Čtvrtek 16. října 1997

 

Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, kolegové poslanci. K písemné odpovědi pana ministra Římana z 23. září 1997 na mou interpelaci ve věci dopravní obslužnosti obcí Horního Vsacka, nebo chcete-li Vsetínska, bohužel musím říci, že mne neuspokojuje, resp. že s ní ve většině bodů nesouhlasím.

Ujištění, že na silnici Vsetín - Velké Karlovice č. II/487 se provádějí a budou provádět opravy dle finančních možností, je velmi vágní a nepřesvědčivé. Silnice byla vybudována v době, kdy byly zcela jiné požadavky kladené na podmínky a prostředky dopravy. Nelze také pominout fakt, že se jedná o důležitou spojnici tohoto regionu a České republiky se Slovenskou republikou. K tomu, aby silnice odpovídala současným požadavkům je nutná její rekonstrukce. Nikoli pouze opravy.

Pokud jde o železniční trať Vsetín - Velké Karlovice, očekával bych, že rozhodnutí o možné privatizaci bude doloženo seriózními ekonomickými údaji, což však nikdo neučinil, ani odpověď pana ministra tyto informace neobsahuje.

Obce Horního Vsacka nemají finanční prostředky na uvažovanou privatizaci. Nemají je mimo jiné proto, neboť musí za zpřísněných podmínek zajišťovat problémy čištění odpadních vod, likvidace domovního odpadu a čistoty ovzduší. Obce totiž leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde jsou významné zdroje pitné vody pro severní a zejména pro střední Moravu. Mám především na mysli údolní nádrž pitné vody Stanovnica a horní tok řeky Bečvy.

Udržení nezávadnosti a provozu těchto zdrojů pitné vody je prvořadým celospolečenským a celostátním zájmem. Musí to být tedy zohledněno i v zajištění životních podmínek obyvatel regionu Horního Vsacka, to je jeho dopravní obslužnosti.

Provoz uvedené železniční trati jednoznačně podmiňuje ekologičnost oblasti, její ekonomický rozvoj, zaměstnanost i celospolečenský život. Zrušení trati, resp. její privatizace bez záruky zachování její funkce by těžce poškodilo obyvatele obcí Vsetínska.

Také příslib na nový citlivější způsob rozdělování dotací okresům ke krytí provozních ztrát veřejné autobusové dopravy, připravovaný Ministerstvem dopravy a spojů pro rok 1998, je těšínským jablíčkem. Současný nekontrolovaný vývoj cen nákladových vstupů a cen jízdného veřejné dopravy je součástí celkového ekonomického polistopadového vývoje. Současná vláda, jmenovitě Ministerstvo dopravy a spojů, tento vývoj neumí, resp. nechce řešit jinak, než neúnosným zdražováním veřejné dopravy, což vede k logickému snižování jejího rozsahu, v horším případě k jejímu rušení.

Z uvedených důvodů předkládám návrh na usnesení 15. zasedání Poslanecké sněmovny, to je vyslovení nesouhlasu s předloženou odpovědí pana ministra Římana na interpelaci poslance Petra Šuláka ve věci zajištění dopravní obslužnosti regionu Horního Vsacka.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Pan ministr dopravy a spojů Martin Říman se přihlásil o slovo, které mu tímto uděluji.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, já jsem z vašeho předchozího vystoupení přesně nepochopil, co konkrétně kritizujete. Nicméně pro správnost a uvedení na pravou míru bych přece jenom chtěl k situaci v oblasti Vsetínska, resp. v konkrétní oblasti údolí mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi, o které se zmiňujete, uvést několik doplňujících údajů.

Nejprve k silnici druhé třídy procházející od Vsetína přes Velké Karlovice na slovenské hranice v Makovském sedle. Tato silnice je postupně upravována. Jednou z posledních úprav, jak jistě víte, byla rekonstrukce hraničního úseku mezi Karlovicemi a Makovem. V dohledné době se předpokládají i některé větší úpravy na zatížených úsecích, které procházejí obcemi. To jsem vám ve svém dopise psal.

Co se týká železnice, železnice v délce 27 km zajišťuje dopravní obslužnost v počtu 11 párů spojů denně, což v praxi znamená, že ve špičkách jezdí vlak každou hodinu, v sedlech každé dvě hodiny. Tento rozsah by sám o sobě v podstatě zajistil velmi slušně základní dopravní obslužnost, tedy návoz do práce či do škol. Nicméně v této oblasti je další velmi vysoká frekvence autobusových spojů v podstatě každou hodinu.

K vaší připomínce, že stát nemá zájem a nestará se dlouhodobě o zajištění této služby občanům bych chtěl připomenout, že v roce 1996 bylo poskytnuto ze státního rozpočtu okresu Vsetín 7,7 milionů Kč na zabezpečení dopravní obslužnosti. V roce 1997 to bylo 10,6 a v návrhu rozpočtu na rok 1998 je to již 15,1 mil. Kč. Tedy zvýšení příspěvku na zabezpečení základní dopravní obslužnosti během dvou let téměř o sto procent.

Pokles cestujících, o kterém jste hovořil, není zdaleka tak výrazný, jak jste naznačoval. Mezi léty 1996 a 1997 je to v okrese Vsetín mezi 6 a 10 % podle regionu, přičemž - a to je třeba zdůraznit - redukce spojů je na velmi nízké úrovni. To znamená, že kvalita dopravní obslužnosti i přes pokles cestujících zůstává zachována. V roce 1997 došlo k poklesu výkonů autobusové dopravy pouze o 2 %, k poklesu výkonů v železniční dopravě na zmiňované trati nedošlo v letošním roce vůbec.

Mohl bych uvádět další a další údaje, které jsem si mimochodem sám ověřil při své nedávné návštěvě okresu Vsetín a zmíněné oblasti. Jsem přesvědčen, že v okrese Vsetín, resp. v oblasti Horního Vsacka, jak jste řekl, je tato služba zajištěna na velmi slušné a dostačující úrovni.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: O slovo požádal pan poslanec Šulák.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Šulák: Pane ministře, dámy a páni poslanci, pokud jde o silnici Vsetín - Velké Karlovice, uvedl jsem, že je nutno ji uvést do stavu, který odpovídá současné technické úrovni a požadavkům na dopravu. K tomu nestačí to, aby silnice byla pouze upravována a už vůbec ne jenom podle možností, které budou nebo z nějakých zbytkových prostředků. Prostě silnici je nutno zásadně rekonstruovat.

Pokud jde o železniční trať Vsetín - Velké Karlovice, uvedl jsem, že rozhodnutí o privatizaci tratě nebylo doloženo žádným ekonomickým rozborem o nutnosti této privatizace. Domnívám se, že toto rozhodnutí vychází pouze z nějakých ideologických předsudků.

Myslím, že moje stanovisko k odpovědi na interpelaci je zcela jasné a musím trvat na svém návrhu na usnesení Parlamentu, tj. na vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana ministra Římana.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Kapoun. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec PS Miroslav Kapoun: Dobré ráno, vážené kolegyně, kolegové, pane předsedající, vládo. Chtěl jsem se vyjádřit k té situaci a podpořit pana poslance Šuláka.

Pan ministr tady jednoznačně řekl, kolik dotací a jak se zvyšují do autobusové dopravy. Chtěl bych upozornit na to, že dle údajů Českých drah dotace do této části v roce 1995 a 1996 byly nula. Přesto tam nepoklesl počet cestujících a přesto je tam dotace na jednoho cestujícího podstatně nižší, než je v autobusové dopravě, kde je dneska jen od obcí, tzn. mimo náklady, které nějakým způsobem vynakládají, a zisky, které mají autobusoví dopravci, je 200 Kč.

Chtěl bych říci, že rozvahy k privatizaci skutečně ekonomicky podloženy nejsou. Poslední údaje, které jsou a které už byly několikrát změněny a zvěrohodněny, jsou, že tato trať prodělává přibližně 15 mil. Kč za rok a prostředky k jejímu udržení do roku 2005 bude potřeba asi 48 milionů. To jsou prostředky, které by přibližně musely obce vynaložit ze svých rozpočtů, kdyby si tuto trať zprivatizovaly. To jenom abychom si uvědomili, co chystáme pro obce v případě, že skutečně k privatizaci dojde. Je třeba podotknout, že na této trati nejsou skutečně žádné závady takového charakteru, které by nezaručovaly provozuschopnost do roku 1997. To jsou údaje, které poskytují České dráhy.

Čili abychom si jednou uvědomili, že skutečnost dotační politiky je taková, že dopravní obslužnost je dotovaná pouze zatím přes autobusy, přes státní rozpočet na této trati žádné dotace zatím poskytnuty nebyly.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Ptám se, chce-li ještě někdo další vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Tudíž rozpravu končím. Pan poslanec Šulák vystoupil už v průběhu svého prvního vystoupení s návrhem na nesouhlasné usnesení.

Za několik okamžiků budeme hlasovat o návrhu usnesení, ve kterém pan poslanec Šulák navrhuje vyslovit nesouhlas s odpovědí ministra dopravy a spojů na jeho interpelaci.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 63. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Pro hlasovalo 81 poslanců, proti 48. Tento návrh byl schválen přesně požadovaným počtem hlasů.

 

Dámy a pánové, mám před sebou dvě odpovědi na interpelace, resp. na interpelaci jednoho poslance, týkající se dvou ministrů, a to pana ministra Pilipa a pana ministra Kühnla, a to na interpelaci pana poslance Grégra.

Pan ministr Kühnl je omluven z celé schůze, pan ministr Pilip se omlouval včera, že přijde o několik desítek minut později.

Domnívám se, že v tomto okamžiku máme před sebou dvě možnosti tak, jak nám to umožňuje zákon. Bu" projednat se souhlasem pana poslance Grégra odpověď na interpelaci i v nepřítomnosti ministrů, a pokud pan poslanec nebude souhlasit, tak hlasováním rozhodnout, že tyto odpovědi překládáme snad ne na příští schůzi, ale na příští čtvrtek ráno.

Zeptám se pana poslance Grégra, kterou z obou variant by preferoval on.

Dozvídám se, že příští čtvrtek to v žádném případě nejde, že jsou tady dvě varianty - bu" projednat v nepřítomnosti ministrů, anebo odložit na příští schůzi. Omlouvám se za nepřesnost.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, chtěl jsem být maximálně vstřícný, proto jsem tady panu předsedajícímu, panu místopředsedovi navrhoval právě, že bych vystoupil se svou interpelací příští čtvrtek ráno. Nevím, z jakého důvodu to nelze příští čtvrtek v 9 hodin. Pokud ale ne, tak bych to přednesl sněmovně dnes bez přítomnosti obou pánů ministrů a očekával bych jejich reakci.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím, pane poslanče, že bude lepší, když využijete možnosti vystoupit v tomto okamžiku, jelikož pokud bychom chtěli volit jinou variantu, museli bychom to přesunout na příští schůzi, protože tento bod by tímto okamžikem skončil. Když dovolíte, požádám vás, abyste už setrval u řečnického pultu.

Jen sněmovně oznámím, že ministr průmyslu a obchodu pan Karel Kühnl odpověděl na vaši interpelaci ve věci výstavby nového energetického zdroje v areálu Energetického centra Kladno. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 297.

Otevřu formálně rozpravu a požádám vás, abyste v ní vystoupil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pokud tady jsou, a vážení kolegové. Obrátil jsem se na pana ministra Karla Kühnla a na pana ministra Ivana Pilipa ve věci nového energetického zdroje v areálu Energetického centra Kladno. Vzhledem k tomu, že tato záležitost je poměrně aktuální, proto jsem nesouhlasil, aby to bylo přeloženo na příští schůzi sněmovny.

Jaký je problém? Společnost ECK Generating, s.r.o. před časem veřejně ohlásila projekt výstavby kongeneračního energetického zdroje o celkovém výkonu 350 MW v areálu Energetického centra Kladno.To by byl jeden z nejvýznamnějších projektů ve střední a východní Evropě s hodnotou převyšující 11 mld. Kč.

Řada rysů projektu vyvolává v odborné veřejnosti pozornost, např. nositel projektu a investor je ECK Generating s.r.o se jměním pouze asi 400 000 Kč, čili investici v hodnotě 11 mld. Kč zajišťuje společnost s ručením omezeným, se základním jměním 400 000 Kč. Majoritní vlastník ECKG (89 %) je tvořen nepřehlednou sítí firem se sídlem v Holandsku se zanedbatelnou finanční silou a prakticky bez zaměstnanců. Z neznámých důvodů se 11 % na ECKG podílí Středočeská energetika, v níž vykonává vlastnická práva právě Ministerstvo průmyslu a obchodu. Naskýtá se tedy otázka, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu - snad aby posílilo důvěryhodnost ECKG. Nebo unikátní způsob financování, kdy úvěry na investice jsou ručeny pouze vlastním projektem a smlouvou o odběru energií a dodávkami materiálu, přičemž se na úvěru 115 mil. amerických dolarů podílí Česká obchodní banka a Česká spořitelna. Z české strany jsou na financování zúčastněny pouze státní banky a energetické organizace.

Za dané situace jsou v případě ekonomického neúspěchu investic záruky nepatrné a riziko ponesou české subjekty. Česká obchodní banka a Česká spořitelna poskytly miliardové úvěry bez jakýchkoli záruk na projekt, jehož garantem má být společnost s ručením omezeným s kapitálem 400 000 Kč. Otázka byla na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, kdo odpovídá za nedostatek elementární obezřetnosti v podnikání zmíněných dvou státních podniků a bank. Odpovědi pánů ministrů Karla Kühnla se zakládá stručně řečeno na následující argumentaci. Společníky ECK Generating jsou solidní společnosti Northern State Power Company a El Paso Energy kotované na newyorské burze. Majoritní účast předních světových energetických firem vypovídá o životaschopnosti projektu. To je jedna podstata odpovědi pana ministra Kühnla.

Druhá podstata: projektovaná elektrárna nezakládá zvýšení cen elektřiny, ale naopak předpokládá dodávku do sítě 110 kW za cenu konkurenční ceně od ČEZ a.s. Proto Ministerstvo průmyslu nezasahovalo z pozice regulátora do tohoto podnikatelského záměru.

Odpověď ministra Karla Kühnla operující ratingy a světovou proslulostí partnerů ECK může uklidnit jen naprosto nezasvěcenou osobu. Zmíněné proslulé firmy se totiž vůbec přímo nezúčastní realizace projektu. Naopak, mezi nimi a ECK leží neprůhledný řetězec zprostředkovatelů, jejichž ekonomická síla je mizivá a kredit nízký. Například: skutečně přední světová energetická firma Northers State Power Energy není v projektu zapojena přímo zmíněnou firmou NRG Inc. Minneapolis, ale přes NRG International Inc., firma se dvěma zaměstnanci. Řetěz pokračuje přes NR Generating International BV Amsterodam, rating 4 a 2, tři zaměstnanci, nevlastní majetek, maximální kredit 17 000 holandských guldenů a přímým partnerem je pak až NRG Energy CZ, s.r.o., základní jmění 100 000 korun, rating žádný, majetek opět žádný.

A tak bych mohl pokračovat dále např. o ministrem zmiňované Matra Power-plan Holding BV, což je ve skutečnosti holandská s.r.o., která má ze základního jmění 200 000 guldenů splaceno jen 40 000 guldenů, nevlastní žádný majetek, má tři zaměstnance, žije v pronájmu a maximální kredit má 20 000 holandských guldenů.

Účast takovýchto firem, vážený nepřítomný pane ministře, vůbec nic nevypovídá o životaschopnosti projektu, spíš způsobuje mrazení v zádech.

K druhému tvrzení bych chtěl říci toto. Předpoklad dodávky elektrické energie do sítě 110 kW za cenu konkurenční ceně od ČEZ, a.s., kvůli němuž údajně Ministerstvo průmyslu a obchodu nezasahovalo z pozice regulátora do tohoto podnikatelského záměru, patří do říše snů. Žádný aspoň trochu fundovaný odborník by se neodvážil něco podobného tvrdit. Doporučuji vám k přečtení ekonomickou analýzu efektivnosti nového zdroje na Kladně z pera energetika specialisty Petra Majera v 35. čísle týdeníku Ekonom. Ocituji pouze úplný závěr: "Pokud bych tedy měl jako soukromý investor k dispozici 400 mil. amerických dolarů, zcela jistě bych uvažoval o jiném projektu, který by mi zaručil vyšší výnos a nižší riziko."

Odborná i laická veřejnost se musí nutně ptát, jakým způsobem se investorovi vrátí jeho peníze, nemůže-li na projektu vydělat. Abych nebyl nařčen, že paušalizuji na základě tvrzení jediného odborníka, ocituji slova dalšího odborníka, kterého lze jen těžko zpochybnit, a sice generálního ředitele a.s. České energetické závody ing. Karase, který při návštěvě hospodářského výboru k jaderné elektrárně Temelín prohlásil při diskusi o možných nových zdrojích: "Žádný nový zdroj nemůže být vůči zdrojům již v České republice stojícím ekonomicky konkurenceschopný."

Nepodceňuji pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, oddělení správy energetiky, že by o těchto věcech věděli méně než já. O to podivnější je úloha ministerstva v této kauze. Věřím, že nyní chápete, proč s odpovědí ministra Kühnla nemohu souhlasit. To je jedna část.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, myslím, že budeme muset dodržet i formu. Pokud mám chápat vaše vystoupení a jeho závěr jako reakci na odpověď pana ministra Kühnla, měl bych v tomto okamžiku tuto část ukončit a pak samozřejmě ještě dostanete prostor při druhé odpovědi, která je samostatná a já tajně doufám, že se mezi tím dostaví ministr financí. Nicméně vy jste své vystoupení ukončil, navrhl jste text usnesení a já se ptám, zda chce ještě někdo další vystoupit v rozpravě? Chce vystoupit předseda hospodářského výboru pan poslanec Josef Holub.

 

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení přítomní, jen technicky. Něco jako České energetické závody neexistuje, existuje jen a.s. ČEZ.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu? Žádné přihlášky nevidím, tudíž rozpravu končím a nezbývá mi než nechat hlasovat o návrhu usnesení, který přednesl na závěr svého vystoupení pan poslanec Grégr a ve kterém navrhl vyslovit nesouhlas s odpovědí ministra průmyslu a obchodu Kühnla na jeho interpelaci.

Jsem požádám o to, abych vás odhlásil, takže tak činím a prosím vás o novou registraci.

 

Zdá se, že se již dále nepřihlašují noví poslanci, takže v tomto okamžiku zahajuji hlasování pořadové číslo 64. Kdo je pro navržený text usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že pro hlasovalo 85 poslanců, proti 55. Tento návrh byl přijat.

 

Ministr financí Ivan Pilip odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grégra v téže věci a tato interpelace se předkládá spolu s odpovědí jako tisk 296. Otevírám k tomuto bodu rozpravu a předpokládám, že pan poslanec Grégr - a vidím, že se tak skutečně chystá učinit - se ujme slova.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové a kolegyně, odpověď pana ministra Pilipa navazuje vlastně na stejnou kauzu, to znamená výstavba nového energetického zdroje v areálu energetického centra Kladno. Jedná se tam o stejný případ a o stejnou investici a o stejné pochybnosti. Odpověď ministra Ivana Pilipa se zakládá stručně řečeno na následující argumentaci:

Investory a sponzory jsou dceřiné firmy Northern States Power Comp. a El Paso Energy Corp., jejichž mateřské společnosti mají rating AA, resp. A+ od Standard and Poors. Další část odpovědi, nepřekročení nákladů a termínu dodávky je chráněno uzavřením kontraktu s pevně stanovenou smluvní cenou a penalizací za nedodržení smlouvy. Ministerstvu financí nepřísluší posuzovat jednotlivé...

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já se snažím, pane poslanče, abyste mohl vystupovat dále v důstojném prostředí. Dámy a pánové, prosím, abyste takové prostředí vytvořili.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Ministerstvu financí nepřísluší posuzovat jednotlivé úvěrové případy ČSOB a České spořitelny, i když v těchto peněžních ústavech má stát majetkový podíl. Odpovědnost za obezřetné podnikání nesou plně představenstva těchto bank.

Tolik tvrzení pana ministra Pilipa.

Odpověď ministra Ivana Pilipa, operující ratingy a světovou proslulostí partnerů ECK, může uklidnit jen naprosto nezasvěcenou osobu. Zmíněné proslulé firmy se totiž vůbec přímo neúčastní realizace projektu, naopak mezi nimi a ECK leží neprůhledný řetězec zprostředkovatelů, jejichž ekonomická síla je mizivá a kredit nízký. Pro příklad: skutečně přední světová energetická firma Northern State Power Energy není v projektu zapojena přímo zmíněnou dceřinou firmou NRG Inc. Minneapolis, ale přes NRG International Inc. (firma se 2 zaměstnanci), řetěz pokračuje přes NR Generating International BV Amsterodam (rating 4A2, 3 zaměstnanci, nevlastní majetek, max. credit 175 tis. hol. guldenů) a přímým partnerem je pak až NRG Energy CZ s.r.o. (základní jmění 100 000 Kč, rating žádný, majetek žádný). A tak bych mohl pokračovat dále.

Znovu bych chtěl upozornit, že hodnota investice je 11 miliard korun.

Účast takovýchto firem, vážený nepřítomný pane ministře, vůbec nic nevypovídá o životaschopnosti projektu, spíše vzbuzuje hluboké obavy.

K ochraně zájmů české strany pevnými smlouvami bych chtěl říci, že experti zdůrazňují, že v nich chybí jasné vymezení účasti zahraničních investičních sponzorů projektu na krytí škod, které by při nedokončení díla vznikly českým právním subjektům. Naopak, existuje reálné nebezpečí, že v případě ECK jde o model a už použitím několikrát i v zahraničí tzv. energetického tunelu, jehož možný průběh je následující. Samozřejmě, že to je i určitým způsobem návod, jak bylo řečeno.

Vyhledá se energetický podnik s charakterem přirozeného monopolu ve svém regionu. Další krok. Tento podnik se ovládne (majoritou nebo koupením managementu). Další krok. Připraví se investice, jejíž uskutečnitelnost je na hraně možnosti bez ohledu na skutečné potřeby a optimální koncepční řešení. Další krok. Projekt se představí jako téměř zázrak řešící problémy regionu. Další krok. Doloží se zájem zahraničních investorů a bank. Další krok. Věrohodnost projektu se zaštítí smlouvami o smlouvě na budoucí odběr elektřiny. Všechny tyto kroky tady vlastně už jsou zmíněny. Závěr doposud v této rošádě chybí.

Pokud se získá úvěr, prodá se projekt jiné firmě a odchází se s provizí (obvykle 5 - 11 % z ceny projektu, v tomto případě cena projektu již zmíněných 11 miliard korun.) Dvě firmy - upozorňuji - už tak svůj podíl prodaly. V tomto případě Černý Petr zůstane zbylým vlastníkům, to je oblast ručení, odběratelům energie (vyšší ceny) a bankám zůstanou nesplacené úvěry. ABB si snadno vynutí zaplacení dodávek, vše pak zůstane na Středočeské energetické, která je hlavním ručitelem a na bankách.

Odpověď pana ministra, že odpovědnost leží zcela na představenstvech bank a Ministerstvo financí je z obliga, mne neuspokojuje. Pokud má v ČSOB a České spořitelně výrazný majetkový podíl stát, musí ministerstva spravovat jeho majetek s péčí řádného hospodáře. Není možné, aby podivné transakce bank byly nakonec vždy sanovány ze státní kasy, tedy z peněz občanů.

Vzhledem k tomu, že argumenty pana ministra nejsou dostatečně přesvědčivé a on sám neudělal nic pro prověření skutečné situace projektu, který může ohrozit ztrátami mimo jiné, ale zejména dvě velké české banky a samozřejmě i poškodit zájmy kladenského regionu, prohlašuji, že ani s odpovědí pana ministra Pilipa opět nesouhlasím.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane poslanče. Ministr financí Ivan Pilip do tohoto okamžiku není přítomen. Rozprava byla otevřena. Ptám se, chce-li někdo další po panu poslanci Grégrovi v rozpravě vystoupit. Není tomu tak. Tudíž rozpravu končím a budeme hlasovat opět o navrženém usnesení, ve kterém pan poslanec Grégr doporučuje sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra financí Ivana Pilipa na jeho interpelaci.

Oznamuji, že pan ministr a poslanec Jiří Skalický má náhradní kartu č. 18.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 65. Ptám se, kdo je pro navržené usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo tím, že pro hlasovalo 86 poslanců, proti 54. Návrh pana poslance Grégra byl schválen.

 

V tomto okamžiku končím bod projednávání písemných odpovědí na interpelace. Oznamuji vám, dříve než začnu číst text, který bude uvádět další bod, že v dalším bodě budeme vlastně pouze hlasovat, jelikož je to bod, který jsme včera večer skončili po podrobné rozpravě. Tudíž zároveň vyzývám všechny poslance, kteří jsou ve sněmovně a mají zájem za pár okamžiků zúčastnit se hlasování, ať se dostaví do sněmovní síně.

Mezitím se přihlásil o slovo pan poslanec Filip, předseda klubu KSČM. Uděluji mu slovo.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych než zahájíme náš přerušený bod ze včerejšího dne, požádal tuto sněmovnu v souladu s § 52 odst. 2 jednacího řádu, abychom vyslovili dopředu souhlas, a tak mohli požádat pana předsedu ústavního soudu dr. Kesslera, aby se zúčastnil našeho jednání při projednávání bodu č. 25 programu naší schůze, to znamená novely zákona o ústavním soudu, který jsem spolu s dalšími předložil.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Mohu se vás zeptat, pane poslanče, zdali vedle tohoto formálního návrhu nechcete podat sněmovně informaci o tom, jaký názor má na svoji případnou účast pan předseda ústavního soudu?

 

Poslanec Vojtěch Filip: Hovořil jsem minulý týden s panem předsedou ústavního soudu. On by této naší nabídky rád využil a zúčastnil se projednávání. Jinak jde o to, že podle ústavy České republiky, podle jednacího řádu, ale i podle zákona o ústavním soudu České republiky není automaticky přítomnost pana předsedy ústavního soudu dána. Čili je nutno o tom podle jednacího řádu hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Považuji za naprosto nejjednodušší, kdybychom v reakci na vaše vystoupení okamžitě hlasovali o tom, co jste navrhl. Děkuji vám.

Prosím pány poslance, aby se připravili na hlasování, ve kterém vyslovíme souhlas a zároveň požádáme předsedu ústavního soudu, aby se zúčastnil projednávání bodu, který se bezprostředně ústavního soudu týká. Děkuji vám.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 66. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že pro hlasovalo 138, proti 4. Tento návrh byl schválen. Děkuji vám.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP