(pokračuje Krása)
Dámy a pánové, organizační výbor Poslanecké sněmovny doporučuje ve druhém čtení přikázat návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji zpravodaji panu poslanci Václavu Krásovi. Otevírám rozpravy. Písemné přihlášky nemám, hlásí se pan poslanec Květák a pan poslanec Krása.
Poslanec Tomáš Květák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím si, že máme jednu z posledních možností učinit v této sněmovně závažné a podle mého názoru i rozumné a potřebné rozhodnutí, tj. přijmout návrh paní kolegyně Orgoníkové do druhého čtení a umožnit projednávání novely zákona, která může zvýšit výživné dětem v pěstounské péči.
Jistě ubývá v současné době dětí, které jsou umisťovány v pěstounské péči. Je to kolem 400 dětí ročně z celkového počtu 20 tisíc dětí, které jsou v ústavní péči. Nicméně dovolím si trochu polemizovat s tvrzením paní předkladatelky v tom, že úbytek není zaznamenán důvody ekonomickými, nýbrž spíše důvody, že je neznámé etnikum dítěte, že jsou tam děti romského etnika a že významně přibývá dětí zdravotně handicapovaných, o které pěstouni mají poněkud menší zájem než o děti zdravé.
Chtěl bych ještě také říci, že je zde jiný institut osvojení dítěte, tj. osvojení zrušitelné či nezrušitelné, vedle pěstounské péče, ale přesto je nemalý počet rodin, které si dítě berou do pěstounské péče a ve velmi mnoha případech z křesťanských motivů. Takovouto péči lze jedině ocenit. Domnívám se, že příplatek, který se dává na výživu dítěte ve výši 1,2násobku životního minima, je skutečně to naprosté minimum, které dětem může být poskytováno.
Studoval jsem si materiál Parlamentního institutu Životní minimum v evropských zemích - je to k dispozici všem poslancům - ze kterého vyplývá, že naše právní úprava patří mezi nejpřísnější v Evropě v sazbách, které jsou poskytovány pěstounským rodinám či rodinám, které provádějí náhradní rodinnou péči.
Jistě vládní stanovisko s návrhem paní poslankyně Orgoníkové nesouhlasí - důvodová zpráva vlády - v tom smyslu, že vedle příspěvku na výživu dítěte v pěstounské péči je ještě rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, ale to je poskytováno všem dětem v každé rodině, pokud nepřekročí finanční limit příjmů rodiny. Jistě všichni víte, že pěstounské rodiny mají příjem spíše nižší než vyšší.
Ačkoliv bych polemizoval i s částkou, kterou uvedla paní předkladatelka, na základě zprávy, kterou máme před sebou také, tj. 24 tisíc až 36 tisíc korun na jedno dítě v pěstounské péči a 130 tisíc až 170 tisíc v dětských domovech, tedy v ústavech, které o tyto děti pečují, ačkoliv tyto definice se mi zdají poněkud nižší, je to kolem 50 tisíc v případě náhradní rodinné péče a kolem 150 tisíc maximálně v ústavech - kojenecké ústavy a dětské domovy - přesto se domnívám, že tento zákon si zaslouží naší pozornosti. Měli bychom ho schválit a moc prosím, abychom tento zákon propustili do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Květákovi. Slovo má pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Václav Krása: Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu Unie svobody k předloženému návrhu zákona.
Poslanecký klub Unie svobody umožní propuštění do druhého čtení této novely, i když si je vědom, že pasáž, která se zabývá zvýšením koeficientu při příspěvku na péči o dítě v pěstounské péči, je trochu sporná. Ale problém dětí, které nemají trvalý pobyt v České republice, a tudíž tyto rodiny nemají možnost získat dávky státní sociální podpory, skutečně existuje I když současná legislativa umožňuje rozhodnutím ministra práce a sociálních věci tento problém řešit, procedura je zdlouhavá. Je i pravděpodobné, že některé rodiny neumějí tento institut využít. Z tohoto důvodu se domníváme, že tento návrh zákona má projít do druhého čtení a má se o něm diskutovat, abychom umožnili především těm rodinám, kde dítě nemá trvalý pobyt, aby dostaly podporu státu, kterou potřebují. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Krásovi. Další přihlášky nemám, takže rozpravu končím. V rozpravě nezazněl žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí.
Je třeba se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Je navrženo přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Ptám se, zda má někdo nějaký další návrh. Není tomu tak.
V tuto chvíli vás, dámy a pánové, odhlásím a poprosím o novou registraci. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 405. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Pro se vyslovilo 121 poslanců, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat, takže jsme přikázali k projednání tento návrh výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Nyní je třeba hlasovat o návrhu paní poslankyně Orgoníkové, která navrhuje, aby lhůta k projednání byla zkrácena o 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 406. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 90, proti 14. I tento návrh byl přijat.
Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové i panu poslanci Václavu Krásovi.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
35.
Návrh poslance Michala Krause a dalších na vydání zákona
o úpravě právních vztahů k částem národního majetku
původně odevzdaného do trvalého užívání nestátním organizacím
/sněmovní tisk 327/ - prvé čtení
Jedná se o prvé čtení. Připomínám, že návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 327 a stanovisko vlády k němu jako tisk 327/1.
Nyní prosím, aby se slova za skupinu navrhovatelů ujal pan poslanec Michal Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, institut tzv. práva trvalého užívání k nemovitostem byl zakotven v hospodářském zákoníku z roku 1965 a jeho podstatou bylo přenést na organizace v oblasti humanitární péče, vzdělávání, zdravotnictví, umění, kultury, tělovýchovy a sportu, chovatelství a pěstitelství, ekologie a ochrany přírody veškeré povinnosti vlastníka, to znamená vlastním jménem a na svůj náklad spravovat, provozovat a udržovat, zatímco stát si ponechal pouze formální vlastnický titul.
Zákon č. 83/1990 nahradil pojem společenských organizací pojmem občanských sdružení a zcela jej vymanil z jakéhokoli vlivu státu. Institut trvalého užívání nemovitého majetku však zůstal zachován s tím, že bude řešen jinými právními předpisy. Tím se měla stát tzv. velká novela občanského zákoníku z roku 1991 s účinností od 1.1.1992. Tato novela však na rozdíl od práva osobního užívání, jež bylo bez dalšího přeměno ve vlastnické právo fyzických osob, ponechala ve svém § 876 vztahy trvalého užívání podle § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, v platnosti s tím, že se posuzují podle dosavadních předpisů až do doby vydání zvláštního zákona.
***