Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, na konci listopadu 1997 předložila vláda Poslanecké sněmovně k projednání svůj návrh novely zákona č. 248/92 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Navrhovaná novela se snaží reagovat na situaci, která se vytvořila v posledních letech na českém finančním trhu v oblasti kolektivního investování.
Vzhledem k tomu, že sféra finančního trhu nebyla v uplynulém období dostatečně regulována, využila řada subjektů této situace k operacím, které umožnily přeskupit prostřednictvím kuponové privatizace kapitál rozdaný dikům. Pokud jde o koncept kuponové privatizace, průběh a vyústění, možná, že je symbolický samotný název dik. Kdybychom se podívali, co slovo dik znamená ve slangové angličtině, možná bychom si ozřejmili, jak se autoři tohoto projektu dívali na účastníky kuponové privatizace.
Celá operace dalšího přerozdělení majetkových zájmů se totiž uskutečnila v podstatě na úkor těch občanů, kteří se neuměli v dané situaci zorientovat. Bývalý ministr Ježek a bývalý předseda Fondu národního majetku, dnes vévodící burzovní komoře, tehdy v samotném počátku prohlásil, že pokud by naši občané neměli schopnost se orientovat v nově vzniklé situaci, prý bychom tím demonstrovali to, že náš národ nemá nárok na existenci.
Nicméně v samotném začátku procesu byla přijata nedokonalá legislativa, která nedostatečně vycházela ze zkušeností západních zemí v oblasti kolektivního investování. Došlo proto k tak rozsáhlé konverzi majetku od diků, resp. dalších účastníků kolektivního investování, k novým vlastníkům, přičemž byly a dosud jsou uplatňovány praktiky, které jsou nejen na hranici morální únosnosti nebo za ní, ale také na hranici nebo dokonce za hranicí platného práva.
Navrhovaná novela se proto snaží naplnit tři cíle, které se vzájemně dosti odlišují:
1. Zpřísnit dozor nad investičními společnostmi a fondy a zvýšit jejich transparentnost.
2. Přimět investiční a podílové fondy prodat strategické podíly ve společnostech a přiblížit tak jejich celkové zaměření charakteristice portfoliových investorů. Je otázkou u tohoto druhého bodu, zda pravděpodobný důsledek zvýšení objemu obchodů na českém kapitálovém trhu je pouze vedlejším produktem této novely, nebo zda se jedná o jeden z jejích nedeklarovaných cílů. To by nám měl pan ministr Pilip osvětlit.
Nelze rovněž vyloučit, že výsledkem uplatňování tohoto novelizovaného zákona bude de facto další, tedy už vlastně čtvrtá privatizační vlna, jejímž smyslem bude pokračování intenzívního přerozdělování majetkových zájmů.
3. Navrhovaná novela dále sleduje to, aby byly řešeny některé důsledky minulých deformací tuzemského kapitálového trhu s cílem vyčistit trh fondů.
Je zřejmé, že se v oblasti kolektivního investování vyskytovaly a vyskytují nedostatky a přímo nekalé praktiky, které poškozují zájmy podílníků a akcionářů fondů, jež mají negativní vliv na využití kolektivního investování jako efektivní formy úspor zejména obyvatelstva.
K eliminaci konfliktu zájmů v oblasti kolektivního investování by kromě novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kterou máme před sebou, mělo přispět i ustanovení dalších vládou připravených zákonů, zejména zákona o bankách, kde se řeší vnitřní oddělení úvěrové činnosti od operací s cennými papíry v bankách a zákona o cenných papírech, kde se stanoví pravidla chování obchodníků s cennými papíry. Všechny tyto zákony by měly vstoupit v platnost víceméně současně a ve svém souhrnu tak vytvořit vhodnější podmínky pro fungování českého kapitálového trhu.
Proti zájmům účastníků kolektivního investování prováděné hospodaření s prostředky investičních a podílových fondů se uskutečňuje v zásadě pěti způsoby:
1. Jsou to operace s majetkem fondů ve prospěch třetí osoby, zejména výhodné nákupy a prodeje cenných papírů nebo účelové nakupování bezcenných cenných papírů (i když je to protimluv) či neefektivní řetězce převodu cenných papírů.
2. Uplatňování vysokých smluvních pokut z titulu záměrného nedodržování smluvních podmínek.
3. Uzavírání záměrně nevýhodných opčních a termínových obchodů (s tím jsme se setkali v případech krachů některých českých bank).
4. Poskytování skrytých úvěrů z prostředků fondů cestou neúměrně vysokých záloh na nákup cenných papírů.
5. Obchody managementu investičních společností a investičních fondů na vlastní účet ve svůj prospěch a na vrub fondu.
Doposud jsou operace tohoto druhu na hranici platného práva a lze je pouze nepřímo posuzovat jako nelegální. Vládou navrhovaná novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech si proto klade za cíl výslovně cestou zákona zamezit těmto formám poškozování akcionářů a podílníků. Je to pozdě, ale přece.
Uvedené, ale i další formy těchto operací jsou do značné míry založeny na majetkovém a personálním propojení investičních společností a investičních fondů s jinými subjekty finančního trhu, zejména s obchodníky s cennými papíry. Proto k vyloučení konfliktu zájmu v oblasti kolektivního investování si vládní novela klade za cíl toto propojení omezit a odstranit i některé možnosti konfliktu zájmu u fyzických osob činných v této oblasti.
Deklarované cíle by měly být splněny prostřednictvím 12 zásadních změn. Pokusím se je na této půdě vyjmenovat.
1. Základní jmění investiční společnosti musí být nově minimálně ve výši 20 mil. Kč. Tato částka musí být splacena do jednoho roku od nabytí účinnosti této novely. Cílem je zvýšení kapitálové vybavenosti, a to jak z hlediska rizik podnikání investiční společnosti, tak i materiálních podmínek pro podnikání, které jsou předpokladem odborného obhospodařování fondů. Nově je rovněž stanoveno, že akcice investičního fondu musejí mít jednu jmenovitou hodnotu.
2. Získání většího než desetiprocentního podílu na základním jmění či hlasovacích právech investiční společnosti a...
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego. Chtěl jsem požádat ty intenzívně telefonující, aby si vzpomněli, kolik slov už pronesli o potřebě dodržování pravidel.
Děkuji vám.
Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: ...investičního fondu bude podléhat schválení státního dozoru. Jde o obdobnou úpravu, jaká je u komerčních bank nebo o analogii s ustanoveními ve směrnicích Evropské unie. Cílem je získání informací o stupni ovládání investiční společnosti či investičního fondu jednotlivými subjekty a omezit případné nežádoucí využívání prostředků získaných v rámci kolektivního investování těmito subjekty.
3. Odsouhlasení členů představenstev a dozorčích rad státním dozorem před jejich volbou. Cílem je zabránit působení nedůvěryhodných osob na kapitálovém trhu.
4. Zákaz nabývat do portfolia podílových fondů a investičních fondů akcie akciových společností, které mají za základní jmění investiční společnosti nebo investičního fondu větší podíl než 10 %. Cílem je omezit propojení investiční společnosti a investičního fondu s jinými subjekty.
5. Zákaz nabývat do portfolia podílových fondů a investičních fondů podílové listy uzavřených podílových fondů, akcie investičních společností, a to jak akcie vlastní investiční společnosti, která fond obhospodařuje, tak i akcie jiných investičních společností a jiných investičních fondů. Cílem je proto omezit možné konflikty zájmů.
6. Zákaz nabývat pro investiční a podílové fondy cenné papíry od členů představenstev, dozorčích rad, zaměstnanců, prokuristů a osob jim blízkých. Cílem je omezit možnost obchodování těchto osob na úkor fondů.
7. Požadavek na větší rozložení rizika fondu než doposud tím, že do poloviny roku 1999 - stanoví se výslovně 30. červen - musí být podíl společností v portfoliu od jednoho emitenta snížen na maximálně 11 %. Snížení podílu investičních fondů na 11 % v horizontu nejblizších 18 měsíců může být ve svých důsledcích podnětem pro další pokračování procesu nalézání konečného vlastníka. Při snižování svých majetkových účastí bude restrukturalizován majetek, který se dá odhadovat v řádu desítek miliard korun a investiční společnosti budou často nuceny prodávat své balíky akcií. Půjde, pokud jde o tuto lhůtu, častokrát o nucený odprodej v časové tísni, což bude mít za následek patrně vliv na cenu, snižování ceny a poškození zájmů podílníků a akcionářů fondu. Tato věc by se měla v navrhovaném zákonu zvážit a prosil bych pana ministra, aby se vyjádřil k tomu, jak vidí aktuálnost této hrozby.
8. Zákaz poskytování záloh na nákup cenných papírů. Cílem je omezit skryté poskytování úvěrů z prostředků fondu obchodníkům s cennými papíry.
9. Omezení využití opčních a termínových obchodů prováděných na účet podílových nebo investičních fondů pouze na veřejný trh s tím, že toto využití musí směřovat k omezení rizik z kursu cenných papírů nebo devizových kursů. Za termínový obchod se v této souvislosti považuje časový limit 15 dnů mezi uzavřením smlouvy a plněním závazků z ní.
10. Zákaz provádět transakce s cennými papíry prostřednictvím osob majetkově nebo personálně propojených s investičními společnostmi. Cílem je odstranění nežádoucích vazeb mezi investičními společnostmi a obchodníky s cennými papíry.
11. Zákaz přímých převodů cenných papírů mezi investičními společnostmi či investičními fondy a osobami, se kterými jsou personálně propojeny.
12. Posílení pravomocí depozitáře fondů ve směru možnosti pozastavit nakládání s cennými papíry v případě, že by mohlo dojít k poškození zájmů podílníků nebo akcionářů fondů a dohled při likvidaci.
Předkládaná novela také sleduje cíl podstatně zvýšit důvěryhodnost kolektivního investování a přizpůsobit způsob kolektivního investování mezinárodnímu standardu. Je tu nově otevřená možnost pro transformaci investičních fondů a podmínky pro povinnost jejich otevření, která zatím nebyla. V zásadě se jedná o dvě podmínky.
Umožnění přeměny investičních fondů na otevřené podílové fondy: cílem je umožnit majiteli podílového listu jej vrátit a získat při jeho odkupu odpovídající podíl na vlastním jmění podílového fondu. Protože postavení majitelů akcií investičních fondů a podílových listů u zavřených podílových fondů je vůči investičním společnostem a investičním fondům velice slabé.
Za druhé zakotvení povinnosti otevřít investiční fond v případě, že diskont u investičního fondu nebo uzavřeného podílového fondu bude vyšší než 40 %, přičemž tato hranice bude v průběhu tří let snižována na 25 %. Cílem je vyvinout tlak na zlepšení portfolia cenných papírů, ve kterých je uložen majetek fondů a na reálnější ocenění tohoto portfolia.
Vzhledem k tomu, že uzavřené podílové fondy neposkytují, jak už jsem říkal, podílníkům dostatečnou ochranu jejich majetkových zájmů, budou ze strany státního dozoru takovéto nové fondy povolovány výjimečně, a to na dobu určitou, která nepřesáhne 10 let. Po uplynutí této doby se předpokládá, že tyto fondy budou zrušeny.
Tolik, pokud jde o deklarované cíle zákona. S většinou z nich lze vyslovit naprostý souhlas a jsou zde pouze obavy, které jsem vyslovil a které plynou z tlaku na nucený urychlený prodej a na snížení hodnoty akcií. A to je věc, kde jsem se obracel na pana ministra s tím, aby vysvětlil této sněmovně aktuálnost uvedeného rizika.
Ve druhém čtení budu chtít předložit pozměňovací návrh, který souvisí s tím, že zatím se v předkládaném zákonu neřeší otázka, která je podle mého soudu velice důležitá, a sice to, že by byl v bodě 115 předkládaného návrhu ponechán velký prostor pro spekulace při rušení, příp. likvidaci investičních společností, investičních fondů a podílových fondů, a to z důvodu nekoordinovanosti ze strany státního dozoru. Tato otázka má totiž veliký ekonomický a nakonec politický dopad, protože jestliže by likvidace byla ponechána pouze tržním faktorům, mohly by vzniknout velké ztráty v těchto fondech, které jsou často už polovykradené. Tato nekoordinovanost se v minulosti projevila jednou, a to při pročišťování bankovního sektoru o problémové malé banky.
Podle mého názoru by likvidace takovýchto fondů měla probíhat řízeně a pod důslednou kontrolou státního dozoru, i když mi můžete namítnout, že by si to vyžádalo určité náklady při realizování tohoto procesu.
Proto budu navrhovat ve druhém čtení, aby pod gescí státního dozoru byla zřízena nebo pověřena jedna investiční společnost, která by likvidaci fondů realizovala. Takto by totiž mohlo být zabezpečeno, že v těchto fondech nebude při jejich likvidaci pokračovat jejich vykrádání. A za druhé pracovníci uvedené investiční společnosti by byli specializováni na problémy spjaté s likvidací těchto fondů, mimo jiné třeba i na problematiku trestných skutků vykradení těchto fondů a způsobů, jak se ti, kteří je způsobili, snaží za sebou zakrýt stopy.
Je vysoce žádoucí - podle mého názoru, aby proces likvidace fondů nebyl ponechán více méně volnému živelnému průběhu, ale aby byl pod důslednou a speciální kontrolou státního dozoru, a to nejlépe - jak jsem říkal - formou zvláštní specializované investiční společnosti, která bude zaměřena pouze a výhradně na tyto likvidace určené státním dozorem.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi.
O slovo se dále přihlásil pan poslanec Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové poslanci, předloha zákona je nesporně žádoucí. Její předložení však přichází poněkud pozdě. Takový zákon měl být předložen a přijat daleko dříve. Nyní jsme v situaci, kdy rozhodující kapitálové operace se prováděly a provádějí formami, které odporovaly běžným mezinárodně uznávaným způsobům. Česká republika se stala zemí zaslíbenou pro mezinárodní kapitálové spekulanty a pro tuzemské investiční fondy. Názorným dokladem této situace je například likvidace Harvardských fondů. Teprve prodej československé námořní flotily probudil a přiměl vládu k tomu, aby podnikla konkrétní opatření proti takovýmto operacím.
Závěrem svého velice krátkého vystoupení - protože považuji po rekapitulaci, kterou provedl kolega Ransdorf, za zbytečné, abych specifikoval tyto podvodné operace, což provedl on - bych chtěl říci, že je to prostě z nouze ctnost, předkládání takovéhoto zákona. A je to velice pozdě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Šulákovi. Uzavírám rozpravu k tomuto bodu. Pan ministr si přeje vyjádřit se k této rozpravě.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, připomínky zejména pana poslance Ransdorfa byly poměrně obsáhlé a chci říci, že i mně známé. Ostatně musím říci, že autor těchto poznámek se zúčastnil různých poradních sborů. Myslím, že řada z nich má velmi rozumný základ, přesto jsme je vyhodnocovali a zaujímali k nim určitá stanoviska. Nicméně v tuto chvíli asi na ně reagovat, na závěr prvního čtení, nepovažuji za dobrou proceduru.
Dovolil bych si doporučit, aby sněmovna poslala návrh do druhého čtení a předpokládám, že pan poslanec některé z těch připomínek vznese jako pozměňovací návrhy a potom bych nad nimi vedl rozpravu a uvedl argumenty, proč některé z nich nebyly přijaty nebo proč se domníváme, že koncepce tak, jak je vyvážena v tomto návrhu, pokrývá rizika, o některých z nichž pan poslanec hovořil.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi.
Slova se ujme zpravodaj pan kolega Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zaprvé bych vás chtěl poprosit o omluvu za pozdní příchod k projednávání. Ve chvíli, kdy tento bod byl zařazen na program, jsem byl v místech, odkud se vždy nedá včas odejít. Proto si dovolím část zpravodajské zprávy uvést až teď.
Začnu jejím koncem, to jest doporučením, aby tento tisk byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a byl propuštěn do druhého čtení, a to proto, že nemůže být pochyb o tom, že tato novela navrhuje změnit zákon o investičních společnostech směrem, který bude znamenat jeho výrazné zkvalitnění. Tato novela by v konečném důsledku měla přispět i k výraznému zkvalitnění našeho kapitálového trhu.
Problém této novely - a bylo to tu naznačeno - je ovšem v tom, jak se od stávajícího stavu dostat za cenu co nejmenších potíží a s tím spojených nákladů k onomu cílovému stavu. Jádrem této novely je za prvé povinnost otevření fondu v případě, že diskont dosáhne určité hranice, za druhé definováním maximálního rozsahu vlastnění cenných papírů v jednom fondu.
Obě tyto zásadní změny znamenají, že v onom přechodném období dojde k značnému tlaku na přizpůsobení na našem kapitálovém trhu na tyto dva požadavky. Otázka je, aby toto přizpůsobení mělo ideální délku, aby nevytvořilo samo toto přechodné období negativnější důsledky než deklarovaná změna, o kterou jde. Je totiž jasné, že příliš krátké přizpůsobovací období by v konečném důsledku mohlo vést k větším obtížím, než jsou ty, které se tato novela snaží odstranit. To je náhrada - alespoň stručná - mé zpravodajské zprávy.
Opakuji, že doporučuji, aby se tímto tiskem zaobíral ve druhém čtení rozpočtový výbor.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi.
Nyní vám předložím k hlasování návrh, který zazněl. Zeptám si, zda si přeje někdo rozšířit návrh na přikázání. Jestliže tomu tak není, hlasujeme o přikázání rozpočtovému výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 118. Kdo je proti?
Konstatuji, že návrh byl schválen poměrem hlasů 140 pro, nikdo proti.
Projednali jsme další bod. V tomto okamžiku děkuji panu ministru Pilipovi a panu zpravodajovi.
***