Čtvrtek 16. října 1997

 

(pokračuje Honajzer)

Přikročíme k projednávání přerušeného bodu, kterým je

 

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 219/ - druhé čtení

 

Včera jsme o tomto návrhu vedli obecnou i podrobnou rozpravu, kterou jsme ukončili. Poté jsme jednání o přednesených návrzích přerušili.

Prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Ivana Vrzala, aby zaujal místo u zpravodajského stolku. Vidím, že místo zaujala již paní ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. Pan poslanec Vrzal zopakuje návrhy, o kterých budeme hlasovat. Věřím, že nás jako zpravodaj důstojně provede následujícím hlasováním. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Děkuji, pane předsedající. Včera proběhlo opakované druhé čtení vládního návrhu novely zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém byly vzneseny některé pozměňovací návrhy. Dále byl vznesen návrh na zamítnutí, který vznesl tuším pan poslanec Brožík, současně s návrhem doprovodného usnesení. Nyní bych byl rád, kdyby kolega Brožík mohl říci, zda hlasování o doprovodném usnesení podmiňuje přijetím návrhu na zamítnutí, nebo nikoli. (Ano.) Čili v případě, že bude schválen návrh na zamítnutí, ještě bychom hlasovali o doprovodném usnesení.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Josef Holub.

 

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, myslím si, že je třeba vyjasnit otázku týkající se doprovodného usnesení i pro případ, že by neprošel návrh, o kterém zde bylo hovořeno. Je to věc, o které bychom měli rozhodovat až při třetím čtení, kdy budeme hlasovat o všech pozměňovacích návrzích a případně o zákonu. Myslím si, že by nebylo dobré, abychom o této věci rozhodli tzv. do zásoby.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vidím přihlášku pana předsedy klubu Grosse, nicméně dovolte mi, abych napřed zareagoval. Podle mého přesvědčení bychom měli postupovat následovně. Hlasovat o návrhu na zamítnutí, který přednesl poslanec Brožík. V případě, že tento návrh bude schválen, hlasujeme okamžitě o doprovodném usnesení. V případě, že tento návrh nebude schválen, hlasujeme o doprovodném usnesení až v okamžiku, kdy dojdeme do třetího čtení. Vidím, že pan poslanec Gross souhlasí, tudíž se dále nechystá vystupovat.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Omlouvám se, ale pro jistotu se chci přesvědčit, jestli je o tom možné hlasovat při třetím čtení a jestli je o tom možné hlasovat i v případě, jestliže by nebyl schválen návrh na zamítnutí. Nejsem si totiž jist, jestli procedura, kterou navrhuje pan místopředseda Honajzer je správná.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, možná by bylo dobré, abychom ho přečetli.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Dobře, přečtu celý návrh, který přednesl pan poslanec Brožík - procedurální návrh v následujícím znění: Poslanecká sněmovna předložený vládní návrh zákona tisk 219, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zamítá a požaduje, aby vláda předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona. K tomuto návrhu to znamená, aby vláda předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona. Podává jménem klubu České strany sociálně demokratické návrh doprovodného usnesení.

Doprovodné usnesení zní: Poslanecká sněmovna považuje vládní návrh zákona, tisk 219, kterým se mění a doplňuje zákon č. 329/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, za opatření, které řeší jen malou část problémů s uplatňováním konkursního práva u soudů.

Navíc dosavadní konkursní zákon svým pojetím není v dostatečném souladu s konkursním právem zemí Evropské unie. Poslanecká sněmovna proto žádá vládu, aby urychleně předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona, které by bylo v souladu s obvyklou evropskou úpravou preferující mj. i v zájmu věřitele možnou revitalizaci podniku před pouhou likvidací.

Myslím si, že podle procedury je možno o tom hlasovat zvlášť.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím si, že když budeme v následujících okamžicích hlasovat o návrhu na zamítnutí - což budeme muset - a tento návrh bude schválen, je možné hlasovat o textu, jak byl předložen. Pokud tento návrh na zamítnutí schválen nebude, pak máme před sebou dostatek prostoru, aby v event. třetím čtení došlo k úpravě v souvislostech s tím, že bude umožněno tomuto návrhu přejít do třetího čtení. Jiné řešení jako technicky možné nevidím. Pan poslanec Brožík se hlásí o slovo a chce k tomu jako navrhovatel vyslovit svůj názor.

 

Poslanec František Brožík: Pane předsedající, ne jako navrhovatel. Pokud půjdeme procedurálně tak, jak jsem včera navrhl, to znamená 1. hlasovat o zamítnutí, 2. hlasovat o vrácení k novému projednávání do výboru, pokud by neprošlo zamítnutí. Pokud neprojde ani toto, vrátíme se k návrhu usnesení ve třetím čtení. Samozřejmě že pak už by se nejednalo o návrh novely zákona, ale o schválenou novelu, ke které by se toto usnesení mělo vztahovat. To znamená, že žádáme vládu o rekodifikaci. Tam už by bylo jen malé upřesnění slovíčka "už schválenou novelu".

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Co na to říká pan zpravodaj?

 

Poslanec Ivan Vrzal: Myslím, že takto je to možné. Pokud bychom ve třetím čtení případně tolerovali tuto změnu jako upřesnění, tento postup by byl možný.

Je třeba hlasovat o dvou procedurálních návrzích. Nejdříve o zamítnutí, pokud tento návrh nebude přijat, budeme hlasovat o vrácení do druhého čtení a k projednání hospodářskému výboru. Je to tak.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zeptám se ještě pro jistotu, chce-li někdo zpochybnit návrh, jak dále procedurálně postupovat. Není tomu tak. Vidím, že si přejete, abych vás odhlásil, takže mi nezbývá než vám vyhovět.

O slovo se hlásí pan poslanec Volák.

 

Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, velmi se omlouvám, ale chtěl bych jménem klubu ODS požádat o 15 minut přestávku.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Je 10.19 hodin. Na hlasování se sejdeme v 10.35 hodin.

(Schůze přerušena v 10.20 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena v 10.35 hodin)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, je 10.35 hodin, přestávka byla vyhlášena přesně do této doby. Dovolte, abych vás pozval z kuloárů ze zasedání poslaneckých klubů do sněmovny, abychom mohli hlasovat. Mezi tím, než se sejdeme, poprosím, aby se dostavil také, a to především, pan zpravodaj Vrzal.

Dámy a pánové, byl jsem požádán, abych vás ještě jednou odhlásil, abyste dostali šanci se znovu zaregistrovat, tudíž vás prosím o novou registraci. Poprosím pana poslance Vrzala coby zpravodaje, aby nás ještě jednou informoval o tom, o čem budeme za pár okamžiků hlasovat. A sněmovnu prosím o klid.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o dvou procedurálních návrzích, které vznesl ve druhém čtení pan kolega Brožík.

První procedurální návrh je zamítnout předložený návrh zákona. V případě, že bude přijat, budeme hlasovat ještě o doprovodném usnesení, které bych v takovém případě ještě jednou přečetl. Pokud tento návrh neprojde, budeme hlasovat o znovuvrácení tohoto zákona do hospodářského výboru. V současném okamžiku budeme hlasovat nejdříve o zamítnutí.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane poslanče.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 67. Ptám se, kdo je pro takovýto návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 78 poslanců, proti 98. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Teď budeme hlasovat o vrácení tohoto návrhu zákona hospodářskému výboru k novému projednání.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 68. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 79 poslanců, proti 98. Tento návrh rovněž nebyl přijat.

 

Poslanec Ivan Vrzal: Návrh postupuje do 3. čtení.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ano, děkuji vám, pane poslanče. Končím druhé čtení tohoto návrhu a doufám, že o případném usnesení se jako zpravodaj spolu s předkladatelem domluvíte dříve než přistoupíme ke třetímu čtení.

Dámy a pánové, dalším bodem je

 

14.
Vládní návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
/sněmovní tisk 218/ - druhé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvedou ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová a ministr vnitra pan Jan Ruml. Předpokládám, že se postupně po dohodě ujmou slova. Vidím, že první se slova chystá ujmout paní ministryně. Jen poprosím sněmovnu, aby dala šanci promluvit paní ministryni alespoň v relativně klidném prostředí.

Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu projednávání tohoto návrhu ústavního zákona o vytvoření územních samosprávných celků ve výborech této Poslanecké sněmovny byly doporučeny některé změny vládního návrhu ústavního zákona.

Výbor ústavně právní a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí shodně doporučují úpravu prvního článku vládního návrhu ústavního zákona vytvořením dalšího vyššího územního samosprávného celku, a to Jihlavského kraje. Tato úprava je totožná s jednou z pracovních variant, která byla v průběhu vládního projednávání též zvažována.

Oba poslanecké výbory označily v upravených návrzích vyšší územní samosprávné celky jako kraje pojmenované podle sídelního města. Tento postup vyvolává potřebu novelizace ústavy České republiky, a to v článcích 99 a 103.

Vládní návrh ústavního zákona v zájmu zachování stability ústavního systému přenechává řešení těchto otázek zvolenému zastupitelstvu. Doporučením výborům Poslanecké sněmovny dochází rovněž k úpravě znění článku V ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků dnem jeho vyhlášení.

Všechny tyto navrhované změny nenarušují koncepci vládního návrhu a já vám proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků přijala.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní ministryni, dostal jsem informaci, že paní ministryně Parkanová a pan ministr Ruml se dohodli, že pouze jeden z nich vystoupí s úvodním slovem. Opravuji informaci, že dále vystoupí ministr vnitra Jan Ruml.

Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru, výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a rozpočtovému výboru. Usnesení těchto výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 218/1 až 218/4. Prosím, aby se zpravodajové těchto výborů poslanci Zdeněk Zajíček, Drahoslava Bartošková a Robert Kolář ujali slova.

Prvního žádám pana poslance Zajíčka.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych jako zpravodaj ústavně právního výboru doporučil sněmovně tisk 218 vládního návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků nadále projednávat ve znění, které přijal ústavně právní výbor na svém zasedání 1. října 1997, a to tak, jak máte rozdáno v tisku, který jmenoval pan předsedající. Omlouvám se, přesně neznám, jaké má lomítko ústavně právního výboru. Děkuji paní ministryni, je to číslo 218/3. Z mé strany je to vše.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. K řečništi zvu paní poslankyni Bartoškovou, která předloží zprávu dalšího z jmenovaných výborů.

 

Poslankyně Drahoslava Bartošková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu se zabýval především vládním návrhem ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Přijal k tomu usnesení, které jste obdrželi pod číslem 218/1. Je to usnesení, které doporučuje určité změny pokud se týká vládního návrhu. Toto usnesení je obdobné jako přijal ústavně právní výbor.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí kromě toho přijal doprovodné usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, kterým požádá vládu České republiky, aby do jednání 16. schůze Poslanecké sněmovny předložila harmonogram legislativních úprav nezbytných pro vytvoření zákona o vytvoření krajů v České republice. To je moje zpráva.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Třetím zpravodajem je pan poslanec Robert Kolář.

 

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením č. 222. Je to usnesení rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o vytvoření územně samosprávných celků.

Rozpočtový výbor po úvodním slově náměstka ministra vnitra Čápa a po zpravodajské zprávě a rozpravě projednal v obecné rozpravě vládní návrh zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků společně s návrhem poslanců Václava Grulicha a s návrhem poslance Dušana Kulky a dalších a konstatuje, že se výše uvedenými tisky v podrobné rozpravě dále zabývat nebude. Zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili poslaneckou sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Kolářovi. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část. Do rozpravy obecné části mám písemně dvě přihlášky. Prvním přihlášeným je pan poslanec Václav Frank a druhým přihlášeným je pan poslanec Ondřej Huml. K řečništi zvu pana poslance Franka, připraví se pan poslanec Huml.

 

Poslanec Václav Frank: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, ve stanoviscích poslanců klubu KSČM a i při prvním čtení návrhu zákonů o vytvoření vyšších územních samosprávných celků jsme dali naše stanovisko k této problematice zřetelně najevo.

Jsme si vědomi, že další odsouvání konečného řešení veřejné správy jako celku a s ním samozřejmě spojeného územně správního členění má na jedné straně řadu negativních důsledků. Chci tím naznačit, že poslanci KSČM se nezříkají spolupodílu na tvorbě nové reformy veřejné správy a tedy i následného územního členění. Máme však na řešení této problematiky odlišný náhled a tedy i odlišný postup. Postup, který je potvrzován řadou poznatků získaných od starostů měst, přednostů okresních úřadů a svým způsobem i lidí, kteří s veřejnou správou mají co do činění, ale i z poznatků členských zemí Evropské unie.

Dnes se tedy může stát, a pravděpodobně dojde i ke vzácné shodě, že bude schváleno územní členění České republiky a následně bude vláda požádána o předložení reformy veřejné správy a zpracování potřebných zákonů, kde bude třeba zpracovat či novelizovat více než 15 norem.

Jde tedy opět o opačný postup, aniž bychom znali koncepci vlády ve vztahu k reformě veřejné správy a mohli si v klidu a v pohodě ujasnit, prodiskutovat včetně potřebných dalších otázek, jako je vztah státní správy a samosprávy, pravomoce, ekonomika a další. Bez těchto skutečností a na základě takto zvoleného postupu nemůže klub KSČM návrh zákona podpořit. Proto předkládám návrh ve smyslu § 93 jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zmítnutí tohoto zákona. Současně tím samozřejmě nevylučuji, že v případě, že můj návrh nebude přijat, naše zapojení do podrobné rozpravy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Frankovi, k řečništi zvu pana poslance Humla, připraví se pan poslanec Josef Krejsa.

 

Poslanec Ondřej Huml: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych v úvodu svého vystoupení připomněl, jak vlastně došlo k tomu, že se ustanovení o zřízení vyšších územně samosprávných celků před několika lety do ústavy dostalo. Jistě si všichni vzpomínáte, že v té době bylo politické složení této sněmovny poněkud jiné, a že šlo o to, aby ústava, kterou jsme jako nově vzniklý Český stát potřebovali, byla schválena, a toto ustanovení bylo jednou z podmínek, které si pro schválení ústavy kladly tehdy v parlamentu zastoupené moravistické strany.

V této chvíli žádné moravistické strany ani jiné podobné strany v Poslanecké sněmovně zastoupeny nejsou a já se tedy ptám, proč je problematika vyšších územně samosprávných celků opět jedním ze základních bodů programu několika parlamentních stran, a to jak opozičních, tak i koaličních. Tak často opakovaný důvod, "že to je uvedeno v ústavě", podle mě nemůže obstát, protože malou novelou ústavy by bylo možno toto ustanovení z ústavy vypustit, takže je jasné, že tyto strany mají poněkud jiné pohnutky.

Já osobně se domnívám, že jedním ze zásadních důvodů, proč se tato problematika trvale objevuje v této Poslanecké sněmovně, je to, že vznikem vyšších územně samosprávných celků dojde k vytvoření nové významné politické arény, poskytující možnost získání vlivných funkcí a z toho vyplývající posilování politického a ekonomického vlivu strany, která tyto funkce získá. Dokonce si myslím, že úplně zanedbatelný není ani ten důvod, že existuje pokušení "zapsat se do dějin" České republiky. Myslím si, že zvláště u nově navrhovaných vyšších územně samosprávných celků to může být i vize pamětní desky, umístěné ve vestibulu příslušné "vládní" budovy vyššího územně samosprávného celku, s nápisem "pánové a paní ti a ti (a teď tam bude seznam s daty narození a úmrtí) zasloužili se o kraj" Jihlavský, Pardubický či jiný. Já totiž jiné konkrétní důvody pro vznik vyšších územně samosprávných celků neznám a ani jsem o nich seriózně neslyšel.

Mluvil jsem v poslední době se stovkami občanů. Setkal jsem se - naposledy v uplynulém týdnu se starosty, kteří byli zástupci různých politických stran, a mohu vás ujistit a mohu to doložit, že ani jeden z těchto starostů a z občanů, s nimiž jsem mluvil, vyšší územně samosprávné celky nepotřebuje a ani je nepostrádá. Myslím si, že dnes vše, kvůli čemu občan potřebuje jednat s úřady, je pro něj v drtivé většině dosažitelné na úrovni obec a okres. Myslím si, že právě na zdokonalení a zefektivnění stávajícího systému, tj. obec - okres - stát, bychom měli vynakládat další úsilí, ale nevidím vůbec žádný důvod, proč zřizovat další úroveň byrokratického aparátu.

Já jsem se snažil, domnívaje se, že neznám správné důvody, jednat s lidmi, o nichž vím, že velmi intenzivně podporují vznik vyšších územně samosprávných celků, ale ani od nich jsem se nedověděl zcela přesně, k čemu by občanům tyto celky mohly být dobré, jaké by mohly mít kompetence, jaké by měly mít mechanismy financování, mechanismy přerozdělování finančních prostředků, jakými mechanismy by se bránilo třeba tomu, aby z finančních prostředků vyšších územně samosprávných celků nebyl podporován především rozkvět krajských měst a nebyly diskriminovány okrajové okresy.

Bylo mi na to odpovídáno tím, že v této chvíli jde jen o zřízení a že toto vše bude předmětem dalších jednání. Myslím si, že dokud jasné odpovědi na tyto otázky nebudou známy, je uvažování o vzniku VÚSC velmi předčasné.

Když si vzpomenu, že před několika málo lety byly s velkou slávou rušeny kraje uměle zřízené komunistickým režimem, tak mi připadá podivné, že dnes se s téměř stejnou slávou (a obávám se, že i stejně arogantním byrokratickým postupem jako za komunistů) má být nařízeno jejich obnovení. Tomu skutečně nerozumím. Příslušná ustanovení ústavy chápu tak, že vzniknou-li v budoucích letech a desítkách let přirozené územní vazby (vazby, o nichž dnes nemusíme mít ani tušení) v nějaké širší oblasti, bude takovéto oblasti umožněno postavit svou specifickou sounáležitost na oficiální úroveň, ale vždy to musí být v rovině přání, kterému bude vyhověno, nikoli rozkazu, který musí být splněn.

Argumenty ekonomické jsou v této souvislosti uváděny velmi často. Já vím a je mi jasné, že přijetím tohoto zákona skutečně zatím žádné náklady nevzniknou, vytvoříme zatím jen takové skořápky bez konkrétního obsahu. Ale myslím si, že každému soudnému člověku je jasné, že naplnění vyšších územně samosprávných celků bude představovat náklady v desítkách miliard korun. Stačí si jen vzpomenout na příklad nově vzniklého okresu Jeseník, kde jenom náklady na zřízení základních orgánů, nutných k fungování okresu, překročily částku půl miliardy korun. A při známé schopnosti českých úředníků rozmnožovat se samoplozením lze předpokládat trvalý růst nákladů na činnost aparátů vyšších územně samosprávných celků.

Musím říci, že jsem byl poněkud zděšen zjištěním, že v rozhovorech mezi čtyřma očima mi řada kolegů, a to jak koaličních, tak opozičních, přiznala, že zákon o vyšších samosprávných celcích považují za největší nesmysl, který se v této sněmovně od vzniku samostatné České republiky objevil. Druhým dechem však dodávají, že budou hlasovat pro, a to koaliční poslanci z toho důvodu, aby zůstala zachována stabilita koalice, opoziční z toho důvodu, aby si zachovali možnost účasti a pozic v event. koalici budoucí.

Dámy a pánové, jistě vám neřeknu nic nového, když prohlásím, že koalice tu dnes je a zítra být nemusí, některé politické strany tu dnes jsou a za rok tu být také nemusí. Ale tento zákon ovlivní život mnoha a mnoha budoucích generací a dnes mi nikdo s plnou odpovědností nemůže říci, zda k lepšímu či k horšímu. Proto považuji hlasování o této předloze svrchovaně za věc svědomí a sám za sebe prohlašuji, že nemohu hlasovat pro žádnou z variant. Podporuji tedy návrh, abychom zákon o vyšších územně samosprávných celcích zamítli.

Děkuji vám.

(Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Prokop.

 

Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající, já nehodlám polemizovat s názory kolegy Humla, s nimiž hluboce nesouhlasím se všemi, ale dovolte mi jednu jedinou poznámku. O Občanské demokratické alianci se zejména v poslední době lze dočíst a doslechnout leccos, ale novinkou je prohlášení ODA za moravistickou stranu. To je skutečně něco, co by mělo být naopak vytesáno do kamene, protože ODA byla jednou ze stran, která prosadila regionální samosprávu do ústavy.

Děkuji.

(Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Josef Krejsa, který je třetí v pořadí. Než dojde k řečništi, dovolte mi, abych vám oznámil, že přihlášek je již 8. Prosím, pane poslanče.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP