(pokračuje Vik)
Snížení délky vojenské služby bude jistě znamenat nezanedbatelný pozitivní signál do zahraničí směrem k budování společného mírového evropského domu. Návrh bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet v souvislosti s menšími náklady na personální stav Armády České republiky.
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky.
Dámy a pánové, jak jsem již řekl, navrhovaná změna branného zákona zkracuje základní vojenskou službu z 12 na 6 měsíců od r. 2000. Do roku 2000 je navržena základní vojenská služba devět měsíců pro osoby, které ji nastoupí od 15. září 1998, tedy v podzimním nástupním termínu. Jde prakticky o přechodné opatření, které má Armádě České republiky umožnit přizpůsobit se zavedení šestiměsíční základní vojenské služby.
Účinnost tohoto zákona je dána obecně dnem vyhlášení s tím, že ustanovení článku 1 o zavedení šestiměsíční základní vojenské služby je účinné až k 1.1.2000.
Dámy a pánové, nyní mi dovolte vyjádřit se k některým výhradám vlády České republiky. Seznam novelizujících zákonů je ve stanovisku vlády doplněn o zákon č.188/93 Sb. Podle našeho názoru jeho absence však není závažnou vadou návrhu zákona. Jelikož výčet novelizací je pomůckou, vždy se použije, tedy i při legislativní činnosti, zákon v platném znění.
Dále chci zdůraznit z nabídky vlády, že předmětem návrhu republikánů nebylo zkrácení náhradní služby a vojenských cvičení. V případě zájmu některého z poslanců lze v článku 1 dosavadní text označit jako bod 1 a doplnit bod 2.
V § 28 odst. 3 se číslice 5 nahrazuje číslicí 2.
Stejně tak délku vojenských cvičení nedoporučujeme měnit, avšak v rámci druhého čtení může každý poslanec takovou změnu jistě navrhnout.
Děkuji za podporu našeho návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vikovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, byl před nás položen další kus v řadě nepřetržitých novelizací branného zákona. Tento řetěz započal bezprostředně po listopadu 1989 a zřejmě bude pokračovat i v následujících letech. Jeho nejvýznamnějším prvkem je permanentní zkracování základní vojenské služby. Toto je vlastně jakési pokračování tohoto procesu.
Zástupce předkladatelů pan poslanec Vik zde řekl, že v jejich pojetí představuje toto postupné zkracování základní vojenské služby tendenci k přechodu na plně profesionální armádu. Ano, je třeba říci, že v celé řadě zemí, kde se přecházelo na plně profesionální armádu, bylo použito tohoto prvku, to znamená postupného zkracování základní vojenské služby.
Pan poslanec Vik zde uvedl, že toto zkrácení základní vojenské služby s sebou přinese menší náklady. Ano, je to pravda, bezesporu snížení délky základní vojenské služby, a tím pádem snížení počtu branců, kteří jsou bezprostředně v armádě, přináší - takto zjednodušeně řečeno - snížení nákladů. Jen pro ilustraci uvedu jeden údaj. Jen za praní prádla vojáků základní služby a za jejich stříhání se ročně utratí kolem 118 milionů Kč.
Nicméně je třeba říci, že tento krok, který je navrhován, není dělán v širším koncepčním rámci, není zde podána širší koncepčnější představa o vývoji ozbrojených sil, což je bezesporu dlouhodobý proces. Je také platné - a to je nutné zdůraznit - že podobné zásadní kroky, jako je zkracování základní vojenské služby, zvyšování stupně profesionalizace, se musí dělat v široké politické dohodě, na základě širokého politického konsenzu, protože tyto kroky mají dlouhodobý charakter a netýkají se pouze jedné vlády, ale zpravidla minimálně dvou, ne-li tří vlád, které jdou po sobě. Není možné tento krok vytrhnout ze širšího rámce a udělat jednorázový krok v podobě zkrácení vojenské služby, aniž bychom měli přesnou představu o dlouhodobém vývoji ozbrojených sil, o stupni jejich profesionalizace, o jejich misích apod.
Moje poslední základní námitka - uvedl jsem zde již, že v celé řadě zemí je tento krok, to znamená postupné zkracování základní vojenské služby, používán, nicméně zkušenosti ze západní Evropy, a to jak členských států NATO, tak neutrálních států, jsou jednoznačné. Jednoznačně ukazují na to, že zkracování základní vojenské služby pod 10 měsíců je krokem, který je velmi nezodpovědný. Ukazuje se, že otázka vycvičenosti, především vycvičenosti zbraňových specialistů, je limitována zhruba těmito deseti měsíci. Vezmeme-li v úvahu, že ti vojáci jsou přece jenom - ať se nám to líbí, nebo ne - cvičeni pro boj, cvičeni vlastně pro případnou válku, tak jejich kratší výcvik znamená nedokonalý výcvik a znamená ohrožení těchto vojáků nejen v době případného konfliktu, ale i v době samotného výcviku.
Z toho důvodu a především z důvodu koncepční neprovázanosti s dlouhodobými kroky budování Armády České republiky doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tento návrh zákona zamítla.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi. Otevírám rozpravu. Jako první se přihlásil ministr a poslanec Miloslav Výborný.
Ministr ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, zda má mít stát armádu, která je pouze a ryze profesionální, nebo má mít stát také armádu, která rekrutuje své vojáky jako vojáky základní služby, a na jak dlouhou dobu povolává mladé muže do základní služby (a v některých zemích i mladé ženy), to vše jsou velmi závažné otázky, o nichž je třeba vést dlouhé, a ne jednoduché, nejen odborné, ale i politické diskuse.
Neodůvodněně, neopodstatněně a populisticky zkracovat základní vojenskou službu v situaci, kdy se jedné malé straně zdá, že tím získá nějaké politické body, by bylo velmi neodpovědné. Jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna se bude chovat odpovědně, a také já navrhuji, aby tento tisk byl zamítnut hned v prvním čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi, poslanci Miloslavu Výbornému. O slovo se přihlásil pan poslanec Miroslav Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, zazněla zde slova odborníka. Vždyť on a jeho předchůdci z téže politické strany měli přece tolik let na to, aby tu armádu dali do pořádku. Bohužel armádu pohřbili. Ale to je jen konstatování, tím nechci rozpoutat podobnou debatu, která tu probíhala včera.
Jde mi spíše o to, že bych se rád zeptal sněmovny na to, který návrh zákona teď, zhruba 116 dnů před očekávanými parlamentními volbami, není populistický. Zde už nelze předložit žádný návrh zákona. Vystoupíme s oprávněným návrhem na snížení nehorázných platů ústavních činitelů a výsledkem je, že se na nás snese sprška urážek a nadávek, že jsme populisté. Vystoupíme s jistě oprávněným požadavkem na snížení základní vojenské služby, když naším trvalým cílem je profesionální armáda, a opět se na nás snese sprška nadávek, a opět je to populismus.
***