(pokračuje Grůza)
Proto jsme se po dohodě s kolegyní Marvanovou a s Ministerstvem pro místní rozvoj rozhodli předložit poslaneckým způsobem novelu tohoto zákona, kterým v podstatě chceme upravit některé záležitosti, které s sebou zákon přináší.
Především je potřeba znova vymezit a upřesnit, co se rozumí bytovou potřebou. V původním zákoně je toto vymezení příliš široké a umožňuje poskytnout daňové zvýhodnění na jakékoliv pořízení bytu a zvýhodnit fyzické osoby, které postaví několik bytů a pak je pronajímají, tedy na příjmy z podnikání v oblasti výstavby. Tento odečet není současně nijak limitován.
Nově se zařazuje do tohoto zákona i pořízení družstevního bytu, a tedy i úhrada členského podílu právnické osoby a tím vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu.
Od základu daně lze také odečíst úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, popřípadě jiných úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami nebo hypotečními bankami na řešení bytové potřeby.
V § 15 odst. 11 chceme řešit případy, kdy smlouvu o úvěru má uzavřenu více osob. Pak může být základ daně snížen u všech těchto osob - poplatníků nebo jen u některé z nich.
Částka, o kterou se základ daně snižuje podle odst. 10, se limituje částkou 255 tis. Kč ročně. Uvedený limit slouží tomu, aby daňová úleva nebyla poskytována v plném rozsahu u úroků ze značně vysokých úvěrů.
Dále je v tomto zákoně umožněno, aby klient, poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků mohl již v průběhu roku uplatnit prostřednictvím plátce daně z příjmů odpočet od základu daně měsíčně, a nikoliv až při ročním zúčtování záloh, a proto je navrhována úprava znění § 38, odst. 1.
V nově zařazeném písm. d) se navrhuje, aby měsíční odpočet činil částku odpovídající 1/12 stavební spořitelnou nebo hypoteční bankou předpokládané výše ročního úroku za předpokladu, že poplatník platí pravidelné splátky úvěru v předpokládané výši podle splátkového kalendáře.
V souvislosti s uplatněním nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti je nutno doplnit odst. 9 o povinnost poplatníka požádat buď o roční zúčtování záloh plátce daně, nebo podat daňové přiznání.
Současně se navrhuje úprava způsobu prokázání nezdanitelných částek ze základu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a doplňuje se § 38 l), odst. 1 novým písmenem h): " Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o poskytnutí úvěru, dále předložením potvrzení stavební spořitelny nebo hypoteční banky o předpokládané výši úroků za běžný kalendářní rok. Po uplynutí zdaňovacího období potvrdí do 15.2. stavební spořitelny nebo hypoteční banky výši skutečně uhrazených úroků. Toto potvrzení předloží poplatník plátci daně." Smyslem navrhované úpravy je snížení administrativní náročnosti.
Chtěl bych současně připomenout, že původní zákon zvýhodňoval svým způsobem střední nebo bohatší skupiny našich obyvatel. Toto zvýhodnění šlo nad rámec opatření vlády k podpoře nové bytové výstavby. Uvedu některé příklady.
Daňová úleva rodiny s měsíčním příjmem 18.400 Kč, která použila úvěr ve výši 800 tis. Kč, bude činit za rok 5544 Kč. Daňová úleva rodiny s měsíčním příjmem 30 tis. Kč, která použila úvěr ve výši 1200 tis. Kč, dosáhne 23.820 Kč a daňová úleva rodiny s měsíčním příjmem 40 tis. Kč, která použila rovněž úvěr ve výši 1200 tis. Kč, už bude představovat ročně 30.024 Kč.
Co se týče dopadu na státní rozpočet, předpokládá se, že v roce 1998 by byl tento dopad zhruba 200 mil. Kč, v roce 1999 500 mil. Kč a postupně se bude zvyšovat až na 1,5 mld. Kč. To předpokládá, že budou poskytnuty úvěry 40 tisícům fyzických osob ročně, které uplatní odpočet, a tyto fyzické osoby budou mít základ daně převážně v rozmezí se sazbou daně ve výši 25 %.
Pokud by nebyla stávající úprava zákona změněna limitem, činil by dopad na snížení daně až trojnásobek.
Navrhovaná novela je v souladu s mezinárodními smlouvami a s ústavním pořádkem České republiky.
Dámy a pánové, prosím vás, abychom postoupili tento návrh zákona do druhého čtení, a současně vás žádám, abychom zkrátili lhůtu na projednání ve výborech na 40 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grůzovi a prosím zpravodaje určeného pro prvé čtení, pana kolegu Jana Třebického, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, budu navrhovat, abychom návrh poslanců Jana Grůzy a Hany Marvanové, sněmovní tisk 376, propustili do druhého čtení. Jak předkladatel se zmínil, předloha vymezuje a upřesňuje pojem bytové politiky, dále rozšiřuje, nově zařazuje pořízení družstevního bytu pod tyto tituly. Dále potom upravuje některé detaily pro daňové poplatníky, to znamená ve vztahu k plátci daně, například zálohy, daňové odpočty a způsoby prokazování nezdanitelných částek.
Včetně souhlasného stanoviska vlády a v něm obsažených doporučení pro úpravy znění vám navrhuji, abychom danou předlohu propustili do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Třebickému a otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se přihlásil jako první pan kolega Svatomír Recman, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážené torzo vlády, dámy a pánové, předložená novela se bezprostředně dotýká zákona o daních z příjmu, ale v širších souvislostech je součástí bytové problematiky, výstavby a modernizace bytů a domů. Proto bych se v obecné rozpravě chtěl několik minut věnovat právě této širší problematice.
S řadou z vás se jistě shodneme v tom, že problém bydlení, výstavby bytů je v dnešní době velkým problémem a problémem narůstajícím. Osobně se domnívám, že z hlediska dalšího nepříznivého vývoje je problematika bytů tikající bombou, pokud se radikálně nezmění přístup vlády a parlamentu k této problematice. Zlepšení stavu je limitováno zejména množstvím finančních prostředků vynaložených jak ze strany stavebníka, tak i ze strany státu nebo obce. Jsem přesvědčen o tom, že bez výrazné a aktivní podpory státu, konkrétně vlády a parlamentu, není možno uspokojivě řešit bytovou problematiku v této zemi.
Poslanecký klub KSČM považuje řešení bytové problematiky a výstavby bytů za jednu z hlavních priorit svého volebního programu. Chápe předloženou novelu zákona o daních z příjmu jako integrální součást této problematiky, která je vládou řešena stále nedostatečným způsobem. Daňové úlevy by měly pomoci rozhýbat alespoň částečně výstavbu bytů, která po listopadu 1989 se propadla hluboko na dno co do priorit pravicových vlád i co do počtu zahajovaných i dokončovaných bytů. Nastoupila devastace a úbytek bytového fondu v České republice. Je možno to dokázat i doložit i následujícími fakty:
V 70. letech se ročně zahajovala a dokončovala výstavba 75 tis. až 97 tis. bytů.
***