Čtvrtek 26. února 1998

(pokračuje Žižka)

Přitom je statisticky potvrzeno, že 45 % příslušníků je ve věku 40 let a v některých okresech tuto věkovou hranici překračuje až 70 % příslušníků. Je logické, že příslušníci hasičských záchranných sborů, jejichž věk se blíží 60 letům, při zásazích mohou ohrozit nejen život svůj, ale i životy a zdraví svých kolegů, případně těch, které mají povinnost zachraňovat.

Je skutečností, že vláda České republiky s přijetím této novely vyslovila nesouhlas, přičemž doporučila řešení v Evropě méně obvyklé, kterým je služební poměr hasičů a z toho vyplývající jednotný centralizovaný Hasičský záchranný sbor České republiky. Je to obdoba Policie ČR. Domnívám se, že tato skutečnost není důvodem k tomu, abychom se tímto návrhem nezabývali. Souhlasím proto s argumenty předkladatele a zároveň informuji o skutečnosti, že výbor pro obranu a bezpečnost se předloženým návrhem již zabýval na své schůzi dne 15. ledna 1998 a doporučil jeho přijetí.

Z procedurálního hlediska rovněž není problém s přijetím zákona, protože není v rozporu s právním řádem, ústavním pořádkem a mezinárodními dohodami, kterými je Česká republika vázána. Doporučuji proto postoupit návrh novely zákona do druhého čtení.

Protože rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 43 ze dne 5. ledna byla novela zákona přikázána, jak jsem se zmínil, výboru pro obranu a bezpečnost, který přijal kladné doporučení, současně si dovoluji navrhnout podle § 91 jednacího řádu zkrátit lhůtu k projednávání sněmovního tisku 328 o 20 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodajovi Janu Žižkovi a otevírám rozpravu. Mám dvě přihlášky. První vystoupí pan poslanec Václav Frank, jako druhý pan poslanec Josef Houzák.

 

Poslanec Václav Frank: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, Poslanecké sněmovně je předkládán v rámci prvého čtení senátní návrh na zákon, jímž se doplňuje zákon ČNR č. 133/1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, označený jako tisk 328.

Předkládaný návrh zákona má za cíl vytvořit alespoň přijatelné sociální podmínky pro příslušníky hasičského záchranného sboru a zároveň také vytvořit i předpoklady pro pozdější přechod Hasičského záchranného sboru ČR mezi instituce, které plní úkoly státní služby, i když i v současné době zákon o požární ochraně staví Hasičský záchranný sbor ČR na polovojenských zásadách.

Z toho je zřejmé, že jsou zákonem stanoveny i přísnější podmínky na pracovněprávní vztahy, zejména pokud se týká povinností, které jsou velmi blízké povinnostem vyplývajícím ze služebního poměru, aniž by byla zákonem vytvořena protiváha těchto povinností v podobě i jistých vyplývajících výhod. Ono není třeba připomínat charakter činnosti příslušníků hasičského záchranného sboru, která však vyžaduje vysokou profesionalitu fyzickou a psychickou zdatnost, ale i její důsledně řekl bych koordinovanou činnost. Konečně jejich výsledky při likvidaci řady mimořádných událostí, ale i loňských povodní na Moravě zasluhují uznání a poděkování a myslím si, že to jenom potvrdily.

Na druhé straně stoupající náročnost výkonu tohoto povolání znatelně a negativně ovlivňuje zdravotní stav příslušníků sboru, snižují se s narůstajícím věkem i fyzické schopnosti, což dokládá i údaj o odchodech do důchodu především ze zdravotních důvodů a nakonec i daleko před dosažením 62 let věku. To je skutečnost, která dosud nebyla plně brána v potaz. Nebyla zajištěna ani kompenzovaná sociální újma, která při odchodu příslušníka doprovázela. Důsledkem pak byla nesnadná výměna personálu Hasičského záchranného sboru ČR a mnohdy trpěl i stav potřebné výkonnosti.

Já považuji celkově předložený návrh zákona za velmi aktuální a potřebný. Doporučuji Poslanecké sněmovně jej schválit rovněž do druhého čtení.

Dovolte mi však v této souvislosti ještě jednu poznámku, která s projednávaným návrhem zákona velmi úzce souvisí. Mě překvapuje stanovisko vlády k návrhu tohoto zákona, které je negativní. Ale myslím si, že mnohým z nás nic již neříká usnesení vlády č. 646 z 16.11.1994, kdy vláda ještě za premiéra pana Václava Klause projednávala zprávu o plošném rozmístění sil a prostředků jednotek požární ochrany v České republice a schvalovala počty příslušníků sboru požární ochrany.

V citovaném usnesení schválila vedle opatření ve vztahu k Hasičskému záchrannému sboru ČR, ale i ve vztahu dobrovolných hasičů obcí opatření, podle kterého má být do r. 2005 zvýšen stav příslušníků sboru požární ochrany na počet kolem 9800. Já to říkám proto, že z tohoto usnesení vznikly nějaké úkoly už v tomto roce. Bylo uloženo ministrovi vnitra, přednostům okresních úřadů a primátorům zabezpečovat nárůst počtu příslušníků, a nařídila i usměrňování dotací obcím pro účely dobrovolných jednotek požární ochrany a podporovat zejména obce s jednotkami požární ochrany, které mají územní působnost. Uložila také ministrovi financí a vnitra vytvářet podmínky při sestavování návrhu státního rozpočtu pro plánovaný nárůst počtu příslušníků, včetně výše finančních prostředků na neinvestiční výdaje, obměnu vybrané požární techniky a pro realizaci plošného rozmístění sil a prostředků jednotek požární ochrany. Toto usnesení zapadlo a prostě se neplní.

Není zabezpečován postupný nárůst početních stavů příslušníků jednotek požární ochrany v návaznosti na zajištění potřebných mzdových prostředků a věcných výdajů. Jednotky pracují o minimálních početních stavech, přitom počty událostí, které likvidují, každoročně narůstají. Nárůst příslušníků, který by pokrýval zásahy na pozemních komunikacích, zejména mám na mysli dopravní nehody a dále zásady při výronu nebezpečných škodlivin a pro případ provozních havárií vytvoření opěrných chemických bodů, u vybraných hasičských záchranných sborů není z těchto důvodů realizován, a to včetně potřebné speciální techniky a samozřejmě i věcného vybavení.

Dokazují to i některé další skutečnosti, že početní stavy příslušníků zůstaly na úrovni roku 1995. Tak např. současný stav příslušníků hasičského záchranného sboru je kolem 7820 a chybí více než 1 770 osob, plán nárůstu - pokud jsem měl možnost nahlédnout do dokumentů na rok 1998 - je nulový.

Investiční výdaje v letech 1994 - 1998 nepokrývají ani minulý, ani předpokládaný nárůst inflace a současná hodnota deficitu představuje částku vyšší než 6,7 miliardy Kč. Provozní výdaje vyjádřené ve stálých cenách roku 1994 zaznamenávaly po roce 1996 neustálý pokles a v roce letošním dosahují dokonce nižších hodnot než v r. 1995.

Upozorňuji na to proto, že tyto údaje jednoznačně potvrzují, že finanční prostředky na nárůst početního stavu, ale i na obměnu zastaralé požární techniky jsou nedostatečné jak pro Hasičský záchranný sbor ČR, tak i pro vybrané sbory dobrovolných hasičů obcí.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP