6.
Návrh poslanců Václava Exnera a dalších na vydání ústavního zákona
o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
/sněmovní tisk 350/ - prvé čtení
Nyní poprosím, aby navrhovatel k tisku 350, resp. zástupce navrhovatelů pan poslanec Václav Exner přednesl úvodní slovo k tomuto návrhu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Zástupci vlády, pane předsedo, dámy a pánové, nejdříve mi dovolte, abych se vyjádřil k panu předsedovi v tom směru, že přestože poslanec Vojtěch Filip zcela jednoznačně přednesl svůj návrh na zařazení bodu včetně pořadí, přestože pan předseda správně dal hlasovat o tom návrhu tak, jak ho pan poslanec Filip přednesl, a přestože ten návrh byl tak odhlasován, neodpustil si pan předseda drobnou manipulaci - a stává se v tom bohužel notorikem - aby nakonec změnil pořadí bodů při jejich projednávání. Já doufám, pane předsedo, že...
Předseda PSP Miloš Zeman: V souladu s § 19 vás upozorňuji, že se za prvé odchylujete od tématu, protože zde uvádíte tisk 350 a nikoli komentujete počínání předsedy sněmovny, za druhé vám doporučuji, abyste se seznámil se stenozáznamem. Dotázal jsem se i předsedy vašeho klubu, zda s mým postupem souhlasí a on explicitně uvedl, že nevznáší námitku. Pane poslanče Exnere, věnujte se laskavě tématu, kvůli kterému stojíte za tímto řečnickým pultem.
Poslanec Václav Exner: Snad se, pane předsedo, do konce zkráceného volebního období naučíte respektovat přesně jednací řád i své politické partnery.
Dámy a pánové, po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 a v dalším vývoji se v naší zemi vytvořila nestabilní politická situace, která vyvrcholila demisí vlády, aniž by byla vzhledem k rozdělení politických sil v Poslanecké sněmovně dostatečná naděje na dlouhodobější činnost vlády nové. Komunisté z našeho politického klubu reagovali na tuto situaci 1. prosince loňského roku přednesením návrhu ústavního zákona, který právě projednáváme. Domníváme se, že situace může být optimálně vyřešena novými volbami. Na tom se ostatně shoduje širší politické spektrum. Navržený zákon je jednou variantou, jak takový postup umožnit.
Protože mnoho věcí k této problematice bylo již řečeno mými předřečníky a také proto, že situace je všeobecně známá, omezím se v úvodním slově pouze na seznámení Poslanecké sněmovny s rozdíly proti návrhu sociální demokracie, případně s jinými návrhy.
Náš návrh ústavního zákona předpokládá zkrácení volebního období ve stanovené lhůtě podobně jako návrh sociální demokracie. Poněkud jinak však tuto lhůtu konstruuje. Doplňuje proti návrhu sociální demokracie a některým jiným postupům to, že volby by bylo možné uspořádat v termínu, který by odpovídal zákonu č. 247/95 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, takovým způsobem, že by se využilo možnosti obdobné, jako by došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Výhodou navrženého zákona je to, že by období funkce Poslanecké sněmovny bylo prodlouženo až do termínu voleb nebo těsně k tomuto termínu, příp. za něj. To má důležitý význam vzhledem k tomu, že by se nemuselo využít výjimečné situace k přijímání zákonných opatření Senátem. K rozpuštění Poslanecké sněmovny dříve není zvláštní důvod, neboť Poslanecká sněmovna funguje dosud normálně, předložené zákony projednává a je žádoucí, aby takovým způsobem fungovala až do následujících voleb.
Také my doporučujeme, aby lhůta k projednání se zkrátila na 40 dnů pro jednání ve výborech Poslanecké sněmovny. Také souhlasím s tím, že nejde o věc, která by se dotýkala Ústavy. Nakonec ústavní zákon by měl jednorázovou platnost. Je ale potřeba konstatovat, že v naší Ústavě máme zakotven princip, kdy o věcech týkajících se ústavní úrovně je možné rozhodovat shodou 3/5 Poslanecké sněmovny a 3/5 Senátu. Jestliže taková vůle je, potom je možné přijmout věci na ústavní úrovni, které v Ústavě bezprostředně pro konkrétní případ obsaženy nejsou.
Je jasné, že je třeba si uvědomit, že k tomu, aby ústavní zákony tohoto typu, ať již podle sněmovního tisku 350 nebo sněmovního tisku 351, v případě změny Ústavy na základě jiných návrhů, mohly být přijaty, je potřeba projevit politickou vůli jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu vzhledem ke zkrácení lhůt a způsobu jednání a samozřejmě potom také při hlasování.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Protože i k tomuto tisku jsem svým rozhodnutím č. 43 určil pana poslance Zdeňka Zajíčka jako zpravodaje, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Zajíček: Děkuji, pane předsedo. V rámci urychlení průběhu rozpravy k těmto oběma bodům mi dovolte, abych ve svém vyjádření odkázal na svou předchozí řeč, kde jsem se vyjadřoval k tisku 351, a abych upozornil snad pouze na to, že i k tomuto tisku 350, k návrhu pana poslance Václava Exnera a dalších, nezaujala vláda stanovisko. Toto stanovisko vlády je uvedeno pod tiskem 350/1.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu zpravodaji. Konstatuji, že v této chvíli mám na stole tři přihlášky, které mi došly v tomto pořadí: pan poslanec Zdeněk Jičínský, pan poslanec Josef Janeček a pan poslanec Vojtěch Filip.
Otevírám proto obecnou rozpravu. Uděluji slovo panu poslanci Jičínskému, připraví se pan poslanec Janeček.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové, závěr nedělního jednání zástupců parlamentních stran o tom, že je žádoucí konat předčasné volby, je myslím pozitivní a je to výraz skutečnosti, že zástupci parlamentních stran jsou si vědomi, že je třeba v zájmu obnovení politické stability v této zemi konat volby, ve kterých se občané mohou svými hlasy zasloužit o to, že bude zvolen Parlament, který bude mít jejich důvěru a že tento Parlament bude s to býti základem pro vytvoření pevné vlády.
Zatím nebylo dosaženo dohody o tom, jaká cesta nebo jaká forma řešení má předčasné volby umožnit. Myslím si, že dnešní schůze není zrovna vhodnou příležitostí pro podrobné rozbory toho, jaké jsou argumenty pro jednotlivá řešení, jež se objevila, ať již ve stanoviscích jednotlivých parlamentních stran, nebo různých stanoviscích tisku, odborné i publicistické veřejnosti. Chci říci jenom jedno, že námitky, které se objevily, že změna Ústavy, kterou je zkrácení volebního období, je nedobrým znamením o nevážnosti k Ústavě, že je nedobrým znamením z hlediska stability poměrů v zemi jak pro domácí veřejnost, tak pro zahraničí nejsou důvodné. Rovněž další argumenty, že není správné během hry nebo během zápasu měnit pravidla, které se uvádějí proti zkrácení volebního období PS, neobstojí.
Základní problém, před kterým je tato země, a my jako ti, kteří byli zvoleni jako zástupci našich občanů, je učinit poměrně rychle závazné ústavně právní a politické rozhodnutí, jak se k volbám dostat. Bylo by možno obsáhle mluvit o tom, proč možnosti, které dává Ústava prezidentu republiky, pokud jde o rozpuštění Poslanecké sněmovny, proč nejsou vhodné a použitelné pro tuto situaci a dokazovat, že pokud se jaksi nedohodneme na ústavní cestě, která je předložena oběma těmito návrhy, a pokud by mělo dojít např. k tomu, že budou opakovány tři zřejmě marné pokusy o sestavení vlády, než prezident republiky bude moci Poslaneckou sněmovnu rozpustit, že by to bylo něco, co by pro veřejnost bylo velmi špatné znamení. Byl by to doklad toho, že poslanci nemají zájem o udržování určité kredibility ústavních institucí, protože takovéto tři pokusy o ustanovení nové vlády by byly opravdu velmi nedůstojnou fraškou, kterou bychom si neměli s našimi občany dovolit hrát.
Chci říci, že tu žádné řešení není ideální. Ústavní zákon o zkrácení volebního období je možný, je to instrument, který znají ústavy některých zemí, které dávají právo parlamentu rozhodnout o zkrácení volebního období.
Již předseda poslaneckého klubu ČSSD hovořil o rozdílu mezi prodloužením a zkrácením volebního období. Prodloužení jednotlivého volebního období možné není, protože to je nedemokratické a je to i v rozporu s čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v němž se stanoví, že volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících volební období stanovené zákonem. Zdůrazňuji nepřesahujících . Tím není řečeno, že není možno konat volby za stanovených podmínek v období zkráceném. To není něco, co je nedemokratické, tím se obnovuje důvěra orgánu, který má plnit určité funkce a v dosavadním složení je plnit nemůže.
Většina ústav parlamentních demokracií také zná mnohem širší možnost exekutivy za jistých podmínek rozpouštět legislativu, tj. parlament. A exekutiva není v těchto věcech tak svázána, jako je výkonná moc u nás.
Máme-li volit určité řešení, musíme volit takové řešení, které je ústavní, které je relativně rychlé a v němž my sami dáme najevo veřejnosti, že máme zájem o jasné, poctivé a neproblematické řešení této složité věci. Všechny ostatní cesty z tohoto hlediska jsou méně spolehlivé.
Na základě toho, co jsem říkal, doporučuji, aby Poslanecká sněmovna v prvním čtení propustila tyto návrhy, včetně zkrácené lhůty, do čtení druhého.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Uděluji slovo panu poslanci Janečkovi a připraví se pan poslanec Filip.
***