Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane ministře, nedávno proběhla oficiální návštěva ministra zahraničí Spolkové republiky Německo Klause Kinkla v Praze, která měla naprosto nulový výsledek. Naopak se německý ministr ještě vysmál všem obětem nacismu, a to tím, že českou stranu nepřímo obvinil z nedodržování česko-německé deklarace, kde se píše o zřízení jakéhosi fondu budoucnosti, a současně odmítl přímé odškodnění českých obětí nacismu s poukazem na deklaraci, kde o něčem takovém není ani řeč. Bohužel, měl naprostou pravdu.

V nedávném rozhovoru pro deník Práce uvedl předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, že jste prý německé straně řekl, že české oběti nacismu už byly odškodněny, a to ze strany vlády České republiky. Tím brali Němci celou věc za uzavřenou.

Pane ministře, bohužel, ani do dnešního dne nejste sto se postavit za práva všech našich obětí německé zrůdnosti první poloviny tohoto století a vznést tak oficiální požadavek České republiky vůči Spolkové republice Německo na jejich urychlené odškodnění. Vaše prezentace České republiky v česko-německých vztazích není hodna státu, který vzešel z druhé světové války jako vítěz a ne poražený. Vaší zásluhou je dnes Česká republika jedinou zemí, jejíž oběti nebyly Německem odškodněny. Opět se vás ptám, kdy už za českou stranu vznesete německé straně požadavek na urychlené odškodnění našich obětí, proč jste to neučinil již dříve, třeba v průběhu poslední návštěvy ministra Kinkla v Praze.

Dále se vás ptám, opravdu jste zástupcům Německa řekl, že české oběti nacismu byly odškodněny, když šlo pouze, jak sám jistě víte, o laciné humanitární gesto?

Na závěr k vám mám ještě malou prosbu. Místo obvyklého laciného obviňování ze šovinismu a nacionalismu, jak bývá ze strany nejen ODS zvykem, bych prosil normální odpovědi na otázky, poněvadž nebudou směřovat ani tak k mé osobě, ale spíše k odškodněným obětem, o něž tu právě v prvé řadě jde.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Smetanovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Josef Zieleniec.

Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych v odpovědi na dotaz pana poslance, který se vztahoval k návštěvě spolkového ministra Kinkla v Praze, říci několik slov, která ozřejmí význam této návštěvy.

Ministr Klaus Kinkl vykonal návštěvu 3. října 1997, v den výročí německého znovusjednocení.

Je to tedy jistá symbolika a tato symbolika měla podtrhnout poděkování české společnosti za podporu při překonání rozdělení Německa. Obsahem jeho návštěvy bylo jednání s nejvyššími ústavními činiteli o budoucnosti česko-německých vztahů. Tato návštěva měla velký význam. Je to návštěva, která ukázala, že česko-německé vztahy v současné době jsou vztahy, které mají široký základ, jsou vztahy, které se opírají nejen o vztahy politické či vztahy politiků, ale i o intenzivní vztahy mezilidské, o otevřenou hranici, o velmi intenzivní obchod, vztahy, které navazují na společné cíle ve společné Evropě, vztahy, které směřují také k členství České republiky v Severoatlantické alianci.

Chtěl bych zdůraznit, že tím, že jsme podepsali Česko-německou deklaraci o tato sněmovna ji velkou většinou schválila, podobně jako spolkový sněm, tím jsme otevřeli v česko-německých vztazích velký prostor pro budoucí dobré a intenzivní vztahy. Nesouhlasím tedy, že návštěva měla naprosto nulový výsledek, jak to řekl pan poslanec, platí opak.

Návštěva zdůraznila vysokou kvalitu česko-německých vztahů. Samozřejmě návštěva ministra Kinkela se nemohla nedotknout diskuse o projektech, které souvisí s podepsanou deklarací. Myslím především česko-německé diskusní forum a také zřízení česko-německého fondu budoucnosti. Výrazně jsme pokročili v těchto projektech a spolu jsme vyhlásili, že oba tyto projekty budou 1. ledna 1998 ustaveny a už jsme připravili velkou část dokumentů, které jsou nutné pro zřízení těchto institucí.

Připomínám, že česko-německý fond budoucnosti je podle deklarace zřízen proto, aby mohl působit především ve prospěch obětí nacistické persekuce, ve prospěch českých obětí nacistické persekuce. Chtěl bych zdůraznit, že na přímý dotaz přímo odpovím, a ten dotaz se týkal tvrzení, která se objevila v deníku právo, že česká strana vydávala humanitární gesto české vlády ve prospěch obětí nacistické persekuce za odškodnění a že tímto jsme se vlastně zřekli odškodnění z německé strany.

Není to pravda. Vždy a při každém jednání s německou stranou, jak při jednáních oficiálních, tak při neformálních příležitostech, ale také při veřejných vystoupeních vždy představitelé České republiky, mně nevyjímaje, zdůrazňovali, že toto humanitární gesto nemůže sejmout z Německa povinnost odškodnit oběti nacistické persekuce, a kdybyste, pane poslanče, zalistoval v těchto novinách o několik dnů později, tak byste objevil vyjádření ministerstva zahraničí, které říká přesně to, co jsem řekl teď. Není to tedy pravda, co jste tady řekl, a je to třeba říci velmi zřetelně.

Není také pravdou, že česká strana je jedinou stranou, jejíž oběti nebyly odškodněny, bohužel složitými událostmi po druhé světové válce, kdy neexistovaly diplomatické vztahy mezi Československem a Spolkovou republikou nebyly uplatněny a také nebylo provedeno odškodnění v době, kdy Spolková republika odškodňovala tyto oběti, ale zároveň platí pro mnoho a mnoho jiných zemí.

Jsem přesvědčen, že nově zřizovaný česko-německý fond najde také projekty, které plně uspokojí zájmy těchto obětí. Jsem přesvědčen, že české oběti nacistické persekuce budou moci mít velký vliv na to, jak budou vypadat tyto projekty, aby poskytly v maximální míře velmi adresnou pomoc těmto lidem.

Děkuji, pane předsedo.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Zieleniecovi a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Smetana. Vidím, že chce využít svého práva 60 vteřin, takže má příležitost.

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane ministře, ještě jsem se chtěl dotázat, kterým obětem bude sloužit fond budoucnosti, když, jak každý ví, tyto oběti jsou právě spoluobčané dříve narození?

(Potlesk v části sálu.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Smetanovi. Pan ministr odpoví.

Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Nově zřizovaný fond budoucnosti by měl sloužit převážně ve prospěch obětí nacistické persekuce. Je skutečností, že po padesát let zde nebylo možné ve vztahu k Německu dosáhnout žádného odškodnění a žádné kompenzace. Je také skutečností, že ihned po pádu komunismu, po zavedení demokracie, po navázání přátelství se Spolkovou republikou Německo zahájila vláda Československa, později České republiky, intenzivní jednání a provedla mnoho aktivit, které směřovaly k tomu, aby se těmto obětem dostalo zadostiučinění.

Připomněl bych, že to byl právě návrh této vlády, aby obětem nacistické persekuce byly formou humanitárního gesta vyplaceny částky, které by zmírnily jejich materiální problémy. Tato sněmovna na to uvolnila kolem dvou miliard korun, a teď vzniká fond budoucnosti a myslím si, že to není vinou této vlády, že to vzniká takto pozdě. Je to dáno historickými okolnostmi a také tím, že zde po 40 roků byla vláda, která se neuměla o tyto věci postarat.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Josefu Zieleniecovi. Končím tento bod, protože vypršel tento čas, který z jednacího řádu pro projednávání ústních interpelací je pro tyto interpelace určen.

Paní a pánové, tak jak jsem avizoval, dnešní jednání končí, zítra začíná schůze sněmovny v 9.00 hodin dopoledne, a to tím, že budeme pokračovat v rozpravě k bodu Silniční doprava. Prosím vás všechny o dochvilnost, zároveň vám děkuji za pozornost, kterou jste věnovali dnešnímu odpolednímu zasedání, a přeji vám hezký večer v Praze.

Dobrou noc.

(Schůze přerušena v 18.30 hodin)

***