(pokračuje C. Svoboda)
Je to i mým cílem, aby se zastavil jakýkoliv způsob zasahování ze strany politiků nebo politických stran do činnosti policie. Vyšetřovatelé a policisté jsou ve svých úkonech nezávislí i na ministru vnitra. Ministr vnitra nenese odpovědnost a nemůže nést odpovědnost za jednotlivé dílčí kroky v řešení jakékoli trestní věci, tedy i vyšetřování dluhu ODS. Toto spadá do konkrétního řešení konkrétního případu a je na účastnících tohoto vztahu, aby se domáhali ochrany práv na straně jedné, a na straně druhé je to výzva pro vyšetřovatele, policii a státní zástupce, aby tato věc byla náležitě vyšetřena. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Cyrilu Svobodovi. Paní poslankyně si přeje vystoupit, má k tomu příležitost.
Poslankyně Vlasta Hrůzová: Pane ministře, domnívám se, že nábor do policie nám zde již přečetlo více jiných ministrů vnitra.
Domnívám se, že lidé u Policie ČR typu pana Šírka vzbuzují nedůvěru a jsou vážné obavy, zda policejní služba vedená panem Šírkem neužívá získané informace i k něčemu jinému, než ukládá zákon.
Jelikož věřím, že jste mi nemohl odpovědět na moji interpelaci, podávám vám ji ještě písemně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni za její vystoupení. Pan ministr vnitra bude reagovat. Připraví se paní poslankyně Květoslava Kořínková.
Ministr vnitra Cyril Svoboda: Pane předsedající, paní poslankyně, vážená sněmovno, chtěl bych ještě zdůraznit jednu věc, které jsme si všichni dobře vědomi, že činnost policie a vyšetřovatelů je také pod dozorem státního zastupitelství. To znamená, že jednotlivé úkony dozoruje státní zástupce. V konečném důsledku se věc dostává před nezávislý soud a ten rozhoduje o vině a trestu.
Myslím, že i zmíněný případ pana poslance Sládka je dokladem toho, že tato funkce v České republice je náležitě upravena a stát funguje dobře. Je vám známo, jak rozhodl soud v první instanci. I kdyby - já si to však nepřipouštím - došlo k nějakému pochybení, jsou zde ještě další instance, které budou chránit naše občany proti jakémukoli porušení práva ze strany státu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Květoslavu Kořínkovou, která bude přednášet interpelaci na pana ministra Ivana Pilipa ve věci privatizace Pražských vodáren a kanalizací.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři. Hlavní město Praha předložilo Ministerstvu financí v uplynulém roce návrh privatizačního projektu státních podniků Pražské vodárny a Pražské kanalizace a vodní toky.
Podle tohoto projektu má dojít k vytvoření dvou obchodních společností, tzv. správcovské společnosti, která vlastní celý infrastrukturální majetek obou podniku a dalších obcí, a provozní společnosti zajišťující službu občanům Prahy a zainteresovaných obcí provozem a obsluhou majetku spravovaného správcovskou společností.
Hlavní město Praha bude vlastnit 100 % akcií správcovské společnosti, v provozní společnosti - podle rozhodnutí MF ČR ze dne 7.11.1997 - bude město vlastnit pouze 34 %.
Zastupitelstvo hl. m. Prahy nesouhlasilo s tímto rozhodnutím Ministerstva financí a na svém zasedání v listopadu minulého roku se rozhodlo rozporovat toto usnesení MF, protože není v souladu s původním privatizačním projektem zastupitelstva.
Odpovědí ze dne 16.12.1997 primátorovi hl. m. Prahy jste pane ministře usnesení ZHMP odmítl s tím, že obec sice nezíská při 34 % akcií majoritu, může však zablokovat ta rozhodnutí valné hromady akcionářů, ke kterým je potřeba 2/3 většiny. Pro vás bylo důležitější v tomto případě vytvořit podmínky pro většinového vlastníka, aby mohl zrealizovat svůj podnikatelský záměr.
Ptám se, pane ministře, můžete odpovědět na otázku, zda za služby vodáren a kanalizací bude odpovídat Ministerstvo financí nebo hl. m. Praha? Má připravovaná privatizace umožnit jen realizaci podnikatelského záměru většinového vlastníka, nebo také zlepšit služby občanům Prahy a okolních obcí? Jakou váhu má usnesení zastupitelstva hl. m. Prahy pro Ministerstvo financí? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, paní poslankyně, za tuto interpelaci. Pan ministr určitě vyhoví vašemu přání a na otázky odpoví.
Nyní prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Nývltová, která hodlá interpelovat ministra obrany Michala Lobkowicze ve věci vstupu ČR do NATO.
Poslankyně Radomíra Nývltová: Pane ministře, obracím se na vás ve věci vstupu České republiky do NATO. Obracím se na vás coby ministra obrany, který argumentuje tím, jak vstup do NATO zajistí bezpečnost naší země. Ptám se vás, jak může NATO zajistit bezpečnost České republiky, když po 20 let nedokáže vyřešit konflikt mezi Tureckem a Řeckem, tzn. mezi státy, které jsou dlouhá léta členy NATO?
Domnívám se, že přijetí ČR do NATO není kvůli kvalitě armády, protože ta je zoufalá, ale z politických hledisek, protože šéfové NATO vědí, že vstupem České republiky získají věrného vykonavatele rozkazů nerozpakujícího se učinit vše, co mu bude poručeno.
Zajímalo by mě, jaké jsou přesné vyčíslené náklady, které budeme muset vynaložit na přezbrojení, na nákup výzbroje a výstroje ze Západu.
Zajímalo by mě, zda budou na našem území rozmístěny cizí vojenské jednotky, tzn. i německé vojenské jednotky a zda budou v ČR rozmístěny jaderné zbraně.
Dále, kolik nás stála víceméně zoufalá mediální kampaň placená z rozpočtu Ministerstva obrany. Upozorňuji, že na tuto kampaň pro vstup do NATO platí všichni občané, tzn. i ti, kteří se vstupem nesouhlasí.
Jaký na to máte názor a jak vysvětlíte tuto skutečnost občanům? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Nývltové. Slova se ujme pan ministr obrany Michal Lobkowicz.
Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážená paní poslankyně. Chtěl bych v první řadě poděkovat za vaši interpelaci. Musím říci, že mi působí radost, že téma, které je nesmírně důležité pro náš stát a nakonec i pro můj resort a pro současnou vládu, se jen během velmi krátké doby - během posledních několika desítek hodin - dostává vlastně potřetí na fórum tohoto parlamentu. Myslím, že to je signálem o tom, jakou váhu přikládá tato sněmovna a také SPR-RSČ této otázce, tzn. vstupu do NATO. Já to velice vítám. Myslím, že to symbolizuje jistou změnu postoje vaší strany.
Co se týče vašich konkrétních otázek, musím konstatovat, že během dnešního a včerejšího a také nočního projednávání většina z nich byla zmíněna, nicméně opakování je matka moudrosti, takže rád odpovím ještě jednou, i když na některé otázky odpověděl pan premiér zhruba před hodinou. Některé z nich nebyly zmíněny, např. otázka řecko-tureckých vztahů. Proto rád odpovím na všechny vaše otázky.
K vaší otázce řecko-tureckých vztahů bych chtěl říci, že NATO jako obranná aliance, jako aliance kolektivní obrany, nebyla konstituována primárně k řešení potenciálních konfliktů mezi svými členy. Na druhou stranu je faktem, že zejména v průběhu kyperské krize byla situace mezi oběma těmito státy přivedena na pokraj ozbrojeného střetu.
***