(pokračuje Frank)
Zejména v této oblasti se negativně projevilo i krácení financí přijatými balíčky v roce 1997. Obdobně bych mohl porovnávat i provozní výdaje např. na jednoho zaměstnance plánované nebo vycházející z rozpočtových čísel na tento rok. Například provozní výdaje na tento rok za celý rok činí na vojáka asi 530 tisíc Kč, na celníka 187 tisíc Kč, na pracovníka okresního úřadu asi 130 tisíc Kč, ale na jednoho hasiče pouze 92 tisíc Kč.
Kolegyně a kolegové, připomínám tato fakta proto nebo nejen proto, že plnění tohoto vládního usnesení je ohroženo a stává se tak pouze kusem papíru, ale i proto, abychom si všichni, především pak vláda současná a budoucí, uvědomili, že požární ochrana, ať již v pojetí Hasičského záchranného sboru, nebo u vybraného sboru dobrovolných hasičů, je službou k ochraně životů, zdraví a majetku nás všech. Tak bychom na tuto službu také měli pohlížet a vytvářet jí i potřebné podmínky. Jsem přesvědčen, že návrh zákona, který v tuto chvíli projednáváme, je tím prvním krokem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Frankovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Houzák.
Poslanec Josef Houzák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložený návrh Senátu na novelu zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně, vychází z faktického stavu poslání příslušníků požární ochrany při ochraně životů, zdraví a majetku občanů. Od doby schválení zákona o požární ochraně probíhá s větší či menší intenzitou diskuse o problému postavení příslušníků požárních či hasičských sborů. Ve své podstatě příslušníci s přímou účastí na likvidaci nejen požárů, ale i živelných pohrom a dalších, zvláště zdraví škodlivých akcí, jsou zcela neformálně součástí integrovaného záchranného systému. Přestože jsou součástí, nejsou ostatním postaveni na stejnou úroveň v sociálním zajištění.
Stále se zvyšující požadavky na vysokou profesionalitu, fyzickou a psychickou odolnost při likvidaci požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí musí být reálným pohledem ošetřeny sociální jistotou v době, kdy se příslušník ze zdravotních důvodů stává nevhodným a přitom zdravotní nevhodnost vznikla z předcházející účasti na zásazích, likvidaci požárů apod. Jsou to výstupy z dlouhodobých rozborů příčin nesplnění podmínek pro výkon činnosti příslušníka Hasičského záchranného sboru.
K podpoře předloženého návrhu mne vede i skutečnost, že i v budoucnu se budou zvyšovat nejen odborné, ale především zdravotní požadavky na příslušníky, tak jak se bude měnit technologie výroby, výstavby objektů a provozů včetně používání nových chemických druhů materiálů.
Osobně mám dlouhodobé zkušenosti z aktivního zapojení příslušníků ve vysoce nebezpečném prostředí v chemických komplexech na severu Čech. Jejich profesionalita je vždy doplněna vysokými nároky na zdraví, které se daleko více opotřebovává než v běžném zajištěném provozu či objektu. Opakovaně s náročností projednávané profese se celá občanská veřejnost mohla seznámit přímo v praxi při živelných pohromách na Moravě v roce 1997. Nejedná se pouze o tyto události, ale prostřednictvím sdělovacích prostředků přímo vidíme, v jakých i mimopožárních situacích pracují příslušníci, od řešení nehod, stavebních havárií, pomoci při hledání utonulých, ropných a chemických havárií a řady dalších zdraví nebezpečných akcí.
Jsem přesvědčen, že předložený návrh jasně vymezuje, na koho se případná úprava vztahuje, to znamená, že v souladu s konvencí Mezinárodní organizace práce se jedná o ty, kteří přímo plní úkoly požární ochrany, tzn. skupiny "označené personál požární ochrany".
Podrobně jsem se seznámil se stanoviskem vlády k předloženému návrhu, které vyjádřilo s tímto návrhem nesouhlas. Vláda ve svém stanovisku pohlíží na řešení pouze obecně, bez podstatného a hlavního dopadu následků na zdravotní stav postupem doby pracovního zařazení. Domnívám se, že případná nová právní komplexní úprava postavení příslušníků Hasičského záchranného sboru nebrání tomu, aby k navrhované novele došlo. Proto doporučuji propustit předložený návrh do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Houzákovi. Další přihlášky do rozpravy nemám, takže rozpravu končím a ptám se pana místopředsedy Senátu, zdali hodlá vystoupit v tuto chvíli. Není to povinnost. Ne. Pan zpravodaj Žižka? Také ne.
Dámy a pánové, rozhodneme hlasováním o tom, komu předložíme návrh k projednání, kterému výboru ho přikážeme, protože nezazněl žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí. Domnívám se, že v tuto chvíli vás odhlásím, protože se mi zdá, že je tady méně lidí, než ukazuje tabule. Prosím vás o novou registraci.
Rozhodnutím předsedy sněmovny je navrženo přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Rozhodneme o tom v hlasování, které má pořadové číslo 408 a které jsem právě zahájil.
Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji.
Tento návrh byl přijat, protože se pro něj vyslovilo 138 poslanců a nikdo nebyl proti.
Pan zpravodaj Žižka zároveň navrhl zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech o 20 dnů. O tomto návrhu rovněž rozhodneme hlasováním, které má pořadové číslo 409.
Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Děkuji.
I toto hlasování skončilo úspěšně, protože pro se vyslovilo 115 poslanců, proti bylo 10.
Děkuji panu místopředsedovi Senátu Vladimíru Zemanovi. Ať vyřídí naše pozdravy ve své komoře, gratuluji mu k úspěchu. Děkuji i panu zpravodaji Žižkovi a konstatuji, že jsme první čtení tohoto zákona ukončili.
Dalším návrhem je
37.
Návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 352 a stanovisko vlády k němu jako tisk 352/1. Předložený návrh jménem skupiny navrhovatelů odůvodní poslanec Jan Vik. Prosím ho tedy, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem navrhovatelů uvedl návrh poslaneckého klubu SPR-RSČ.
Změna branného zákona snižuje základní vojenskou službu. Předkladatelé stojí na stanovisku nutnosti postupného přechodu na profesionální armádu. Při snížení vojenské služby na šest měsíců bude zatím zachován princip všeobecné branné povinnosti v dostatečném měřítku pro udržení bojeschopného stavu Armády ČR s přihlédnutím k současnému bezpečnému zahraničněpolitickému vývoji ve střední Evropě a Evropě vůbec.
***