Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
11. července 1997 v 9.08 hodin
Přítomno: 147 poslanců
(Jednání zahájeno v 9.09 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Omlouvám se, že zahajujeme později, že nezasedám k mikrofonu v 9.00 hodin, ale v 9.09. Pan místopředseda Vlach, který byl určen na řízení schůze, z nám všem neznámých důvodů není přítomen v budově Poslanecké sněmovny, takže si dovolím zahájit dnešní poslední den této schůze já.
Než přikročíme k jednání, prosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, případně kdo jakou náhradní kartu již dostal.
Paní poslankyně, páni poslanci, ve čtvrtek 10. července t. r. obdržel předseda Poslanecké sněmovny dopis od předsedy vlády pana Václava Klause, ve kterém informoval, že vláda schválila návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů, a návrh zákona o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění důsledků povodní v červenci roku 1997.
Vláda při této příležitosti využila svého práva podle ustanovení § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a navrhla vyhlásit k projednání těchto vládních návrhů zákonů stav legislativní nouze.
Zároveň vláda předsedu Poslanecké sněmovny požádala, aby rozhodl, že uvedené vládní návrhy zákonů budou projednány ve zkráceném jednání.
Týž den, jak vás na včerejším jednání předseda sněmovny předběžně informoval, svým rozhodnutím č. 33 vyhlásil stav legislativní nouze do 11. července t. r., to je do dnešního dne. Současně rozhodl podle § 99 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny o projednání předložených vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Přikázal je k projednání rozpočtovému výboru a stanovil mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení jeho usnesení do 11. července t. r. do 9.00 hodin.
Kolegyně a kolegové, podle § 99 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny máme ve stavu legislativní nouze posoudit, zda stav legislativní nouze trvá. Pokud potvrdíme trvání stavu legislativní nouze, je ještě třeba, abychom se ještě vyjádřili podle odst. 5 téhož paragrafu, zda jsou podmínky pro projednání zmíněných zákonů ve zkráceném jednání.
Táži se nejprve, zda jsou námitky proti trvání stavu legislativní nouze? Žádné námitky nevidím. Otevírám rozpravu a ptám se, přeje-li si někdo v rozpravě vystoupit.
Pokud se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování. Přednesu vám návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze a souhlasí s tím, že jsou podmínky pro projednání:
1. vládního návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu České republiky ve znění zákona ČNR č. 546/1992 Sb., sněmovní tisk 244,
2. vládního návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění důsledků povodní v červenci roku 1997, sněmovní tisk 245, ve zkráceném jednání."
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 444 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že pro hlasovalo 154 poslanců, proti nikdo.
Tento návrh byl schválen.
Pro stenozáznam dodávám, že paní poslankyně Škorpilová má náhradní kartu č. 6, pan poslanec Češka náhradní kartu č. 3.
Nyní vám navrhuji rozšířit pořad naší 12. schůze o projednání obou uvedených vládních návrhů. Podotýkám, že tyto vládní návrhy vám byly rozdány včera na lavice.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo s rozšířením pořadu 12. schůze souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Pro hlasovalo 157, proti nikdo.
Rozšířili jsme program schůze o nové dva body, jejichž projednávání právě v tomto okamžiku zahajuji. Prvním bodem je
85.
Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb.,
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví
státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Jde o sněmovní tisk 244, zkrácené jednání. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona ve zkráceném jednání přikázán, byl v určené době svolán a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 244/1. Odůvodněním vládního návrhu zákona pověřila vláda ministra financí Ivana Pilipa, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k mimořádným událostem v severovýchodní a východní části ČR odhadovaným následkům záplav se zabývala vláda možnými řešeními vzniklé situace a otázkami, jakým způsobem odstraňování nejtěžších následků škod financovat. S ohledem na možnosti státního rozpočtu a jiných druzích financování a poté, co schválila vydání 170 miliónů z posledních rezerv vlády v souladu s již platným zněním státního rozpočtu a poté, co odsouhlasila nebo vzala na vědomí informaci ministra životního prostředí o vydání 150 miliónů ze státního fondu životního prostředí a informaci místopředsedy vlády a ministra zemědělství o zapojení 500 miliónů z Pozemkového fondu, navrhla uskutečnit dva další kroky. Jedním z nich je návrh na vydání nebo na zapojení prostředků z výnosů malé privatizace, které jsou v současné době zmrazeny na účtech České národní banky, a o kterých může být rozhodnuto formou novely zákona č. 500/1990 Sb.
Na účtech z výnosů malé privatizace je v současné době soustředěno 22 miliard korun, z nichž část je v souladu s jinými usneseními a zákony předurčena na použití k některým jiným účelům, zejména na odstraňování nebo na financování nákladů vzniklých v souvislosti s restitucemi. To je částka, která se odhaduje až do výše 15 miliard korun. Znamená to tedy, že v těchto prostředcích se objevují určité rezervy, z nichž vláda navrhuje, aby 5 miliard bylo převedeno k dispozici vlády na odstraňování nejtěžších následků přírodních katastrof.
Vláda proto navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby souhlasila s novelou zákona č. 500/1990 Sb., s tím, že 5 miliard bude převedeno na zvláštní účet státních finančních aktiv pro účely zmírnění následků živelných událostí. Pro informaci sněmovny doplňuji, že vláda předpokládá urychlené využití 3 mld z těchto prostředků a ponechání dvou miliard na účtě státních finančních aktiv k dalšímu rozhodnutí v souvislosti s probíhajícími odhady a kvantifikacemi vzniklých škod.
V souvislosti se změnou tohoto zákona zároveň vláda doporučuje, aby bylo umožněno širší použití prostředků Pozemkového fondu České republiky k odstraňování následků škod, a to v tomto případě těch, které se týkají zemědělství. Z tohoto důvodu vláda současně v tomto bodě navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky s tím, že touto změnou by vládě byl dán mandát použít příjmy Pozemkového fondu k odstraňování následků živelných katastrof, a to až do výše rezervy pro tyto účely určené v rozpočtu Pozemkového fondu.
To jsou tedy dvě hlavní změny, které umožní vládě České republiky, aby mohla disponovat dalšími prostředky k vyrovnávání se s následky živelné katastrofy.
Druhým rozhodnutím bylo rozhodnutí vlády o vydání státních dluhopisů, státních obligací na financování těchto škod až do výše 5 miliard korun. To bude tedy další bod, který vláda doporučila k projednání ve stavu legislativní nouze, a pouze ho uvádím pro úplnost informace, že to jsou dva kroky, o kterých nyní bude sněmovna rozhodovat v souvislosti se zapojením dalších prostředků do odstraňování následků živelné katastrofy.
Tímto bych tedy skončil úvodní slovo, které se týkalo zejména novely zákona 500 z roku 1991 Sb., a novely zákona 569 z roku 1991 Sb., sněmovní tisk 244, o kterém tedy bude sněmovna rozhodovat jako o prvním.
Je samozřejmé, že použití těchto peněz znamená makroekonomické dopady a zapojení nových prostředků veřejných rozpočtů do financování potřeb ČR v tomto roce. Vzhledem k mimořádnosti situace však vláda doporučuje sněmovně, aby souhlasila s tímto krokem a souhlasila s použitím těchto prostředků a navrhované novely zákonů schválila.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a nyní dávám slovo zpravodaji rozpočtového výboru panu poslanci Josefu Wagnerovi, aby nás seznámil s výsledkem projednávání tohoto návrhu zákona v rozpočtovém výboru, a to včetně návrhu, zda se má o návrhu zákona konat obecná rozprava, a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, rozpočtový výbor včera projednal předložené vládní návrhy o stavu legislativní nouze a doporučuje vám, abychom zvolili tento postup: aby se k vládnímu návrhu konala pouze rozprava podrobná a aby jednání sněmovny k tomuto návrhu bylo ukončeno nejpozději dnes do 11 hodin. Tento návrh vychází z ustanovení § 99 odst. 3 zákona o jednacím řádu.
Domnívám se, pane předsedající, že by bylo asi na místě nejdříve rozhodnout tento procedurální návrh o způsobu projednávání a poté pokračovat v projednávání.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já s Vámi naprosto souhlasím, pane zpravodaji, proto se zeptám, zdali ve sněmovně vyslovuje někdo námitku proti způsobu, který doporučuje rozpočtový výbor? Nikdo, nikoho takového nevidím.
Oznamuji pro stenozáznam, že pan poslanec Jiří Novák má náhradní kartu č. 2.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 446 a ptám se, kdo je pro návrh, který před chvíli přednesl poslanec Jozef Wagner, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji, že hlasování skončilo výsledkem 151 pro, nikdo proti. Návrh na proceduru byl schválen. Pane zpravodaji, prosím.
Poslanec Jozef Wagner: Nejdříve si dovolím vás upozornit na jednu legislativně technickou vadu v tisku 194 usnesení rozpočtového výboru: v části I. odst. 1 v textu "převodu 5 miliard" má následovat "Kč", což ve vašem tisku není. Prosím, abyste si to doplnili a prosím, aby to bylo doplněno i v navrženém textu.
Rozpočtový výbor provedl některé změny a rozhodl se je doporučit i sněmovně poté, co byly konzultovány s pány ministry, k jejichž kapitolám se příslušná opatření vztahují. Po obecném souhlasu bylo přijato usnesení, které máte na stole a které vám doporučuji ke schválení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já děkuji panu zpravodaji za informace. Vzhledem k tomu, co jsme schválili před několika okamžiky, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se mi jako první přihlásil předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman, poté vidím pana poslance Exnera, Vymětala a snad i další. Slova se ujme pan poslanec Miloš Zeman. Já prosím sněmovnu o klid.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, chtěl bych v podrobné rozpravě předložit návrh na doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny, ale dovolte mi, abych předtím, než ho předložím, nejdříve stručně uvedl jeho důvody.
Vycházím, a to i v souladu se stanoviskem České národní banky, které jsme dostali právě dnes, z toho, že je samozřejmě výhodnější řešit tento problém mobilizací výnosů z malé privatizace, ať už se ty odhady liší mezi 25 a 28 miliardami, než vydáním státních dluhopisů, i když budu hlasovat i pro vydání státních dluhopisů.
Vycházím dále z toho, že ovšem část těchto výnosů je blokována něčím, čemu bych pracovně říkal restituční náhrady. Jedná se konkrétně např. o částky, které mají být vynaloženy na výstavbu nových domovů důchodců nebo nových sociálních ústavů náhradou za ty objekty, které budou opuštěny po jejich restitučním vydání.
Poznámka, která není přímo návrhem mého doprovodného usnesení, se týká toho, že i vlastník těchto objektů by mohl přispět ke zvětšení prostředků, jež by mohly být použity na náhradu povodňových škod, ať už tím, že by se těchto objektů vzdal, nebo alespoň tím, že by umožnil jejich využívání pro původní, tedy sociální účely.
Nicméně smyslem mého návrhu doprovodného usnesení je požadavek parlamentní kontroly. Protože se jedná o poměrně značný objem prostředků a já se domnívám, že by bylo velice užitečné, aby sněmovna pověřila ty své výbory, které k tomu mají nejblíže, aby prováděly důslednou kontrolu využívání těchto prostředků.
Proč? Protože se samozřejmě vždy může stát, že některé z těchto prostředků budou použity v rozporu s původním účelem. Budou použity například v jiném regionu, než který byl postižen, nebudou použity na náhradu povodňových škod apod. Abychom předešli tomuto nebezpečí, doporučuji vám toto usnesení:
Poslanecká sněmovna ukládá výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a rozpočtovému výboru, aby kontrolovaly hospodaření s finančními prostředky podle článku jedna tohoto zákona (nemá ještě číslo, takže promiňte, že ho neuvádím), kterým se doplňuje zákon ČNR číslo 500 z roku 1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů.
U rozpočtového výboru to pokládám za logické, u regionálního výboru, respektive výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj to pokládám za důležité proto, protože se to týká určitého konkrétního území.
Současně, abych vás neobtěžoval dvojím vystoupením, mně dovolte poslední větu. Chtěl bych jako předseda Poslanecké sněmovny poděkovat všem poslancům za soustředěnou práci zejména v posledních dnech. Chtěl bych vám všem popřát hezkou dovolenou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Miloši Zemanovi. Vidím, že v písemné formě návrh usnesení předal zpravodaji. Dále v rozpravě vyvolám pana poslance Exnera. Připraví se pan poslanec Vymětal.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, aniž bych jakýmkoli způsobem pochyboval o potřebě finančních prostředků, které je třeba uvolnit na odstranění nebo zmírnění následků povodní, které v současné době ještě probíhají, domnívám se, že zdůvodnění předloženého návrhu zákona přece jenom bylo poněkud skoupé a prosil bych pana ministra financí, zda by nemohl některé věci objasnit podrobněji.
Včera nám pan předseda vlády oznámil, že vláda má v úmyslu převést z malé privatizace tři miliardy Kč. V návrhu zákona se objevilo 5 miliard Kč a nebylo - pokud alespoň já jsem poslouchal, možná že nepozorně - řečeno ani slovo o tom, proč se tato částka zvýšila. Domnívám se, že by přece jenom určité zdůvodnění toho, proč zrovna 5 miliard Kč, proč ne 3 nebo 7, mělo zaznít.
Za druhé pokud jde o problém Pozemkového fondu ČR, jak v návrhu vlády, tak v návrhu rozpočtového výboru se navrhuje, aby bylo paušální zmocnění vlády zacházet s určitým typem příjmů Pozemkového fondu, v návrhu vlády k odstranění následků živelných událostí obecně, v návrhu rozpočtového výboru ke zmírnění následků povodní v roce 1997. Zase nebylo uvedeno, jaké zhruba prostředky mohou být pro tento účel k dispozici, kolik jich bude k dispozici letos. Obě usnesení nepředpokládají žádné omezení z hlediska času. Kolik se tedy předpokládá, že jich bude k dispozici případně příští rok.
Kromě toho kde se vezmou tyto prostředky z toho hlediska, že nepochybně se již uvažovalo o použití prostředků získaných z příjmů Pozemkového fondu pro letošní rok, jaké výdaje, s kterými se pro letošní rok počítalo v této oblasti, budou případné kráceny, jestli se počítá s tím, že někdy toto zmocnění, které bychom nyní vládě paušálně dali, skončí. Pokud by tam nebylo žádné takové omezení uvedeno, bylo by možné například v roce 2005 nebo 2007 rozhodnout vládou o přesunu prostředků z Pozemkového fondu s odůvodněním, že jde o jakési důsledky povodní v roce 1997.
Chtěl bych proto požádat pana ministra financí nebo jiného člena vlády, aby poněkud podrobněji objasnil souvislosti, které se týkají této problematiky, aby případně na základě toho bylo možno upravit návrh zákona, eventuálně se rozhodnout pro konkrétní hlasování.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan poslanec Vymětal. Další přihlášky do rozpravy nemám. Vidím pana poslance Filipa.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, ve vazbě na mého předřečníka se domnívám, že je třeba specifikovat, tak, jak rozpočtový výbor měl na mysli, článek 2 návrhu zákona o převodu peněz z malé privatizace, který se týká Pozemkového fondu ČR, a to omezit převody na rok 1997. Proto navrhuji tento pozměňovací návrh k návrhu rozpočtového výboru. Na straně 1 poslední věta, jak je uvedeno, že k § 15 se připojuje nový odstavec 5, který zní: rozpočtový výbor navrhuje ... Vláda České republiky může rozhodnout o použití příjmů Pozemkového fondu - nyní doporučuji doplnit: "v roce 1997" ke zmírnění následků ... Všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych krátce uvedl jednu věc. Jsem přesvědčen, že ta situace je skutečně mimořádná, že bychom měli svým způsobem i vyhodnotit, jak Poslanecká sněmovna tu činnost, kterou jsme dělali my jako poslanci, tu činnost, kterou dělala vláda a přijmout určitá rozhodnutí, která by byla v souladu s tím, že se nechceme dopustit napříště při nějaké podobné situaci, která by snad nastala, stejných chyb. Proto si dovolím v tuto chvíli uvést jednu poznámku s tím, že bych požádal na závěr o rozšíření programu a zároveň o krátkou přestávku na poradu poslaneckého klubu vzhledem k tomu, že bych se chtěl dohodnout ještě s jinými předsedy poslaneckých klubů o případně shodném postupu.
Jsem přesvědčen o tom - a to bez ohledu na to, jakým způsobem projdou nebo neprojdou pozměňovací návrhy, poslanecký klub bude hlasovat v každém případě pro oba návrhy - že je potřeba vytvořit speciální dočasnou komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která by se zabývala jak hodnocením situace, tak zejména těmi poznatky, které vznikají v jednotlivých oblastech z použití státních prostředků, z privátní sféry, koordinace pomoci, záchrany lidských životů, nasazení armády, Civilní obrany apod. Proto bych si dovolil navrhnout, pokud získám potřebný počet 50 podpisů, jenom v tom případě bych to navrhl, zařadit do programu usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o zřízení dočasné komise Parlamentu pro mimořádnou situaci. Poslanecká sněmovna by tak v souladu s § 47 a 115 odst. 3 zákona o jednacím řádu zřídila takovou dočasnou komisi pro mimořádnou situaci způsobenou povodní a koordinaci práce k vyhodnocení možných postupů v případě živelných pohrom. Komisi bychom zřídili jako 14člennou s tím, že by jednotlivé kluby do ní nominovaly své zástupce - ODS a nezařazení poslanci 5 členů, ČSSD 4 členy, KSČM 2, KDU-ČSL, SPR-RSČ a ODA po jednom. Komise by pak do 10.12. předložila výsledky své práce.
Ted mi dovolte říci podstatu toho, proč usiluji o to, abychom se tím zabývali. Přednáším to v podstatě v tuto chvíli, i když diskutujeme o návrhu zákona. Jde o to, že bychom měli zejména zajistit chybějící legislativu pro případ mimořádných situací, respektive za stavu ohrožení. Vyhodnotit účinnost přijímaných opatření a zobecnit potřebu součinnosti orgánů státní správy a občanských iniciativ v takových případech. Vyhodnotit i připravovanou legislativu v oblasti obrany a bezpečnosti, kde určité postupy už jsou signalizovány. Vyhodnotit možnost posílení úlohy Civilní obrany občanů zařazených do civilní služby a zařazených do integrovaného záchranného systému.
Pokud jde o vynakládané finanční prostředky, tam jde o to, co navrhl předseda Poslanecké sněmovny. To spolu nekoliduje. Tolik k této věci. Vzhledem k tomu, že bych žádal o zařazení nového bodu, ještě před ukončením rozpravy bych požadoval 30minutovou přestávku na poradu klubů, abych se mohl dohodnout s ostatními kolegy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Filipovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ullmann, do rozpravy pan poslanec Češka.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, nepletu-li se, stav legislativní nouze je vyhlášen do 11 hodin. Máme 9,45 hodin. Prosil bych, aby ty věci, které jsou projednávány dnes v režimu stavu legislativní nouze, byly projednány prioritně a ostatní věci, které jsou zde navrhovány, nechť projednány jsou až poté, co budou projednány věci, které jsou projednávány v režimu stavu legislativní nouze.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pokud je to faktická, pane poslanče.
Poslanec Jozef Wagner: Je to spíše technická. Požádal jsem pana předsedu Filipa o souhlas s tím, aby přestávka mohla být po ukončení rozpravy a domnívám se, že vůbec bychom měli postupovat tak, že projednáme oba texty zákonů a poté doprovodná usnesení. Čili projednávání tohoto bodu přerušíme a doprovodné usnesení až po schválení obou dvou norem.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím, že tohle řekl právě před chvíli ve faktické poznámce pan poslanec Ullmann a předpokládám, že pan poslanec Filip, pokud vůbec chce mít nějakou šanci na to, aby byla věc průchozí, reflektuje toto, jak jej sleduji.
Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie má přednost, nicméně, dámy a pánové, čas běží.
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, nechci zdržovat, ale zazněly tady návrhy. Souhlasím s tím, co zde bylo řečeno, že je zapotřebí řešit co nejrychleji tyto věci, aby se mohlo hnout to, kvůli čemu byl vyhlášen stav legislativní nouze. Spokojím se s tím, pokud tady vznikne gentlemanská dohoda, že v případě, že bude nutno otevřít znovu rozpravu, aby bylo možno předložit třeba nějakou modifikaci jednotlivých návrhů, které tady zazněly, pokud se toto stane, není zapotřebí přerušovat nyní projednávání před uzavřením rozpravy. Jinak bych na tom musel trvat.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím, že slyšel především pan ministr, který má ze zákona vždycky právo reagovat. Nicméně uvědomme si, že jednáme ve zkráceném čtení, máme před koncem podrobnou rozpravu ve druhém čtení, de facto okamžitě přistupujeme ke třetímu čtení a k závěrečnému hlasování. Jenom, aby bylo jasno, v jakém jsme stavu.
Pan poslanec Češka se ujímá slova ještě v podrobné rozpravě, která je zatím otevřena.
Poslanec Roman Češka: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, situace je natolik vážná, že asi není možné uvažovat o tom, že by někoho napadlo peníze nedat, pakliže peníze jsou. Proto konstatuji, že samozřejmě peníze z malé privatizace mají v této chvíli časovou prioritu jednoznačnou a je vhodné je použít jako rezervu, která je první na ráně.
Jsem však povinen upozornit na to, že účet peněz malé privatizace je zároveň spojen s některými závazky, které již byl přijaty. Jsou to nejen závazky, které zde byly zmíněny, to znamená závazky spojené s restitučními objekty, jsou to i závazky dotace některých zdravotnických úvěrů, jsou to i závazky, které stále ještě dobíhají z malé privatizace a jsou to některé závazky restituční. Byl bych rád, kdyby u tohoto účtu, který zbyl z malé privatizace a na kterém v této chvíli je 28 miliard korun, byla také legislativní jistota, že nejen že se z něho bude postupně čerpat, jak je zapotřebí - a říkám, absolutně nezpochybňuji to, že v této chvíli máme vzít z tohoto účtu peníze - ale byl bych rád, kdyby platila i jistota, že tento účet dostojí i svým závazkům.
Proto bych byl rád, aby v co nejkratší době - doporučuji na příštím jednání Poslanecké sněmovny - vláda předložila novelu zákona 500/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který by převedl veškerý zůstatek zvláštního účtu bývalého Ministerstva privatizace včetně závazků týkajících se tohoto účtu na zvláštní účet státních finančních aktiv. Kdyby se tyto peníze převedly na státní finanční aktiva, předpokládám, že by to dalo i větší manévrovací prostor pro to, aby vláda o těchto penězích rozhodovala v čase. Závazek týkající se restituovaných objektů; je závazek, který je až v rozsahu 15 miliard, ale bylo by nemoudré si nepřiznat, že těchto 15 miliard má být použito v čase, rozloženo a je možné z hlediska aktuálního cash flow veřejných prostředků tyto peníze třeba použít s tím, že později budou využity jiné zdroje. Domnívám se, že převedení na státní účet finančních rezerv by tento manévrovací prostor vládě dalo.
Myslím si, že např. i vzhledem k vyjádření České národní banky, která navrhuje používat v maximální míře prostředky, které nezvýší zadluženost státu, je dobré otevřít manévrovací prostor i při vydání dluhopisů, o kterých se zmiňuje vládní návrh zákona č. 245. Domnívám se, že je správný záměr v této chvíli vydat státní obligace, které by stáhly část peněz z oběhu a snížily by koupěschopnou poptávku, event. po spotřebním zboží a daly by jí vlastně na obnovu v postižených oblastech. Nejsem si jistý, že v této chvíli je to operace, která je finančně nejvýhodnější a nejsem si jistý, že z hlediska aktuálního cash flow prací na obnově postižených oblastí, bude nutné využít právě formu financování státní podpory formou obligací až ve výši 5 miliard.
Proto bych i zde doporučoval vládě ponechat určitý manévrovací prostor, a proto dávám pozměňovací návrh k § 1 předloženého zákona, aby se za slovo "v rozsahu" doplnilo slovo "až" neboli dávám návrh, aby částka 5 miliard nebyla obligatorní tak, jak to vyplývá z navrženého zákona, ale aby to byla částka, která je možná, aby ministr financí měl možnost až do výše 5 miliard vydat obligace, ale aby nebyl tímto zákonem vázán.
Dávám pozměňovací návrh k § 1, takže by § 1 zněl:
Ministerstvo financí vydá státní dluhopisy v rozsahu až 5 miliard korun na financování opatření k odstranění důsledků povodní v červenci roku 1997.
Zároveň dávám návrh na doprovodné usnesení tohoto zákona, kterým by Poslanecká sněmovna žádala vládu České republiky o to, aby na nejbližší řádnou schůzi Poslanecké sněmovny předložila novelu zákona č. 500/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která převede veškerý zůstatek zvláštního účtu Ministerstva financí z výnosů tzv. malé privatizace včetně závazků týkajících se tohoto účtu na zvláštní účet státních finančních aktiv.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou se přihlásil pan poslanec Wagner. Chtěl bych upozornit, pane poslanče, ještě než vám dám slovo, že i vy i pan ministr budete mít možnost se vyjádřit ještě před hlasováním v závěrečných slovech. Jenom apeluji na čas, abychom nevedli příliš dlouhou polemiku nad návrhy, které padly. Budeme mít šanci se k tomu vyjádřit a pak rozhodnout hlasováním. Prosím.
Poslanec Jozef Wagner: Musím reagovat, protože pan poslanec Češka předložil pozměňovací návrh k návrhu, který neprojednáváme. Pokud sněmovna bude souhlasit, pan poslanec jej nemusí předkládat podruhé a předloží jej k hlasování u příslušného návrhu.
Děkuji.