(pokračuje Vacek)
Ostatní jsou na tom slušně řečeno dost špatně.
Dodnes ani výboru pro obranu a bezpečnost není známa konečná představa Ministerstva obrany o tom, jak silná vůbec bude nebo má být Armáda ČR. Organizačních a dislokačních změn už proběhlo dost a mimo jiné u části vojáků z povolání urychlují jejich rozhodnutí odejít z armády. Nebyly prostředky ani čas k výcviku vojáků základní služby; výcvik záloh se téměř neprovádí. Není to vinou vojáků z povolání, natož vojáků základní služby, ale politické vedení resortu Ministerstva obrany se svojí nedůsledností, neschopností prosadit požadavky ve vládě v podstatě od roku 1993 do roku 1997 podepsalo na současném stavu Armády ČR, který lze hodnotit různě - u odborníků je to hodnocení, že armáda je v podstatě boje neschopná.
Abych uvedl na pravou míru, že se nejedná pouze o nějaké mé nepodložené subjektivní poznatky, cituji vám z podkladového materiálu Generálního štábu pro výbor pro obranu a bezpečnost z rok starého dokumentu: "Další neřešení problematiky výstavby vzdušných sil bude mít za následek pokles obranyschopnosti vzdušného prostoru ČR v roce 1998 (1999) na 14 % v porovnání s rokem 1993 (100 %)." Nebudu říkat, že už v roce 1993 bylo něco na nižší úrovni.
Další materiál z roku 1998 z téže oblasti výcviku uvádí: "Omezení leteckého výcviku v roce 1997 a předpoklad nízkého náletu ve výcvikovém roce 1998 se negativně projeví v těchto základních oblastech: morální dopad na příslušníky letectva" - cituji tak, jak je napsáno - "další pokles důvěry v Ministerstvo obrany ČR a Generální štáb Armády ČR" - dále - "ztráta odborných návyků a perspektiv příslušníků letectva" - dále - "zvýšení odchodovosti zejména kvalitně připravených odborníků" - dále - "předpoklad snížení bezpečnosti leteckého výcviku." Tak to je oficiální hodnocení Generálního štábu, které komukoli mohu předložit, protože není utajováno.
Pro ty, kdo chtějí znát připravenost Armády ČR, je to tedy postačující, protože není-li připravena elitní část - a to lze počítat u všech armád na světě, a v Armádě ČR to vypadá tak, jak cituji - jak vypadají například ostatní druhy vojsk, jako pozemní vojsko, to mě ušetřte, abych vám to musel vykládat.
Přesto k nám přijíždějí vysocí odborníci ze Severoatlantické aliance - nebudu citovat, že to byl generál Clark a jiní - a úplně se rozplývají nad úrovní naší armády. Vysvětlení je zcela prosté. Severoatlantická aliance byla a zůstává natolik silným kontingentem ozbrojených sil, že vůbec nepotřebuje posílení Armádou ČR nebo maďarskou armádou, snad trochu více potřebuje polskou armádu. Nebudu to dále rozvádět, abych to zdůvodnil. Ale zcela prokazatelně však touží a získá teritorium těchto tří států. A proto jsou ke vstupu otevřeny dveře dokořán. Takto zcela dobrovolně a demokraticky získané teritorium totiž lze ve správný okamžik vhodně využít k předsunutí všech vojenských prostředků, které mají omezený dosah či dolet nebo i jinak jsou tzv. objekty prvního pořadí ničení těmi, proti kterým jsou namířeny.
Zpočátku se mnozí naši významní političtí činitelé - a promiňte mi, že budu citovat snad jenom dva, pana prezidenta Václava Havla, a protože přede mnou mluvil kolega Nečas, chtěl bych říci, že jsem zaznamenal i vyjádření jeho - vyjadřovali, že není důvodu bránit rozmístění jaderných zbraní v ČR. Když v NATO poznali, že se to nesetkává s příliš velkou radostí u našich občanů, přešli k tvrzení, že se u nových členů nebudou vůbec jaderné zbraně rozmísťovat, a skončilo to na jakémsi kompromisu, že by se zde umístily pouze v krizové situaci. I neznalý a trochu třeba hloupý člověk jistě pochopí, že když nehrozí nebezpečí války, není v podstatě rozmístění jaderných zbraní zase tak příliš nebezpečné jako v krizové situaci. To je tedy východisko. Ale spíše pro občany například Spolkové republiky Německo, kteří by se oprávněně radovali z toho - a budou se radovat - že už se našli tak dobrotiví lidé, kteří ponesou všechny katastrofální důsledky případně s tím spojené. Stejně tak je to s předsunutím úderného letectva - našimi letišti se prodlouží tolik potřebný dolet o nějakou stovku kilometrů. Stejně tak dostřel taktických nebo - chcete-li - operačně taktických zbraní, které se dají vždy v příhodný moment vyrobit, i když se hlásá všeobecně na všech možných stranách jejich zrušení.
Při posuzování záležitostí s tím spojených už je téměř zanedbatelné pro některé z těch, kteří prosazují tak vehementně vstup do Severoatlantické aliance, aby se zatěžovali tím, zda Armáda ČR při dobrovolné spoluúčasti v ozbrojených konfliktech na různých válčištích přijde o některé ze svých vojáků. A máme, prosím, tady v této době situaci v Iráku a iniciativu našich vládních činitelů, kteří nemají plnou kompetenci, protože to neprošlo těmi orgány, od kterých se to očekává. Proto občas změní poněkud to, co dříve vyjádřili. A nezlobte se, že opakuji jednu věc - přijde o některé vojáky, ale protože ti, kteří mnohdy mají velký vliv na to, co se v naší zemi děje, pravděpodobně - tím se nikoho nechci dotýkat - najdou důvod, proč jejich syny nebo vnuky je třeba tam neposílat.
Téměř 50 let po skončení druhé světové války k té další nedošlo. Kdo chce i nadále tvrdit, že to bylo pouze zásluhou Severoatlantické aliance, trochu se mýlí. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi. Takové právo si totiž přisvojuje každý vítěz, byť to bylo pouze vítězství ve válce studené.
Bude-li se pokračovat v rozšiřování Severoatlantické aliance dále, např. přes tu známou kritickou oblast baltických států, může opravdu vzniknout situace, která povede bohužel k vytvoření i jiného paktu, který bude schopen přesvědčit i ty dnes jakoby odvážné politiky, že se o nich nejedná, a přesvědčí je o tom, že se přece jenom možná trošku mýlili. Bude-li potom opět možnost svádět vinu na jiného, to sám posoudit nedovedu. Ale takových hrdinů je zatím u nás více než dost a nebude jim ani příliš vadit, že se opět Evropa a svět rozdělí tak, jak si to většina rozumných lidí zpravidla vůbec nepřeje. Děkuji vám.
(Potlesk klubu poslanců KSČM.)
***