Pondělí 7. července 1997

 

(pokračuje Klaus)

Byl zpracován záměr výstavby vojenského letectva Armády České republiky, modernizace vojenského leteckého parku a výstavby moderního systému řízení letového provozu. Vláda souhlasila s nákupem 72 letounů L 159 a se záměrem nákupu nadzvukové letecké techniky v zahraničí tak, aby bylo její operační nasazení uskutečněno nejpozději v r. 2003.

Počátkem roku 1997 došlo k reorganizaci Ministerstva obrany včetně Generálního štábu, spočívající v třicetiprocentní redukci počtu pracovníků těchto útvarů, v organizačním zjednodušení a v přiblížení se organizačním strukturám převážné části armád států NATO. Byl schválen záměr na postupné zvyšování podílu vojenských výdajů na HDP tak, aby v r. 2000 dosáhl zhruba 2 % HDP. Byla zpracována koncepce branného zákonodárství a byl schválen věcný záměr ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.

Vláda si je vědoma nezbytnosti velmi intenzivní koordinované práce na přípravě našeho členství v alianci, a proto před dvěma týdny rozhodla o vytvoření výboru vlády pro integraci České republiky do NATO pod vedením předsedy vlády. Tento výbor bude stanovovat priority postupu a bude kontrolovat a koordinovat jejich plnění.

Významným důkazem naší vůle převzít svůj díl odpovědnosti a závazky za bezpečnost Evropy je účast jednotek Armády České republiky na operacích SFOR na území Bosny v rámci mnohonárodních sil, jejichž fungování je všeobecně hodnoceno jako vysoce profesionální. Dochází k bilaterální vojenské spolupráci, která je zaměřena především na naše sousedy, Polsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Spolkovou republiku Německo. Byly též splněny úkoly vyplývající ze smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vídeňského dokumentu z r. 1994, přípravná opatření pro realizaci smlouvy o otevřeném nebi a úmluvy o chemických zbraních.

Nyní k hospodářské politice vlády. V oblasti hospodářské došlo v posledním období k relativně největším problémům, které vyplynuly z nedostatečné efektivnosti fungování ekonomiky, z rychle se měnícího okolního ekonomického prostředí, ze zpomalení ekonomického růstu a z prohloubení vnější nerovnováhy. Přetrvává nadměrný růst mezd, neodpovídající zvyšování produktivity práce, neujasněné vlastnické vztahy v mnoha podnicích, jejich nedostatečná exportní výkonnost i špatná finanční disciplína. Velké problémy jsou v institucionálním a právním rámci ekonomiky, především v oblasti obchodního soudnictví a fungování kapitálového trhu. Zde se přes různá dílčí zlepšení dosáhnout požadovaných změn dosud vládě nepodařilo, i když je zřejmé, že je v tomto ohledu úloha vlády pouze částečná.

V r. 1996 se podařilo udržet vývoj státních financí v rovnováze a zlepšit kontrolu nad plněním státního rozpočtu jako celku i nad hospodařením jednotlivých správců státních příjmů. Jak víte, v r. 1997 je vývoj rozpočtu daleko méně příznivý. Vláda nicméně pokračuje v politice snižování daňového zatížení a podílu veřejných rozpočtů na HDP. Je sledován cíl kompatibility našeho daňového systému s legislativou Evropské unie.

Pro letošní rok vláda rozhodla o krocích, které znamenají další urychlení procesu postupné deregulace státem dosud kontrolovaných cen. Rozhodla o zvýšení cen tepelné energie, maximálního nájemného a o zvýšení maximálních cen zemního plynu a elektřiny pro domácnosti. Tato opatření, která jsou nezbytná pro vytvoření objektivnějších hodnotových relací v ekonomice, pro stimulaci potřebných energetických úspor, pro ochranu životního prostředí a pro vytváření trhu s byty, budou doprovázena kompenzačními sociálními opatřeními pro příjmově slabší domácnosti.

Pokračovala privatizace, ale je třeba konstatovat, že je postup doprivatizace mnohem náročnější než v počátečním období, že je provázen řadou věcných problémů a že tempo privatizace nemůže dosahovat temp minulých let. Vláda nicméně klade důraz na maximálně možné urychlení a zprůchodnění privatizačního procesu, především na zahájení privatizace velkých bank a strategických akciových společností. Vláda je přesvědčena, že privatizace těchto společností transparentními metodami, důvěryhodným, renomovaným kapitálově a tržně silným subjektům může výrazně akcelerovat rozvoj těchto firem a zvýšit jejich konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu.

V současné době hledáme účinnější metody prosazování státního zájmu v podnicích se strategickou státní účastí. Chceme zlepšit koordinaci mezi vládou a Fondem národního majetku. Dosavadní praxe ukazuje na řadu nedostatků. V některých případech noví soukromí vlastníci - především investiční privatizační fondy - nepůsobí na změnu chování podniků tak výrazně a pozitivně, jak se předpokládalo. Jejich zájmy jsou orientovány na okamžitý zisk, často na úkor podniků či menšinových akcionářů. Je třeba v součinnosti tří stran - managementu, státu, jehož zájem není bezprostřední a pouze komerční, a odpovědných akcionářů - prosadit dlouhodobý racionální rozvoj těchto společností.

Poslanecká sněmovna schválila v únoru vládní návrh zákona o státním podniku, který napomůže fungování těch podniků, u kterých se ve střednědobém horizontu nepředpokládá privatizace. Věříme, že tento zákon pomůže urychlit ukončení činnosti i u tzv. zbytkových státních podniků.

Jednou z hlavních priorit vlády bylo posílení transparentnosti, efektivnosti a bezpečnosti kapitálového trhu. Za tímto účelem byly přijaty legislativní změny v řadě příslušných zákonů, které vedly k rozšíření informační povinnosti emitentů cenných papírů, které zakotvily ochranu drobných akcionářů a zpřísnění nároků a povinností pro fungování investičních společností a fondů a které posílily pravomoci státního dozoru. Byl zřízen Úřad pro cenné papíry, ale přesto tyto kroky nevedly k zastavení poklesu důvěryhodnosti českého kapitálového trhu. Vláda v tomto směru podniká řadu dalších institucionálních a legislativních kroků, které mají za cíl nikoliv pouze postihovat porušování zákonů a pravidel, ale především vytvořit systémové a regulační bariéry, které by umožnily současné problémy eliminovat, předcházet jejich opakování a obnovit důvěru v kolektivní investování.

V rámci podpory podnikání se vláda zabývá celou řadou konkrétních projektů u velkých podniků a u malých a středních hledáme cesty k zlepšování obecných podmínek k podnikání. Významný pokrok přinese připravovaná novela živnostenského zákona, která je zaměřena na zjednodušení státní správy v této oblasti.

Těžiště dosavadní podpory malých a středních podniků se soustřeďuje do Českomoravské a rozvojové banky, která postupně stále více funguje jako ústav účinně podporující drobné podnikatele.

V oblasti energetiky se podařilo vypracovat tzv. atomový zákon, byl připraven návrh koncepce energetické politiky nově definující její celkový regulační rámec a vytvářející předpoklad pro narovnání cen energií a podporu trendu ke snižování energetické náročnosti a pro efektivnější využívání energetických zdrojů.

V oblasti zahraničního obchodu byla přijata řada opatření, která mají podpořit naši exportní výkonnost. Byl schválen návrh koncepce proexportní politiky. Na významu nabývá ochrana vnitřní ekonomiky a vnitřního trhu před nežádoucími účinky porušování zásad hospodářské soutěže v mezinárodním styku. Mezi právními normami, které byly připraveny, je třeba zmínit zákon na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a věcný záměr zákona o některých opatřeních při dovozu a vývozu, který by měl umožnit přijímání mimořádných obchodně politických opatření, pokud by to situace v České republice vyžadovala.

V březnu schválila vláda koncepční materiál Přístupy k řešení problémů bydlení, který obsahuje záměry a opatření vlády v bytové politice na období příštích pěti let. Mezi nové nástroje patří mimo jiné poskytování státní bezúročné půjčky na pořízení bytu do výše 200 tis. korun s dobou splatnosti do 20 let, vznik neziskových bytových společenstev a další finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby založená na v čase proměnlivé výši splátek.

V březnu byl pro tento rok vyhlášen program poskytování státních půjček na opravy a modernizaci bytového fondu, program podpory oprav panelových bytových domů a program podpory výstavby nájemných bytů a technické infrastruktury.

V dopravě byly záměry vlády naplňovány v souladu s finančními možnostmi státu. Pozornost byla věnována dalšímu přibližování se k mezinárodně srovnatelné úrovni hlavních dopravních tahů. V druhém pololetí loňského roku bylo do provozu uvedeno dalších 42,5 km dálnic a rychlostních silnic a byl schválen koncept využít úvěry od mezinárodních finančních institucí pro urychlení výstavby dálnic do roku 2002 do výše 15 mld. korun.

Zásadní význam je vládou přikládán racionalizaci hospodaření Českých drah a jejich postupné přeměně v moderní a efektivní podnik. Dosáhnout výraznějšího pokroku v uskutečňování tohoto cíle se dosud nepodařilo mimo jiné i v důsledku konfliktní situace v Českých drahách, která eskalovala únorovou stávkou. V prvním pololetí roku byla zpracována analýza dosud provedených restrukturalizačních kroků na železnici, je připravována dopravní strategie České republiky a v návaznosti na to návrh vládní politiky ve vztahu k železnici. Materiál týkající se reformy železnice bude vládou projednán v nejbližších dnech.

Prioritou je dopravní obslužnost území. Vláda v nejbližší době projedná koncepci veřejné dopravy jako celku, která si klade za cíl optimalizaci systému veřejné osobní dopravy při koordinaci dopravy silniční a železniční.

V oblasti zemědělství došlo též k řadě změn jak v poloze legislativní, tak věcné. Základní nabídka potravin je zajišťována z domácí produkce. U nejdůležitějších komodit našeho zemědělství je saldo zahraničního obchodu pozitivní. Schválený zákon o potravinách a tabákových výrobcích vytváří předpoklady pro zdravotní nezávadnost a jakost potravin dovážených k nám i doma vyráběných a náležitou ochranu spotřebitele.

Právě projednáváme návrh zákona o zemědělství, který si klade za cíl uchování základních funkcí zemědělství včetně přirozených základů venkovského života.

Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství je napomáháno činností Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který dotuje zemědělcům část úroků a garantuje část jistiny úvěrů. Od začátku svého působení zpřístupnil fond úvěry v celkovém objemu více než 42 mld. korun.

Vláda podporuje mimoprodukční funkce zemědělství zejména v podhorských a horských oblastech. Nepotravinářské využití zemědělské půdy podporuje dotační politika pěstování technických plodin. Svůj význam má i schválený zákon o lihu.

Hledáme opatření, která by chránila naše výrobce před zvýšenými dovozy, které jim způsobují vážné újmy v důsledku asymetrie obchodních podmínek. Byl vyhlášen i nový program Export zaměřený na podporu vývozu vybraných zemědělských komodit formou zvýhodněných úvěrů.

V zájmu stabilizace vlastnických vztahů v zemědělství byl připraven návrh novely zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Vláda také schválila věcný záměr zákona o podmínkách převodů zemědělských a odloučených lesních pozemků ve vlastnictví státu a v současně době připravuje jeho paragrafované znění.

Nyní pár slov k sociální politice. Orgány státu v uplynulém období napomáhaly udržení nízké míry nezaměstnanosti. I když se měsíčně nově zaregistrovalo zhruba 36 tisíc uchazečů o práci, většina v poměrně krátké době našla nové uplatnění. Počet nezaměstnaných se během roku zvýšil pouze o 52 tisíc na míru nezaměstnanosti 3,8 %. Tuto situaci ovlivnila i politika zaměstnanosti orientovaná především na oblasti nejvíce postižené nezaměstnaností a na obtížně umístitelné občany. Těmito programy prošlo v uplynulém roce téměř 32 tisíc uchazečů o práci a bylo na ně vynaloženo 558 miliónů korun. Na tzv. hmotné zabezpečení nezaměstnaných bylo vydáno 2,1 miliardy korun.

Protože trvale registrujeme 80 až 90 tisíc volných pracovních míst a protože se zvýšil počet zaměstnaných cizinců, vláda si dovolila navrhnout částečné mírné snížení dosavadní výše podpory v nezaměstnanosti.

Na základě poznatků získaných z uplatňování zákonů o důchodovém pojištění, pojistném na sociální zabezpečení, o příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti a o státní sociální podpoře bylo navrženo též několik změn. Protože byl pro občany administrativně náročný systém vytvořený zákonem o státní sociální podpoře, byla přijata novela značně zjednodušující administrativu. Vláda dvakrát valorizovala důchody a částky životního minima, a to v říjnu 1996 a v červenci resp. v srpnu letošního roku. Tím se oproti červnu 1992 dosáhne růstu reálné hodnoty starobních důchodů o 14,3 % a zlepší se jejich relace ke mzdě. Vláda připravuje návrh zákona o sociální pomoci, schválila již věcný záměr úpravy systému nemocenského pojištění a letos ještě posoudí návrhy reformy důchodového systému, kterou by zmírnila jeho závislost na průběžném financování a umožnila postupný přechod na fondový systém.

V minulém období pokračovala příprava nové zákonné úpravy pracovněprávních vztahů, která nahradí dosavadní zákoník práce.

Pár slov ke zdravotnictví. Přesto, že zdravotnictví zaznamenalo v uplynulých 7 letech bouřlivý rozvoj, je snad nejčastěji spojováno s pojmy potíže a krize. Na jedné straně sice rostla spokojenost občanů se zvyšující se úrovní zdravotnických služeb, na druhé straně byl uplynulý rok provázen projevy napjaté finanční bilance zdravotnictví. K tomu přispěl překotný investiční rozvoj a teprve v posledním roce částečně přibrzděný enormní růst nákladů na léky. I když v roce 1996 vzrostly mzdy ve státním zdravotnictví o více než 20 %, tedy nad celostátní průměr a i když toto tempo růstu není v dalším období možné, přesto nedošlo ke splnění očekávání zdravotníků.

Uplynulý rok byl věnován úsilí o snížení platební neschopnosti a finanční nerovnováhy a o vytvoření koncepce dalších reformních kroků. Soustředěná pozornost byla věnována ozdravění systémů zdravotních pojišťoven. Jejich počet se snížil z původních 27 na 12. Vláda v souvislosti s tím přijala určitá podpůrná opatření, aby důsledek zaniklých pojišťoven nedopadl plnou vahou na zdravotnická zařízení, a přijala celou řadu dílčích kroků. Vláda chápe netrpělivost i vyvolané potíže dodavatelů zdravotnických zařízení, kterým některé nemocnice dlouhodobě neplatí, a uzavřela s nimi důsledně ve prospěch všech dodavatelů dohody, které je připravena i ve ztížených podmínkách těchto měsíců naplnit.

Významným příspěvkem k dosažení rovnováhy zdravotnictví je připravovaná a postupně realizovaná restrukturalizace a redukce zdravotních lůžkových kapacit, která sleduje soustředění nákladné, odborně i technicky náročné akutní zdravotní péče, do menšího počtu nemocnic a výrazné doplnění sítě ošetřovatelských, rehabilitačních a doléčovacích zařízení i léčeben dlouhodobě nemocných, kde se pacientům dostane potřebné péče při nižších nákladech. Toto úsilí však naráží na ostře hájené a skupinové zájmy, které brání i mnoha dalším reformním krokům ve zdravotnictví. Očekáváme, že tyto proti zájmům pacienta zaměřené tendence, nenajdou v parlamentu podporu.

V oblasti školství byla pozornost vlády zaměřena především na zvyšování kvality práce škol. V regionálním školství to bylo prostřednictvím různých vzdělávacích programů a stanovením standardu vzdělávání, ve vysokém školství především využívání hodnocení akreditační komise vlády. V oblasti základních a středních škol byl schválen již třetí vzdělávací program "Národní škola". V současné době se dokončuje všeobecně vzdělávací standard i pro střední odborné školy a střední odborná učiliště a současně s tím začne i schvalování více než sta tzv. profesních standardů. V regionálním školství byl školský systém konfrontován s problémy klesajícího počtu žáků všech věkových kategorií na jedné straně a nárůstu počtu škol, zejména v oblasti středního školství, na straně druhé. Ministerstvo přijalo program optimalizace sítě škol, jehož cílem je postupné přizpůsobování kapacity škol a školských zařízení demografickému vývoji a zároveň taková koncentrace vzdělávací nabídky, aby byla zvýšena kvalita poskytovaného vzdělání.

Druhým krokem bylo přijetí novely nařízení vlády o míře vyučovací povinnosti, kterou byla navýšena vyučovací povinnost učitelů, změněno odměňování některých činností učitelů a stanoveny podmínky práce srovnatelné s většinou vyspělých zemí.

Třetím krokem bylo opatření o podmínkách pro dělení tříd žáků na skupiny a o zařazování nepovinných předmětů do vyučování, které stanovuje ředitelům škol jasný rámec vztahu naplněnosti tříd a počtu dělených hodin.

Podporou vědecké činnosti se vláda zabývala v koncepčním materiálu Zásady vlády v oblasti výzkumu a vývoje.

Dalším z prioritních úkolů je příprava nového zákona o vysokých školách, k němuž jsou zpracovávány další dílčí materiály týkající se řešení složitých aktuálních otázek, jako je majetkoprávní postavení vysokých škol či postavení fakultních nemocnic.

V oblasti kultury byla pozornost věnována zajišťování výkonů státní správy v oblasti péče o movité a nemovité kulturní památky, řešení problematiky v oblasti ochrany autorských práv a hledání přijatelných řešení v oblasti fungování církví a náboženských společností.

Chtěl bych se právě o tom zmínit. Ministerstvo kultury připravilo návrh na bezúplatný převod vymezeného nemovitého majetku státu, nemovitostí sloužících v minulosti duchovním, pastoračním a správním účelům církví, sociální, charitativní, výchovné a vzdělávací činnosti církví a jako obydlí duchovním a církevním právnickým osobám ke zmírnění některých majetkových křivd způsobených těmto subjektům. Na základě tohoto návrhu uplatnily církevní právnické osoby požadavky na vydání 2 842 položek. Z těchto požadavků byl vládě předložen seznam 1 887 položek, tedy bez těch, které zjevně neodpovídaly podmínkám usnesení vlády. V lednu vláda uložila kategorizovat tento seznam podle míry jejich postradatelnosti pro stát a podle finančního dopadu na státní nebo územní rozpočet. Nově zpracovaný seznam na základě těchto požadavků vláda vzala na vědomí a uložila neprodleně zahájit práce na realizaci bezúplatného převodu nemovitostí části seznamu s tím, že návrhy na převod těchto nemovitostí bude ministerstvo individuálně předkládat vládě k projednání. Opakuji slovo individuálně, protože o této věci zde vznikla řada, zdá se, nejasných diskusí. Podobný postup byl před několika dny použit i pro zmínění majetkových křivd spolků.

Vláda pokračovala v realizaci prioritních opatření státní politiky životního prostředí. Letos byl schválen vládní návrh zákona o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zákona o odpadech.

Vláda dále schválila věcný záměr zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod a věcný záměr zákona o chemických látkách a přípravcích.

Byla vydána i vyhláška o emisích znečišťujících látek do ovzduší, která upřesnila hodnoty příslušných emisních limitů.

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh na ratifikaci protokolu o dalším snížení emisí síry ke konvenci o dálkovém znečištění ovzduší, překračujícím hranici státu, a vláda schválila přístup k protokolu o snižování emisí těkavých organických látek k této konvenci. Dále schválila přístup ke Kodaňskému a Londýnskému dodatku k Montrealskému protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu země. Veškeré závazky plynoucí z těchto přísných závazků Česká republika plní. Naplňování státní politiky životního prostředí vede spolu s relativně velmi vysokými výdaji k ochraně životního prostředí ke zlepšování většiny měřitelných ukazatelů jeho stavu.

Investice k ochraně životního prostředí, které od roku 1992 přesazují 2 % hrubého domácího produktu ročně, dosáhly v loňském roce výše 36 miliard korun. Veškeré severočeské elektrárny, s jejichž provozem počítá ČEZ po roce 1998, jsou vybaveny odsiřovacím zařízením. Za poslední rok byla dokončena výstavba či rekonstrukce 57 čistíren odpadních vod. Od srpna 1996 je ze zákona ukončen provoz všech nebezpečných skládek odpadu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to byla stručná zpráva o výčtu jednotlivých věcí s resortní dominancí nebo s resortní tematikou. Nyní pár slov k vývoji společnosti, zejména ekonomiky. V letošním roce došlo k nahromadění hospodářských problémů, které mají své příčiny, jak střednědobé, tak krátkodobé, jak ekonomické, tak institucionální, jak systémové, tak i hospodářsko-politické. Nejzřetelnějším výrazem těchto problémů bylo prohlubování vnější nerovnováhy, zpomalení ekonomického růstu a s tím související napjatost státního rozpočtu a nedávný pokles kurzu české měny. Vláda nezastírá, že má na tomto vývoji svůj podíl, a své odpovědnosti za nedávný, současný i budoucí hospodářský vývoj této země se nezříká.

Je si vědoma toho, že naše současné hospodářské obtíže mají svůj nezanedbatelný podíl i na tom, že se v poslední době zvýšilo politické napětí. To má svůj negativní dopad na veřejnost, která v důsledku toho snížila svou důvěru jak ve vládu, tak i v ostatní ústavní instituce naší země. Současná situace také negativně působí na důvěru zahraničních investorů, což se může zpětně projevit v dalším prohlubování hospodářských potíží. Naše ekonomika se stále nalézá na dráze, která započala v letech 1993 až 1994 po skončení nezbytného transformačního procesu a poklesu. Hospodářský růst v posledních čtyřech letech byl charakterizován a doprovázen velmi intenzivní aktivitou nejen veřejného sektoru, ale i podnikové sféry, což svědčí o tom, že v naší podnikové sféře, nebo alespoň v její významné části, probíhají intenzivní restrukturalizační procesy obnovující a zkvalitňující výrobní kapacity důležité pro celkový ekonomický potenciál země. Tyto procesy jsou příslibem pro zrychlení hospodářského růstu i pro zvýšení exportní výkonnosti naší ekonomiky v budoucnosti. Mimořádně vysoká souhrnná poptávka však představuje velmi vysoký rizikový faktor. Zde se musíme všichni - vláda, obce, podnikatelé i občané - uvědomit, že jsme podlehli příliš optimistickým očekáváním a že jsme se pokusili příliš rychle dohánět vyspělý svět, který se nám za 40 let komunismu daleko vzdálil. Ona vysoká míra investic nejsou jen velké továrny, nové technologie, nové výrobní a vývozní kapacity. To je také snaha během pár let odstranit tzv. vnitřní dluh. Snažili jsme se urychleně obnovit naše zdevastované životní prostředí, vybudovat dálnice, zmodernizovat železnice, kompjuterizovat a ztelefonizovat celou zemi, vybavit naše zdravotnictví moderní technikou, zavádět moderní infrastrukturu i do malých obcí, urychleně rekonstruovat naše dříve upadající města a vesnice. Snažili jsme se dohonit za pár uplynulých let celý svět. Je třeba si přiznat, že jsme mnozí neodhadli naši sílu reálně. Pro tuto vysokou míru investic se nepodařilo vytvořit odpovídající míru domácích úspor. Příčiny jsou jak na straně příliš rychlého růstu mezd, který nebyl adekvátní k růstu produktivity, na straně růstu osobní spotřeby i na straně poměrně štědrého systému veřejných a sociálních služeb, který neumožňuje vytvořit adekvátní přebytky ve veřejných rozpočtech. Proto investice musely a musí být ve velké míře kryty zahraničním kapitálem. Důsledkem je vnější ekonomická nerovnováha, jejíž narůstající rozměr nakonec zapříčinil oslabení dosavadní důvěry investorů v českou korunu. Jakkoliv se vláda svého dílu odpovědnosti za tento hospodářský vývoj nezříká, je třeba říci, že nejde o české specifikum. Tento vývoj je charakteristický pro všechny tranzitivní ekonomiky, které procházejí obdobnou fází ekonomické restrukturalizace.

Naše podniková sféra žila několik let pod ochranou kurzového polštáře, který jí umožňoval lépe se adaptovat na nové a náročnější trhy. Stabilní nominální kurz koruny vedl při rychlejší míře inflace u nás proti ekonomikám našich obchodních partnerů k jejímu reálnému zhodnocování, což postupně pro naše podniky vytvářelo náročnější a tvrdší konkurenční prostředí. Ne všechny podniky to zvládly.

Podniková sféra sice prošla rychlou masovou privatizací, ale ta pro řadu podniků neznamenala nalezení stabilní vlastnické struktury. Byl to pouhý počátek tohoto hledání. Výrazným komplikujícím faktorem bylo to, že v zemi neexistoval soukromý kapitál a že rozhodující část privatizace státního majetku domácím nabyvatelům proběhla na úvěr. Přiznejme si, že to většinou nemohlo být jinak, že k nám zahraniční kapitál v tak rozsáhlé míře, která by byla potřeba, neplynul a neplyne. Tato privatizační finanční zátěž komplikuje proces restrukturalizace a rozvoje podniků a má za následek i potíže bankovního sektoru. To v kombinaci s nedokonalým fungováním různých institucí, s nízkou průchodností právního systému a s nepřehlednou vlastnickou strukturou přispělo k tomu, že v řadě oblastí ekonomiky přetrvává měkké ekonomické prostředí a že díky tomu přežívají i některé neefektivní podniky.

Opatření České národní banky z poloviny loňského roku ve směru větší měnové restrikce tvrdost prostředí zvýšilo, a i to přispělo k poklesu průmyslové výroby na počátku letošního roku.

Svůj podíl na dnešních problémech mají i defekty institucionálního a právního rámce. Žádná snadná a rychlá cesta, jak uskutečnit jejich potřebné změny, však neexistuje. Je třeba odmítnout zjednodušenou kritiku, která tvrdí, že bylo možné současným problémům předejít přijetím jakéhosi ideálního právního a institucionálního rámce před zahájením vlastní transformace. V období tak převratných změn společenského a hospodářského života to prostě nejde. Vyspělým zemím trvalo dlouhá desetiletí, než dosáhly současného stavu, a my bohužel v tomto směru nebudeme výjimkou.

To však neznamená, že by se vláda se současným stavem smiřovala či problémy z něho plynoucí podceňovala. Naopak. Myslím, že i tato zpráva dostatečně demonstruje prioritu, kterou vláda maximálnímu urychlení potřebných změn v této oblasti přikládá.

Za nejzávažnější problémy pokládáme nedokončení privatizace významných podniků a bank, nedostatečnou vynutitelnost povinností a závazků a vymahatelnost závazků, což je spojeno s nedostatečnou prací soudů a orgánů činných v trestním řízení, a nedostatečný právně regulační rámec finančních trhů a institucí.

Pokud jde o veřejné služby a sociální zabezpečení, máme štědrý systém, za který by se nemusela stydět žádná vyspělá země. Máme také v porovnání se zeměmi srovnatelné ekonomické úrovně slušný systém zdravotní péče. Máme bezplatné školství, včetně školství vysokého. Veřejná doprava je dotována. Málo si však uvědomujeme souvislost mezi tímto systémem a současnými ekonomickými problémy. Nedávný vývoj ekonomiky i veřejných rozpočtů tuto souvislost ukázal zřetelně.

Vláda bude muset v reformě a racionalizaci těchto systémů postupovat rychleji a razantněji. Je povinností nás všech, vlády, Parlamentu, politických stran, odborů i podnikové sféry postupovat v této situaci odpovědně a na prvním místě sledovat zájmy nikoli parciální, ale zájmy obecné. Vláda je odhodlána ve své politice takto postupovat. Je si vědoma nezbytnosti rozhodných kroků a také je bez ohledu na momentální politické zisky přijala. Velmi odpovědně analyzovala rizika vývoje, která se projevila v 1. čtvrtletí tohoto roku, a v polovině dubna přijala tzv. korekci své hospodářské politiky. Byla to reakce na narůstající problémy vnější nerovnováhy, na zpomalení růstu a z něho plynoucí problémy státního rozpočtu, a na existencí systémových a regulačních bariér v našem hospodářství.

Přijatý dokument představuje krátkodobý stabilizační program, doprovázený souborem systémově institucionálních opatření, která budou mít na českou ekonomiku efekt středně- a dlouhodobý. O cílech tohoto programu a jeho hlavních opatřeních jste byli v posledních týdnech velmi podrobně informováni.

Následující vývoj však ukázal, že charakter problémů, kterým naše ekonomika a společnost musejí v následujícím období čelit, je ještě závažnější. než se původně zdálo. Otřesená důvěra trhů ve stabilitu české ekonomiky se na konci května projevila v tlaku na kurz měny, což posléze vyvolalo nutnost změnit kurzový režim a přejít na volně plovoucí kurz koruny. Víte dobře, že to vedlo k další hlubší sebereflexi koaličních stran, k ostřejšímu pojmenování problémů, kterým musíme čelit a k přijetí dalších nezbytných opatření. To vyústilo i v personální rekonstrukci vlády.

Základní východiska tohoto postupu byla zformulována ve stabilizačním a ozdravném programu vládní koalice ze dne 28. května, který vedle hodnocení dosavadního vývoje specifikoval i hlavní opatření jdoucí nad rámec přijatého dubnového balíčku. I s těmito záměry byla Poslanecká sněmovna v posledních dnech podrobně seznámena.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP