se stávají předmětem zájmu daňových podvodníků, kteří od nich firmu odkoupí k páchání daňových podvodů, nebo je pro tyto podvody využijí.
Dalším pozměňovacím návrhem je bod 54 § 38 a), který navrhujeme rovněž vypustit a ponechat původní znění pro stejné zdůvodnění, tedy stejné tak jako u bodu 37. Daňový podvod se těžko prokazuje do 6 měsíců. Po uplynutí více let je to téměř nemožné.
Další pozměňovací návrh se týká bodu 74, nové znění § 45 a), 45 b), 45 c), 45 d). Navrhujeme vypustit navrhovaná znění. Zdůvodnění: V současné době jsou cizinci značně zvýhodněni špatným kursem koruny. Ceny, i když obsahují daň z přidané hodnoty, jsou pro ně stále výhodné a v situaci, která v ekonomice je, není třeba tímto způsobem krátit vybranou daň. Navíc v původním znění § 53 a) byla povinnost v případě prodeje nezdaněného zboží jiným osobám odvést daň. Nyní je tato povinnost jen v § 45 c). Ostatní osoby mohou s tímto zbožím volně obchodovat.
Dále bod 84 - vypuštění položky 27 z přílohy č. 1. Navrhujeme tento bod zrušit a položku ponechat v původním znění v příloze č. 1. Zdůvodnění: Účelem této změny je zdaňovat tuhá paliva sazbou 22 % místo původních 5 %. Položme si otázku, koho se tato změna dotkne. Podnikatelů ne, protože si účtovanou daň uplatní jako odpočet DPH a do výrobní spotřeby půjde uhlí bez daně. Obyvatelů větších měst a osob, které mají dostatek prostředků na zavedení ekologického paliva - plyn, elektřina - rovněž.
Pokud vláda nezvýší sazby u všech energií, pak ani tato skupina nebude postižena. Kdo tedy zbývá? Obyvatelé menších obcí, starší lidé, nemajetní lidé, kteří jsou stále odkázání na fosilní paliva. Je otázkou, co následné snížení spotřeby uhlí udělá s již tak upadajícími důlními podniky. Vždyť tyto podniky zápasí s neplatiči odebraného uhlí, jsou v platební neschopnosti a stát po nich naráz začne vymáhat miliónové částky za daň z přidané hodnoty, které jim dodavatelé neuhradili. Snížený prodej a větší odvody DPH již budou poslední ranou uhelnému průmyslu. Nízká daň zatím odrazovala daňové podvodníky na daň z přidané hodnoty od této komodity. Po zvýšení sazby se již uhlí stane zajímavým. Je dostatek upadajících vytunelovaných důlních společností a ochotných společností s ručením omezeným, kteří vystaví daňové doklady, daň neodvedou, ale odběratelé budou tvrdě vymáhat vrácení nadměrných odpočtů. Hromady uhlí pracovníci finančních úřadů těžko převáží, aby zjistili případné podvody. Máme zato, že předpokládaný výnos daní je jednou z iluzí, které předkládá tato vláda. Konečným efektem nebude příjem státního rozpočtu, ale jeho čerpání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Vrzáňovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Machovec, připraví se pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Karel Machovec:
Dámy a pánové, dovolte mi velmi krátký pozměňovací návrh, který se týká přílohy č. 1 zákona, tzn. položek se sníženou sazbou. Navrhuji do těchto položek zařadit nově třídu 06 - dřeviny a jiné rostliny, hlízy, kořeny a podobné řezané květiny a dekorativní zeleň, mimo třídu 0603 - řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bílené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené. Dále 31 03 00 00 - živočišná nebo rostlinná hnojiva, smíchaná i nesmíchaná, chemicky upravená i neupravená, hnojiva získaná smícháním nebo chemickou úpravou živočišného nebo rostlinného původu, tzv. biohnojiva. Položku 44 01 - palivové dřevo, polena, špalky, větve, otepi nebo podobné dřevěné štěpky nebo třísky, dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných a v návaznosti na to vypustit položku 44 01 30 piliny, zbytky, odpad, též aglomerované ve tvaru špalku, briket nebo podobných tvarech, která je zahrnuta pod položkou 44 01.Dále zařadit položky 34 03 19 99 - oleje na rostlinné bázi pro mazání strojů a řetězů motorových pil, 38 19 00 00 - oleje na rostlinné bázi pro hydraulické převody a 34 03 99 90 ekologická maziva na rostlinné bázi. Všechna tato opatření víceméně směřují pro investice do ekologie pro zlepšení podmínek pro uplatňování ekologických šetrných postupů ve výrobě v zemědělské prvovýrobě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Machovci, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ivan Mašek a připraví se jako poslední z písemně přihlášených pan poslanec Vlček Miloslav.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi podat také jeden pozměňovací návrh k tomuto zákonu. Jde o návrh, který má směřovat k pomoci malým a středním podnikatelům a k ulehčení administrativní náročnosti pro malé plátce daně. Návrh zní: Za bod 7 se vkládá nový bod, který zní "V § 5 odst. 1. se číslovka 750 tisíc nahrazuje číslovkou 1 mil." Tuto změnu je třeba promítnout do všech souvisejících ustanovení.Návrh jde proti návrhu rozpočtového výboru, který naopak navrhuje tuto částku snížit na 500 tisíc Kč, a tím po soudu navrhovatelů neprospívá, nýbrž naopak škodí malým podnikatelům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Maškovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miloslav Vlček.
Poslanec Miloslav Vlček:
Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil dva pozměňovací návrhy k zákonu o dani z přidané hodnoty. Za prvé k bodu 37, § 19 odst. 2, poslední dvě věty "Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně lze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak" nahradit větou "Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo k uskutečnění zdanitelného plnění."Odůvodnění: V tomto případě lze použít odpočet několikanásobně, prakticky třikrát, protože každý rok by si poplatník mohl uplatnit odpočet. Další důvod je, že správce daně není schopen technicky provést kontrolu, jestliže poplatník si skutečně správně uplatňuje odpočet daně.
Za druhé - za bod 37 vložit další bod. § 19 odst. 3 - vypustit v první větě slova "použitých pro reprezentaci".
Odůvodnění: Výdaje na reprezentaci byly vypuštěny z daňově uznatelných výdajů již v roce 1993 při přijímání zákona o dani z příjmů.
***