Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
7. července 1997 ve 14.00 hodin

Přítomno: 179 poslanců

 

(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milý hosté, zahajuji druhý jednací týden Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Než přikročíme k jednání, prosím, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami, případně oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, popřípadě kdo jakou náhradní kartu již dostal.

Dovolte mi, abych vás nyní seznámil s omluvami z 12. schůze sněmovny na den 7. července. Dámy a pánové, prosím o klid, aby pracovnice stena mohly vůbec pracovat. Pan kolega Karas se omlouvá, neboť je členem delegace na zasedání OBSV ve Varšavě, stejně jako pan kolega Václav Exner, Jaroslav Novák, Martin Přibáň a Petr Šulák. Pan kolega František Brožík se omlouvá na dnešní den z důvodu nemoci, stejně jako pan kolega Miroslav Vacek.

Dovolte mi, abych vás také seznámil s omluvou členů vlády, a to takto: pan ministr Karel Kühnl se omlouvá ze dne 7. 8. 1997, neboť je služebně ve Velké Británii v souvislosti s ukončením své diplomatické mise. Dále je omluven pan ministr Ivan Pilip, a to dnes do 18.00 hodin, neboť je na jednání v Bruselu. Pan ministr Miroslav Výborný, pan ministr Jiří Skalický, pan ministr Jan Ruml, pan místopředseda vlády a ministr Josef Lux, tito čtyři ministři odjeli za vládu zabývat se krizovou situací v souvislosti s povodněmi na severní Moravě a ve východních Čechách. Dále omlouvám pana kolegu Karla Macha. V této souvislosti se hlásí s faktickou poznámkou pan kolega Pavel Dostál. vás prosím o klid a pana kolegu Dostála, aby se ujal slova.

 

Poslanec Pavel Dostál: Dámy a pánové, promiňte, že zdržuji začátek schůze, ale domnívám se, že by se měla na chvíli přerušit schůze, sejít se šéfové poslaneckých klubů a ujasnit si, jak budeme dále ve sněmovně postupovat při hlasování. Jestliže ministři museli odjet do oblastí, kde se bojuje o lidské životy, bylo by z hlediska nás z opozice velice negentlemanské a nekorektní, kdybychom této přesily využili k prosazení některých našich návrhů, které by jinak neprošly. Vyzývám tímto předsedy klubů, aby se dohodli na takovém postupu, aby síly byly vyrovnány. Například na tom, že někdo z opozice se nezúčastní hlasování. Považuji to za korektní.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji za nápad, nějak si s tím poradím. Nyní se přihlásil o slovo premiér Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych navázal na to, co zde zahájil pan poslanec Dostál. Velmi stručně bych vás chtěl informovat o tom, co je zatím známo. V uplynulých dnech, jak víte, postihly v důsledku intenzivních přívalových dešťů, které dosud pokračují, většinu zemí Moravy a Slezska, ale také řadu území v české části České republiky, Svitavsko, Orlickoústecko, Trutnovsko a některé další, silné záplavy. Záplavy sice nemají plošný charakter, ale v nejhůře postižených oblastech okresů Jeseník, Šumperk, Bruntál, Vsetín, Frýdek-Místek a Zlín je situace velmi vážná, jsou ohroženy již nikoli pouze majetky, ale životy občanů. Podle potvrzených informací si povodně vyžádaly na Bruntálsku a Frýdecko-Místecku dva lidské životy, několik dalších občanů se pohřešuje. V důsledku pokračujících srážek se situace stále zhoršuje a podle hydrometeorologické předpovědi se bude zhoršovat ještě do úterka. Ustávání srážek se očekává až ve středu.

Všechny zainteresované orgány a instituce na místní i centrální úrovni po prvních zprávách o povodňové aktivitě začaly přijímat všechny potřebné kroky k ochraně osob a majetku. Již v neděli byly vyhlášeny prakticky ve všech okresech severní Moravy a Slezska, v Čechách na Svitavsku a Orlickoústecku zvýšené stupně povodňové aktivity. Situaci od počátku řeší okresní povodňové komise v postižených oblastech. Dnes dopoledne se sešla v Ostravě povodňová komise celého povodí pro oblast Odry a v Olomouci stejná komise pro oblast Moravy. Od soboty pracují krizové štáby civilní ochrany. Armáda České republiky v Olomouci při velitelství 2. armádního sboru zřídila krizový štáb, v jehož čele stojí generál Voznica. Prioritou je v současné chvíli záchrana lidských životů. Do akcí bylo nasazeno všech šest disponibilních vrtulníků ministerstva vnitra a 15 armádních helikoptér, 400 vojáků a 60 vyprošťovacích vojenských vozidel. Připravuje se nasazení plovacích prámů. Pro obsluhu vyprošťovací techniky bylo povoláno 100 vojáků v záloze. Dále je v pohotovosti připraveno 1 500 mužů brigády rychlého nasazení. Díky tomu se v posledních hodinách podařilo zachránit 12 osob uvězněných na střechách svých obydlí.

Zodpovědní ministři a jejich úřady jsou v operativním kontaktu s okresními orgány. Dnes dopoledne zasedl krizový štáb složený z ministrů Rumla, Skalického a Výborného, který převzal řízení záchranných prací. Na krizový štáb armády v Olomouci byli okamžitě vysláni první náměstek ministra vnitra Kopřiva, náměstek ministra životního prostředí Barchánek a vrchní požární rada Štěpán, kteří budou na místě záchranné práce koordinovat. V této chvíli odjeli do Bruntálu ministři Ruml, Skalický a Výborný, kteří se na místě seznámí se situací v nejhůře postižených oblastech. Dnes v 17.00 hodin bude v Olomouci pod jejich vedením zasedat Ústřední protipovodňová komise. Ještě dnes večer se po zasedání komise tito ministři vrátí do Prahy a předpokládá se, že kolem 22.00 hodin večer se dostaví sem do Poslanecké sněmovny a poskytnou vám nejaktuálnější informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu premiérovi. Slyšeli jsme návrh pana kolegy Dostála k vyvolání určitých politických jednání za jediným cílem - jednak umožnit ministrům, aby konali to, co konat mají, jednak aby umožnili sněmovně, aby mohla jednat bez ohledu na to, že tady páni ministři nejsou. Domnívám se, že ze slušnosti nám vlastní nelze nevyhovět této záležitosti, a proto vám oznamuji, že předseda sněmovny svolal na 14.15 hodin v místnosti č. 120 poradu předsedy s místopředsedy a předsedy poslaneckých klubů k vyřešení této události na velmi krátkou poradu v délce 10 minut. Do té doby mi dovolte, abych přerušil jednání této schůze, a to do 14.30 hodin. Děkuji za pochopení.

 

(Schůze přerušena ve 14.12 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.38 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím, abyste zaujali svá místa, budeme pokračovat. Já na jedné straně považuji za korektní počkat, až se dostaví poslanci, na druhé straně se mi zdá skoro škoda času, který strávíme tím, že páni poslanci nejsou v jednacím sále.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem jednání předsedy sněmovny s místopředsedy a předsedy poslaneckých klubů. Politické grémium sněmovny dospělo k politickým dohodám, které nám nebrání v tom, abychom pokračovali v jednání schůze. Za druhé došlo k politické dohodě, že uzpůsobíme program dnešního dne situaci, která nastala v souvislosti s odjezdem ministrů na místo nehody. Proto vás prosím, abyste nám dali mandát k tomu, abychom uzpůsobili jednání této skutečnosti. Ptám se sněmovny, zdali někdo je takový, který by protestoval proti této politické dohodě. Není tomu tak. Teoreticky tedy lze předpokládat, že nebudeme příliš se věnovat hlasování dnes. Ano, slova se nyní ujme pan kolega Vik s procedurálními dvěma přihláškami.

 

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, klub SPR-RSČ navrhuje, abychom jednali dnes a v následujících dnech mimo pátku do 21.00 hodin s tím, že hlasování by bylo možné do 19.00 hodin.

Druhý procedurální návrh. Poslanecký klub SPR-RSČ navrhuje přesunout dosavadní bod 39 Návrh mandátového a imunitního výboru atd. za bod 86 schváleného programu, a to vzhledem k tomu, že sněmovna má před sebou jistě mnoho podstatných bodů, které jsou nezbytné a měly by být projednány přednostně. Navíc dosud nemáme od mandátového a imunitního výboru žádnou zprávu a ani žádný výstup k této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli jste dva procedurální návrhy, o kterých samozřejmě hlasovat musím. Předtím však mi dovolte podat vám zprávu o našem minulém jednání. My jsme si při zahájení schůze schválili tento postup. Minulý týden jsme si schválili, že budou jednání prodloužena do 21.00 hodiny, nyní je zde návrh, abychom dále jednali podle stejného modelu, tzn. do 21.00 hodin, včetně hlasování. A dokonce je zde návrh, abychom prodloužili jednání do 23.00 hodin. A pak je zde návrh pana kolegy Vika do 19.00 hodin.

Abych nezdržoval celou situaci, pokud jiný procedurální návrh nezazní, okamžitě o těch procedurálních návrzích nechám hlasovat.

Pan kolega Gross.

 

Poslanec Stanislav Gross: Vážené dámy a pánové, já bych ještě dal jeden návrh alternativní, aby se jednalo do 21.00 hodin a hlasovalo do 21.00 hodin. (Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, slyšeli jste další procedurální návrh. Za problém tohoto návrhu pro dnešní den považuji skutečnost, s kterou nás seznámil premiér české vlády, který nám oznámil, že ve 22 hodin dnes přijedou ministři, aby informovali sněmovnu o situaci na severní Moravě, ve 22.00 hodin dnes.

Takže, protože nezazněl jiný procedurální návrh, nechám o těchto návrzích hlasovat. Nejprve mi dovolte, abych vycházel z toho, že první návrh byl vznesen předsedou sněmovny při zahájení schůze a byl jenom odročen. To je první návrh, to znamená, abychom jednali a hlasovali do 21.00 hodin. Tento návrh prosím považujme jako první.

S faktickou poznámkou pan kolega Mašek.

 

Poslanec Ivan Mašek: Já se domnívám, že to hlasování může rozumně proběhnout tak, že nejprve rozhodneme, zda budeme hlasovat do 21 hodin a jednat nejméně do 21 hodin, a následně je možné hlasovat o dalších návrzích prodloužit jednání do 23 hodin bez hlasování, případně s hlasováním, Ale minimální varianta je hlasovat do 21 hodin, protože když se jedná do 21 hodin, to je z jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji za upřesnění. Můj návrh zněl naprosto stejně. S faktickou poznámkou ještě pan kolega Bláha.

Já vás upozorňuji na to, že vás opravdu velice toleruji, neboť faktické poznámky přicházejí v úvahu jen v případě rozpravy.

 

Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající, velice se omlouvám, ale vy jste sám v úvodu řekl oznámení, že ministři by nás dnes ve 22 hodin informovali. Čili jestli by se ve všech variantách nemělo nejdříve hlasovat o dnešním zasedání a pak o těch ostatních pro další dny, abychom mohli naplnit i tuto informaci.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Je zde mezinávrh a já se podle toho budu řídit. Beru na vědomí.

 

Dámy a pánové, nechám hlasovat o tom, zda budeme jednat a hlasovat do 21.00 hodin.

Zahájil jsem hlasování č. 105. Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu? Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 129, proti 23 poslanců.

 

Nyní nechám, tak jak to bylo navrženo, hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích. První, a dovolte mi ho předřadit, dnes budeme jednat do 23 hodin. Jenom dnes.

Zahájil jsem hlasování č. 106. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 90, proti 40 poslanců.

 

Další pozměňovací návrh je, abychom od zítřka do čtvrtka jednali také do 23.00 hodin. Jenom jednali nad hlasování do 21 hodin. Je to každému jasné? Je.

Zahájil jsem hlasování č. 107. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu ? Návrh nebyl přijat.

Pro hlasovalo 72, proti 80 poslanců, zdrželo se 10.

 

Dámy a pánové, dnešní jednání, jak jsme si slíbili, zahájíme bodem 36 schváleného pořadu, kterým je

 

36.
Zpráva vlády o činnosti vlády za dobu od počátku
jejího funkčního období do konce 1. čtvrtletí 1997

 

V úvodním slově mi dovolte, abych pro osvěžení paměti ocitoval usnesení Poslanecké sněmovny č. 194 ze 7. schůze Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky zpracovat zprávu o činnosti vlády za dobu od počátku funkčního období vlády do konce prvního čtvrtletí 1997 a předsedu vlády předložit a přednést tuto zprávu v samostatném bodu jednání Poslanecké sněmovně Parlamentu tak, aby byla projednána v souvislosti s návrhem státního závěrečného účtu za rok 1996. Stejným způsobem pak postupovat v každém dalším roce.

Jako příloha vám byla rozdána zpráva o aktivitách jednotlivých resortů vlády České republiky do konce prvního čtvrtletí 1997.

 

Dámy a pánové, já se velice omlouvám a hlavně se omlouvám panu kolegovi Vikovi, že jsem opomněl hlasovat o procedurálním návrhu na přesunutí bodu "Zbavení imunity pana poslance Krejsy" na závěr schůze. Omlouvám se ještě jednou.

Zahájil jsem hlasování č. 108. Kdo souhlasí s návrhem pana kolegy Vika? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 84, proti 34 poslanců. Návrh byl přijat.

 

Dámy a pánové, ještě technické sdělení. Pan kolega Jiří Novák má náhradní kartu č. 24.

Nyní již uděluji slovo předsedovi vlády panu Václavu Klausovi, aby zprávu přednesl.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nevím, zda nyní je ideální chvíle zamýšlet se nad zprávou o činnosti vlády za dobu od počátku jejího funkčního období. Mimo jiné, před několika minutami jsem dostal zprávu, že došlo k vykolejení rychlíku u Suchdola nad Odrou na podmáčené trati. Pan ministr dopravy před několika minutami opustil tento sál a odjel na místo neštěstí. Takže chvíle pro to není ideálně vhodná, přesto vás prosím o maximální možné soustředění.

Naváži na to, čím začal pan předsedající schůze. Chtěl bych k tomu dodat, že vláda považuje za potřebné zprávu o své činnosti sněmovně i širší veřejnosti podat, považuje za potřebné informovat o tom, jak se jí během prvního roku dařilo plnit své programové prohlášení, a považuje za správné, aby v naší zemí vznikla tradice předkládání zpráv tohoto typu.

Dovolte mi, abych vám nyní první zprávu přednesl s tím, že jste podrobnější přehled o práci jednotlivých resortů, který je přílohou této zprávy, již obdrželi.

Chtěl bych říci, že já sám, ale i vláda věříme, že tato zpráva přispěje k lepšímu porozumění mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou a k lepší vzájemné spolupráci při řešení úkolů, které před námi v nastávajícím období stojí.

23. července loňského roku předstoupila druhá vláda samostatné České republiky před tuto sněmovnu se svým programovým prohlášením, v němž se zavázala pokračovat v politice rychlé a důsledné společenské a ekonomické transformace, tedy v politice, která byla realizována již v minulém volebním období a která naší zemi přinesla relativně vysoký stupeň politické, ekonomické i sociální stability.

Vláda se zavázala soustředit se na dokončení transformace především v oblasti posilování demokracie a právního státu, na dobudování všech potřebných institucí moderní tržní ekonomiky a na pokračování integrace naší země do evropských a světových struktur a organizací. Hlavní prioritou bylo budování státu jako garanta osobní svobody občanů a jejich občanských práv, jako garanta institucionálního zabezpečení tržní ekonomiky, jako garanta potřebné míry sociální odpovědnosti a jako ochránce hodnot, které jsou klíčové pro život nás i pro život budoucích generací naší země.

Vláda deklarovala závazek prosazovat atmosféru občanské a náboženské tolerance, podporovat aktivity církví, navrhnout řešení zmírňující způsobené majetkové křivdy a plně realizovat princip oddělení církve od státu.

Vláda se také zavázala chránit nezávislost soudního rozhodování a současně usilovat o to, aby se občané rychle a účinně domohli svých práv.

Jako priority zahraniční politiky vyhlásila co nejrychlejší dosažení plného členství v NATO, zintenzivnění přípravy našeho členství v Evropské unii a rozvíjení dobrých vztahů s našimi sousedy.

V hospodářské oblasti kladla vláda důraz na zdokonalování kvality a fungování tržní ekonomiky. Vyhlásila cíl postupného snižování míry inflace a nastoupení trendu dlouhodobé vyrovnanosti platební bilance, udržení dosavadního tempa hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti, jakož i odhodlání urychlit privatizaci státního majetku, další deregulaci cen a zkvalitnění fungování trhu.

Za jednu ze svých priorit označila bydlení. Zavázala se zvýšit objem prostředků, které do této oblasti plynou z veřejných rozpočtů, a přijmout opatření, která povedou k vytvoření fungujícího trhu s byty.

V oblasti dopravy akcentovala rozvoj dopravní infrastruktury na hlavních mezinárodních tazích, údržbu dopravních cest, racionalizaci fungování Českých drah a zlepšení dopravní obslužnosti v regionech.

V zemědělství označila za prioritu zajištění základní nabídky potravin z domácí produkce.

V sociální oblasti kladla důraz na individuální odpovědnost občana za své sociální postavení.

Ve zdravotnictví se zavázala připravit a realizovat reformu současného systému při zachování základních záruk a jistot občanů.

Ve školství byl kladen důraz na zvyšování kvality vzdělávacího procesu, na posílení odpovědnosti studentů za své pomaturitní studium, na zlepšení materiálního postavení učitelů a na zvýšení kvality vědy a výzkumu na vysokých školách a v dalších institucích.

Zavázala se pokračovat ve finanční podpoře kultury, pokračovat v procesu jejího odstátnění a posílení úlohy regionu a obcí.

V oblasti životního prostředí se vláda zavázala pokračovat v realizaci programu zaměřeného na zvyšování kvality ovzduší, snižování produkce odpadů a urychlení tempa odstraňování starých ekologických zátěží.

To tedy byl záměr vlády v jejím programovém prohlášení. Pokusím se říci několik slov ke zhodnocení plnění tohoto programového prohlášení.

Od počátku svého funkčního období se do konce června vláda sešla celkem 54krát, z toho na 5 mimořádných schůzích. Přijala celkem 693 usnesení ke 102 zákonům, věcným záměrům a novelám zákonů, ke 38 nařízením vlády, vyjádřila se ke 47 poslaneckým návrhům zákona jejich novel a schválila 103 mezinárodních smluv a dohod.

Vláda si ve svém programovém prohlášení uložila úkoly na celé funkční období, a proto za 1 rok nemohla všechny své záměry splnit. Nicméně v řadě oblastí se úkoly splnit podařilo, v dalších jsou řešení připravována. Je nezbytné rovněž přiznat, že se v plnění některých úkolů a v řešení některých závažných problémů vládě v průběhu uplynulého období dosáhnout potřebného a očekávaného efektu nepodařilo.

To však neznamená rezignaci či odklon od přijatého vládního prohlášení. Vláda byla a po nedávném vyjádření důvěry Poslaneckou sněmovnou je odhodlána své programové cíle uskutečnit. Zmíním nyní hlavní úkoly.

V oblasti právního státu, legislativy, vláda usilovala o to, aby měli občané jistotu, že se v přiměřené lhůtě dovolají spravedlnosti, aby pachatelé trestních činů neunikali před včasným a spravedlivým postihem, aby justiční systém plnil úspěšně svou roli garanta práv a svobod občanů a aby byla důsledně prosazována autorita zákona.

Vláda přisuzuje zásadní význam nové kodifikaci soukromoprávních vztahů, jejíž strategii již projednala v dubnu na poradě ministrů. Na nové úpravě občanského zákoníku práce již zahájeny byly a intenzivně pokračují. Vládě již byla předložena novela zákona o rodině a s ní spojené zákony, které by měly nahradit dosavadní zastaralou a v mnoha směrech nevyhovující úpravu. Souběžně s tím byly zahájeny práce na přípravě nové právní úpravy občanského práva procesního, která nahradí nynější občanský soudní řád. Jejich účelem je dosáhnout toho, aby nová úprava umožňovala rychlejší a pružnější průběh řízení, a aby stanovila přiměřené zábrany proti riziku zneužívání některých procesních institutů k průtahům řízení. Pokračují práce na návrhu novely trestního zákona, který má přinést zejména doplnění systému trestů a posílení jejich účinnosti. Byla projednána dílčí novela stávajícího trestního zákona zaměřeného na doplnění systému hospodářských trestních činů.

Dále byly vládě předloženy návrhy zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci, věcný záměr novely zákona o soudech a soudcích, návrh novely zákona o kárné odpovědnosti soudců, návrh novely zákona o státním zastupitelství, návrh zákona o zřízení Úřadu pro odhalování a stíhání hospodářské kriminality.

Probíhají práce na přípravě věcných záměrů zákona o Nejvyšším správním soudu a zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Byl zpracován, projednán a Poslanecké sněmovně předložen návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. V nejbližších dnech vláda projedná návrh koncepce reformy veřejné správy a do konce srpna t. r. bude předložen věcný záměr zákona o postavení, orgánech a působnosti vyšších samosprávných celků. Jisté zpoždění naopak nastalo v přípravě zákona o státní službě.

Nyní k oblasti zahraniční politiky. Ve své zahraniční politice vláda vycházela a bude i nadále důsledně vycházet z českých národních zájmů a z přesvědčení, že Česká republika patří do euroatlantického civilizačního prostoru, se kterým ji pojí společné hodnoty, které chce nejen sdílet, ale také rozvíjet, chránit a bránit. Vláda proto nevnímá integrační úsilí České republiky pouze jako snahu o zlepšení bezpečnostní situace nebo ekonomických podmínek naší země, ale i jako cestu ke stabilizaci regionu, jako cestu k vnějšímu zajištění našeho transformačního procesu a jako vyjádření příslušnosti naší země k euroatlantickému společenství vyspělých demokratických států.

Z toho vycházejí dlouhodobé zahraničněpolitické priority. Mezi ně patří co nejrychlejší přijetí České republiky do NATO a Evropské unie. V této oblasti došlo v uplynulém roce k významnému posunu. Náš vstup do NATO se přiblížil na dohled a Česká republika bude s největší pravděpodobností mezi těmi zeměmi, které budou na summitu NATO v Madridu v následujících hodinách přizvány ke vstupu do aliance. Vláda vnímá tyto signály jako ocenění pokroku, kterého Česká republika dosáhla, jako ocenění úsilí, které vynaložila, ale také jako pobídku k další práci na přípravě naší země na vstup do NATO. V loňském roce a v první polovině roku letošního byl veden s NATO tzv. individuální dialog. Jeho cílem bylo prověřit připravenost jednotlivých uchazečů o členství, ale také kandidátským zemím zprostředkovat seznámení s hlavními aspekty fungování aliance.

Po madridském summitu nastane ratifikační proces rozšíření NATO v členských zemích aliance. Vláda je přesvědčena, že je to oblast, ve které může důležitou roli sehrát český parlament, a využívá této příležitosti k tomu, aby požádala Poslaneckou sněmovnu o spolupráci při aktivitách na podporu ratifikace. Vláda si je vědoma toho, že jednou z nejdůležitějších otázek souvisejících s naším vstupem do NATO je podpora tohoto pokroku ze strany veřejnosti. Dosavadní úsilí v tomto směru nebylo zcela dostatečné. Vláda je odhodlána tuto věc napravit a českou veřejnost co nejpodrobněji informovat o mechanismech fungování aliance, o tom, co ze vstupu do NATO vyplývá, o efektech i nákladech spojených se členstvím. I v této oblasti existuje nezastupitelná role parlamentu, a proto vláda vyzývá Poslaneckou sněmovnu k co nejotevřenější, nejhlubší a nejkvalifikovanější diskusi na toto téma.

K dynamickému vývoji dochází i při přibližování naší země k členství v Evropské unii. Vláda připravila a odevzdala odpovědi na dotazník, na jehož základě Evropská komise hodnotí připravenost naší země, a již v polovině července by měly být zveřejněny výsledky tohoto hodnocení. Dle dosavadních signálů patří Česká republika k zemím, které v žebříčku připravenosti na vstup do Evropské unie zaujímají přední místa. Vláda organizuje přípravu na naše členství tak, aby vyjednávání mohla být zahájena na začátku roku 1998.

Vláda připravuje harmonogram promítání legislativy Evropské unie do našeho právního řádu a práce v této oblasti hodlá zásadním způsobem zintenzivnit a zefektivnit. Oceňuje úsilí parlamentu na tomto poli a doufá, že i nadále bude Poslanecká sněmovna právě této věci věnovat trvalou pozornost.

V oblasti rozvíjení dobrých sousedských vztahů se sousedními zeměmi bylo nejvýznamnější aktivitou české zahraniční politiky završení procesu sjednávání Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, která byla na počátku roku ratifikována naším parlamentem a Spolkovým sněmem. Konečné schválení deklarace vedlo ke zklidnění česko-německých vztahů a setkalo se i s velmi pozitivním ohlasem na mezinárodní scéně. Významně přispělo k obrazu naší země jako vyspělého suverénního státu, jehož cílem je prohlubovat evropskou stabilitu. Vláda hodlá v duchu deklarace orientovat česko-německé vztahy na současnost a budoucnost a na vzájemně prospěšnou spolupráci.

V oblasti sousedských vztahů bylo důležité i přijetí ústavního zákona o státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. I nadále hodláme usilovat o udržení nadstandardních vztahů se Slovenskem.

S dalším sousedem, Polskem, nás pojí nejen tradiční úsilí, ale také společný zájem v integraci do euroatlantických struktur. Vláda proto vedla a i nadále povede s Polskem trvalý dialog.

Nesmírně důležité jsou i přátelské a plodné vztahy s Rakouskem. Významnou roli hraje i spolupráce v rámci Středoevropské zóny volného obchodu. Vláda ji chápe jako prostředek k zefektivnění ekonomických vztahů, které pokládá za významný faktor stability regionu. Proto prosazuje a iniciuje odstraňování překážek ve vzájemné hospodářské výměně, hodlá i nadále v tomto regionálním hospodářském seskupení hrát velmi aktivní roli.

Máme zájem na dobrých vztazích s dalšími zeměmi. Spolupráci se západoevropskými zeměmi a se Spojenými státy severoamerickými v politické, bezpečnostní a hospodářské oblasti považuje vláda za jeden z pilířů zahraniční politiky. Vláda má také zájem na rozvíjení dobrých vztahů s Ruskou federací, kterou považuje za významného činitele evropského a světového dění. Určitý dluh vidí vláda v oblasti spolupráce s našimi krajany v zahraničí a hodlá se tomu v následujícím období více věnovat.

Jedním z významných úkolů naší zahraniční politiky je podpora našich zahraničněobchodních zájmů. Tento úkol nabyl na zvláštní aktuálnosti vzhledem k současné strukturální nevyrovnanosti vnějších ekonomických vztahů. Vláda proto hodlá používat všechny standardní mechanismy proexportní podpory a bude se snažit o vhodnou kombinaci aktivit vládních i nevládních.

Nyní k vnitřní bezpečnosti. Úsilí Ministerstva vnitra a policie bylo v tomto období zaměřeno proti růstu všech druhů kriminality a na odhalování co nejvyššího počtu trestných činů.

V r. 1997 na jaře bylo vládou potvrzeno vymezení základních mezinárodních i vnitřních rizik a byla přijata celá série konkrétních opatření a úkolů. Ze zprávy o bezpečnostní situaci za rok 1996 vyplynulo, že stav kriminality je s výjimkou hlavního města Prahy stabilizován. V Praze je sice zvyšována objasněnost, ale kriminalita roste. Cílem je do konce letošního roku dosáhnout pozitivní změny i tohoto trendu.

Naše země disponuje relativně stabilizovanou a odpolitizovanou policií, jejíž kvalitativní i kvantitativní růst je předurčen disponibilními finančními prostředky. Byl ukončen proces tzv. zcivilňování bezpečnostního úseku resortu a předpokládá se, že bude podobný proces ukončen v policii do konce roku 1998.

Systematické kroky s dlouhodobým výhledem byly přijaty v oblasti legální a nelegální migrace a vláda schválila věcné záměry nového zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o azylu.

V poslední době vláda zvýšila svou pozornost oblasti drogové kriminality a zneužívání drog. Jmenováním nového sekretáře meziresortní protidrogové komise se podařilo překonat téměř dvouleté vakuum v činnosti této komise a obnovit její práci. V současné době je zpracovávána protidrogová koncepce na léta 1997 - 2000. Před několika dny jsme zde začali projednávat novely příslušných částí trestního a přestupkového zákona.

V oblasti zajištění obrany státu byla pozornost zaměřena na pokračování systémové transformace Armády České republiky, na zajištění kompatibility s armádami NATO a na pokračování v co nejrychlejší integraci do Severoatlantické aliance. Byl připraven dokument s názvem "Národní obranná strategie", který tvoří základ pro výstavbu obranného systému naší země. Vychází ze zaměření zahraniční politiky a stanoví zásady a hlavní úkoly v oblasti obrany v době míru a v krizových situacích a definuje zdroje pro obranu a systém obranného plánování.

V návaznosti na to byl zpracován záměr koncepce výstavby armády do roku 2000, jejímž cílem je zdokonalování organizační struktury orgánů velení a vojsk, jejich vybavení zbraňovými systémy, vojenskou technikou a materiálem.

***