Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Slovo má pan poslanec Schling.
Poslanec Jaromír Schling:
Pane předsedající, dámy a pánové, mám pouze jeden pozměňovací návrh. Projednávaná novela zákona vyjímá z plátců DPH dodavatele stomatologických výrobků, respektive tyto výrobky, ale tím i některé dodavatele jako celek, pokud nevykonávají jinou činnost. Úmyslem navrhovatele zřejmě bylo zlevnit stomatologické výrobky pro konečného spotřebitele, tedy pro pacienta.Tento návrh ovšem jde proti obecné tendenci rozšiřovat okruh plátců DPH, navíc by měl nepříznivé důsledky vlastně na trhu, neboť by znevýhodnil některé stomatologické laboratoře oproti druhým.Dále by neměj očekávaný efekt, což mohu doložit posudky. Cena pro konečného spotřebitele by se nesnížila. Proto navrhuji následující pozměňující návrh, V bodu 49 vypustit bez náhrady poslední větu, která začíná slovy "Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků".
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Schlingovi a v tuto chvíli rozpravu končím.Táži se, zda si pan ministr Pilip přeje přednést závěrečné slovo. Nepovažuje to za nezbytné. Přeje si v tuto chvíli vystoupit pan poslanec Wagner? Není tomu tak.
V tom případě, protože nebyl přednesen návrh na vrácení ani na zamítnutí, končím druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona.
Nyní se dostáváme k projednávání bodu
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 147)
I zde proběhla obecná rozprava, návrhy na zamítnutí neprošly, takže se dostáváme do rozpravy podrobné. Jsou přihlášeni tito poslanci: paní poslankyně Rujbrová, poslanci Mandík, Machovec, Škromach, Marvanová, Štrait, Frankl, Gongol.
V tuto chvíli mi dovolte, abych požádal paní poslankyni Rujbrovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Josef Mandík.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, v souvislosti se zhoršující se dopravní obslužnosti našeho venkova, kdy došlo k razantnímu omezení zejména autobusových spojů a rozpočty obcí neumožňují v potřebném rozsahu přepravu svých obyvatel dotovat, vyvstává občanům v Praze takřka nepředstavitelný problém s dopravou do zaměstnání, zvláště pak na odpolední a noční směny. Velmi často doléhá právě na sociálně nejslabší vrstvy obyvatel, které jsou bydlením i omezeným množstvím pracovních příležitostí vázáni na určitou lokalitu, která je po většinu dne doslova odříznuta od světa. Jediným dopravním prostředkem zůstává auto, tedy pro toho, kdo auto má.Smyslem navrhované úpravy je daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří na dopravu vlastními motorovými vozidly zaměstnanců přispívají, a současně motivační prvek pro zaměstnance, kteří nabídnou svezení spolupracovníkům, kteří auto nemají.
Můj pozměňovací návrh tedy zní: § 6 odst. 9 doplňuje se písmenem v) tohoto znění: "Peněžní příspěvek zaměstnavatele poskytnutý zaměstnanci, který nemá bydliště v místě výkonu práce a zajišťuje přepravu nejméně jednoho dalšího podobného zaměstnance, na dopravu vlastním motorovým vozidlem z místa bydliště do zaměstnání a zpět".
§ 24, písm. j) doplňuje se bod 6 tohoto znění: "Peněžní příspěvky zaměstnancům, kteří nemají bydliště v místě výkonu práce a zajišťují přepravu dalších podobných zaměstnanců, na dopravu vlastním motorovým vozidlem z místa bydliště do zaměstnání a zpět, do výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty podle zvláštního předpisu" (pozn. 23 C, která pod čarou zní "§ 7 odst. 4 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách").
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Mandík. Připraví se pan poslanec Karel Machovec. Pan poslanec Kolář upozorňuje, že by velmi uvítal, kdyby veškeré pozměňovací návrhy mu byly předány též písemně.
Poslanec Josef Mandík:
Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolím si předložit jeden pozměňovací návrh, který zní: doplnit do § 10 odst. 3 nové písmeno b) a ostatní přečíslovat. Písmeno b) zní:"Příjmy z chovu včel, pokud jejich výše nepřesáhne ve zdaňovacím období 24 tisíc Kč."
Odůvodnění: Od roku 1990 klesá v České republice počet včelstev v průměru o 50 tisíc ročně. I přes poskytnutou dotaci se pokles stavu včelstev nezastavil. Jejich počet již klesl pod spodní hranici 650 tisíc, kdy je zaručeno dostatečné opylení entomofilních kulturních a planě rostoucích rostlin. Hlavní příčinou poklesu stavu včelstev jsou ekonomické důvody.
V České republice připadá na jednoho chovatele v průměru 9,5 včelstva. Při tomto počtu nedosáhne chovatel příjem 10 000 Kč a daň neplatí. Zahrnutím dotace na včelařství do zdaňovaného příjmu docílí včelař z dvaceti včelstev příjem 10 000 Kč a více. Překročí tak částku, která je podle § 10 zákona od daně osvobozena, a musí proto podávat daňové přiznání, i když o porovnání příjmů a výdajů skončí se ztrátou. Většina včelařů jsou starší lidé důchodového věku a vzhledem k tomu, že nevedou evidenci o nákladech, odpočítávají si i paušální náklady ve výši 50 % dosažených příjmů.
Vzhledem k tomu, že mnozí se obávají daňové přiznání vůbec vyplňovat, snižují počty včelstev pod hranici tak, aby nedosáhli příjmů přesahujících 10 000 Kč. Pro vaši informaci věková struktura chovatelů včelstev v České republice je asi taková: do 20 let je to 0,46 % chovatelů, do 30 let je to 2,9 % a největší počet chovatelů je právě mezi 50 až 60 lety, to je 23 %, 60 až 70 let je to 25 %, do 80 let je to 18 % a máme i chovatele mezi 90 a 100 lety, to je 0,34%.
Dle našich propočtů odvod daní z chovu včel je zhruba 5 mil. Kč ročně. Tato částka je z hlediska příjmové části státního rozpočtu zanedbatelná, ovšem z věcného hlediska, kdy je příčinou snižování stavu včelstev, má velký význam. Proto navrhuji, aby příjem ze včelařství do výše 24 000 Kč byl od daně z příjmu osvobozen. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Mandíkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Machovec, připraví se pan poslanec Škromach.
Poslanec Karel Machovec:
Dámy a pánové, velmi krátký návrh na doplnění současného znění § 4 odst. 1 písm. d), kde navrhuji doplnit za slova "nebo jeho technické zhodnocení" následující text: "Dotace a podpory poskytnuté Podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem".Činím tak z toho důvodu, že není jasno v této chvíli, zda Podpůrný garanční rolnický fond je zahrnut pod pojmem státní fondy, který je v tomto znění zmíněn. Proto toto beru jako víceméně upřesňující znění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Machovcovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Škromach, připraví se paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslanec Zdeněk Škromach:
Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, přednesl bych tyto pozměňovací návrhy k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.V čl.1 návrhu:
1. V návrhu novely zákona nové znění bodu 8. V § 6 odst. 4 ve větě první se ve slovech "podle odst.13 písm.a)" vypouští písm. a) a částka 5000 Kč se nahrazuje částkou 7000 Kč.
Zdůvodnění: Nesouhlasím se snížením limitu pro zdaňování zvláštní sazbou daně z 5000 Kč na 2000 Kč. Návrh je motivován snahou po zvýšení inkasa státního rozpočtu. Ministerstvo financí ČR uvedené zvýšení vyčíslilo na 0,4 mld. Kč.
Návrh však neuvažuje
a) chování poplatníků;
b) zvýšené náklady na administrativní obsluhu spojenou se správou daně.
Lze předpokládat, že chování poplatníků zčásti povede k výkonu činnosti formou podnikání. Zde je možnost paušálního uplatnění daňových výdajů ve výši 25 % z příjmů, čímž se podstatně oslabí předpokládaná daňová progrese. Dále se zvýší náklady na obsluhu správce daně. Celkový čistý výnos z daňového inkasa z titulu sledovaných příjmů tak bude v nejlepším případě zanedbatelný. Navíc by šlo o návrat do let 1993 a 1994 a také o nefunkční administrativní zatížení poplatníků.
Zvýšení limitů pro zdaňování zvláštní sazbou daně na 7000 Kč přibližně odpovídá prvnímu pásmu zdaňovací tabulky uvedené v § 16 návrhu novely zákona. Vliv na čisté daňové inkaso státního rozpočtu je neutrální.
Dále doplnit bod 10 A ve znění:
V ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) se částka 2000 Kč nahrazuje částkou 6000 Kč.
Zdůvodnění: Návrh vyšší částky je motivován inflací. Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu je neidentifikovatelný.
Dále doplnit bod 21 A. Ve znění § 15 odst. 1 se doplňuje písm. h), které zní:
600 Kč za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů poplatníka s příjmy podle § 6 vynaložených na dosažení zajištění a udržení příjmů za podmínky, že poplatník vykonává pro zaměstnavatele práci ve více než pěti kalendářních dnech v měsíci a podepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení podle § 38 k).
Zdůvodnění: Předpokladem pro vstup České republiky do Evropské unie je mimo jiné postupná harmonizace daňových systémů. Proto je účelné řešit problematiku daňových nákladů poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, neboli zaměstnanců, obdobně jako v Evropské unii. Dosud poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, zaměstnanci, nemají možnost na rozdíl od podnikatelů uplatňovat část výdajů jako daňové náklady na pracovní sílu. Návrh sleduje částečné odstranění daňového znevýhodnění zaměstnanců a tím vyšší míru daňové spravedlnosti. Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu lze odhadnout ve výši přibližně 2,2 mld. Kč.
Dále navrhuji nové znění bodu 22, a to následovně. Ustanovení § 15 odst. 2 zní:
O částku podle odst. 1 písm. a) snižuje základ daně také poplatník pobírající starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
Zdůvodnění: Podle platného zákona o daních z přijmu je výše starobního důchodu zohledňována při možnosti uplatnění nezdanitelné části základu daně na poplatníka. Základ daně má jinak možnosti snižovat každý poplatník o částku uvedenou v § 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jestliže má důchodce mimo důchodu další zdanitelné příjmy, nemůže však o uvedenou částku snížit svůj základ z daně, pokud jeho důchod tuto částku přesahuje. Pokud má nižší důchod, než je uvedená částka, může svůj základ daně snížit pouze o rozdíl mezi vyplaceným starobním důchodem a částkou uvedenou v zákoně jako nezdanitelná část základu daně na poplatníka. Toto silné daňové omezení příjmů důchodců není funkční a systémové. Starobní důchodce pobírá za práci v období svého produktivního věku a jeho výše by neměla mít vliv na možnost plného využití nezdanitelné částky základu daně tehdy, jestliže tento důchodce má další zdanitelné příjmy. Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu je marginální.
Dále navrhuji doplnit bod 23 A ve znění. Za poslední větu ustanovení § 15 odst. 8 se doplňuje následující text:
Od základu daně lze odečíst hodnotu peněžních příspěvků odborové organizaci.
Zdůvodnění: Rezoluce 5. Evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce ve Varšavě v září v roce 1995 v bodě C vyzývá vlády evropských zemí ke vhodným opatřením v daňové oblasti, jež by umožnila podnikům a pracovníkům započítávat jejich příspěvky svým příslušným organizacím jako nákladovou položku.
Doporučený daňový režim má pro podporu nezávislých organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců ve smyslu rezoluce podstatný význam. Rezoluce specifikuje navrhovaný daňový režim pro
a) sdružení zaměstnavatelů
b) odborové organizace.
Uplatnění návrhu by znamenalo: U zaměstnavatelů fyzických i právnických osob by byla roční výše příspěvku sdružení zaměstnavatelů daňově uznatelným výdajem na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Snížila by se tak jejich daňová povinnost. U zaměstnanců fyzických osob by byla roční výše příspěvku odborové organizaci odčitatelnou položkou od základu daně, nezdanitelnou částí základu daně. Snížila by tak jejich daňový základ, ze kterého se daň z příjmů vypočítává. Snížila by jejich daňovou povinnost. Šlo by tedy o změnu daňového režimu na straně člena odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů, na straně příjemce příspěvků odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů. Jde vždy o nepovinné členství, jsou příspěvky od daně právnických osob osvobozeny. Současný stav na straně člena platícího příspěvek, fyzické i právnické osoby, člena odborů i sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím, se příspěvek platí z příjmů po zdaněni, ze zdaněných peněz. Na straně příjemce příspěvku odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím jsou příspěvky od daně z příjmu právnických osob osvobozeny. Vzhledem k relativně nízké výši příspěvku z brutto mzdy by vliv na daňové inkaso státního rozpočtu byl zanedbatelný.
S tímto návrhem souvisí také návrh na změnu znění § 24 odst 2 písm. d), které uvedu následně. V případě, že by nebylo toto ustanovení schváleno, tím pádem by vlastně vypadávalo i ustanovení § 24 odst. 2 písm. d).
Dále navrhuji doplnit bod 24a ve znění: ustanovení § 18 odst. 4 písm. a) zákona zní: "a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že výnosy z těchto činností použijí ke krytí nákladů (výdajů) na činnosti, které jsou jejich posláním; činnosti, jež jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami".
Zdůvodnění: za poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se považují zejména zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou založená podle občanského zákoníku. Občanská sdružení založená podle zákona o sdružování občanů, dále politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace apod. Jde tedy o neziskové subjekty, u nichž je vhodné, aby příjmy z činností, které jsou jejich posláním, nebyly předmětem daně z příjmů právnických osob za podmínky, že uvedené příjmy budou použity ke krytí výdajů na činnosti, které jsou posláním těchto neziskových subjektů.
Cílem návrhu je daňově zvýhodnit nepodnikatelské subjekty, které uskutečňují veřejně prospěšné činnosti, tj. ty činnosti, po kterých existuje reálná, popř. latentní poptávka, činností, jež nevykonává stát a pro komerční aktivity nejsou lukrativní. Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu lze odhadnout ve výši -1,3 mld. korun.
Dále v bodě 24b v ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) se za čárku připojuje text: "a s obdobným plněním poskytovaným ze zahraničí".
Zdůvodnění: jde o upřesnění daňového režimu příjmů účelových dotací poskytovaných poplatníkům z prostředků zahraniční pomoci, např. PHARE, mezinárodních organizací, zahraničních vlád atp. Tyto dotace je vhodné výslovně uvést mezi příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu.
Dále navrhuji doplnit bod 24c ve znění: V ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) se za čárku připojuje text: "a z příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem odborové organizaci k úhradě nákladů, které jí vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele, vyplývajících z pracovně právních předpisů, a v oblasti kolektivního vyjednávání".
Zdůvodnění: je nezbytné, aby tyto příjmy odborové organizace poskytnuté zaměstnavatelem nebyly zdaňovány, neboť slouží k pokrytí činností, které odborovým organizacím ukládá zákon ve vztahu na zastupování všech zaměstnanců zaměstnavatele.
Dále navrhuji doplnit bod 24d ve znění: odst. 5 § 18 se vypouští. Vypuštění odst. 5 § 18 se týká navrhované změny v § 18 odst. 4 písm. a).
Dále navrhuji doplnit bod 27a ve znění: v ustanovení § 20 odst. 7 se slova "30 %" nahrazují slovy "50 %". Dosavadní daňový režim pro neziskové subjekty je brzdou jejich činnosti. Mnoho z nich má finanční problémy a musí omezovat svou veřejně prospěšnou činnost. Je proto nezbytné vytvořit daňové předpoklady pro to, aby tyto neprofitní subjekty mohly prostředky z komerční činnosti plně využít na činnosti nekomerční. Návrh sleduje podporu drobnějších poplatníků, kteří nebyli založeni za účelem podnikání. Sociální přínos by byl při přijetí této novely nepochybně vyšší než marginálně snížené daňové inkaso.
Dále navrhuji doplnit bod 42a. V ustanovení § 24 odst. 2 písm. d) se za poslední větu doplňuje text: "a příspěvky odborové organizaci k úhradě nákladů, které jí vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele, vyplývajících z pracovně právních předpisů, a v oblasti kolektivního vyjednávání."
Zdůvodnění: návrh chce daňově řešit ty příspěvky zaměstnavatele odborové organizaci, které jsou podle současné daňové legislativy daňově neúčinné. Příspěvky by na základě navrhované novelizace byly na rozdíl od současného stavu daňovým výdajem zaměstnavatele. Zaměstnavatel by se tak podílel na výdajích, jež má odborová organizace se zabezpečováním povinností plynoucích ze zákona, výdajů, které jí vznikají v souvislosti s plněním úkolů v zájmu všech zaměstnanců i v zájmu zaměstnavatele.
Dále navrhuji doplnit bod 42b ve znění: V ustanovení § 24 odst. 2 písm. e) se za poslední větu doplňuje následující text: "Pojistné, které zaměstnavatel platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění svým zaměstnancům."
Zdůvodnění: ustanovení umožní zlepšování sociálních podmínek zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce. Navíc tato plnění mají antiinflační charakter.
Dále navrhuji doplnit bod 43a ve znění: V ustanovení § 24 odst. 2 písm. f) se za poslední větu připojuje následující text: "A dále úhrada odvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného k výkonu funkce v odborech podle zvláštního předpisu, pokud je způsob úhrady tohoto pojistného dohodnut v kolektivní smlouvě."
Zdůvodnění: Zákon č. 592 z roku 1993 Sb., a zákon č. 589 z roku 1992 Sb., umožňují dohodnout v kolektivní smlouvě úhradu odvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného k výkonu funkce v odborech tak, že toto pojistné hradí zaměstnavatel. Z uvedeného důvodu je nutné tuto úhradu na straně zaměstnavatele považovat za daňový náklad, neboť má charakter pojistného hrazeného za zaměstnance podle zvláštních předpisů. Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu by byl zanedbatelný. Dále navrhuji doplnit bod 43b ve znění: V ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 se za poslední větou ruší čárka a připojuje následující text: "nebo dohodnutá v kolektivní smlouvě či stanovená ve vnitřním předpise".
Zdůvodnění: Daňovým nákladem na straně zaměstnavatele musí být výdaj vynaložený například na lékařská vyšetření stanovená zákonem - viz například § 168 zákoníku práce, lékařská vyšetření určená pro mladistvé a dále lékařské prohlídky vstupní, průběžné, periodické a výstupní, které umožňují podnikatelům beze zbytku plnit další ustanovení zákoníku práce, z nichž plynou povinnosti zaměstnavatele - například § 130 odst. 1 písm. e) zákoníku práce - zjištění zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon práce, či § 133 odst. 1 písm. h) zákoníku práce atd. - nebo dohodnutá v kolektivní smlouvě či stanovená vnitřním předpisem.
Jde o daňově přiměřené vytváření podmínek pro podnikatelskou činnost. Sociální přínos by byl při přijetí této novely nepochybně vyšší než marginálně snížené daňové inkaso státního rozpočtu.
Dále navrhuji doplnit bod 43c ve znění: V ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 slova: "55 %" změnit na slova "65 %". Toto odpovídá průběhu a předpokládanému vývoji inflace.
Dále navrhuji doplnit bod 43d ve znění: Do ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) se doplňuje bod 6, který zní: "na přechodné ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
Zdůvodnění: Návrh je adekvátní ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) zákona o dani z příjmů. Hodnota přechodného ubytování při uvedených parametrech, jež je na straně zaměstnance osvobozena od daně, musí být na straně zaměstnavatele daňovým výdajem. Jde o náklady na pracovní sílu, které jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Návrh umožní například zvýšit mobilitu pracovních sil, zejména v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti, do regionů s nezaměstnaností nižší. Sociální přínos by byl při přijetí novely nepochybně vyšší než marginálně snížené daňové inkaso státního rozpočtu.
Dále navrhuji doplnit bod 52a. V ustanovení § 24 odst. 2 se doplňuje písmeno zh). které - včetně poznámky pod čarou - zní: "Výdaje zaměstnavatele na platby věrnostní a stabilizační povahy poskytnuté zaměstnancům (včetně dřívějších zaměstnanců), pokud tyto platby jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného podle zvláštního zákona, jsou stanoveny v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele a nepřevyšují ve zdaňovacím období u zaměstnance trojnásobek minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem". Poznámka pod čarou zní: "Zákon České národní rady č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů".
Zdůvodnění: Návrh by umožnil, aby uvedené platby byly na straně zaměstnavatele výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy výdaji daňovými. Na straně zaměstnance jsou uvedené příjmy zdaňovány podle § 6 zákona o dani z příjmů jako příjmy ze závislé činnosti a současně jsou podrobeny pojistnému - sociální i zdravotnímu.
Vliv na celkové daňové inkaso státního rozpočtu je neutrální. Na jedné straně se sníží zdanitelný zisk zaměstnavatele, na druhé straně znamená jak srážku a odvod daně ze závislé činnosti u zaměstnance, tak i odvod pojistného do státního rozpočtu. Navíc dojde k platbě zdravotního pojištění. Ustanovení umožní zlepšování sociálních podmínek zaměstnanců, zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce, stimulaci růstu domácích úspor a zlepšení podmínek pro kolektivní vyjednávání. Navíc tato plnění mají antiinflační charakter.
Jenom poznámku k tomu. Stejný návrh předložil Svaz průmyslu - viz záznam z jednání 7. předsednictva Rady pro dialog sociálních partnerů České republiky z 19. 9. 1996. Tento návrh byl s kladným výsledkem projednán s Ministerstvem financí České republiky dne 10. 12. 1996.
Navrhuji dále doplnit bod 110a ve znění: V ustanovení § 38 písm. k) odst. 5 se bod d) vypouští.
Zdůvodnění: Vypuštění ustanovení písm. d) souvisí s návrhem uvedeným k § 15 odst. 2. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Škromachovi. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Hana Marvanová. Připraví se pan poslanec Štrait.
Poslankyně Hana Marvanová:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych přednesla jeden pozměňovací návrh k předloženému návrhu zákona, který se týká podpory úvěrů ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů, pokud jsou poskytnuty poplatníkovi daně, tedy fyzické osobě, na uspokojení bytové potřeby, zejména na výstavbu nebo koupi bytu nebo modernizaci či rekonstrukci bytu nebo stavby určené pro bydlení.Domnívám se, že by tento návrh - pokud bude přijat - mohl zapadat do celkové koncepce podpory bydlení a mohl by přispět k tomu, aby více stimuloval ty, kteří by si svou bytovou potřebu formou hypotečního úvěru například mohli obstarat sami.
Můj pozměňovací návrh směřuje do § 15, kde navrhuji doplnit odst. 10, který zní: Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným za zdaňovací období z úvěrů ze stavebního spoření, odkaz na zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření nebo z hypotečních úvěrů, opět odkaz na § 14 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. poskytnutého a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb.
Bytovými potřebami se rozumí
a) získání bytu
b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, opět odkaz na § 40 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu ve znění pozdějších předpisů
c) získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení
d) změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části. Zde by byl za slovem "změna" odkaz na § 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a za slovem "údržba" v tomto písmeně d) odkaz na § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a písmeno e) by znělo: "stavební úprava". Zde by byl odkaz na § 1 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb. A pokračuje písmeno e) "stavební úprava nebytového prostoru na byt".
Bytová potřeba se musí nacházet na území České republiky.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Haně Marvanové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Štrait. Připraví se pan poslanec Frankl.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, podávám jiný pozměňovací návrh k nezdanitelné části základu daně.§ 15 odst. 1 písm. b) zní: "16 200 Kč ročně na jedno vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem, 42 000 Kč ročně na dvě vyživované děti žijící v domácnosti s poplatníkem, 72 900 Kč ročně na tři vyživované děti žijící v domácnosti s poplatníkem a 16 200 Kč ročně na každé další vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem.
Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu
ZTP - P (zvlášť těžce zdravotně postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek. K 17. novele daně z příjmu jsem podrobně hovořil v prvním čtení, nyní už jen stručně odůvodním tento návrh. Zrušením diferencovaných daňových sazeb poplatníků dřívější daně ze mzdy a novým zavedením zdravotního pojištění a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti od ledna 1993 vzrostlo odvodové zatížení rodin se 2 a více vyživovanými dětmi. Navíc nedůsledná valorizace částky na vyživované dítě cca o 8 procentních bodů koncem roku 1997 a cca 9 procentních bodů koncem roku 1998. Současně s uplatněním systému dávek státní sociální podpory podstatně poklesla sociální pomoc státu rodinám s dětmi. Hodnota roku 1999 nedosahuje 11 z 12 dětských přídavků a ani sociální příplatek růst životních nákladů plně nekompenzuje.
Za této situace vláda navrhuje další snížení. Nastartovaná tendence historicky nejnižší natality populace za posledních 5 let bude pokračovat se všemi ekonomickými, sociálními a geopolitickými důsledky. Pozměňovací návrh sleduje obnovení daňových úlev 2 a 3dětných rodin přibližně v rozsahu bývalé daně ze mzdy při plné kompenzaci inflace za léta 1993 - 1998. Odepsané peníze budou státu vráceny snížením dávek státní sociální podpory, takže nárok na státní rozpočet je skutečně minimální. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Frankl, připraví se pan poslanec Gongol.
Poslanec Michal Frankl:
Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, navrhuji, aby se do článku 1 doplnil nový bod 75 b), který by měl 3 dílčí fousy.a) v § 36 odst. 3 se za slova "od základu daně mohou poplatníci" vkládají slova "s příjmy dle § 7 a § 9" a dál pokračuje původní text.
b) v § 34 odst. 4 se za slova "evidované v majetku poplatníka" vkládají slova "s příjmy dle § 7 a § 9", dál pokračuje původní text.
c) v § 34 odst. 8 se vypouští první věta. Pro úplnost dodávám, že v této chvíli odstavec obsahuje pouze jednu větu, ale vládní návrh ho doplňuje o další větu, můj návrh se týká současné první věty.
Za druhé, to je podmiňovací, pokud bude tento můj pozměňovací návrh schválen, potom navrhuji nové znění článku 1 bodu 29, který by zněl: V § 21 odst. 1 se sazba 39 % nahrazuje sazbou 29 % a slova "v odst. 2" se nahrazují slovy "v odst. 2 a 4". Rád bych v odůvodnění řekl, že tento návrh, který směřuje ke snížení daně z příjmu právnických osob, je postaven na tom, aby byl rozpočtově neutrální, to znamená, abychom právnickým osobám zrušili od příštího roku výjimku, která jim umožňovala odečítat 10, resp. v některých ojedinělých případech 15 % z nově nakoupeného hmotného majetku, a abychom tuto částku, která činí řádově asi 3,5 mld., to je přesné číslo, protože právnické osoby vykazují toto číslo ve svých daňových přiznáních, tak abychom tuto úsporu přesunuli do snížení sazby o 4 procentní body proti návrhu, který tady je z rozpočtového výboru z 33 na 29. To znamená, že se trošku přemění struktura a výsledkem by mělo být, že naše sazba pro právnické osoby se dostane jednoznačně pod úroveň ostatních okolních zemí a zemí, se kterými máme čilý obchodní styk, a tím bychom se jednoznačně zbavili určitého efektu transferpriceingu, který v současné době při naší dnešní sazbě vede k tomu, že právnické osoby mají tendenci přenášet své zisky ke zdanění v jiném státě s nižší daňovou sazbou, že bychom tok peněz zvrátili a že bychom naopak byli v rámci střední Evropy tou zemí, kde by pro nadnárodní společnosti bylo výhodné zdaňovat u nás. Dál samozřejmě platí, že čím nižší sazba, tím nižší tendence u poplatníků své příjmy zatajovat.
Doufám, že se nad tímto návrhem seriózně zamyslíte, on není veden jednostranně, to znamená, není veden k jednostrannému snížení rozpočtových příjmů, ale je vybalancovaný, a proto vás prosím o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
***