Úterý 13. ledna 1998

 

Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy a pánové, projednávaná materie, tj. návrhy ústavních zákonů, které by zkrátily toto volební období, si myslím, popisuje velmi věrně onu situaci, která v naší zemi a v naší sněmovně vznikla. To jest - došlo ke změně politických sil v našem parlamentu. Tato změna neumožňuje normální fungování vlády, a proto je nezbytné zkrátit nějakým způsobem volební období. Osobně se však domnívám, že to není otázka tohoto volebního období, ale je to otázka systému, je to otázka toho, jak a zda...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Prosím paní poslankyni Bartoškovou a pana poslance Zimu, kteří již delší dobu stojíce diskutují, aby tak učinili v jiném prostoru. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Janeček: Jde tedy o to, zda a jak obdobné situace naše Ústava řeší. Je třeba zřejmě přiznat, že skutečně naše Ústava pamatuje v podstatě velmi detailně na situace, které mohou nastat po volbách, tj. když sněmovna třikrát po sobě není schopna sestavit vládu, a to dokonce...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, upozorňuji pana poslance Pilipa na známé usnesení Poslanecké sněmovny k mobilním telefonům. Děkuji, pane ministře. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Janeček: ...a to dokonce ani na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Je to situace, kdy se sněmovna nesejde, resp. přeruší své zasedání na dobu delší než 120 dnů. Je to situace, kdy se sněmovna, přestože ji předseda opakovaně vyzývá, nesejde k jednání po období delší než 3 měsíce. A jsou to situace, které ale nastávají skutečně jako výraz politické nechuti pracovat a potom nastupuje onen mechanismus, který já bych nazval rozprášení Poslanecké sněmovny, tj. ona situace, kdy Poslanecká sněmovna jest rozpuštěna zásahem další demokratické instituce, a to jest prezident republiky.

Domnívám se ale, že může nastat i jiná situace, a to nejen v tomto volebním období, ale i v kterémkoli následujícím, že uprostřed volebního období dojde k přeskupení sil a Poslanecká sněmovna přece nechce tuto situaci nějak zakrývat, nechce ji zastírat způsobem, že se nebude scházet, nechce ji zastírat způsobem, že bude vyslovovat nedůvěru vládě, kdy většina členů vlády je nám dozajista sympatická, a nebude ji zastírat jinými dalšími obstrukcemi.

Proto se domnívám, že tato situace může nastat i v dalších volebních obdobích a že bychom měli umožnit Poslanecké sněmovně, aby ona sama důstojně konstatovala, že ano, to se v politice stává, došlo ke změně politických sil, a proto ona sama se usnese na tom, že zkracuje své volební období tak, aby mohly důstojným způsobem proběhnout volby.

Osobně jsem připraven, a je to i návrh klubu KDU, přednést takový pozměňovací návrh ve druhém čtení projednávání ústavního zákona tak, aby to byl návrh, který zavádí systém do procesů řešení krizových politických situací. A je to návrh, o kterém se zmínil už i pan poslanec Jičínský a který existuje v mnoha jiných demokratických parlamentech, tj., že parlament má právo konstatovat, že chce ukončit své volební období, a tak to také svým usnesením, a to ústavní většinou, učiní. Čili k tomu směřuje návrh klubu KDU-ČSL a to je také důvod, proč podpoříme návrh ústavního zákona do prvního čtení, abychom mohli o této věci vést diskusi a snažili se tuto věc upravit tak, aby to bylo řešení systémové.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Janečkovi, jako poslední písemně přihlášený se přihlásil pan poslanec Vojtěch Filip. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, páni ministři, paní a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k oběma předloženým návrhům.

Jsem přesvědčen, že to, co navrhuje klub ČSSD, to, co navrhl náš poslanecký klub a co odůvodnil Václav Exner, i to, co tu říkal kolega Janeček, je otázka, která je nastolena nad naší platnou ústavou. Je to otázka schopnosti politiků a politických stran řešit krizi, která může potkat v podstatě v politickém zápase kdykoli kdekoli kteroukoli zemi.

Jsem přesvědčen, a k tomu směřoval náš návrh jedné politické strany, že problém je možné řešit jednotlivě jako jedinečný, stejně tak je možné ho řešit i dlouhodobě, tzn. skutečnou dohodou politických stran, trvalou změnou ústavy.

Kolega prof. Jičínský tady řekl, že není možné z jiné dikce Listiny základních práv a svobod volební období prodlužovat. Z toho také vyplývá, že česká ústava, zákon č. 1/1993 Sb., je postaven tak, že určité momenty předpokládá, nebo dokonce obsahuje blanketovou normu, která říká, že něco dalšího v průběhu platnosti této ústavy ještě ústavním zákonem nebo obyčejným zákonem upravíme. Předpoklad, kdy je to nutné řešit ústavním zákonem, je v ústavě obsažen explicitně ve věcech, ke kterým jsme již dospěli nebo k nim teprve dospíváme. To, k čemu jsme dospěli, byl Ústavní soud, to, k čemu jsme dospěli a k čemu dospěl i Senát Parlamentu České republiky, jsou vyšší územně samosprávné celky. K čemu ještě musíme dospět pomocí ústavního zákona, je Nejvyšší správní soud a pro mne oblíbené referendum jako institut ústavního práva.

Já podotýkám, že stejným způsobem a ústavní většinou lze také rozhodnout, že volební období té které Poslanecké sněmovny se zkrátí. My jsme navrhli řešení jedinečné. Stejným způsobem podala návrh Česká strana sociálně demokratická. Kolega Janeček řekl, že by bylo mnohem vhodnější, aby takové řešení bylo dlouhodobé, abychom prokázali svou schopnost tuto krizi řešit.

Již jsem několikrát podotkl, že samozřejmě takové řešení já osobně bych velmi přivítal. Přivítala by ho pravděpodobně velká část české společnosti. Ale ptám se: Je právem jedné politické strany takovým způsobem oslovit Poslaneckou sněmovnu okamžitě?

Jsem přesvědčen, že v té situaci, ve které jsme se ocitli, toto právo žádná z politických stran neměla. My jsme si to také uvědomovali, a proto náš návrh zákona je takový, jak ho přednesl kolega Exner.

Pravděpodobně stejně uvažovala i Česká strana sociálně demokratická a navrhla také jedinečné řešení. Jiná situace by byla, kdyby existovala dohoda politických stran v této sněmovně a ochota české pravice, české levice, českých středových stran a těch, kteří se hlásí ke kultuře politiky, udělat toto řešení dlouhodobé. Pak by samozřejmě návrh takového zákona mohl vzniknout např. při projednávání v ústavně právním výboru a pravděpodobně by nezněl tak, jak zní jeden nebo druhý návrh, ale pravděpodobně by zněl tak, že by se doplnil současný ústavní článek č. 16 vložením odst. 2, který by zněl, že volební období Poslanecké sněmovny lze zkrátit ústavním zákonem. Jiné řešení jsme tady již slyšeli. Pak by bylo ovšem potřeba také doplnit, podle mého soudu zcela logicky, že v čl. 17 by byl vložen nový odstavec, který by zněl, že jestliže byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna nebo bylo její volební období zkráceno ústavním zákonem, konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, prosím tentokrát kolegu Bendu a Nečase, kteří nás samozřejmě trochu ruší, aby šli do příjemnějších prostor, než je tato zasedací síň. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění nebo od účinnosti ústavního zákona o zkrácení jejího volebního období. To je slovní výraz ve dvou článcích toho, co jsem tu nabízel, myslím, 2. prosince loňského roku, když jsem seznamoval tuto sněmovnu a vládu České republiky, že by bylo velmi vhodné, aby si takový ústavní zákon osvojila nebo ho předložila sama a pokusila se tak vstřícným způsobem, politicky velmi kulturním, ale také vyzývajícím politické strany k novému věcnému jednání ukončit krizi, dokázat, že politici, kteří si politiky říkají, kteří vykonávají politické funkce, jsou schopni se oprostit od osobní nevraživosti, od vybičované nervozity z jedné nebo z druhé strany politického spektra a sednou si k věcnému jednání k řešení krize.

Souhlasím se svými předřečníky, že naše ústava řeší např. v pádu tří vlád situaci těsně po volbách, když těžko kdo může uvažovat o tom, že vypíše okamžitě nové volby. Takové volby by totiž většinou máloco nového přinesly. Ale situace v polovině volebního období je přece jen trochu jiná. Jak politici, tak voliči uvažují jinak a takové řešení já bych osobně přivítal.

Jsem proto přesvědčen a nabízím to z tohoto místa znovu nově jmenované vládě, která ještě nemá důvěru této sněmovny, aby si takový ústavní zákon osvojila, aby ho projednala, aby ho předložila této Poslanecké sněmovně.

Pak mohu říci, že já budu usilovat jako předseda klubu KSČM, abychom vlastní návrh zákona stáhli, pokud by takový vládní návrh tady existoval např. ve stavu legislativní nouze. Myslím, že by pro to bylo mnoho dobrých důvodů, protože by to osvědčilo schopnost české politické scény řešit krizi v klidu, bez emocí a s potřebným ohledem na občana.

Co vlastně vede většinu politiků k tomu, že přehodnocují svá stanoviska. Je to situace, která je dána nejen průzkumy veřejného mínění, ale osobním kontaktem s těmi, kteří nejsou v politice, kteří jsou v zaměstnání, kteří podnikají, kteří žijí život občana České republiky, kteří říkají - a my vám už nevěříme. Nevěříme ve vaši schopnost řídit tuto zemi, nevěříme ve schopnost přijmout dobrý zákon. To je to, co bychom měli vzít jako vlastní korekci svého chování. Musíme přece umět říci, že pokud máme tak nízkou úroveň důvěry, pokud občané nevěří v to, že by v této sněmovně mohl být přijat dobrý zákon, musíme mít schopnost říci - skončili jsme, je potřeba, aby nastoupila nová garnitura poslanců této sněmovny. Pokud budeme mít tuto schopnost, tak řada z nás, jak zde sedíme dohromady, jistě zasedne v těchto lavicích znovu. Jsem přesvědčen, že to je ten hlavní důvod, proč je potřeba návrh zákona pod tiskem č. 350 a 351 projednat v této sněmovně. Proč je potřeba jak pro tisk 351 požádat o zkrácení lhůty k projednání, stejně jako nyní formálně navrhuji, aby stejně byla o 20 dnů zkrácena lhůta k projednání tisku č. 350, a tedy mohl by tento ústavní zákon včas vstoupit v platnost.

Jsem přesvědčen, že pokud budeme schopni a ochotni takový ústavní zákon přijmout, ukončit důstojným způsobem činnost této sněmovny, tak uděláme čin hodný politiků. Jsem přesvědčen, že nyní nadpoloviční většinu v této sněmovně již najdeme a jsem přesvědčen, že i ve třetím čtení najdeme potřebnou ústavní většinu k přijetí - řekl bych - jediného zákona, který z těchto dvou textů vznikne. Byl bych nesmírně rád, kdybychom dospěli ústavní většinou k přijetí ústavního zákona o stejném obsahu, který by předložila vláda.

Dovolte mi, abych vyjádřil poděkování všem, kteří mě pozorně poslouchali i těm, kteří mě poslouchat nechtěli, že odešli mimo tento sál.

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. Nyní musím pokárat sám sebe, že jsem přehlédl faktickou poznámku prof. Jičínského k panu poslanci Janečkovi. Prosím, pane poslanče.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP